Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
Účinnost a bezpečnost lokální farmakoterapie lze zvýšit přidáním různých aditiv. Takovým aditivem mohou být například termoresponsivní polymery. Tyto polymery mají unikátní chování. Jedná se o látky, které lze za pokojové teploty rozpustit ve vodě, ale jakmile se jejich roztok ohřeje na teplotu lidského těla, dojde k jejich vysrážení a zgelovatění. Když se tyto polymery vpíchnou do těla, na místě vpichu se vytvoří gel, který může měnit vlastnosti dané tkáně, ale může také fungovat jako nosič pro jinou terapii. Například může stimulovat, či naopak inhibovat imunitu, uvolňovat léčiva i desítky dní, nebo pokud je v gelu radionuklid, tak může lokálně ozařovat okolní tkáň pro terapeutické účely (brachyterapie). To vše je známo a používáno v klinické praxi jako aditivum při různých dlouhodobých lokálních léčbách. Jenomže není známo mnoho o tom, jak dlouho tyto samotné polymery zůstávají na místě vpichu a jak to lze modulovat pro specifické účely.
Sulfan (sirovodík, H2S) je toxický plyn s charakteristickým zápachem po zkažených vejcích. Podobně jako jiné gasotransmitery je sulfan v nízkých koncentracích tvořený endogenně a podílí se na regulaci funkcí cévního systému, nocicepce a imunity. Sulfan je produkovaný několika cytosolovými enzymy z cysteinu a homocysteinu, následně je v mitochondriích postupně oxidovaný až na sírany. V práci publikované v časopise Redox Biology se autoři pod vedením prof. Viktora Kožicha z Laboratoře cílené metabolomiky na Klinice pediatrie a dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN zaměřili na objasnění vlivu jednotlivých enzymů na udržování rovnovážných koncentrací sulfanu a na metabolismus dalších sloučenin s obsahem síry.
V loňském roce zvítězila na 23. studentské vědecké konferenci v postgraduální sekci doktorandka Mgr. Michaela Přibíkova z Laboratoře imunity a buněčné komunikace vedené dr. Peterem Dráberem v centru BIOCEV 1. LF UK. Studii „CMTM4 is a subunit of the IL-17 receptor mediating autoimmune pathology“, kterou koncipoval dr. Dráber, posléze publikovala s Mgr. Danielou Knížkovou, rovněž doktorandkou působící v Laboratoři imunity a buněčné komunikace, a dalšími kolegy z centra BIOCEV a Akademie věd ČR v časopise Nature Immunology s impakt faktorem 31,250.
Otázce, zda lze bilirubin považovat za „žlutý hormon“, se věnuje studie v časopise Journal of Hepatology prof. Libora Vítka z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN a prof. Claudia Tiribelliho z Terstské univerzity, který působí jako hostující profesor na 1. LF UK.
Dosavadní celosvětová léčba pacientů s myelodysplastickým syndromem (MDS) v přechodu do akutní myeloidní leukemie (AML) je postavena na podávání 5-azacytidinu, který vynalezli v 70. letech minulého století v Československé akademii věd. Azacytidin je inhibitorem jaderných enzymů tzv. DNA metyláz, které jsou v leukemických buňkách geneticky i funkčně narušeny, a tudíž jejich ovlivnění vede k odstranění leukemických buněk. „
Vědci z Anatomického ústavu 1. LF UK, Fyziologického ústavu Akademie věd ČR a Stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN nedávno zveřejnili v tematickém čísle prvodecilového časopisu Developmental Dynamics věnovaném využití modelu axolotla pro výzkum evoluce a regenerace článek o přestavbě jeho srdce během metamorfózy ze strukturálního a elektrofyziologického hlediska.
RNDr. Kristýna Pimková, Ph.D., z 1. LF UK v Biocevu se jako první autorka podílela ve spolupráci s vědci z Lundské univerzity na studii, která ukazuje, že oxidace bílkovin tvoří další regulační vrstvu ve vývoji kmenových buněk plodu a může hrát roli při vzniku leukémie.
Změny v průtoku krve v cévním přístupu hrají velice důležitou roli při péči o cévní přístup a rozhodování o případné intervenci. Studie, jejímž hlavním autorem je doc. Ing. František Lopot, CSc., z Ústavu biofyziky a informatiky 1. LF UK, objasňuje, jakou měrou různé faktory tyto změny ovlivňují. Výzkumníci retrospektivně zhodnotili 10 000 měření krevního průtoku v cévním přístupu u 549 pacientů zaznamenaných během dvaceti let na III. interní klinice – klinice endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN. V několika kohortách pacientů analyzovali průtok krve v cévním přístupu v souvislostech, jako je například velikost srdečního výdeje. Sporadické jevy pak zpracovali v detailních kazuistikách.
S tím, jak roste prevalence chronických ledvinových onemocnění, stávají se pacientky v reprodukčním věku, které trpí poruchou funkce ledvin, stále běžnější. U těhotných žen se základním chronickým ledvinovým onemocněním lze v souvislosti s poruchou glomerulární filtrace a mírou proteinurie zaznamenat zvýšené riziko předčasného porodu, preeklampsie a růstové restrikce plodu. Vliv chronických ledvinových onemocnění na těhotenství a plod však dosud není zcela probádanou problematikou.
Lékaři z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN se ve spolupráci se záchranáři z pražské záchranné služby jako jedni z prvních na světě zaměřili na posouzení extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) u pacientů se srdeční zástavou. Cílem klinické studie, která vyšla na konci února 2022 v časopise JAMA, bylo zjistit, nakolik tato invazivní metoda zvyšuje šance pacientů na jejich záchranu a zotavení.
Prevalence alergických onemocnění roste, a s tím i zatížení pro zdravotnický systém a socio-ekonomické náklady. Hledání imunologického parametru, který by umožnil předpovídat riziko rozvoje alergie, se proto v současnosti ve světě věnuje mnoho vědeckých skupin. Pokud by se to podařilo, mohla by se u rizikových jedinců zlepšit prevence alergických onemocnění nebo alespoň včas nasadit vhodná léčba. Pupečníková krev se jeví v tomto ohledu jako zvlášť slibný biologický materiál, protože ji lze získávat neinvazivně a ihned po narození.
Adhezivní systémy se v zubním lékařství používají k vytvoření vazby mezi kompozitními materiály a zubními tkáněmi, zajišťují tedy „přilepení bílých výplní“ k zubu. Moderní adheziva dosahují velmi vysoké pevnosti vazby, což je pochopitelně žádoucí, ale zároveň to komplikuje testování tím, že místo selhání zkušebního tělíska v místě adhezního spoje dochází ke kohezním či smíšeným lomům v zubní tkáni nebo kompozitním materiálu. Je-li neadhezních lomů hodně, přináší s sebou riziko podhodnocení pevnosti vazby – to však při statistické analýze nebývá zohledněno.
Inhibitory kontrolních bodů, tzv. „checkpoint inhibitory“, jsou nedílnou součástí léčby pokročilého melanomu. Terapeutický efekt však není takový, jak se dříve očekávalo. V případě melanomu je zřejmě příčinou nedostatečná stimulace imunitního systému nádorovými neoantigeny. Předpokládá se, že pokud dojde k rozpadu velkého množství nádorových buněk, nádorové neoantigeny se uvolní a imunitu aktivují. Může to vést k imunitní odpovědi nejen v místě zacílení terapie, ale také ve vzdálených metastázách.
Sérový amyloidní A protein 1 (SAA1) je jedním z hlavních reaktantů akutní fáze zánětu. Amyloidóza z ukládání SAA1 (AA amyloidóza) je závažnou komplikací řady chronických zánětlivých onemocnění. Přestože je depozice fibrilárních proteinových agregátů systémová, postižení ledvin dominuje klinické prezentaci AA amyloidózy. Za hlavní předpokládaný důvod rozvoje tohoto onemocnění se považuje nerovnováha v obratu nadprodukovaného SAA1. Kauzální léčba AA amyloidózy je omezená, terapie stojí na zvládnutí základního onemocnění.
Data z celého světa včetně České republiky ukazují vyšší mortalitu mužů než žen v souvislosti s covidem-19. Na základě těchto dat lze tedy vyslovit hypotézu, že estrogeny mají protektivní účinek proti závažnému průběhu onemocnění, které končí úmrtím. Přehledový článek publikovaný v časopise International Journal of Molecular Sciences, na kterém se podílelo několik vědců z Anatomického ústavu 1. LF UK, Katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty UK a Biocevu, shrnuje dosavadní a přináší nové poznatky o potenciálním vlivu estrogenu a dalších modulátorů estrogenových receptorů na covid-19.
Časopis Scientific Reports publikoval článek prezentující unikátní, neinvazivní metodu měření nitrolebečního tlaku pomocí speciálního polštáře a pokročilého matematického zpracování. Metodu navrhli a polštář vyvinuli na Neurochirurgické a neuroonkologické klinice 1. LF UK a ÚVN.
Ocenění Donatio Universitatis Carolinae se uděluje od roku 2017 a jeho cílem je podpora významných vědeckých osobností, které mimořádně přispívají k odborné prestiži Univerzity Karlovy. Jedním z letošních laureátů je i prof. MUDr. Libor Vítek, Ph.D., z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN. Zeptali jsme se ho, jakým způsobem dar ve výši jednoho milionu korun využije.
V prestižním adiktologickém časopise Addiction vyšel v červnu článek, na kterém se významnou měrou podílela Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN. Spoluautory jsou PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., doc. Mgr. Vladimír Rogalewicz, CSc., a Mgr. Benjamin Petruželka, Ph.D. Článek vychází z dotazníkového výzkumu s bezmála 32 tisíci respondentů (1500 v ČR) ve 21 zemích Evropy, který probíhal od 24. dubna do 22. července loňského roku.
Okamžik smrti je z biologického pohledu proces. Z právního a etického hlediska však smrt za proces považovat nelze, a proto na základě celospolečenské dohody pracujeme se smrtí jako s okamžikem,“ říká MUDr. MgA. Kateřina Rusinová, Ph.D., přednostka Kliniky paliativní medicíny 1. LF UK a VFN.
Nadějí pro léčbu covidu-19 je zamezit rozvoji cytokinové bouře Vědci z 1. LF UK a Přírodovědecké fakulty UK sdružení v Centru nádorové ekologie (CNE) zjistili, že jejich výzkum nádorového mikroprostředí zřejmě pomůže i pacientům s onemocněním covid-19.
Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. LF UK pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity.
Odborníci Centra nádorové ekologie 1. LF UK (CNE) jsou součástí týmu, který publikoval vědeckou práci zkoumající agresivní chování nádorů. Výsledky jejich bádání otiskl prestižní časopis Cancers.
Vědci Toxikologického informačního střediska (TIS) při Klinice pracovního lékařství 1. LF UK a VFN v čele s doc. MUDr. Sergejem Zacharovem, Ph.D., po sedm let evidovali a analyzovali zdravotní rizika spojená s (ne)úmyslnou akutní expozicí e-cigaretám a vaporizérům – „heat-not-burn“ cigarety (HNBC).
Tým odborníků vedený prof. MUDr. Václavem Smrčkou, CSc., z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků nalezl kosterní pozůstatky, které s velkou pravděpodobností pocházejí z bitvy u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování, ale i poškození kostí naznačují, že se ve středočeské kostnici v Žehuni dochovaly kosti husitských válečníků.
V zapojení multimediálních výukových her do výuky nachází své moderní uplatnění staré Komenského krédo „Schola ludus“ – škola hrou. Pro efektivní uplatnění simulačních aplikací je podstatné, aby je bylo možno provozovat na různých platformách a zařízeních. Od počátku tohoto století je zřejmé, že webová platforma je jediným společným prvkem uživatelských výpočetních zařízení, od chytrých telefonů přes tablety až k počítačům bez ohledu na operační systém, na kterém pracují.
Lékaři z 1. LF UK se podíleli na výzkumu, který zlepšil vyhlídky na efektivnější prevenci, vyhledávání žen s dispozicí k rozvoji karcinomu ovarií a výhledově také snížení rizika vzniku těchto nádorů. Pomoci by jim měly laktobacily, jež upraví poševní bakteriální prostředí.
Poté, co mezinárodní výzkumný tým, jehož členy jsou i vědci 1. LF UK, odhalil biologický mechanismus vzniku autozomálně dominantní tubulointersticiální nefropatie (ADTKD), našli odborníci látku, která by mohla být účinným lékem této dominantně dědičné nemoci. Význam dosažených výsledků dokumentuje jejich publikace v prestižním časopise Cell.
Ve spolupráci s vědeckou skupinou RNDr. Gabriely Pavlínkové, Ph.D., z Biotechnologického ústavu AV ČR a skupinou prof. RNDr. Františka Koláře, CSc., z Fyziologického ústavu AV ČR se výzkumníci z Anatomického ústavu podíleli na prestižní publikaci zveřejněné v červencovém čísle časopisu PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA, IF=9,58).
Lékaři z Centra pro hypertenzi III. interní kliniky 1. LF UK a VFN přišli s novým uplatněním echokardiografické metody, která do budoucna pomůže při diagnostice nádorů nadledvin – feochromocytomů. Vědeckou práci českých lékařů otiskl prestižní časopis Cancers.
Dokladem enormního vědeckého úsilí na naší fakultě je nedávný úspěch dvou českých vědeckých skupin, jejichž práce o kmenových buňkách glioblastomu se v roce 2018 svým dopadem zařadila mezi stovku nejčtenějších publikací v časopise Scientific Reports prestižního vydavatelství Nature, a to v oblasti výzkumu buněčné a molekulární biologie nádorových onemocnění.
Náplní postgraduálního studia MUDr. Veroniky Bandúrové je porovnání biologie dlaždicobuněčných karcinomů hlavy a krku s hojící se ránou. Vědeckou činnost jí umožnila spolupráce mezi Anatomickým ústavem a Klinikou otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol.
Absolventka naší fakulty MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D., z III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol se v postgraduálním studiu, pod vedením školitele prof. Roberta Lischkeho, zabývala specifickou protinádorovou imunitní odpovědí u karcinomu plic.
Studie RNDr. Martiny Gregorovičové Ph.D., z Anatomického ústavu 1. LF UK, zaměřená na osifikaci předních končetin u Krokodýla siamského (Crocodylus siamensis), kterou nedávno ocenila i Česká anatomická společnost, poukazuje na obrovskou morfologickou i funkční variabilitu anatomických struktur mezi obratlovci.
Z historie jsou známy výboje vzniklé hromaděním atmosférické statické elektřiny, označované jako oheň sv. Eliáše (též sv. Erasma). Objevovaly se jako kulovitá nebo paprsčitá světélka na špičkách ráhen a stožárů lodí či na koncích křídel letadel. Díky zajímavým vlastnostem jsou tyto tiché elektrické hrotové výboje prakticky využitelné v různých oblastech, protože produkují nízkoteplotní plazma – tzv. čtvrtý stav hmoty.
Lékaři IV. interní kliniky – kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN na dlouhodobém sledování velkého množství pacientů s cirhózou ukazují, že osteopontin mj. dobře předvídá dobu přežití této vážné nemoci. Do budoucna by mohlo testování na přítomnost tohoto proteinu v krvi nahradit invazivní vyšetření, která pacienty se závažným onemocněním jater zatěžují.
Vedoucí výzkumného programu Laboratoře neuropsychologie Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D., se ve své vědecké práci věnuje diagnostickým postupům pro vyšetření kognitivního deficitu Parkinsonovy nemoci. Vytvořil baterii testů v české verzi a postup, jak kognitivní poruchu u těchto pacientů standardně diagnostikovat podle mezinárodních kritérií.
Lékaři Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole ve studii potvrdili, že léčbu těhotných pacientek s karcinomem štítné žlázy lze posunout až na období po porodu, aniž by to ovlivnilo léčebný efekt. „Současný trend upřednostňuje u většiny nádorů takové terapeutické přístupy, které umožní donošení těhotenství.