Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
Maligní melanom je jednou z nejnebezpečnějších forem rakoviny kůže. Jeho vznik často souvisí s poškozením DNA vlivem ultra-fialového slunečního záření. Pro vznik melanomu jsou zásadními faktory stárnutí kůže a věk, které ovlivňují kožní tkáňové mik-roprostředí. Výzkumy ukazují, že stárnutí kožních fibroblastů může podporovat progresi nádoru. 
Přestat kouřit není jednoduché, při
neasistovaném pokusu po jednom
roce úspěšně abstinuje necelých
5 % kuřáků. V průměru je úspěšný
každý pátý až desátý pokus
o zanechání kouření, některé
zdroje uvádějí i mnohem vyšší
počet v závislosti na metodice
měření.
Nadějí pro léčbu covidu-19 je zamezit rozvoji cytokinové bouře Vědci z 1. LF UK a Přírodovědecké fakulty UK sdružení v Centru nádorové ekologie (CNE) zjistili, že jejich výzkum nádorového mikroprostředí zřejmě pomůže i pacientům s onemocněním covid-19.
Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. LF UK pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity.
Odborníci Centra nádorové ekologie 1. LF UK (CNE) jsou
součástí týmu, který publikoval vědeckou práci zkoumající agresivní chování
nádorů. Výsledky jejich bádání otiskl prestižní časopis Cancers.
Vědci Toxikologického
informačního střediska (TIS) při Klinice pracovního lékařství 1. LF UK a VFN
v čele s doc. MUDr. Sergejem Zacharovem, Ph.D., po sedm let evidovali
a analyzovali zdravotní rizika spojená s (ne)úmyslnou akutní expozicí e-cigaretám
a vaporizérům – „heat-not-burn“ cigarety (HNBC).
Tým odborníků vedený prof. MUDr. Václavem Smrčkou, CSc., z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků nalezl kosterní pozůstatky, které s velkou pravděpodobností pocházejí z bitvy u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování, ale i poškození kostí naznačují, že se ve středočeské kostnici v Žehuni dochovaly kosti husitských válečníků.
V zapojení multimediálních výukových her do výuky nachází své moderní uplatnění staré Komenského krédo „Schola ludus“ – škola hrou. Pro efektivní uplatnění simulačních aplikací je podstatné, aby je bylo možno provozovat na různých platformách a zařízeních. Od počátku tohoto století je zřejmé, že webová platforma je jediným společným prvkem uživatelských výpočetních zařízení, od chytrých telefonů přes tablety až k počítačům bez ohledu na operační systém, na kterém pracují.
Lékaři z 1. LF UK se podíleli na výzkumu, který zlepšil vyhlídky na efektivnější prevenci, vyhledávání žen s dispozicí k rozvoji karcinomu ovarií a výhledově také snížení rizika vzniku těchto nádorů. Pomoci by jim měly laktobacily, jež upraví poševní bakteriální prostředí.
Poté, co mezinárodní výzkumný tým, jehož členy jsou i vědci 1. LF UK, odhalil biologický mechanismus vzniku autozomálně dominantní tubulointersticiální nefropatie (ADTKD), našli odborníci látku, která by mohla být účinným lékem této dominantně dědičné nemoci. Význam dosažených výsledků dokumentuje jejich publikace v prestižním časopise Cell.
Ve spolupráci s vědeckou skupinou RNDr. Gabriely Pavlínkové, Ph.D., z Biotechnologického ústavu AV ČR a skupinou prof. RNDr. Františka Koláře, CSc., z Fyziologického ústavu AV ČR se výzkumníci z Anatomického ústavu podíleli na prestižní publikaci zveřejněné v červencovém čísle časopisu PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA, IF=9,58).
Lékaři z Centra pro hypertenzi III. interní kliniky 1. LF UK a VFN přišli s novým uplatněním echokardiografické metody, která do budoucna pomůže při diagnostice nádorů nadledvin – feochromocytomů. Vědeckou práci českých lékařů otiskl prestižní časopis Cancers.
Dokladem enormního vědeckého úsilí na naší
fakultě je nedávný úspěch dvou českých vědeckých skupin, jejichž práce o
kmenových buňkách glioblastomu se v roce 2018 svým dopadem zařadila mezi stovku
nejčtenějších publikací v časopise Scientific Reports prestižního vydavatelství
Nature, a to v oblasti výzkumu buněčné a molekulární biologie nádorových
onemocnění.
Náplní
postgraduálního studia MUDr. Veroniky Bandúrové je porovnání biologie
dlaždicobuněčných karcinomů hlavy a krku s hojící se ránou. Vědeckou činnost jí
umožnila spolupráce mezi Anatomickým ústavem a Klinikou otorinolaryngologie a
chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol.
Absolventka naší fakulty MUDr. Dagmar Myšíková, Ph.D., z III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol se v postgraduálním studiu, pod vedením školitele prof. Roberta Lischkeho, zabývala specifickou protinádorovou imunitní odpovědí u karcinomu plic.
Studie RNDr. Martiny Gregorovičové Ph.D., z Anatomického ústavu 1. LF UK, zaměřená na osifikaci předních končetin u Krokodýla siamského (Crocodylus siamensis), kterou nedávno ocenila i Česká anatomická společnost, poukazuje na obrovskou morfologickou i funkční variabilitu anatomických struktur mezi obratlovci.
Z historie jsou známy výboje vzniklé hromaděním atmosférické statické elektřiny, označované jako oheň sv. Eliáše (též sv. Erasma). Objevovaly se jako kulovitá nebo paprsčitá světélka na špičkách ráhen a stožárů lodí či na koncích křídel letadel. Díky zajímavým vlastnostem jsou tyto tiché elektrické hrotové výboje prakticky využitelné v různých oblastech, protože produkují nízkoteplotní plazma – tzv. čtvrtý stav hmoty.
Lékaři IV. interní kliniky – kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN na dlouhodobém sledování velkého množství pacientů s cirhózou ukazují, že osteopontin mj. dobře předvídá dobu přežití této vážné nemoci. Do budoucna by mohlo testování na přítomnost tohoto proteinu v krvi nahradit invazivní vyšetření, která pacienty se závažným onemocněním jater zatěžují.
Vedoucí výzkumného programu Laboratoře neuropsychologie Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D., se ve své vědecké práci věnuje diagnostickým postupům pro vyšetření kognitivního deficitu Parkinsonovy nemoci. Vytvořil baterii testů v české verzi a postup, jak kognitivní poruchu u těchto pacientů standardně diagnostikovat podle mezinárodních kritérií.
Lékaři Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole ve studii potvrdili, že léčbu těhotných pacientek s karcinomem štítné žlázy lze posunout až na období po porodu, aniž by to ovlivnilo léčebný efekt. „Současný trend upřednostňuje u většiny nádorů takové terapeutické přístupy, které umožní donošení těhotenství.
