Tým odborníků vedený prof. MUDr. Václavem Smrčkou, CSc., z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků nalezl kosterní pozůstatky, které s velkou pravděpodobností pocházejí z bitvy
u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování, ale i poškození kostí naznačují, že se ve středočeské kostnici v Žehuni dochovaly kosti husitských válečníků. Typických poškození, která by mohla pocházet od husitských zbraní, si zde prof. Smrčka všiml již v roce 2017. „Našli jsme přes 42 kostí, které nejspíše poškodily husitské zbraně, jako jsou například okovaný cep či řemdih. U nejzávažnějších poranění je zřetelně vidět vzdálenost mezi jednotlivými hroty cepů. V další části kostnice jsme nalezli i poranění od husitských kuší, sudlice či sekery,“ vysvětluje paleopatolog. 

Deset lebek pak bylo podrobeno CT vyšetření na Radiodiagnostické klinice ve VFN, kde primář MUDr. Josef Hořejš, CSc., vytvořil 3D rekonstrukci poranění. Výsledky unikátního vyšetření přesvědčily odborníky, aby provedli radiokarbonové stanovení stáří kostí. Vzorek jedné
z poraněných lebek proto putoval na datování do Radiokarbonové laboratoře
v polské Poznani. Zde pomocí poločasu rozpadu radionuklidu uhlíku (¹⁴C) zjišťují věk archeologických památek
a geologických útvarů. „Laboratoř stanovila 95% pravděpodobnost, že kosti skutečně pocházejí z husitských válek, a to z období 1408–1458. Vyšetření dokonce stanovilo 65% pravděpodobnost, že kosti pocházejí z období 1420–1444, přičemž bitva u Lipan se odehrála 30. května 1434. Je tedy velmi pravděpodobné, že kosterní pozůstatky z této bitvy skutečně pocházejí,“ ozřejmuje prof. Smrčka, který nyní očekává zpřesňující závěry vyšetření již třetího kosterního vzorku. O svých poznatcích bude diskutovat také s historiky, a to na březnovém sympoziu přímo v Žehuni.

klu

Foto: Markéta Sýkorová