Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte násExpertní tým z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se ve svém posledním výzkumu, který byl financován z prostředků Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, zaměřil na mezery, které v informacích o užívání alkoholu v České republice máme. Jedná se o oblasti, které jsou sice součástí naší každodenní zkušenosti, ale badatelé se jim dosud příliš nevěnovali. „Snažili jsme se odpovědět na otázky spojené s běžným užíváním alkoholu. Jako například v jakých měsících lidé nejvíce pijí, při jakých příležitostech, jestli se setkali s produkty pěstitelského pálení nebo i co si myslí o současné politice v oblasti alkoholu,“ přibližuje výzkum PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
V poslední době zaznamenávají lékaři u nás i ve světě stále častější výskyt zpožděné spánkové fáze. Ponocování se týká nejen dospělých, ale v současnosti také dětí a mladistvých. Docentka Iva Příhodová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice při příležitosti Světového dne spánku připomíná, že se jedná především o civilizační problém. „Zvýšená expozice nočnímu světlu, snížený příjem denního světla, večerní používání moderních technologií nebo třeba i práce na směny, to všechno může vést k této spánkové poruše způsobující závažné zdravotní i společenské důsledky. Covidová pandemie a s ní související změny v každodenním fungování mohla tyto potíže ještě prohloubit,“ upozorňuje neuroložka.
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy. Výzkumníci jsou nyní přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat, jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu. 1. lékařská fakulta zveřejňuje objev v souvislosti s Evropským dnem mozku, který připadá na 11. března.
Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy začnou ve studijním programu
Všeobecné ošetřovatelství vyučovat budoucí vysokoškolsky vzdělané všeobecné sestry.
1. LF UK chce otevřením vzdělávacího programu přispět ke zlepšení personální
situace ve zdravotnictví.
„Kvalitní učitelský sbor, obrovská klinická základna a špičkové vybavení umožňuje na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy udržovat tradičně vysokou úroveň vzdělávání lékařů i nelékařských zdravotníků. Naše fakulta je v mnoha ohledech výjimečná a stojí za to u nás studovat,“ předesílá děkan 1. LF UK prof. Martin Vokurka jako pozvání na den otevřených dveří, který na fakultě proběhne 8. ledna – letos opět online. Zájemci o studium se prostřednictvím živého streamu, přednášek nebo virtuálních prohlídek dozví z první ruky, jak se připravit na přijímací řízení, jak vypadá moderní výuka medicíny, co je to simulační medicína i jak se na fakultě žije.
AA amyloidóza je nepříliš časté, ale velmi závažné onemocnění, které může vést k fatálnímu selhání ledvin. Zpravidla vzniká jako důsledek chronického zánětu nebo infekce. V posledních letech se ale zvyšuje podíl pacientů, u kterých se tato nemoc objevuje bez zjevné základní příčiny, což znemožňuje jejich léčbu. Lékařům a vědcům z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK), IKEM a 3. lékařské fakulty UK se po 16 letech vytrvalého pátrání podařilo jako prvním na světě najít mutaci, která by za AA amyloidózu mohla být v těchto případech odpovědná. Spolu s tímto průlomovým objevem také navrhují účinnou léčbu.
Pacientské organizace představily strategii rozvoje telemedicínských služeb pohledem pacientů, která vznikla ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy (1. LF UK) a za podpory Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Českému zdravotnictví strategický dokument k telemedicíně dosud chyběl.
Lékaři Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN zaznamenali a spolu s kolegy z dalších klinik popsali ojedinělý jev v léčbě metastazujícího melanomu. Poté, co u svého pacienta vyčerpali všechny léčebné možnosti, rozhodli se paliativně využít lokální kryoterapii, tedy zmrazit část melanomu na pacientových zádech. S podporou moderních léků, které odbrzďují imunitu, se pacient z rakoviny zcela uzdravil. Jde o první doložení unikátního abskopálního efektu po kryoterapii v klinické praxi.