Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
Na letošním Festivalu muzejních nocí ani letos nebude chybět 1.
lékařská fakulta Univerzity Karlovy. V pátek 3. června od 19. do 23.
hodiny zpřístupní fakulta veřejnosti Muzeum srovnávací anatomie, Stomatologické
muzeum a Faustův dům. Ještě předtím si mohou zájemci vyslechnout přednášky ve
velké posluchárně Anatomického ústavu. Dozví se tu, proč jsou anatomické
exponáty inspirativním oknem do evoluce, jak probíhala před více než čtyřmi sty
lety první veřejná pitva a také něco z historie patologie.
Pro léčbu poměrně častých mozkových nádorů se spojila dvě klinická pracoviště
1. lékařské fakulty – Neurochirurgická a neuroonkologická klinika v Ústřední vojenské
nemocnici a III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu ve
Všeobecné fakultní nemocnici. Společné
centrum umožní, aby na multidisciplinární péči o pacienty s adenomy
hypofýzy spolupracovali zkušení neurochirurgové spolu s neuroendokrinology a dalšími
specialisty.
Několika vědeckým týmům z
1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se ve spolupráci s dalšími
institucemi podařilo dosáhnout na prostředky ve výši přesahující půl miliardy
korun z Národního plánu obnovy, který vznikl v reakci na krizi způsobenou
pandemií covidu-19 a její ekonomické dopady. Podle děkana 1. LF UK profesora
Martina Vokurky získané finance zvýší krizovou připravenost České republiky a
zdravotní odolnost jejích obyvatel a pomůžou i ve vědecké výchově budoucích
lékařů a dalších zdravotníků.
1. lékařská fakulta Univerzity
Karlovy se snaží pomáhat ukrajinským studentům medicíny od začátku ruské invaze.
Mimo jiné pro ně otevřela možnost stážovat na fakultě jako „free-mover“ ještě
v aktuálně probíhajícím semestru. Prvních devět mediček z ukrajinských
univerzit již splnilo kritéria, a budou se tak moci zapojit do výuky. Dle
kapacit a svých jazykových schopností se zařadí buď do českého, nebo anglického
studijního programu.
Kolegium děkana 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy každoročně vyhlašuje o ceny za excelentní
publikaci. Nominovány jsou vždy práce, které byly dedikovány 1. LF UK, vyšly
v časopise s impakt faktorem v prvním oborovém kvartilu podle
Web of Science a jejichž prvním, korespondenčním nebo seniorním autorem je
vědec z 1. LF UK. Z hlediska pacientů a klinické praxe jde o výzkumy,
které mají potenciál změnit medicínské myšlení i léčebné postupy. Nyní je možné
na fakultním youtubovém kanále zhlédnout prezentace publikací,
které byly oceněny na konci minulého roku, a to bezprostředně v podání
jejich autorů, vynikajících lékařů a vědců 1. LF UK. Můžete se tak seznámit
s aktuálními a zásadními poznatky z oblasti péče o diabetiky,
novorozence nebo pacienty s lupénkou.
Lékaři a vědci z II. interní kliniky –
kliniky kardiologie a angiologie ve spolupráci s dalšími klinikami Všeobecné
fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pražskou
záchrannou službou zjistili, že napojení na mimotělní oběh zvyšuje šance na
zotavení některých pacientů se srdeční zástavou. Průkopnickou studii
publikovali v jednom ze tří světově nejdůležitějších medicínských
časopisů. Podle hlavního autora prof.
Jana Bělohlávka by mohly výsledky
výzkumu v budoucnu ovlivnit způsob poskytování emergentní péče.
Expertní tým z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se ve svém posledním výzkumu, který byl financován z prostředků Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, zaměřil na mezery, které v informacích o užívání alkoholu v České republice máme. Jedná se o oblasti, které jsou sice součástí naší každodenní zkušenosti, ale badatelé se jim dosud příliš nevěnovali. „Snažili jsme se odpovědět na otázky spojené s běžným užíváním alkoholu. Jako například v jakých měsících lidé nejvíce pijí, při jakých příležitostech, jestli se setkali s produkty pěstitelského pálení nebo i co si myslí o současné politice v oblasti alkoholu,“ přibližuje výzkum PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
V poslední době zaznamenávají lékaři u nás i ve světě stále častější výskyt zpožděné spánkové fáze. Ponocování se týká nejen dospělých, ale v současnosti také dětí a mladistvých. Docentka Iva Příhodová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice při příležitosti Světového dne spánku připomíná, že se jedná především o civilizační problém. „Zvýšená expozice nočnímu světlu, snížený příjem denního světla, večerní používání moderních technologií nebo třeba i práce na směny, to všechno může vést k této spánkové poruše způsobující závažné zdravotní i společenské důsledky. Covidová pandemie a s ní související změny v každodenním fungování mohla tyto potíže ještě prohloubit,“ upozorňuje neuroložka.
