Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
Pět nových špičkových simulátorů a systém pro audio-video
„debreifing“ mají nyní k dispozici studenti a lékaři, kteří se vzdělávají
v Centru medicínských simulací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Tyto inovace zdvojnásobily kapacitu pro specializační i celoživotní vzdělávání
a otevřely možnost paralelní výuky více skupin a specializací. Zajistí tak
zdravotníkům kvalitnější a modernější přípravu.
Žijeme
v zemi, kde téměř 1,5 milionu lidí pije alkohol v míře, která může poškodit
jejich zdraví. Další dva miliony obyvatel jsou pravidelní kuřáci tabáku. Se
závislostmi má problém třetina populace a nevyhýbají se ani dětem. Rostou také
nelátkové závislosti, například na digitálních technologiích. Stoupající počet
uživatelů návykových látek má citelné dopady na systém zdravotní a sociální
péče i na veřejné rozpočty. Pacienti se často přicházejí léčit zbytečně pozdě,
až ve stádiu chronické závislosti. Systémové řešení prevence je bohužel slabé a
nemá potřebnou podporu. Odborníci z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN proto
přicházejí s projektem Národní podpory adiktologického screeningu (NPAS), který
by měl situaci výrazně zlepšit.
Téměř půl
milionu českých rodičů dnes čelí vyhoření a ztrácí jistotu, jak dětem ukázat cestu v online světě.
Rodičovství v digitální době připomíná výstup na neznámou horu – náročnou, plnou odboček
a překážek. Nový portál DigiRozhledna.cz, který vznikl pod vedením odborníků z
1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a
Všeobecné fakultní
nemocnice v Praze, pomůže rodičům najít cestu digitálním rodičovstvím a odhalí
případnou závislost na digitálních médiích.
Začátek školního roku je pro mnohé rodiny obdobím nových začátků, ale i
zvýšeného napětí. Vedle obvyklých obav z nových školních povinností přibývá v
českých rodinách ještě jedna vrstva stresu – digitální rodičovství a obava ze
závislosti dětí na digitálních médiích. Výzkum Pedagogické fakulty Univerzity
Karlovy ukazuje, že každé 10. dítě ve věku 11–14 let má příznaky závislosti na
digitálních médiích, a rodičů, kteří se potýkají s vyhořením, je téměř půl
milionu. Pomoci má nový projekt 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, v rámci
kterého tým odborníků spustí webový portál pro rodiče i odbornou veřejnost.
Fyzické tresty nejčastěji používají lidé, kteří
v dětství zažili stejné zacházení. Současná generace českých rodičů se
snaží ze začarovaného kruhu násilí a bezmoci vymanit, ke svým dětem přistupovat
lépe a budovat si s nimi zdravý vztah, který vydrží. Pomáhá jim v tom
větší informovanost, dostupná literatura i výsledky výzkumů. Odborníci
z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v pokračování unikátního
výzkumu na téma vnímání a používání fyzických trestů v České republice zjistili,
že snaha dopřát dětem lepší dětství už má své výsledky, ale rány
z minulosti se stále ozývají.
Tým z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze identifikoval dosud neznámý mechanismus vzniku Fabryho choroby – vzácného dědičného onemocnění postihujícího srdce, ledviny a nervový systém. Jejich poznatek zveřejnil prestižní vědecký časopis The Journal of the American Society of Nephrology, který navíc práci věnoval vlastní komentář a zařadil jeden z obrázků práce na titulní stranu.
Operaci krční tepny, která u pacientů s aterosklerózou snižuje riziko cévní mozkové příhody, mohou provázet komplikace v podobě vzniku krevních sraženin. Mezinárodní studie publikovaná v jednom z nejprestižnějších medicínských časopisů BMJ prokazuje účinnost a bezpečnost využití ultrazvukových vln v předcházení těchto komplikací. Autoři z Lékařské fakulty Ostravské univerzity, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice si od studie slibují významný dopad do klinické praxe u nás i v zahraničí.
Časopis Nature, který patří mezi nejprestižnější vědecká periodika na světě, vydal studii odhalující nové genetické souvislosti u desítek vzácných onemocnění. Vědecký tým, jehož součástí byla i prof. Petra Lišková, lékařka a vědkyně z 1. LF UK a VFN, za tímto účelem zanalyzoval pomocí moderních technologií genom 35 tisíc rodin. Výsledky mohou pomoci k diagnóze pacientům se vzácnými nemocemi po celém světě.
