Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
Význam hlasu obvykle vnímáme až ve chvíli, kdy je jeho kvalita zhoršena nebo když nemůžeme komunikovat vůbec. Světový den hlasu, který letos připadá na 16. 4., je příležitostí si důležitost hlasu připomenout. K mezinárodní osvětové kampani se připojují také lékaři z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Klinika v tento den otevře dveře svých ambulancí s výzvou pro kohokoli s hlasovými obtížemi, aby se přišel vyšetřit a nechal si poradit.
Covid-19, obezita, sport a telemedicína, jsou v současnosti často skloňovanými termíny. V posledním roce ubylo preventivních prohlídek, pacienti častěji rušili kontroly, nechávali si předepisovat e-recepty, dostupnost péče se mírně zhoršila. Konference LIFMAT 2021 – Moderní technologie v medicíně a řízení životního stylu, která proběhne ve čtvrtek 8. dubna v Cubex centru, si klade za cíl ukázat, kudy se v praxi ubírají cesty telemedicíny, a představit možná řešení pro budoucnost.
Poruchy příjmu potravy postihují až 70 milionů lidí v celém světě a mají nejvyšší úmrtnost ze všech duševních onemocnění. Jaký vliv na péči o tyto pacienty má pandemie a karanténní opatření? Jak pomáhat dětem, jejichž rodiče trpí duševním onemocněním? A jaké jsou současné možnosti komplexní léčby poruch příjmu potravy? Na tyto a mnoho dalších otázek z oblasti prevence i klinické praxe odpoví ve svých přednáškách odborníci nejen z České republiky, ale i zahraničí na XIII. mezinárodní interdisciplinární konferenci o poruchách příjmu potravy a obezitě, kterou pořádá Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti ČLS JEP a E-clinic.
Mezinárodní studie, do které se zapojili také lékaři z Kliniky
paliativní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, ukazuje,
že umírání není přímočaré. Srdeční aktivita se často několikrát zastaví a znovu
rozběhne, než ustane definitivně. Porozumění tomuto procesu je mimořádně
důležité pro transplantační medicínu. Vedle dárců se smrtí mozku se
v České republice rozvíjí program dárcovství po smrti v důsledku
nevratné zástavy oběhu, a právě této skupiny dárců se studie týká.
Jsou nejnavštěvovanějším
webem, který podporuje výuku na lékařských fakultách v ČR, a jedním
z největších medicínských wiki-projektů na celém světě. WikiSkripta, která
vznikla na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, mají teď důvod hned ke dvěma
oslavám. Jeho zakladatelé nedávno získali Cenu ministra školství za
vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole a zároveň byl na sklonku loňského
roku do WikiSkript vložen
jubilejní desetitisící článek.
Sedmdesátiletou
pacientku operovali lékaři na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a
krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.
Jednalo se o náročnou operaci vestibulárního schwannomu, pro niž lékaři poprvé
v České republice využili digitální mikroskop s trojrozměrným
zobrazením.
Ústřední vojenská nemocnice a její
Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity
Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha (1.
LF UK a ÚVN) patří mezi významná pracoviště v oblasti léčby onemocnění
páteře. Tato operační léčba je často spojena se zavedením kovových implantátů
do skeletu páteře. Standardně je třeba poměrně rozsáhlá preparace zádových
svalů tak, aby mohly být implantáty, za nezbytné rentgenové kontroly, zavedeny
bezpečně. V současné době se lékaři na celém světě přiklánějí k tzv. „miniinvazivním operacím páteře“, při
nichž dochází k minimálnímu poškození měkkých tkání v okolí páteře.
Zhruba
čtvrtina až třetina pacientů s nejčastějším typem tzv. non-hodgkinských
lymfomů, tedy s difuzním velkobuněčným B-lymfomem, nereaguje na standardní
protinádorovou léčbu nebo se jim nemoc vrátí. Výzkumníci proto hledají cesty,
jak odolnost lymfomových buněk vůči léčbě, zejména chemoterapii, překonat.
Jeden ze slibných přístupů by mohla představovat kombinace nových léčiv, tzv.
BH3 mimetik, která cílí na buněčné organely mitochondrie. Díky grantu od
Agentury pro zdravotnický výzkum (AZV) ČR to prokázal výzkumný tým proděkana 1.
LF UK prof. MUDr. Pavla Klenera, Ph.D., který
působí na Ústavu patologické fyziologie a I. interní klinice 1. LF UK a VFN.
