Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
Vzhledem k součinnosti s policií a soudní mocí patří soudní lékařství mezi nejdůležitější medicínské obory a na pražské lékařské fakultě má dlouhou historii. Posudky o zdravotním stavu začala podávat již v druhé polovině 17. století. Budova Hlavova ústavu byla otevřena v roce 1921, tedy právě před sto lety. Za tu dobu zde byl proveden nespočet pitev, toxikologických vyšetření a znaleckých posudků, které pomohly objasnit onemocnění, úrazy, intoxikace i velké kriminální případy. „Soudní lékařství je obor vhodný pro přemýšlivé lékaře, kteří mají rádi překvapení,“ míní doc. Alexander Pilin z Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN.
Nově vznikající univerzitní společnost GeneSpector Innovations, s.r.o., podala patentovou přihlášku na novou diagnostickou metodu, která umožňuje z výtěru z nosohltanu předpovědět závažnost akutně probíhajícího infekčního onemocnění. Tato metoda byla vyvinuta týmem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a byla úspěšně ověřena v rámci PCR diagnostiky infekce SARS-CoV-2 a následného průběhu nemoci covid-19. V rámci ověřování se ukázalo, že je metoda použitelná i u dalších typů infekčních onemocnění.
Čertovu brázdu mezi Sázavou a Chotouní měl podle legendy vyorat sv. Prokop s čertem zapřaženým v pluhu, ale jednoznačná archeologická interpretace jejího původu dosud chybí. Díky dostupnosti dat dálkového průzkumu, zejména lidaru, se nyní vědcům podařilo v úseku mezi Lipany a Chotouní najít v trase Čertovy brázdy pozůstatky mohutného liniového valu. „Na úbočí Lipské hory zřejmě stával více než 5,5 kilometrů dlouhý val,“ soudí RNDr. Čestmír Štuka, Ph.D., z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který spojil síly s archeologem ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy Mgr. Petrem Novým. Jedná se o objev, který nemá na našem území obdoby a vyvolává celou řadu otázek.
Zástupci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ředitelé několika předních izraelských nemocnic podepsali dohody, díky kterým budou moci izraelští studenti medicíny z 1. LF UK absolvovat část klinické výuky ve své zemi. Podle děkana 1. LF UK prof. MUDr. Martina Vokurky, CSc., by tato spolupráce měla přispět k snadnějšímu nástupu studentů do tamní lékařské praxe. Česká lékařská fakulta a izraelské nemocnice se zároveň dohodly na intenzivní spolupráci ve výzkumu a simulační medicíně.
„Z dostupných dat vyplývá, že zhruba třetina osob nakažených koronavirem v loňském roce se mohla infikovat v zaměstnání,“ říká prof. MUDr. Milan Tuček, CSc., přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Mezi profese, u nichž docházelo k nákaze v zaměstnání nejčastěji, patří kromě sester, učitelů a sociálních pracovníků třeba také strojníci nebo úředníci. Podle prof. Tučka má dodržování hygienických opatření právě v zaměstnání nadále velký význam.
V počtu dětí a mladistvých, kteří někdy v životě kouřili cigarety, pili alkohol nebo užili konopí, se Česká republika stále umisťuje na prvním místě mezi evropskými zeměmi. Během covidu se podle lékařů situace ještě zhoršila. Adiktologové z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice nyní ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů a Nadací Sirius proto pro praktické pediatry a pediatrické sestry připravují vzdělávací kurzy. Pomohou jim závislosti rozeznat a zachytit přímo v jejich ordinacích a následně zprostředkovat specializovanou péči.
Mezinárodní dotazníkový výzkum s bezmála 32 tisíci respondentů ukázal, že spotřeba alkoholu během prvních měsíců pandemie skoro ve všech zemích Evropy včetně České republiky v průměru mírně klesla. Na konzumaci měl sice vliv stres spojený s finanční situací respondentů, ale na druhé straně také omezená dostupnost alkoholu. „Mnozí vzali karanténní opatření jako příležitost, šli do sebe a zlepšili svoji životosprávu. U malé skupiny rizikových uživatelů však stres spojený s pandemií zhoršil jejich problémy s alkoholem a někteří z nich už museli vyhledat odbornou pomoc,“ upozorňuje PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, která se na mezinárodním výzkumu zásadním způsobem podílela.
Rizikové chování u dětí, zejména látkové a
nelátkové závislosti, může doprovázet nebo spouštět některé duševní poruchy. Projekt
vznikající na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy si klade za cíl zlepšit prevenci
v této oblasti. Do pomoci dětem se zapojí široká škála profesí od pedagogů
a školních psychologů, přes dětské praktické lékaře a zdravotní sestry po
sociální pracovníky a policisty. Výsledkem bude vznik regionálních vzdělávacích
a preventivních služeb – modulů, které včas zachytí rizikové chování, a tím i
možný rozvoj duševních nemocí u dětí a dospívajících. Pilotní moduly se spustí ve třech českých
okresech.
