STATUT

koordinační rady pro specializační vzdělávání
Článek 1

(1) Koordinační rada pro specializační vzdělávání (dále jen Koordinační rada, KOR) je koordinační orgán, jehož cílem je zabezpečovat úzkou spolupráci mezi univerzitami a jejími lékařskými fakultami na jedné straně a komunikaci s Ministerstvem zdravotnictví ČR na straně druhé tak, jak je stanoveno Veřejnoprávní smlouvou mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a ve smlouvě uvedenými univerzitami (dále jen VPS), které se stávají pověřenými organizacemi ministerstva (dle § 2 písm. g) zákona č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) pro vymezené činnosti.

(2) Koordinační radu pro specializační vzdělávání zřizují společně univerzity tím, že do této Koordinační rady jmenují své zástupce (proděkany, členy kolegia apod.) zodpovědné za specializační vzdělávání lékařů v rozsahu VPS.

(3) Členové Koordinační rady – spolupracují s garanty pro specializační obory, které jmenují děkani LF. Garanti pro konkrétní specializační obor ze všech lékařských fakult tvoří pro daný obor Specializační oborovou radu (SOR).
Garanti odborně zajišťují specializační vzdělávání na svých pracovištích a připravují podklady pro činnost Koordinační rady. Člen Koordinační rady příslušné LF metodicky řídí tyto garanty specializačních oborů a administrativně-organizační pracoviště LF pro specializační vzdělávání.

(4) Koordinační rada úzce spolupracuje s akreditačními komisemi jednotlivých oborů a odpovídá ministerstvu za kontrolu a koordinaci teoretické výuky a atestačních zkoušek, které stanoví SOR.
Na základě údajů jednotlivých SOR zpracovává Koordinační rada přehled rozdělení teoretické výuky a atestačních zkoušek v jednotlivých specializačních oborech. Koordinační rada kontroluje činnost SOR a ověřuje správnost jimi stanovených termínů a adekvátnost složení atestačních komisí.

(5) Sídlem Koordinační rady je vždy pracoviště předsedajícího Koordinační rady.

Článek 2

Úkoly Koordinační rady

(1) Koordinační rada v souladu s čl. 2.1 VPS každoročně připraví na základě údajů poskytnutých SOR plán teoretické výuky, tj. specializační a předatestační kurzy a povinné základní kurzy, které jsou stanoveny jako povinné vzdělávací akce v příslušném vzdělávacím programu. Na základě poptávky (odhadované a zařazené počty lékařů v jednotlivých specializačních oborech), kapacity pracovišť lékařských fakult univerzity a udělené akreditace pro teoretickou část vzdělávacího programu stanoví počty těchto kurzů, termíny a místo konání.

(2) Koordinační rada na základě podkladů z jednotlivých SOR předloží plán vzdělávacích akcí za všechny univerzity na následující kalendářní rok ministerstvu vždy nejpozději do 30. listopadu.

(3) Koordinační rada připraví na podkladě údajů poskytnutých SOR přehled termínů a místa konání atestačních zkoušek a kapacitu (odhadované počty) pro všechny specializační obory, které jsou předmětem smlouvy (viz příloha).
Za realizaci celé atestační zkoušky (včetně posouzení atestační přihlášky, event. atestační práce) odpovídá Koordinační radě garant specializačního oboru lékařské fakulty, která zkoušku zajišťuje.

(4) Plán stanovených termínů atestačních zkoušek na následující kalendářní rok na základě podkladů z jednotlivých SOR a univerzit pro všechny specializační obory oznámí Koordinační rada ministerstvu nejpozději do 30. listopadu.

(5) Koordinační rada řídí i další činnosti v oblasti specializačního vzdělávání vyplývající z VPS, zejména organizačního a administrativního charakteru, např. možnosti tisku společných dokumentů v rámci univerzity či univerzit (vzdělávací programy, logbooky), vydávaných dokladů, osvědčení, potvrzení (záhlaví, zápatí, zástupce PO na diplomech a ostatních dokladech, průkazu odbornosti, typy razítek atd.).

(6) Koordinační rada zajistí přenos aktuálních informací v oblasti specializačního vzdělávání prostřednictvím svých členů na garanty specializačních oborů a organizační pracoviště pro specializační vzdělávání na vlastní lékařské fakultě.

(7) Koordinační rada spolupracuje se zástupci LF v akreditačních komisích ministerstva a jejich prostřednictvím předkládá návrhy, připomínky ke vzdělávacím programům, logbookům, legislativě atd.

Článek 3

Organizační zabezpečení činnosti Koordinační rady

(1) Činnost Koordinační rady organizačně zajišťuje a metodicky řídí zvolený předseda Koordinační rady.

(2) V návaznosti na projednávanou problematiku předseda Koordinační rady může přizvat na společné jednání příslušného předsedu SOR.

(3) Zápisy z jednání Koordinační rady jsou pravidelně předávány na vědomí děkanům všech LF.

(4) Členové Koordinační rady mají právo kontroly průběhu specializačního vzdělávání na pracovištích lékařských fakult (nad organizací kurzů, atestačních zkoušek aj.)

(5) Členové Koordinační rady jako zástupci lékařské fakulty předávají zásadní stanoviska děkanovi vlastní lékařské fakulty ještě před odesláním oficiálního stanoviska Koordinační rady na ministerstvo.

Článek 4
Financování činnosti Koordinační rady
(1) Náklady na činnost Koordinační rady jsou hrazeny z prostředků univerzity/lékařské fakulty poskytnuté v rámci dotace ministerstva.

(2) Členům Koordinační rady náleží náhrada cestovného v prokázané výši uhrazené vysílající organizací. Za použití vlastního vozidla lze proplatit náhradu jízdného ve výši jízdného veřejného dopravního prostředku.

(3) Univerzita / příslušná lékařská fakulta může svému zástupci v Koordinační radě poskytnout odměnu za vykonanou práci.

Článek 5

Změny statutu Koordinační rady

(1) Statut koordinační rady je možné měnit pouze na základě většinového hlasování členů KOR. O změnách budou neprodleně informováni statutární zástupci jednotlivých fakult a univerzit.

jednací řád koordinační rady

Článek 1
(1) Koordinační radu tvoří rektorem jmenovaní zástupci jednotlivých lékařských fakult, kteří odpovídají za specializační vzdělávání na příslušné vlastní fakultě a koordinaci s ostatními fakultami.

(2) Koordinační rada si volí ze svého středu předsedu a místopředsedu, přičemž toto předsednictví je předmětem rotace mezi fakultami. Zvolený předseda vykonává svou funkci po dobu jednoho roku.

(3) Koordinační rada je usnášeníschopná, pokud je přítomen nadpoloviční počet členů Koordinační rady.

(4) Předseda Koordinační rady svolává jednání nejméně jedenkrát za pololetí, v případě potřeby svolává mimořádné zasedání. Místo jednání stanoví předseda na základě dohody s ostatními členy. Termín, místo konání a návrh programu jednání zasílá elektronicky pozvánkou nejméně 10 dní před termínem jednání.

(5) Účast členů na jednáních Koordinační rady je povinná. V případě překážky v účasti na zasedání KOR je možno se souhlasem děkana příslušné fakulty pověřit zástupce za daného člena KOR.

(6) Jednání Koordinační rady řídí její předseda, v nepřítomnosti předsedy řídí zasedání její místopředseda, popřípadě jiný člen, kterého předseda pověřil. Zápisy o jednání provádí asistentka stanovená předsedou Koordinační rady.

(7) V případě hlasování rozhoduje nadpoloviční většina hlasů členů Koordinační rady přítomných na zasedání. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo předsedajícího.

(8) V případě nutnosti je přípustné rozhodování na základě elektronické korespondence. Výsledek hlasování zjišťuje předseda SOR a dává na vědomí ostatním členům zasláním kopií jednotlivých hlasovacích dopisů.

STATUT A JEDNACÍ ŘÁD - specializační oborové rady pro specializační vzdělávání

STATUT

specializační oborové rady pro specializační vzdělávání

Článek 1

(1) Specializační oborová rada pro specializační vzdělávání (dále jen Specializační oborová rada, SOR) je koordinující orgán pro příslušný specializační obor, jehož cílem je zabezpečovat úzkou spolupráci mezi Koordinační radou a garanty specializačních oborů na jednotlivých lékařských fakultách.

(2) Děkani LF jmenují garanty odpovědné za specializační vzdělávání v příslušném oboru na své fakultě. Garant specializačního oboru je špičkový odborník oboru, který se podílí na specializačním vzdělávání, je členem akreditační komise MZ nebo v úzkém kontaktu s předsedou této komise.

(3) Garanti pro konkrétní specializační obor ze všech lékařských fakult tvoří pro daný obor Specializační oborovou radu.

(4) Garanti pro specializační obor odborně zajišťují specializační vzdělávání na svých pracovištích a připravují podklady pro činnost Koordinační rady.

(5) Specializační oborové rady v souladu s možnostmi jednotlivých lékařských fakult, stanoví každoročně místa a termíny atestačních zkoušek v souladu s principy rotace a kapacitou jednotlivých fakult pro následující kalendářní rok, a pokud tak stanoví náplň specializačního oboru, určí plán teoretické výuky oboru pro následující kalendářní rok. O těchto skutečnostech informují Koordinační radu vždy do 31. října.

(5) Sídlem Specializační oborové rady je vždy pracoviště předsedajícího SOR.


Článek 2

Úkoly Specializační oborové rady

(1) Specializační oborová rada každoročně připraví do 31. října pro KOR plán teoretické výuky (tj. specializační a předatestační kurzy, a povinné základní kurzy, případně předatestační testy) na následující kalendářní rok. Na základě poptávky (odhadované a zařazené počty lékařů v jednotlivých specializačních oborech), kapacity pracovišť lékařských fakult univerzity a udělené akreditace pro teoretickou část vzdělávacího programu stanoví počty těchto kurzů, termíny a místo konání. Garant specializačního oboru na fakultě, která bude jakoukoliv vzdělávací akci v následujícím roce pořádat, bude o této skutečnosti ve výše stanoveném termínu informovat administrativně-organizační pracoviště pro specializační vzdělávání své fakulty.

(2) Specializační oborová rada připraví do 31. října přehled termínů a místa konání atestačních zkoušek na následující kalendářní rok v dostatečné kapacitě dle odhadovaných počtů uchazečů. Při stanovení termínů a místa konání atestačních zkoušek (včetně termínu a místa konání praktické zkoušky) postupuje SOR podle principu vyvážené rotace na jednotlivých lékařských fakultách a v souladu s udělenou akreditací nemocničního zařízení, kde je konána praktická část zkoušky. Pro většinu oborů se stanoví alespoň dva termíny/místa konání atestační zkoušky, vždy v jarním a podzimním období. U velkých oborů, ve kterých atestuje v průměru 30 uchazečů a více, se vypisují nejméně tři termíny/místa konání atestačních zkoušek. Garant specializačního oboru na fakultě, která bude v následujícím roce pořádat atestační zkoušku, bude o této skutečnosti ve výše stanoveném termínu informovat administrativně-organizační pracoviště pro specializační vzdělávání své fakulty.

(3) Za realizaci celé atestační zkoušky (včetně posouzení atestační přihlášky, event. atestační práce) odpovídá Koordinační radě garant specializačního oboru lékařské fakulty, která zkoušku zajišťuje. Při realizaci této činnosti se řídí rovněž příslušnými ustanoveními VPS a Přílohy č. I a dále vyhláškou č. 188/2009 Sb.

(4) Garant specializačního oboru lékařské fakulty, která zkoušku zajišťuje, ve spolupráci s předsedou SOR navrhuje v souladu s příslušným ustanovením veřejnoprávní smlouvy složení atestační komise pro příslušné termíny tak, aby v komisi byl vždy zástupce jiné LF, zástupce odborné lékařské společnosti a České lékařské komory. Členové atestačních komisí mají příslušnou specializovanou způsobilost a jmenovací dekret ministra zdravotnictví.

(5) Specializační oborová rada zajistí přenos aktuálních informací v oblasti specializačního vzdělávání prostřednictvím svých členů na svých pracovištích.

(6) Specializační oborová rada stanovuje jednotné požadavky na praktickou část atestační zkoušky, povinné testy a atestační práce, pokud tyto požadavky nejsou přímo specifikovány ve vzdělávacím programu. Specializační oborová rada však není oprávněna měnit požadavky, které jsou výslovně stanoveny platnými předpisy nebo vzdělávacím programem.

(7) Specializační oborová rada připravuje na základě platných vzdělávacích programů podklady pro tisk logbooků dle požadavků a termínů stanovených Koordinační radou.

Článek 3

Organizační zabezpečení činnosti Specializační oborové rady

(1) Činnost SOR organizačně zajišťuje a metodicky řídí zvolený předseda SOR.

(2) Zápisy z jednání SOR jsou pravidelně předávány na vědomí předsedovi KOR.

Článek 4
Financování činnosti Specializační oborové rady
(1) Náklady na činnost SOR jsou hrazeny z prostředků univerzity/lékařské fakulty poskytnuté v rámci dotace ministerstva.


(2) Členům SOR náleží náhrada cestovného v prokázané výši uhrazené vysílající organizací. Za použití vlastního vozidla lze proplatit náhradu jízdného ve výši jízdného veřejného dopravního prostředku.

(4) Univerzita / příslušná lékařská fakulta může svému zástupci v SOR poskytnout odměnu za vykonanou práci.

Článek 5

Změny statutu Specializační oborové rady

(1) Statut SOR je možné měnit pouze na základě většinového hlasování členů KOR. O změnách budou neprodleně informováni statutární zástupci jednotlivých fakult a univerzit.

jednací řád specializační oborové rady

Článek 1
(1) Specializační oborovou radu tvoří děkanem jmenovaní zástupci jednotlivých lékařských fakult, kteří odpovídají za specializační vzdělávání na příslušné vlastní fakultě.

(2) Specializační oborová rada si volí ze svého středu předsedu a místopředsedu, přičemž toto předsednictví je předmětem rotace mezi fakultami. Zvolený předseda vykonává svou funkci po dobu 1 roku, pokud se specializační oborová rada neusnese na období delším. Předseda SOR může být do funkce volen opakovaně. Nejpozději do 10 dnů od volby informuje nově zvolený předseda SOR o změně ve vedení SOR předsedu KOR a administrativně-organizační pracoviště pro specializační vzdělávání své fakulty.

(3) Specializační oborová rada je usnášeníschopná, pokud je přítomen nadpoloviční počet členů rady.

(4) Předseda Specializační oborové rady svolává jednání nejméně jedenkrát za pololetí, v případě potřeby svolává mimořádné zasedání. Místo jednání stanoví předseda na základě dohody s ostatními členy. Termín, místo konání a návrh programu jednání zasílá elektronicky pozvánkou nejméně 10 dní před termínem jednání.

(5) Účast členů na jednáních SOR je povinná. V případě překážky v účasti na zasedání SOR je možno se souhlasem děkana příslušné fakulty pověřit zástupce za daného člena SOR.

(6) Jednání SOR řídí její předseda, v nepřítomnosti předsedy řídí zasedání její místopředseda, popřípadě jiný člen, kterého předseda pověřil. O jednání SOR jsou prováděny zápisy, které předseda předkládá předsedovi KOR.

(7) V případě hlasování rozhoduje nadpoloviční většina hlasů členů SOR přítomných na zasedání. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo předsedajícího.

(8) V případě nutnosti je přípustné rozhodování na základě elektronické korespondence. Výsledek hlasování zjišťuje předseda SOR a dává na vědomí ostatním členům zasláním kopií jednotlivých hlasovacích dopisů.

Příloha