Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
Nově vznikající univerzitní společnost GeneSpector Innovations, s.r.o., podala patentovou přihlášku na novou diagnostickou metodu, která umožňuje z výtěru z nosohltanu předpovědět závažnost akutně probíhajícího infekčního onemocnění. Tato metoda byla vyvinuta týmem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a byla úspěšně ověřena v rámci PCR diagnostiky infekce SARS-CoV-2 a následného průběhu nemoci covid-19. V rámci ověřování se ukázalo, že je metoda použitelná i u dalších typů infekčních onemocnění.
Čertovu brázdu mezi Sázavou a Chotouní měl podle legendy vyorat sv. Prokop s čertem zapřaženým v pluhu, ale jednoznačná archeologická interpretace jejího původu dosud chybí. Díky dostupnosti dat dálkového průzkumu, zejména lidaru, se nyní vědcům podařilo v úseku mezi Lipany a Chotouní najít v trase Čertovy brázdy pozůstatky mohutného liniového valu. „Na úbočí Lipské hory zřejmě stával více než 5,5 kilometrů dlouhý val,“ soudí RNDr. Čestmír Štuka, Ph.D., z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který spojil síly s archeologem ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy Mgr. Petrem Novým. Jedná se o objev, který nemá na našem území obdoby a vyvolává celou řadu otázek.
Zástupci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ředitelé několika předních izraelských nemocnic podepsali dohody, díky kterým budou moci izraelští studenti medicíny z 1. LF UK absolvovat část klinické výuky ve své zemi. Podle děkana 1. LF UK prof. MUDr. Martina Vokurky, CSc., by tato spolupráce měla přispět k snadnějšímu nástupu studentů do tamní lékařské praxe. Česká lékařská fakulta a izraelské nemocnice se zároveň dohodly na intenzivní spolupráci ve výzkumu a simulační medicíně.
„Z dostupných dat vyplývá, že zhruba třetina osob nakažených koronavirem v loňském roce se mohla infikovat v zaměstnání,“ říká prof. MUDr. Milan Tuček, CSc., přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Mezi profese, u nichž docházelo k nákaze v zaměstnání nejčastěji, patří kromě sester, učitelů a sociálních pracovníků třeba také strojníci nebo úředníci. Podle prof. Tučka má dodržování hygienických opatření právě v zaměstnání nadále velký význam.
V počtu dětí a mladistvých, kteří někdy v životě kouřili cigarety, pili alkohol nebo užili konopí, se Česká republika stále umisťuje na prvním místě mezi evropskými zeměmi. Během covidu se podle lékařů situace ještě zhoršila. Adiktologové z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice nyní ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů a Nadací Sirius proto pro praktické pediatry a pediatrické sestry připravují vzdělávací kurzy. Pomohou jim závislosti rozeznat a zachytit přímo v jejich ordinacích a následně zprostředkovat specializovanou péči.
Mezinárodní dotazníkový výzkum s bezmála 32 tisíci respondentů ukázal, že spotřeba alkoholu během prvních měsíců pandemie skoro ve všech zemích Evropy včetně České republiky v průměru mírně klesla. Na konzumaci měl sice vliv stres spojený s finanční situací respondentů, ale na druhé straně také omezená dostupnost alkoholu. „Mnozí vzali karanténní opatření jako příležitost, šli do sebe a zlepšili svoji životosprávu. U malé skupiny rizikových uživatelů však stres spojený s pandemií zhoršil jejich problémy s alkoholem a někteří z nich už museli vyhledat odbornou pomoc,“ upozorňuje PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, která se na mezinárodním výzkumu zásadním způsobem podílela.
Rizikové chování u dětí, zejména látkové a
nelátkové závislosti, může doprovázet nebo spouštět některé duševní poruchy. Projekt
vznikající na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy si klade za cíl zlepšit prevenci
v této oblasti. Do pomoci dětem se zapojí široká škála profesí od pedagogů
a školních psychologů, přes dětské praktické lékaře a zdravotní sestry po
sociální pracovníky a policisty. Výsledkem bude vznik regionálních vzdělávacích
a preventivních služeb – modulů, které včas zachytí rizikové chování, a tím i
možný rozvoj duševních nemocí u dětí a dospívajících. Pilotní moduly se spustí ve třech českých
okresech.
Význam hlasu obvykle vnímáme až ve chvíli, kdy je jeho kvalita zhoršena nebo když nemůžeme komunikovat vůbec. Světový den hlasu, který letos připadá na 16. 4., je příležitostí si důležitost hlasu připomenout. K mezinárodní osvětové kampani se připojují také lékaři z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Klinika v tento den otevře dveře svých ambulancí s výzvou pro kohokoli s hlasovými obtížemi, aby se přišel vyšetřit a nechal si poradit.
