Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
Zájemci o studium na
1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy o den otevřených dveří nepřijdou ani za
současných epidemických opatřeních. Fakulta pro uchazeče připravila onlinovou
formu prezentace, která jim studium přiblíží ze všech možných úhlů. Jak se připravit
na přijímací řízení? Kde sehnat letošní modelové otázky? Jak zvládnout
první rok studia? Na tyto i mnohé další otázky budou 9. ledna na stránkách
fakulty odpovídat zástupci vedení i studentů.
Anatomický ústav 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukrývá ve svém muzeu srovnávací anatomie
jednu ze dvou koster plejtváka malého v České republice. Exponát je
celosvětově unikátní tím, že jsou zachovány i některé jeho měkké tkáně. Kostra kytovce,
která byla do muzea umístěna pravděpodobně v druhé polovině 19. století,
byla nyní zrestaurována.
Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity
Karlovy a Českého vysokého učení technického spolupracující v týmu
Výzkumného centra Albertov vyvinuli systém, díky kterému budou moci pacienti
rehabilitovat ve svém domácím prostředí, aniž by museli bezpodmínečně docházet
do ambulance. Systém Telerehabilitace umožní zdravotníkům dohlížet na
dodržování terapeutického plánu a v případě potřeby do průběhu terapie okamžitě
zasáhnout. Distanční vedení rehabilitace je vítané zejména za současné
epidemické situace, ale uplatní se i v normálních časech. Aktuálně se
připravuje transfer technologie do praxe a její komercializace.
Covid-19 není jedinou
nemocí, které naše společnost čelí. Lékaři při příležitosti Světového dne
diabetu, který připadá na 14. listopadu, připomínají veřejnosti, že za epidemii
21. století bývá považován také diabetes mellitus čili cukrovka.
Porucha
čichu je v současnosti řazena k základním příznakům covidu-19. Typicky se
objevuje u jinak bezpříznakových pacientů, obvykle v mladší či střední
věkové skupině. „V nynější koronavirové vlně se s poruchou čichu setkáváme
ještě častěji než na jaře,“ říká prof. MUDr. Jan Plzák, Ph.D., přednosta
Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské
fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Lidé s poruchou čichu se nyní mohou sami
vyšetřit pomocí parfémovaných fixů, které jsou k dostání zdarma.
Neurochirurgická
a neuroonkologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední
vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha disponuje jako první v České
republice digitálním exoskopem. Tato technologie umožňuje lékařům provádět
mikroneurochirurgické výkony a zároveň dodržovat hygienická opatření zavedená
v souvislosti s covidem-19. Při operacích mozku nebo páteře sledují
zdravotníci operační pole pomocí speciálních brýlí na monitorech ve 3D.
Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity. Vědci tak přispěli k poznání, na které struktury v mozku pro ovlivnění těchto biorytmů působit.
Vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy sdružení v Centru nádorové ekologie (CNE) zjistili, že jejich výzkum nádorového mikroprostředí zřejmě pomůže i pacientům s onemocněním COVID-19. Napomohla jim v tom znalost biologie molekuly interleukinu-6 (IL-6) a její významné role ve spuštění cytokinové bouře, v jejímž důsledku nemocní s COVID-19 umírají. Jako jedni z prvních vědců na světě publikovali již v dubnu 2020 přehledový článek, kde tuto souvislost představili a nastínili také možnosti, jak cytokinové bouři zabránit a pacienty s COVID-19 léčit. Navíc se ukazuje, že tato terapie by mohla pomoci i při dalších diagnózách, kde cytokinová bouře zabíjí.
