(Praha, 11. dubna 2022) Kolegium děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy každoročně vyhlašuje o ceny za excelentní publikaci. Nominovány jsou vždy práce, které byly dedikovány 1. LF UK, vyšly v časopise s impakt faktorem v prvním oborovém kvartilu podle Web of Science a jejichž prvním, korespondenčním nebo seniorním autorem je vědec z 1. LF UK. Z hlediska pacientů a klinické praxe jde o výzkumy, které mají potenciál změnit medicínské myšlení i léčebné postupy. Nyní je možné na fakultním youtubovém kanále zhlédnout prezentace publikací, které byly oceněny na konci minulého roku, a to bezprostředně v podání jejich autorů, vynikajících lékařů a vědců 1. LF UK. Můžete se tak seznámit s aktuálními a zásadními poznatky z oblasti péče o diabetiky, novorozence nebo pacienty s lupénkou.

1. místo

Česká diabetologie je světová

Do nedávna neexistovalo zhodnocení účinnosti léčby cukrovky 1. typu inzulinovou pumpou v porovnání s využitím moderních glukozových senzorů hladiny cukru v krvi. Vědci z Diabetologického centra III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN tak mohli toto srovnání publikovat jako vůbec první na světě. Jejich studie s názvem COMSAIR pak byla označena za jednu z hlavních událostí současné diabetologie na největším evropském diabetologickém kongresu v Barceloně. „Studie ukázala, že glukózové senzory jsou tím nejlepším možným způsobem monitorace u diabetu 1. typu a že se musí stát základem léčby tohoto typu cukrovky. Teprve poté je možné přidávat inzulinovou pumpu,“ říká hlavní autor doktor Jan Šoupal.

Šoupal J, Petruželková L, Grunberger G, Hásková A, Flekač M, Matoulek M, Mikeš O, Pelcl T, Škrha J, Horová E, Škrha J, Parkin ChG, Svačina Š, Prázný M. Glycemic Outcomes in Adults With T1D Are Impacted More by Continuous Glucose Monitoring Than by Insulin Delivery Method: 3 Years of Follow-Up From the COMISAIR Study. Diabetes Care. 2020;43(1):37–43.

https://www.youtube.com/watch?v=g-BK2bMKSrM

2.–4. místo

Česká lékařská biochemie mění pohled na bilirubin – žlutý hormon

Článek ve vůbec nejcitovanějším medicínském časopise The New England Journal of Medicine s impakt faktorem 91.245 je završením zhruba dvacetiletého úsilí změnit pohled na molekulu bilirubinu. Autoři článku poukázali na jeho velké protektivní účinky a skutečnost, že by se dal využívat terapeuticky proti zánětlivým nebo nádorový onemocněním. „Zvýšený bilirubin se pojí se žloutenkou, která se většinou oprávněně chápe jako znak něčeho nepříznivého v těle. Na druhou stranu u novorozených dětí už dlouhou dobu víme, že mírně zvýšený bilirubin je chrání před rozvojem některých poporodních komplikací. A stejně tak dospělého člověka by mohl zvýšený bilirubin chránit před rozvojem některých onemocnění,“ říká hlavní autor článku profesor Libor Vítek z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN a dodává, že bilirubin lze charakterizovat jako hormonální látku.

Vítek L, Tiribelli C. Bilirubin, Intestinal Integrity, the Microbiome, and Inflammation.
The New England Journal of Medicine. 2020;383(7):684–686.

https://www.youtube.com/watch?v=WwoYuNwUzwo

2.–4. místo

Zobrazování mozku u Wilsonovy nemoci

Wilsonova nemoc je vzácné dědičné onemocnění, které v České republice postihuje zhruba 300 pacientů a způsobuje hromadění mědi v různých tkáních včetně mozku. Abnormality v mozku lze zachytit pomocí magnetické rezonance, ale doteď nebylo možné poškození kvantifikovat a zhodnotit. Docent Petr Dušek a jeho tým z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN vytvořil dvě škály pro kvantifikaci různého typu poškození, jež odlišným způsobem odpovídají na léčbu – zlepšením, nebo zhoršením. Vědci zpracovali manuál pro posouzení obrazu magnetické rezonance, jehož funkčnost byla potvrzena i na dalších pracovištích. Vytvořili tak nástroj pro zhodnocení poškození mozku při Wilsonově nemoc a monitoraci porovnání různých typů léčby.

Dušek P, Smolinski L, Redzia-Ogrodnik B, Golebiowski M, Skowronska M, Poujois A, Laurencin Ch, Jastrzebska-Kurkowska I, Litwin T, Czlonkowska A. Semiquantitative Scale for Assessing Brain MRI Abnormalities in Wilson Disease: A Validation Study. Movement Disorders. 2020;35(6):994–1001.

https://www.youtube.com/watch?v=wZj6OJgoO4Q

2.–4. místo

Nepřetržitá monitorace glukózy

Studie CORRIDA navazuje na studii COMISAIR a srovnává efektivnost systémů monitorace hladiny cukru v krvi u pacientů s cukrovkou 1. typu. Jde o vůbec první randomizovanou studii s tímto zaměřením, díky čemuž se také stala stěžejním tématem na mezinárodní konferenci pořádané Americkou diabetologickou asociací. „Ukázali jsme, že kontinuální monitorace glykémie je v prevenci rizika výskytu hypoglykemie efektivnější než okamžitá monitorace. Pacienti mohou díky výstraze včas reagovat, upravit dávkování inzulinu, a díky tomu se mohou vyhnout hypoglykémiím. Americká diabetologická asociace naše zjištění zahrnula do svých doporučení,“ přibližuje význam studie jeho hlavní autorka Aneta Hásková, doktorandka 1. LF UK.

Hásková A, Radovnická L, Petruželková L, Parkin ChG, Grunberger G, Horová E, Navrátilová V, Kádě O, Matoulek M, Prázný M, Šoupal J. Real-time CGM Is Superior to Flash Glucose Monitoring for Glucose Control in Type 1 Diabetes: The CORRIDA Randomized Controlled Trial. Diabetes Care. 2020;43(11):2744–2750.

https://www.youtube.com/watch?v=JNpFJ6HDivQ

5. místo

Jak buněčná komunikace ovlivňuje lupénku

Pro správnou regulaci imunity je nutná komunikace mezi buňkami imunitního systému. Jeden z hlavních způsobů je produkce cytokinů, které regulují aktivaci nebo inhibici buněčné odpovědi na patogeny a infekci. Buňky komunikují pomocí signálních molekul, z nichž hlavní roli hrají cytokiny. Například cytokin IL-17 je zásadní pro obranu proti kvasinkovým infekcím, ale hraje roli i ve vývoji psoriázy. „Zajímalo nás, jakým způsobem tyto molekuly fungují, jakým způsobem dochází k aktivaci buněk a proč na konkrétní cytokin reagují tak, jak reagují. Objevili jsme nový regulační systém a popsali, jakým způsobem se zabraňuje příliš velké aktivaci imunitního systému a rozvoji autoimunitních onemocnění. V budoucnu by tento výzkum mohl mít terapeutické využití v podobě potencování nebo inhibování těchto molekul,“ vysvětluje doktor Peter Dráber z Biocevu 1. LF UK, seniorní autor článku.

Dráberová H, Janusova S, Knížková D, Šemberová T, Přibíková M, Ujević A, Harant K, Knapkova S, Hrdinka M, Fanfani V, Stracquadanio G, Drobek A, Ruppova K, Stepanek O, Dráber P. Systematic analysis of the IL-17 receptor signalosome reveals a robust regulatory feedback loop. The EMBO Journal. 2020;39(17):e104202.

https://www.youtube.com/watch?v=-apI1NWoNGw