1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Zajímá vás, co se děje na fakultě? Přihlaste se k odběru bulletinu Jednička.

Pomůžeme vám

Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?

Kontaktujte nás
KontaktPersonální oddělení
Kateřinská 32
121 08 Praha 2

Metodický pokyn k Opatření děkana č. 4/2024 o pružném rozvržení pracovní doby

Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta

Kateřinská 32, 121 08 Praha 2

Metodický pokyn

k Opatření děkana č. 4/2024
o pružném rozvržení pracovní doby

Okruh zaměstnanců, na které se vztahuje pružné rozvržení pracovní doby

1. S výjimkou akademických pracovníků (zaměstnanci se mzdovou třídou AP1-AP4 a L2) se pružné rozvržení pracovní doby (dále jen „pružná pracovní doba“) uplatní na všechny zaměstnance, pokud dané pracoviště či konkrétní zaměstnanec není vyňat z tohoto nastavení.

2. Vedoucí pracoviště/ vedoucí úseku děkanátu písemně sdělí, na která celá pracoviště nebo na které konkrétní zaměstnance se pružná pracovní doba ze závažných provozních důvodů neuplatní.

3. Pokud se u zaměstnance neuplatní pružná pracovní doba, tak buď

a) pracovní doba zůstane nastavena jako pevná v časovém rozsahu dle Rozhodnutí o rozvržení pracovní doby https://www.lf1.cuni.cz/rozhodnuti-o-rozvrzeni-pracovni-doby.

b) pracovní doba bude nastavena individuálně, tedy bude uveden začátek a konec pracovní doby v konkrétních dnech i mimo časové úseky uvedeny v Rozhodnutí o rozvržení pracovní doby dle odkazu výše.

4. Pokud má zaměstnanec kratší pracovní dobu a zároveň se ve vztahu k tomuto zaměstnanci uplatní pružná pracovní doba, musí být zaměstnanec přednostně na pracovišti v základní pracovní době (9. – 14. hod.) a teprve pokud výše úvazku přesahuje tuto část (tedy 25 hodin týdně), pak teprve může využívat volitelnou pracovní dobu. Pokud má být zaměstnanec přítomen na pracovišti v jiný čas, než je nastavena základní pracovní doba, musí být stanovena pracovní doba pevná nebo individuální.

Úprava pružné pracovní doby

1. V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec individuálně volí začátek a konec pracovní doby. Přestávka na jídlo a oddech činí 30 min po nejdéle 6 hodinách nepřetržité práce. Přestávka se nezapočítává do pracovní doby.

2. Vyžadují-li to provozní potřeby zaměstnavatele, mohou být na jednotlivých pracovištích stanoveny úřední hodiny odlišně od časových úseků základní a volitelné pracovní doby.

3. Za účelem plnění výjimečných pracovních povinností může vedoucí pracoviště umožnit zaměstnanci práci v pracovní den před 7. hodinou a po 18. hodině a také ve dnech pracovního klidu. Musí být přitom dodržována příslušná ustanovení zákoníku práce o délce směny a nepřetržitém odpočinku mezi směnami a vnitřních předpisů upravujících provoz jednotlivých budov fakulty a zabezpečení ochrany majetku fakulty.

4. Za již udělenou výjimku je považována účast na zasedání orgánů, komisí a činnosti směrující k zabezpečení jejich průběhu, pokud probíhají v pracovních dnech po 18. hodině a účast na akcích souvisejících s výukou či samotná výuka, pokud probíhají mimo pracovní dny.

5. Během kalendářního měsíce (vyrovnávací období) musí být odpracován plný měsíční fond pracovní doby.

6. Pokud zaměstnanec odpracuje více hodin, než je měsíční fond pracovní doby a nejde o práci přesčas (viz dále), tak se k těmto hodinám nepřihlíží. Tato doba se nedá převádět do dalšího kalendářního měsíce.

Překážky v práci při pružné pracovní době

1. Zaměstnanci vyřizují své osobní záležitosti, jako je např. návštěva lékaře, doprovod rodinného příslušníka, jednání s úřady a další, které jsou posuzovány jako překážky v práci na straně zaměstnance, přednostně ve volitelné části pracovní doby. V základní pracovní době tak činí pouze výjimečně, a to v nezbytně nutném rozsahu.

2. Překážky v práci na straně zaměstnance se posuzují jako výkon práce (zahrnují se do pracovní doby) jen v tom rozsahu, ve kterém nezbytně zasáhly do základní pracovní doby. Pokud zasáhly do volitelné pracovní doby, posuzují se jako omluvené, ale nepočítají se jako výkon práce (nezahrnují se do odpracované doby) a neposkytuje se za ně náhrada mzdy.

3. Pokud právní předpisy přesně stanovují dobu nezbytně nutné pracovní doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno (např. volno při úmrtí rodinného příslušníka, svatba vlastní nebo svatba dětí, stěhování atd.) posuzuje se jako výkon práce celá tato doba. Za dobu jednoho dne se považuje doba odpovídající délce pracovní směny, jež vyplývá ze stanovené pracovní doby příslušného zaměstnance.

4. Jestliže zaměstnanec neodpracoval v týdnu celou nebo část stanovené pracovní doby, protože mu v tom bránila překážka v práci na jeho straně (mimo překážek v práci posuzovaných jako výkon práce-zahrnutých do pracovní doby), je povinen tuto neodpracovanou část stanovené pracovní doby napracovat bez zbytečného odkladu v následujících pracovních dnech, nejpozději však do konce kalendářního měsíce (vyrovnávacího období), pokud si s vedoucím pracoviště nedohodl jinou dobu napracování. Toto napracování není prací přesčas.

5. Překážky v práci na straně zaměstnavatele se posuzují jako výkon práce, pokud zasáhly do směny zaměstnance, a to nejvýše v rozsahu průměrné délky pracovní směny za každý jednotlivý den.

6. Pružná pracovní doba se neuplatní v případech dle § 85 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), tj.:

a) při pracovní cestě zaměstnance,

b) v době čerpání dovolené,

c) při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven,

d) brání-li jejímu uplatnění provozní důvody,

e) v době důležitých osobních překážek v práci, jako např. dočasná pracovní neschopnost, nařízená karanténa, mateřská, otcovská nebo rodičovská dovolená, ošetřování. dlouhodobá péče (blíže viz ust. § 191 a 191a zákoníku práce),

f) v dalších případech určených zaměstnavatelem.

Práce přesčas

1. Prací přesčas při pružné pracovní době je práce konaná nad základní pracovní dobu, stanovenou na příslušný den, pokud ji zaměstnanec konal na příkaz nebo se souhlasem nadřízeného vedoucího zaměstnance nad stanovenou týdenní pracovní dobu.

2. O práci přesčas nejde, jestliže zaměstnanec konal práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu, kterou mu nadřízený vedoucí zaměstnanec jako práci přesčas nenařídil, ani k ní nedal souhlas.

3. Při nařízení práce přesčas a poskytnutí náhrady za její konání se postupuje stejně jako při pevné pracovní době.

Evidence pracovní doby

1. Evidence pracovní doby se vykazuje stejným způsobem jako dosud.

V Praze dne 20. 3. 2024

 

Hodnocení: spravovat