Dovolená u dohodářů

s účinností od 1. 1. 2024 dle novely Zákoníku práce vzniká nově nárok na dovolenou i zaměstnancům pracujícím na základě dohod konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Pro vznik nároku musí být splněny dvě podmínky, a to že pracovně právní vztah trvá v kalendářním roce alespoň čtyři týdny a současně zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin. Délka dovolené se pak stanoví jako 1/52 týdenní pracovní doby zaměstnance. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin. 

Příklad:

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na dobu od 1.3. do 31.12. Protože výkon práce je potřeba pouze v jarních a podzimních měsících, do daných měsíců rozvrhne zaměstnavatel zaměstnanci pracovní dobu. Během měsíců březen a duben odpracuje zaměstnance 74 hodiny, v průběhu října a listopadu dalších 69 hodin. Celkem  odpracuje v rámci dohody během kalendářního roku 143 hodiny, což představuje 7 celých násobků fiktivní týdenní pracovní doby stanovené zákonem na 20 hodin(143/20). Protože pracovněprávní vztah bude trvat alespoň 4 týdny, je zřejmé, že zaměstnanci vznikne právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok. Výměra dovolené činí u zaměstnavatele 5 týdnů.

7/52 x 20 x 5 = 14 hodin dovolené (zaokrouhleno nahoru)

Pokud by mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem došlo k uzavření dvou samostatných dohod na období jara a pot na období podzimu, právo na dovolenou by zaměstnanci vůbec nevzniklo, jelikož v žádném z těchto pracovněprávních vztahů by neodpracoval alespoň 4násobek fiktivní týdenní pracovní doby (požadovaných 80 hodin).

Dovolená u pracovních poměrů

1. Za jakých podmínek vzniká nárok na dovolenou?

Na dovolenou za kalendářní rok vzniká nárok, pokud zaměstnanec u zaměstnavatele konal práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Příklad: U zaměstnance s úvazkem 40 hodin týdně tak podmínkou pro právo na dovolenou za kalendářní rok je nepřetržité zaměstnání po dobu 52 týdnů a odpracování 52 x 40 = 2 080 hodin dle rozvrhu směn.

Pokud zaměstnanci nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, ale konal u zaměstnavatele práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby, přísluší mu poměrná část dovolené. Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou nebo kratší týdenní pracovní dobu 1/52 výměry dovolené za kalendářní rok. Příklad: U zaměstnance s úvazkem 20 hodin týdně tak podmínkou pro právo na poměrnou část dovolené je nepřetržité zaměstnání po dobu 4 týdnů a odpracování 4 x 20 = 80 hodin dle rozvrhu směn.

Odpracuje-li zaměstnanec podle rozvrhu směn více než 52násobek stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené za každou další celou odpracovanou stanovenou nebo kratší pracovní dobu o 1/52 dovolené za kalendářní rok. Nesmí tak jít o práci přesčas. Proto se také může stát, že dva zaměstnanci se stejným úvazkem budou mít v roce různý nárok na dovolenou: pokud jeden z nich odpracuje podle rozvrhu směn více hodin, než druhý, může se to takto projevit. Zpravidla hned v následujícím roce se situace obrátí.

2. Co je stanovená a kratší týdenní pracovní doba?

Stanovená týdenní pracovní doba je definována v § 79 zákoníku práce tak, že činí 40 hodin týdně, ve dvousměnném pracovním režimu 38,75 hodin týdně a ve vícesměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu 37,5 hodin týdně. Jde tedy o plný úvazek.

Kratší pracovní doba může být dle § 80 zákoníku práce sjednána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pod rozsah výše uvedený. Jedná se o tzv. částečné úvazky.

3. Co je výměra dovolené a kolik činí v mém případě?

Výměra dovolené je počet týdnů dovolené v kalendářním roce, které zaměstnavatel zaměstnancům poskytuje, pokud jsou splněny všechny podmínky pro vznik nároku na dovolenou. Výměra dovolené u naší organizace aktuálně činí 8 týdnů v případě pedagogických a akademických pracovníků a 5 týdnů v případě ostatních zaměstnanců. Počet týdnů dovolené se však nepřepočítává na počet dní v týdnu, ale na počet hodin dle výše úvazku. Příklad: Zaměstnanec – neakademik s úvazkem 40 hodin týdně tak bude mít dovolenou za kalendářní rok 5 x 40 = 200 hodin. Zaměstnanec – akademik s úvazkem 32 hodin týdně tak bude mít dovolenou za kalendářní rok 8 x 32 = 256 hodin.

4. Proč bude nově dovolená počítaná v hodinách?

Nový způsob výpočtu má být spravedlivější a dovolenou lépe počítat například pokud jsou nestejně dlouhé směny v jednotlivých dnech nebo dochází ke změnám v úvazku v průběhu kalendářního roku. Protože se zohledňuje konkrétní odpracovaná pracovní doba, může docházet i ke změně v nároku na dovolenou v průběhu kalendářního roku, pokud se bude měnit úvazek nebo směnnost.

5. Jak tedy zjistím na kolik hodin dovolené mám nárok?

S ohledem na mechanismus výpočtu je možné na výplatních páskách uvádět pouze předpokládaný nárok, protože konkrétní nárok ovlivňuje to, zda v průběhu kalendářního roku nebude docházet ke změnám úvazku a zároveň že bude odpracován příslušný násobek týdenní pracovní doby. Předpoklad uváděný na výplatní pásce bude platný jen, pokud budete po celý rok zaměstnáni, nebude se Vám měnit úvazek ani směnnost a nebudete v průběhu roku mít nějaké zásadnější absence.

Pro přiblížení lze uvést, že nárok na dovolenou se počítá jako součin výměry dovolené v týdnech a týdenní pracovní doby zaměstnance. Musí však být splněny výše uvedené podmínky, pak bude zaměstnanci náležet 1/52 dovolené za kalendářní rok za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu.

Pokud bude docházet v průběhu kalendářního roku ke změnám v rozsahu úvazku či směnnosti, pak se bude nárok na dovolenou přepočítávat poměrně k jednotlivým obdobím a může docházet ke změnám výše předpokládaného nároku na dovolenou uvedeného na výplatní pásce.

6. Co je považováno za výkon práce pro účely dovolené?

Vedle faktického výkonu práce se za výkon práce považují i doby, kdy zaměstnanec dle § 348 odst. 1 zákoníku práce nepracuje z důvodů:

- vybraných překážek v práci,

- čerpání dovolené,

- čerpání náhradního volna za práci přesčas nebo ve svátek,

- svátku, za který mu přísluší náhrada mzdy nebo se mu mzda nekrátí.

Pokud zaměstnanec v kalendářním roce odpracuje alespoň 12násobek týdenní pracovní doby považuje se za výkon práce až do výše 20násobku týdenní pracovní doby i doba zameškaná z důvodu:

- dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání

- karantény

- čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, kdy ji zaměstnanec čerpá po dobu, kdy je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou

- jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 zákoníku práce, s výjimkou překážek uvedených v nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Příklad: Pokud tedy zaměstnanec v roce 40 týdnů odpracuje a 12 týdnů je nemocen, má právo na celou výměru dovolené za kalendářní rok. Pokud by odpracoval 20 týdnů a 32 týdnů byl nemocen, měl by právo na 40/52 z roční výměry dovolené (20/52 za výkon práce a 20/52 za dobu nemoci). Pokud by odpracoval jen 5 týdnů a 47 týdnů byl nemocen, měl by právo na 5/52 z roční výměry dovolené (jen za 5 týdnů výkonu práce).

7. Lze tedy dovolenou čerpat po hodinách?

Ne. Dovolená se sice čerpá v hodinách, ale ne však po jednotlivých hodinách. Zaměstnavatel může určit čerpání dovolené nejméně na délku jedné celé směny v daném dni. Čerpání dovolené v rozsahu kratším, než činí délka směny může zaměstnavatel určit zaměstnanci pouze s jeho souhlasem, avšak nejméně v délce jedné poloviny směny. Výjimkou je pouze zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.

Jinak pro čerpání dovolené platí stejná pravidla, jako platila doposud. Zpravidla tak má být dovolená vyčerpána do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel a oznamuje ji zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

8. Lze dovolenou převádět?

Na základě písemné žádosti zaměstnance lze ve výjimečných případech z vážných důvodů část dovolené za kalendářní rok, která přesahuje 4 týdny a u pedagogických a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku. Žádosti zaměstnance však není zaměstnavatel povinen vyhovět. Převedená dovolená má být vyčerpána dle Pracovního řádu nejpozději do poloviny následujícího kalendářního roku. Pokud by zde byly překážky v práci, které by čerpání znemožnily, tak je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání po skončení těchto překážek v práci.

Tato informace obsahuje jen výčet těch nejzákladnějších změn v právní úpravě za účelem umožnění snazší orientace. Podrobnosti jsou upraveny v zákoníku práce.