1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Aktuální číslo

Znáte novinky týkající se organizace studia?

S novým akademickým rokem 2016/2017 vstupují v platnost určité nové normy a předpisy, které se promítají i do studia na naší fakultě. Dotýkají se jak studentů, tak pedagogů. Některé z nich vznikly mimo fakultu či univerzitu – novela vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb. – a některé jsou naopak univerzitní či fakultní. Ty se mění v návaznosti na vyšší normy, ale zároveň odrážejí i naše vlastní potřeby a zkušenosti. Jsou schvalovány senáty, univerzitním nebo fakultním, které jsou tvořeny zástupci akademické obce, a to paritně pedagogy a studenty.

73799

Jednu ze změn vycházející přímo ze zákona představuje aplikace tzv. správního řádu na všechna řízení na fakultě včetně přijímacího. Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) hovoří o procesních postupech a je tedy důležitý pro úřední postup, ale přímo nemění běžná ustanovení, která nás při studiu bezprostředně provázejí. Stanoví např. postupy či lhůty při odvolávání, způsob doručování materiálů apod.

Uznávání zkoušek

Jiné změny se přímo dotýkají záležitostí studia. V červnu byla schválena rozsáhlá novela Pravidel pro organizaci studia (POS). Původní předpis z roku 2006 sice již dříve prošel několika dílčími úpravami, přesto už bylo nutné jej podstatně aktualizovat. Novelizace mění či upravuje postup při uznávání zkoušek. Studentům, kteří zahajují studium v novém akademickém roce 2016/2017, mohou být uznány dříve absolvované předměty vykonané v předchozí době rovnající se maximálně standardní době studia daného studijního programu zvětšené o dva roky (tj. 8 let v případě všeobecného lékařství); pro studenty studující již déle platí původní doba 10 let.

Tento postup je upraven a konkretizován Opatřením děkana č. 10/2016, podle něhož se – kromě případů hodných zvláštního zřetele – uznávají jen výsledky „výborně“ a „velmi dobře“ (tento postup platí již od loňského roku); zkouška musí být vykonána ve stejném studijním programu. Pokud je zkouška vykonána v jiném studijním programu či na jiné fakultě, musí být doložena dalšími náležitostmi a musí se k ní vyslovit garant daného předmětu. Předmět se neuznává, je-li vykonán v nižším studijním programu (např. anatomie v bakalářském studiu nemůže být uznána pro všeobecné lékařství), ale naopak to být může (např. anatomie z všeobecného lékařství je uznána pro bakalářský obor).

Individuální studijní plán

Dalším důležitým bodem v aktualizovaných POS je nepřipuštění individuálního studijního plánu (ISP) udělovaného v případě zápisu do úseku, v němž není možné získat ani minimální počet kreditů (hovorově „rozložený ročník“, např. při nesplnění velké zkoušky, třeba anatomie) dvakrát po sobě v bezprostředně následujících úsecích studia.

Příkladem je situace, kdy je po nesplnění anatomie, ale zisku minimálního počtu kreditů, poskytnut ISP na dva roky, ale během něj není v druhém roce splněna např. fyziologie či chemie. V takovém případě již nebude ISP udělen, což v podstatě znamená ukončení studia.

Zapisování ke zkouškám

V POS procházejí úpravou také pravidla týkající se zkoušek. Mají studentům usnadnit jejich konání, ale zároveň se snaží zabránit situacím, kdy se studenti zapisují a odhlašují opakovaně, blokují dlouho některé termíny a nakonec je ani nestihnou využít.

Původní i stávající pravidla pro zapisování ke zkouškám včetně státních či k zápočtům jsou shrnuta do nového článku č. 14 (Společná ustanovení o vypisování termínů a podrobnosti o přihlašování a odhlašování). Možnost odhlásit se ze zkoušky nesmí končit dříve než 7 dnů před vypsaným termínem a možnost přihlásit se smí skončit nejdříve za 24 hodin po tomto okamžiku. Umožňuje to ještě využít případné uvolněné termíny.

Jednou z nových úprav je řešení situace, kdy se student nedostaví v termínu, na nějž se přihlásil. Vedoucí předmětu pak stanoví náhradní termín na základě písemně odůvodněné žádosti s přihlédnutím k důvodům omluvy a k naplnění zkušební kapacity. Toto opatření řeší bohužel časté případy, kdy studenti nepřijdou ke zkoušce – blokují tak kapacitu ostatním spolužákům i činnost pracoviště a jeho examinátorů.

Vypisování termínů zkoušek

V článku č. 15 jsou shrnuta pravidla pro vypisování termínů zkoušek. Ty musejí být zveřejněny nově nejpozději čtyři týdny (dříve dva) před začátkem zkouškového období. Nicméně např. v teoretické a preklinické části studia je již několik let zvykem všechny termíny s počty studentů vypisovat zhruba v polovině semestru, čili ještě dříve, aby si studenti mohli včas rozplánovat jejich konání.

Nová úprava je u blokové výuky, kde musejí být termíny vypsány na začátku akademického roku a musejí se uvolňovat tak, aby to odpovídalo rozvrhu jednotlivých stáží. Zkušební kapacita konkrétních termínů musí být alespoň o 25 % vyšší, než je počet studentů v dané skupině. Toto opatření reaguje na situaci, kdy studenti odkládali zkoušky, které měli konat bezprostředně po stáži, ale zapisovali se na termíny pozdější, kdy však zabírali místo těm, kteří stáž právě dokončili. Problematické to bylo zejména v pozdějších fázích akademického roku.

Udělování červeného diplomu

Upraveny jsou také podmínky pro udělování červeného diplomu. Kromě zkoušek se hodnotí analogicky i výsledky klasifikovaných zápočtů. Tato úprava se však vztahuje až na předměty zapsané od akademického roku 2016/2017 bez ohledu na to, v jakém akademickém roce student zahájil studium. Znamená to, že předměty hodnocené klasifikovaným zápočtem mohou být posuzovány rozdílně podle doby, kdy byly absolvovány, a to u studentů, kteří zahájili studium dříve než v letošním akademickém roce.

Některé další úpravy se diskutují či připravují – budeme o nich postupně informovat, ale neváhejte se kdykoli zeptat. A máte-li pochybnosti, tak se ptejte raději včas. Pracovnice studijního oddělení, vaši učitelé, tutoři či proděkani jsou připraveni vám v konkrétní situaci pomoci.

Martin Vokurka, proděkan pro studijní problematiku a teoretickou a preklinickou pedagogiku

 

Rozhovory

Znáte novinky týkající se organizace studia?

S novým akademickým rokem 2016/2017 vstupují v platnost určité nové normy a předpisy, které se promítají i do studia na naší fakultě. Dotýkají se jak studentů, tak pedagogů. Některé z nich vznikly mimo fakultu či univerzitu – novela vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb. – a některé jsou naopak univerzitní či fakultní. Ty se mění v návaznosti na vyšší normy, ale zároveň odrážejí i naše vlastní potřeby a zkušenosti. Jsou schvalovány senáty, univerzitním nebo fakultním, které jsou tvořeny zástupci akademické obce, a to paritně pedagogy a studenty.

73799

Jednu ze změn vycházející přímo ze zákona představuje aplikace tzv. správního řádu na všechna řízení na fakultě včetně přijímacího. Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) hovoří o procesních postupech a je tedy důležitý pro úřední postup, ale přímo nemění běžná ustanovení, která nás při studiu bezprostředně provázejí. Stanoví např. postupy či lhůty při odvolávání, způsob doručování materiálů apod.

Uznávání zkoušek

Jiné změny se přímo dotýkají záležitostí studia. V červnu byla schválena rozsáhlá novela Pravidel pro organizaci studia (POS). Původní předpis z roku 2006 sice již dříve prošel několika dílčími úpravami, přesto už bylo nutné jej podstatně aktualizovat. Novelizace mění či upravuje postup při uznávání zkoušek. Studentům, kteří zahajují studium v novém akademickém roce 2016/2017, mohou být uznány dříve absolvované předměty vykonané v předchozí době rovnající se maximálně standardní době studia daného studijního programu zvětšené o dva roky (tj. 8 let v případě všeobecného lékařství); pro studenty studující již déle platí původní doba 10 let.

Tento postup je upraven a konkretizován Opatřením děkana č. 10/2016, podle něhož se – kromě případů hodných zvláštního zřetele – uznávají jen výsledky „výborně“ a „velmi dobře“ (tento postup platí již od loňského roku); zkouška musí být vykonána ve stejném studijním programu. Pokud je zkouška vykonána v jiném studijním programu či na jiné fakultě, musí být doložena dalšími náležitostmi a musí se k ní vyslovit garant daného předmětu. Předmět se neuznává, je-li vykonán v nižším studijním programu (např. anatomie v bakalářském studiu nemůže být uznána pro všeobecné lékařství), ale naopak to být může (např. anatomie z všeobecného lékařství je uznána pro bakalářský obor).

Individuální studijní plán

Dalším důležitým bodem v aktualizovaných POS je nepřipuštění individuálního studijního plánu (ISP) udělovaného v případě zápisu do úseku, v němž není možné získat ani minimální počet kreditů (hovorově „rozložený ročník“, např. při nesplnění velké zkoušky, třeba anatomie) dvakrát po sobě v bezprostředně následujících úsecích studia.

Příkladem je situace, kdy je po nesplnění anatomie, ale zisku minimálního počtu kreditů, poskytnut ISP na dva roky, ale během něj není v druhém roce splněna např. fyziologie či chemie. V takovém případě již nebude ISP udělen, což v podstatě znamená ukončení studia.

Zapisování ke zkouškám

V POS procházejí úpravou také pravidla týkající se zkoušek. Mají studentům usnadnit jejich konání, ale zároveň se snaží zabránit situacím, kdy se studenti zapisují a odhlašují opakovaně, blokují dlouho některé termíny a nakonec je ani nestihnou využít.

Původní i stávající pravidla pro zapisování ke zkouškám včetně státních či k zápočtům jsou shrnuta do nového článku č. 14 (Společná ustanovení o vypisování termínů a podrobnosti o přihlašování a odhlašování). Možnost odhlásit se ze zkoušky nesmí končit dříve než 7 dnů před vypsaným termínem a možnost přihlásit se smí skončit nejdříve za 24 hodin po tomto okamžiku. Umožňuje to ještě využít případné uvolněné termíny.

Jednou z nových úprav je řešení situace, kdy se student nedostaví v termínu, na nějž se přihlásil. Vedoucí předmětu pak stanoví náhradní termín na základě písemně odůvodněné žádosti s přihlédnutím k důvodům omluvy a k naplnění zkušební kapacity. Toto opatření řeší bohužel časté případy, kdy studenti nepřijdou ke zkoušce – blokují tak kapacitu ostatním spolužákům i činnost pracoviště a jeho examinátorů.

Vypisování termínů zkoušek

V článku č. 15 jsou shrnuta pravidla pro vypisování termínů zkoušek. Ty musejí být zveřejněny nově nejpozději čtyři týdny (dříve dva) před začátkem zkouškového období. Nicméně např. v teoretické a preklinické části studia je již několik let zvykem všechny termíny s počty studentů vypisovat zhruba v polovině semestru, čili ještě dříve, aby si studenti mohli včas rozplánovat jejich konání.

Nová úprava je u blokové výuky, kde musejí být termíny vypsány na začátku akademického roku a musejí se uvolňovat tak, aby to odpovídalo rozvrhu jednotlivých stáží. Zkušební kapacita konkrétních termínů musí být alespoň o 25 % vyšší, než je počet studentů v dané skupině. Toto opatření reaguje na situaci, kdy studenti odkládali zkoušky, které měli konat bezprostředně po stáži, ale zapisovali se na termíny pozdější, kdy však zabírali místo těm, kteří stáž právě dokončili. Problematické to bylo zejména v pozdějších fázích akademického roku.

Udělování červeného diplomu

Upraveny jsou také podmínky pro udělování červeného diplomu. Kromě zkoušek se hodnotí analogicky i výsledky klasifikovaných zápočtů. Tato úprava se však vztahuje až na předměty zapsané od akademického roku 2016/2017 bez ohledu na to, v jakém akademickém roce student zahájil studium. Znamená to, že předměty hodnocené klasifikovaným zápočtem mohou být posuzovány rozdílně podle doby, kdy byly absolvovány, a to u studentů, kteří zahájili studium dříve než v letošním akademickém roce.

Některé další úpravy se diskutují či připravují – budeme o nich postupně informovat, ale neváhejte se kdykoli zeptat. A máte-li pochybnosti, tak se ptejte raději včas. Pracovnice studijního oddělení, vaši učitelé, tutoři či proděkani jsou připraveni vám v konkrétní situaci pomoci.

Martin Vokurka, proděkan pro studijní problematiku a teoretickou a preklinickou pedagogiku

 

Téma

Znáte novinky týkající se organizace studia?

S novým akademickým rokem 2016/2017 vstupují v platnost určité nové normy a předpisy, které se promítají i do studia na naší fakultě. Dotýkají se jak studentů, tak pedagogů. Některé z nich vznikly mimo fakultu či univerzitu – novela vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb. – a některé jsou naopak univerzitní či fakultní. Ty se mění v návaznosti na vyšší normy, ale zároveň odrážejí i naše vlastní potřeby a zkušenosti. Jsou schvalovány senáty, univerzitním nebo fakultním, které jsou tvořeny zástupci akademické obce, a to paritně pedagogy a studenty.

73799

Jednu ze změn vycházející přímo ze zákona představuje aplikace tzv. správního řádu na všechna řízení na fakultě včetně přijímacího. Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) hovoří o procesních postupech a je tedy důležitý pro úřední postup, ale přímo nemění běžná ustanovení, která nás při studiu bezprostředně provázejí. Stanoví např. postupy či lhůty při odvolávání, způsob doručování materiálů apod.

Uznávání zkoušek

Jiné změny se přímo dotýkají záležitostí studia. V červnu byla schválena rozsáhlá novela Pravidel pro organizaci studia (POS). Původní předpis z roku 2006 sice již dříve prošel několika dílčími úpravami, přesto už bylo nutné jej podstatně aktualizovat. Novelizace mění či upravuje postup při uznávání zkoušek. Studentům, kteří zahajují studium v novém akademickém roce 2016/2017, mohou být uznány dříve absolvované předměty vykonané v předchozí době rovnající se maximálně standardní době studia daného studijního programu zvětšené o dva roky (tj. 8 let v případě všeobecného lékařství); pro studenty studující již déle platí původní doba 10 let.

Tento postup je upraven a konkretizován Opatřením děkana č. 10/2016, podle něhož se – kromě případů hodných zvláštního zřetele – uznávají jen výsledky „výborně“ a „velmi dobře“ (tento postup platí již od loňského roku); zkouška musí být vykonána ve stejném studijním programu. Pokud je zkouška vykonána v jiném studijním programu či na jiné fakultě, musí být doložena dalšími náležitostmi a musí se k ní vyslovit garant daného předmětu. Předmět se neuznává, je-li vykonán v nižším studijním programu (např. anatomie v bakalářském studiu nemůže být uznána pro všeobecné lékařství), ale naopak to být může (např. anatomie z všeobecného lékařství je uznána pro bakalářský obor).

Individuální studijní plán

Dalším důležitým bodem v aktualizovaných POS je nepřipuštění individuálního studijního plánu (ISP) udělovaného v případě zápisu do úseku, v němž není možné získat ani minimální počet kreditů (hovorově „rozložený ročník“, např. při nesplnění velké zkoušky, třeba anatomie) dvakrát po sobě v bezprostředně následujících úsecích studia.

Příkladem je situace, kdy je po nesplnění anatomie, ale zisku minimálního počtu kreditů, poskytnut ISP na dva roky, ale během něj není v druhém roce splněna např. fyziologie či chemie. V takovém případě již nebude ISP udělen, což v podstatě znamená ukončení studia.

Zapisování ke zkouškám

V POS procházejí úpravou také pravidla týkající se zkoušek. Mají studentům usnadnit jejich konání, ale zároveň se snaží zabránit situacím, kdy se studenti zapisují a odhlašují opakovaně, blokují dlouho některé termíny a nakonec je ani nestihnou využít.

Původní i stávající pravidla pro zapisování ke zkouškám včetně státních či k zápočtům jsou shrnuta do nového článku č. 14 (Společná ustanovení o vypisování termínů a podrobnosti o přihlašování a odhlašování). Možnost odhlásit se ze zkoušky nesmí končit dříve než 7 dnů před vypsaným termínem a možnost přihlásit se smí skončit nejdříve za 24 hodin po tomto okamžiku. Umožňuje to ještě využít případné uvolněné termíny.

Jednou z nových úprav je řešení situace, kdy se student nedostaví v termínu, na nějž se přihlásil. Vedoucí předmětu pak stanoví náhradní termín na základě písemně odůvodněné žádosti s přihlédnutím k důvodům omluvy a k naplnění zkušební kapacity. Toto opatření řeší bohužel časté případy, kdy studenti nepřijdou ke zkoušce – blokují tak kapacitu ostatním spolužákům i činnost pracoviště a jeho examinátorů.

Vypisování termínů zkoušek

V článku č. 15 jsou shrnuta pravidla pro vypisování termínů zkoušek. Ty musejí být zveřejněny nově nejpozději čtyři týdny (dříve dva) před začátkem zkouškového období. Nicméně např. v teoretické a preklinické části studia je již několik let zvykem všechny termíny s počty studentů vypisovat zhruba v polovině semestru, čili ještě dříve, aby si studenti mohli včas rozplánovat jejich konání.

Nová úprava je u blokové výuky, kde musejí být termíny vypsány na začátku akademického roku a musejí se uvolňovat tak, aby to odpovídalo rozvrhu jednotlivých stáží. Zkušební kapacita konkrétních termínů musí být alespoň o 25 % vyšší, než je počet studentů v dané skupině. Toto opatření reaguje na situaci, kdy studenti odkládali zkoušky, které měli konat bezprostředně po stáži, ale zapisovali se na termíny pozdější, kdy však zabírali místo těm, kteří stáž právě dokončili. Problematické to bylo zejména v pozdějších fázích akademického roku.

Udělování červeného diplomu

Upraveny jsou také podmínky pro udělování červeného diplomu. Kromě zkoušek se hodnotí analogicky i výsledky klasifikovaných zápočtů. Tato úprava se však vztahuje až na předměty zapsané od akademického roku 2016/2017 bez ohledu na to, v jakém akademickém roce student zahájil studium. Znamená to, že předměty hodnocené klasifikovaným zápočtem mohou být posuzovány rozdílně podle doby, kdy byly absolvovány, a to u studentů, kteří zahájili studium dříve než v letošním akademickém roce.

Některé další úpravy se diskutují či připravují – budeme o nich postupně informovat, ale neváhejte se kdykoli zeptat. A máte-li pochybnosti, tak se ptejte raději včas. Pracovnice studijního oddělení, vaši učitelé, tutoři či proděkani jsou připraveni vám v konkrétní situaci pomoci.

Martin Vokurka, proděkan pro studijní problematiku a teoretickou a preklinickou pedagogiku

 

Co pro mě znamená Jednička

Znáte novinky týkající se organizace studia?

S novým akademickým rokem 2016/2017 vstupují v platnost určité nové normy a předpisy, které se promítají i do studia na naší fakultě. Dotýkají se jak studentů, tak pedagogů. Některé z nich vznikly mimo fakultu či univerzitu – novela vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb. – a některé jsou naopak univerzitní či fakultní. Ty se mění v návaznosti na vyšší normy, ale zároveň odrážejí i naše vlastní potřeby a zkušenosti. Jsou schvalovány senáty, univerzitním nebo fakultním, které jsou tvořeny zástupci akademické obce, a to paritně pedagogy a studenty.

73799

Jednu ze změn vycházející přímo ze zákona představuje aplikace tzv. správního řádu na všechna řízení na fakultě včetně přijímacího. Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) hovoří o procesních postupech a je tedy důležitý pro úřední postup, ale přímo nemění běžná ustanovení, která nás při studiu bezprostředně provázejí. Stanoví např. postupy či lhůty při odvolávání, způsob doručování materiálů apod.

Uznávání zkoušek

Jiné změny se přímo dotýkají záležitostí studia. V červnu byla schválena rozsáhlá novela Pravidel pro organizaci studia (POS). Původní předpis z roku 2006 sice již dříve prošel několika dílčími úpravami, přesto už bylo nutné jej podstatně aktualizovat. Novelizace mění či upravuje postup při uznávání zkoušek. Studentům, kteří zahajují studium v novém akademickém roce 2016/2017, mohou být uznány dříve absolvované předměty vykonané v předchozí době rovnající se maximálně standardní době studia daného studijního programu zvětšené o dva roky (tj. 8 let v případě všeobecného lékařství); pro studenty studující již déle platí původní doba 10 let.

Tento postup je upraven a konkretizován Opatřením děkana č. 10/2016, podle něhož se – kromě případů hodných zvláštního zřetele – uznávají jen výsledky „výborně“ a „velmi dobře“ (tento postup platí již od loňského roku); zkouška musí být vykonána ve stejném studijním programu. Pokud je zkouška vykonána v jiném studijním programu či na jiné fakultě, musí být doložena dalšími náležitostmi a musí se k ní vyslovit garant daného předmětu. Předmět se neuznává, je-li vykonán v nižším studijním programu (např. anatomie v bakalářském studiu nemůže být uznána pro všeobecné lékařství), ale naopak to být může (např. anatomie z všeobecného lékařství je uznána pro bakalářský obor).

Individuální studijní plán

Dalším důležitým bodem v aktualizovaných POS je nepřipuštění individuálního studijního plánu (ISP) udělovaného v případě zápisu do úseku, v němž není možné získat ani minimální počet kreditů (hovorově „rozložený ročník“, např. při nesplnění velké zkoušky, třeba anatomie) dvakrát po sobě v bezprostředně následujících úsecích studia.

Příkladem je situace, kdy je po nesplnění anatomie, ale zisku minimálního počtu kreditů, poskytnut ISP na dva roky, ale během něj není v druhém roce splněna např. fyziologie či chemie. V takovém případě již nebude ISP udělen, což v podstatě znamená ukončení studia.

Zapisování ke zkouškám

V POS procházejí úpravou také pravidla týkající se zkoušek. Mají studentům usnadnit jejich konání, ale zároveň se snaží zabránit situacím, kdy se studenti zapisují a odhlašují opakovaně, blokují dlouho některé termíny a nakonec je ani nestihnou využít.

Původní i stávající pravidla pro zapisování ke zkouškám včetně státních či k zápočtům jsou shrnuta do nového článku č. 14 (Společná ustanovení o vypisování termínů a podrobnosti o přihlašování a odhlašování). Možnost odhlásit se ze zkoušky nesmí končit dříve než 7 dnů před vypsaným termínem a možnost přihlásit se smí skončit nejdříve za 24 hodin po tomto okamžiku. Umožňuje to ještě využít případné uvolněné termíny.

Jednou z nových úprav je řešení situace, kdy se student nedostaví v termínu, na nějž se přihlásil. Vedoucí předmětu pak stanoví náhradní termín na základě písemně odůvodněné žádosti s přihlédnutím k důvodům omluvy a k naplnění zkušební kapacity. Toto opatření řeší bohužel časté případy, kdy studenti nepřijdou ke zkoušce – blokují tak kapacitu ostatním spolužákům i činnost pracoviště a jeho examinátorů.

Vypisování termínů zkoušek

V článku č. 15 jsou shrnuta pravidla pro vypisování termínů zkoušek. Ty musejí být zveřejněny nově nejpozději čtyři týdny (dříve dva) před začátkem zkouškového období. Nicméně např. v teoretické a preklinické části studia je již několik let zvykem všechny termíny s počty studentů vypisovat zhruba v polovině semestru, čili ještě dříve, aby si studenti mohli včas rozplánovat jejich konání.

Nová úprava je u blokové výuky, kde musejí být termíny vypsány na začátku akademického roku a musejí se uvolňovat tak, aby to odpovídalo rozvrhu jednotlivých stáží. Zkušební kapacita konkrétních termínů musí být alespoň o 25 % vyšší, než je počet studentů v dané skupině. Toto opatření reaguje na situaci, kdy studenti odkládali zkoušky, které měli konat bezprostředně po stáži, ale zapisovali se na termíny pozdější, kdy však zabírali místo těm, kteří stáž právě dokončili. Problematické to bylo zejména v pozdějších fázích akademického roku.

Udělování červeného diplomu

Upraveny jsou také podmínky pro udělování červeného diplomu. Kromě zkoušek se hodnotí analogicky i výsledky klasifikovaných zápočtů. Tato úprava se však vztahuje až na předměty zapsané od akademického roku 2016/2017 bez ohledu na to, v jakém akademickém roce student zahájil studium. Znamená to, že předměty hodnocené klasifikovaným zápočtem mohou být posuzovány rozdílně podle doby, kdy byly absolvovány, a to u studentů, kteří zahájili studium dříve než v letošním akademickém roce.

Některé další úpravy se diskutují či připravují – budeme o nich postupně informovat, ale neváhejte se kdykoli zeptat. A máte-li pochybnosti, tak se ptejte raději včas. Pracovnice studijního oddělení, vaši učitelé, tutoři či proděkani jsou připraveni vám v konkrétní situaci pomoci.

Martin Vokurka, proděkan pro studijní problematiku a teoretickou a preklinickou pedagogiku

 

Jednička ve vědě

Znáte novinky týkající se organizace studia?

S novým akademickým rokem 2016/2017 vstupují v platnost určité nové normy a předpisy, které se promítají i do studia na naší fakultě. Dotýkají se jak studentů, tak pedagogů. Některé z nich vznikly mimo fakultu či univerzitu – novela vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb. – a některé jsou naopak univerzitní či fakultní. Ty se mění v návaznosti na vyšší normy, ale zároveň odrážejí i naše vlastní potřeby a zkušenosti. Jsou schvalovány senáty, univerzitním nebo fakultním, které jsou tvořeny zástupci akademické obce, a to paritně pedagogy a studenty.

73799

Jednu ze změn vycházející přímo ze zákona představuje aplikace tzv. správního řádu na všechna řízení na fakultě včetně přijímacího. Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) hovoří o procesních postupech a je tedy důležitý pro úřední postup, ale přímo nemění běžná ustanovení, která nás při studiu bezprostředně provázejí. Stanoví např. postupy či lhůty při odvolávání, způsob doručování materiálů apod.

Uznávání zkoušek

Jiné změny se přímo dotýkají záležitostí studia. V červnu byla schválena rozsáhlá novela Pravidel pro organizaci studia (POS). Původní předpis z roku 2006 sice již dříve prošel několika dílčími úpravami, přesto už bylo nutné jej podstatně aktualizovat. Novelizace mění či upravuje postup při uznávání zkoušek. Studentům, kteří zahajují studium v novém akademickém roce 2016/2017, mohou být uznány dříve absolvované předměty vykonané v předchozí době rovnající se maximálně standardní době studia daného studijního programu zvětšené o dva roky (tj. 8 let v případě všeobecného lékařství); pro studenty studující již déle platí původní doba 10 let.

Tento postup je upraven a konkretizován Opatřením děkana č. 10/2016, podle něhož se – kromě případů hodných zvláštního zřetele – uznávají jen výsledky „výborně“ a „velmi dobře“ (tento postup platí již od loňského roku); zkouška musí být vykonána ve stejném studijním programu. Pokud je zkouška vykonána v jiném studijním programu či na jiné fakultě, musí být doložena dalšími náležitostmi a musí se k ní vyslovit garant daného předmětu. Předmět se neuznává, je-li vykonán v nižším studijním programu (např. anatomie v bakalářském studiu nemůže být uznána pro všeobecné lékařství), ale naopak to být může (např. anatomie z všeobecného lékařství je uznána pro bakalářský obor).

Individuální studijní plán

Dalším důležitým bodem v aktualizovaných POS je nepřipuštění individuálního studijního plánu (ISP) udělovaného v případě zápisu do úseku, v němž není možné získat ani minimální počet kreditů (hovorově „rozložený ročník“, např. při nesplnění velké zkoušky, třeba anatomie) dvakrát po sobě v bezprostředně následujících úsecích studia.

Příkladem je situace, kdy je po nesplnění anatomie, ale zisku minimálního počtu kreditů, poskytnut ISP na dva roky, ale během něj není v druhém roce splněna např. fyziologie či chemie. V takovém případě již nebude ISP udělen, což v podstatě znamená ukončení studia.

Zapisování ke zkouškám

V POS procházejí úpravou také pravidla týkající se zkoušek. Mají studentům usnadnit jejich konání, ale zároveň se snaží zabránit situacím, kdy se studenti zapisují a odhlašují opakovaně, blokují dlouho některé termíny a nakonec je ani nestihnou využít.

Původní i stávající pravidla pro zapisování ke zkouškám včetně státních či k zápočtům jsou shrnuta do nového článku č. 14 (Společná ustanovení o vypisování termínů a podrobnosti o přihlašování a odhlašování). Možnost odhlásit se ze zkoušky nesmí končit dříve než 7 dnů před vypsaným termínem a možnost přihlásit se smí skončit nejdříve za 24 hodin po tomto okamžiku. Umožňuje to ještě využít případné uvolněné termíny.

Jednou z nových úprav je řešení situace, kdy se student nedostaví v termínu, na nějž se přihlásil. Vedoucí předmětu pak stanoví náhradní termín na základě písemně odůvodněné žádosti s přihlédnutím k důvodům omluvy a k naplnění zkušební kapacity. Toto opatření řeší bohužel časté případy, kdy studenti nepřijdou ke zkoušce – blokují tak kapacitu ostatním spolužákům i činnost pracoviště a jeho examinátorů.

Vypisování termínů zkoušek

V článku č. 15 jsou shrnuta pravidla pro vypisování termínů zkoušek. Ty musejí být zveřejněny nově nejpozději čtyři týdny (dříve dva) před začátkem zkouškového období. Nicméně např. v teoretické a preklinické části studia je již několik let zvykem všechny termíny s počty studentů vypisovat zhruba v polovině semestru, čili ještě dříve, aby si studenti mohli včas rozplánovat jejich konání.

Nová úprava je u blokové výuky, kde musejí být termíny vypsány na začátku akademického roku a musejí se uvolňovat tak, aby to odpovídalo rozvrhu jednotlivých stáží. Zkušební kapacita konkrétních termínů musí být alespoň o 25 % vyšší, než je počet studentů v dané skupině. Toto opatření reaguje na situaci, kdy studenti odkládali zkoušky, které měli konat bezprostředně po stáži, ale zapisovali se na termíny pozdější, kdy však zabírali místo těm, kteří stáž právě dokončili. Problematické to bylo zejména v pozdějších fázích akademického roku.

Udělování červeného diplomu

Upraveny jsou také podmínky pro udělování červeného diplomu. Kromě zkoušek se hodnotí analogicky i výsledky klasifikovaných zápočtů. Tato úprava se však vztahuje až na předměty zapsané od akademického roku 2016/2017 bez ohledu na to, v jakém akademickém roce student zahájil studium. Znamená to, že předměty hodnocené klasifikovaným zápočtem mohou být posuzovány rozdílně podle doby, kdy byly absolvovány, a to u studentů, kteří zahájili studium dříve než v letošním akademickém roce.

Některé další úpravy se diskutují či připravují – budeme o nich postupně informovat, ale neváhejte se kdykoli zeptat. A máte-li pochybnosti, tak se ptejte raději včas. Pracovnice studijního oddělení, vaši učitelé, tutoři či proděkani jsou připraveni vám v konkrétní situaci pomoci.

Martin Vokurka, proděkan pro studijní problematiku a teoretickou a preklinickou pedagogiku

 

Erasmus a stáže

Znáte novinky týkající se organizace studia?

S novým akademickým rokem 2016/2017 vstupují v platnost určité nové normy a předpisy, které se promítají i do studia na naší fakultě. Dotýkají se jak studentů, tak pedagogů. Některé z nich vznikly mimo fakultu či univerzitu – novela vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb. – a některé jsou naopak univerzitní či fakultní. Ty se mění v návaznosti na vyšší normy, ale zároveň odrážejí i naše vlastní potřeby a zkušenosti. Jsou schvalovány senáty, univerzitním nebo fakultním, které jsou tvořeny zástupci akademické obce, a to paritně pedagogy a studenty.

73799

Jednu ze změn vycházející přímo ze zákona představuje aplikace tzv. správního řádu na všechna řízení na fakultě včetně přijímacího. Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) hovoří o procesních postupech a je tedy důležitý pro úřední postup, ale přímo nemění běžná ustanovení, která nás při studiu bezprostředně provázejí. Stanoví např. postupy či lhůty při odvolávání, způsob doručování materiálů apod.

Uznávání zkoušek

Jiné změny se přímo dotýkají záležitostí studia. V červnu byla schválena rozsáhlá novela Pravidel pro organizaci studia (POS). Původní předpis z roku 2006 sice již dříve prošel několika dílčími úpravami, přesto už bylo nutné jej podstatně aktualizovat. Novelizace mění či upravuje postup při uznávání zkoušek. Studentům, kteří zahajují studium v novém akademickém roce 2016/2017, mohou být uznány dříve absolvované předměty vykonané v předchozí době rovnající se maximálně standardní době studia daného studijního programu zvětšené o dva roky (tj. 8 let v případě všeobecného lékařství); pro studenty studující již déle platí původní doba 10 let.

Tento postup je upraven a konkretizován Opatřením děkana č. 10/2016, podle něhož se – kromě případů hodných zvláštního zřetele – uznávají jen výsledky „výborně“ a „velmi dobře“ (tento postup platí již od loňského roku); zkouška musí být vykonána ve stejném studijním programu. Pokud je zkouška vykonána v jiném studijním programu či na jiné fakultě, musí být doložena dalšími náležitostmi a musí se k ní vyslovit garant daného předmětu. Předmět se neuznává, je-li vykonán v nižším studijním programu (např. anatomie v bakalářském studiu nemůže být uznána pro všeobecné lékařství), ale naopak to být může (např. anatomie z všeobecného lékařství je uznána pro bakalářský obor).

Individuální studijní plán

Dalším důležitým bodem v aktualizovaných POS je nepřipuštění individuálního studijního plánu (ISP) udělovaného v případě zápisu do úseku, v němž není možné získat ani minimální počet kreditů (hovorově „rozložený ročník“, např. při nesplnění velké zkoušky, třeba anatomie) dvakrát po sobě v bezprostředně následujících úsecích studia.

Příkladem je situace, kdy je po nesplnění anatomie, ale zisku minimálního počtu kreditů, poskytnut ISP na dva roky, ale během něj není v druhém roce splněna např. fyziologie či chemie. V takovém případě již nebude ISP udělen, což v podstatě znamená ukončení studia.

Zapisování ke zkouškám

V POS procházejí úpravou také pravidla týkající se zkoušek. Mají studentům usnadnit jejich konání, ale zároveň se snaží zabránit situacím, kdy se studenti zapisují a odhlašují opakovaně, blokují dlouho některé termíny a nakonec je ani nestihnou využít.

Původní i stávající pravidla pro zapisování ke zkouškám včetně státních či k zápočtům jsou shrnuta do nového článku č. 14 (Společná ustanovení o vypisování termínů a podrobnosti o přihlašování a odhlašování). Možnost odhlásit se ze zkoušky nesmí končit dříve než 7 dnů před vypsaným termínem a možnost přihlásit se smí skončit nejdříve za 24 hodin po tomto okamžiku. Umožňuje to ještě využít případné uvolněné termíny.

Jednou z nových úprav je řešení situace, kdy se student nedostaví v termínu, na nějž se přihlásil. Vedoucí předmětu pak stanoví náhradní termín na základě písemně odůvodněné žádosti s přihlédnutím k důvodům omluvy a k naplnění zkušební kapacity. Toto opatření řeší bohužel časté případy, kdy studenti nepřijdou ke zkoušce – blokují tak kapacitu ostatním spolužákům i činnost pracoviště a jeho examinátorů.

Vypisování termínů zkoušek

V článku č. 15 jsou shrnuta pravidla pro vypisování termínů zkoušek. Ty musejí být zveřejněny nově nejpozději čtyři týdny (dříve dva) před začátkem zkouškového období. Nicméně např. v teoretické a preklinické části studia je již několik let zvykem všechny termíny s počty studentů vypisovat zhruba v polovině semestru, čili ještě dříve, aby si studenti mohli včas rozplánovat jejich konání.

Nová úprava je u blokové výuky, kde musejí být termíny vypsány na začátku akademického roku a musejí se uvolňovat tak, aby to odpovídalo rozvrhu jednotlivých stáží. Zkušební kapacita konkrétních termínů musí být alespoň o 25 % vyšší, než je počet studentů v dané skupině. Toto opatření reaguje na situaci, kdy studenti odkládali zkoušky, které měli konat bezprostředně po stáži, ale zapisovali se na termíny pozdější, kdy však zabírali místo těm, kteří stáž právě dokončili. Problematické to bylo zejména v pozdějších fázích akademického roku.

Udělování červeného diplomu

Upraveny jsou také podmínky pro udělování červeného diplomu. Kromě zkoušek se hodnotí analogicky i výsledky klasifikovaných zápočtů. Tato úprava se však vztahuje až na předměty zapsané od akademického roku 2016/2017 bez ohledu na to, v jakém akademickém roce student zahájil studium. Znamená to, že předměty hodnocené klasifikovaným zápočtem mohou být posuzovány rozdílně podle doby, kdy byly absolvovány, a to u studentů, kteří zahájili studium dříve než v letošním akademickém roce.

Některé další úpravy se diskutují či připravují – budeme o nich postupně informovat, ale neváhejte se kdykoli zeptat. A máte-li pochybnosti, tak se ptejte raději včas. Pracovnice studijního oddělení, vaši učitelé, tutoři či proděkani jsou připraveni vám v konkrétní situaci pomoci.

Martin Vokurka, proděkan pro studijní problematiku a teoretickou a preklinickou pedagogiku