1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Aktuální číslo

Všude dobře, na fakultě ještě líp!

V minulém vydání Jedničky jsme se vás v Hyde parku ptali, v čem by vám fakulta mohla zpříjemnit každodenní pracovní či studijní život. Zda budou některá vaše přání splněna či zda si 1. LF vůbec může dovolit poskytovat sociální výhody, nejen o tom jsme si povídali s nejvyšším vedením – děkanem prof. MUDr. Aleksim Šedem, DrSc., a tajemnicí Ing. Evou Soubustovou, MBA.

* Je vůbec správné či nutné, aby instituce – ať už státní, soukromá, malá, nebo velká – poskytovala svým lidem sociální benefity?

E. S.: Myslím si, že ano. Současná doba vyžaduje, aby lidé měli u svého zaměstnavatel dobré zázemí a pracovní podmínky. Motivuje je to pak k lepším výkonům a třeba také k tomu, aby se stali součástí akademické obce, své fakulty.

A. Š: Kdybychom šli čistě monetárním přístupem, řekli bychom, že všechny peníze rozpustíme do platů, ať si každý sám koupí, co chce. Nicméně drobné sociální výhody, které zvyšují komfort a pohodu, jsou důležité, protože lidi sbližují. Osobně vím, jak je prima, když se vytvoří komunita těch, kteří chodí do fitka, kteří si povídají u kafe, kteří zajdou třeba na dixík do Fausťáku... S paní tajemnicí jsem tedy zajedno v tom, že rozumný sociální program mj. přispívá k tomu, že se studenti i zaměstnanci cítí být více akademickými občany.

* Vraťme se k minulému Hyde parku? Čím vás kolegové inspirovali?

A. Š.: Dozvěděli jsme se nejen spoustu inspirativních věcí, ale také pár informací „napováženou“. Je totiž evidentní, že ačkoli nabízíme docela širokou škálu toho, čím si život na fakultě zpříjemnit, o mnoha možnostech se neví. Poměrně častým doporučením bylo, že bychom měli mít místo, kde by lidé mohli posedět u kávy – fakulta má Akademický klub, Fausťák, který je pro tyto účely jako stvořený. Navíc prošel několika vylepšeními, aby se stal příjemnějším a atraktivnějším místem. Dále jsme zaznamenali přání, že by mělo být v dosahu fitko – fakulta má rekondiční centrum v Salmovské ulici, kde je posilovna, sauna, aerobní nebo masážní místnost, které ovšem nejsou příliš využívány. Hledáme tedy cestu, jak to zlepšit.

E. S.: Studenti mají vstup do fitka za zvýhodněnou cenu asi 40 korun za hodinu v určitých časech. Nyní probíhají jednání s vedoucím rekondičního centra o prodloužení provozní doby právě pro studenty až do odpoledních, případně večerních hodin.

A. Š.: Bylo by všeobecně fajn, kdyby se kolegové z akademické obce více rozhlíželi kolem sebe... V současnosti bylo na fakultě zrekonstruováno několik dvorů, které jsou prakticky prázdné, a přitom jde o velice příjemná místa k posezení, kde plánujeme třeba i některé kulturní pořady.

* Zatím jste se zmínili o věcech, které fakulta má, ale o kterých ne úplně všichni vědí. A co nějaké novinky – vyslyšíte některá přání studentů či zaměstnanců na zlepšení sociálního zázemí?

A. Š.: Jako určitý vzor jsme si vzali Přírodovědeckou fakultu, která je blízkým sousedem, a začali jsme jednat o tom, kde bychom mohli umístit cyklostojany, protože hodně lidí se do práce či do školy přepravuje na kolech. Možná se to zdá jako drobnost, ale taková věc je poměrně složitá, neboť má i právní souvislosti a v některých případech vyžaduje diskusi s městem. Každopádně řešitelné to je a cyklostojany budou :)

Další novinkou pro studenty i zaměstnance je Medikarta, která umožňuje slevu na různé služby nejen v podnicích okolo „Jedničky“ – například v cestovních kancelářích, kavárnách nebo divadlech. Zmapovali jsme také prostory naší fakulty, ve kterých by bylo možno zahájit dětskou skupinu. myslím si, že letos uděláme v této oblasti významný pokrok.

E. S.: Aktuálně dáváme dohromady i plán pro systémové financování studentských aktivit a spolků. Tato iniciativa se rozjíždí na všech lékařských fakultách.

* Může si fakulta dovolit poskytovat různé sociální výhody?

E. S.: Fakulta má stanovené podmínky pro tvorbu a využívání sociálního fondu, který vzniká z vyplaceného objemu mzdových prostředků – maximálně ve výši 2 %, což činí 7,6 miliónů korun. Zaměstnanci mohou čerpat příspěvky na penzijní připojištění, nejvíce lze získat 1000 korun měsíčně, záleží však na výši úvazku a délce zaměstnání na fakultě. Další možností je měsíční příspěvek na životní pojištění a pro zaměstnance do 45 let také příspěvek na úroky z úvěrů souvisejících s bytovými potřebami. Tato částka činí maximálně 10 000 korun ročně. Za rok vyplatíme ze sociálního fondu okolo 10 miliónů korun a ukazuje se, že bychom si případně mohli dovolit i určité zvýšení příspěvků.

Nabízí se také otázka, zda bychom ze sociálního fondu neměli začít financovat i aktivity, které podporují udržení nebo zlepšování zdravotního stavu zaměstnanců. Šlo by například o příspěvky na očkování, rehabilitaci nebo různé vitaminové doplňky.

A. Š.: Díky tomu, že nám dobré hospodaření umožňuje více investovat do lidí – loni jsme třeba zvýšili mzdové limity na jednotlivých pracovištích –, vytváříme si tak vlastně větší sociální fond a cestu proto, abychom rozšiřovali sociální požitky.

E. S.: Za zmínku určitě stojí, že zaměstnanci mohou využívat také 70korunové stravenky, které jim z 55 % dotuje fakulta, a týdne dovolené navíc oproti nároku stanovenému zákoníkem práce. Jak už pan děkan naznačil, dobré hospodaření nám umožňuje nejen zvýšit rozpočet sociálního fondu, ale také vyplácet až dvakrát ročně odměny – například loni tvořily v součtu více než 1,5násobek platu.

A. Š.: Řada organizací se pyšní právě tím, že si může dovolit svým lidem plošně zaplatit „něco navíc“. A naše fakulta rozhodně není úplně malým „podnikem“.

* Jak moc jsou benefity ze sociálního fondu využívány?

E. S.: Určitě ne všemi zaměstnanci, kteří na ně mají nárok. Z těch, co splňují podmínky, využívá příspěvek na penzijní připojištění 603 lidí z 848, což je asi 70 %, na životní pojištění 89 z XY, tedy XY %, a na úroky z úvěrů 32 z XY, tj. XY %. Rozhodně by stálo zato, aby se zaměstnanci podívali na podmínky čerpání a případně se přihlásili na mzdové účtárně.

A. Š.: Jen bych podotkl, že je určitě lepším životním přístupem, když někdo řekne „chtěl bych, a proto se podívám, zda můžu mít a co proto můžu udělat“, než když někdo řekne „já nemám“. Je velká škoda, že řada věcí na fakultě není využívána, a je dvojnásobná škoda, když přitom ještě panuje pocit, že ani nejsou k dispozici. Musím přiznat, že mi to dost leží na srdci...

* Kterých sociálních požitků si dopřáváte vy?

E. S.: Osobně využívám příspěvek na životní pojištění, stravenky a samozřejmě týden dovolené navíc.

A. Š.: To máme podobné a vzhledem k tomu, že jsem kofeinista, tak na různých místech na fakultě také rád piju kávu. Její kvalita ale značně kolísá, proto bychom možná měli mít i nějaký baristický kurz :) Bohužel nevyužívám fitko a saunu – z důvodů časových a protože chodím do jiné tělocvičny –, myslím si ale, že právě tyto dvě služby jsou pro relaxaci velmi důležité.

jat

Rozhovory

Všude dobře, na fakultě ještě líp!

V minulém vydání Jedničky jsme se vás v Hyde parku ptali, v čem by vám fakulta mohla zpříjemnit každodenní pracovní či studijní život. Zda budou některá vaše přání splněna či zda si 1. LF vůbec může dovolit poskytovat sociální výhody, nejen o tom jsme si povídali s nejvyšším vedením – děkanem prof. MUDr. Aleksim Šedem, DrSc., a tajemnicí Ing. Evou Soubustovou, MBA.

* Je vůbec správné či nutné, aby instituce – ať už státní, soukromá, malá, nebo velká – poskytovala svým lidem sociální benefity?

E. S.: Myslím si, že ano. Současná doba vyžaduje, aby lidé měli u svého zaměstnavatel dobré zázemí a pracovní podmínky. Motivuje je to pak k lepším výkonům a třeba také k tomu, aby se stali součástí akademické obce, své fakulty.

A. Š: Kdybychom šli čistě monetárním přístupem, řekli bychom, že všechny peníze rozpustíme do platů, ať si každý sám koupí, co chce. Nicméně drobné sociální výhody, které zvyšují komfort a pohodu, jsou důležité, protože lidi sbližují. Osobně vím, jak je prima, když se vytvoří komunita těch, kteří chodí do fitka, kteří si povídají u kafe, kteří zajdou třeba na dixík do Fausťáku... S paní tajemnicí jsem tedy zajedno v tom, že rozumný sociální program mj. přispívá k tomu, že se studenti i zaměstnanci cítí být více akademickými občany.

* Vraťme se k minulému Hyde parku? Čím vás kolegové inspirovali?

A. Š.: Dozvěděli jsme se nejen spoustu inspirativních věcí, ale také pár informací „napováženou“. Je totiž evidentní, že ačkoli nabízíme docela širokou škálu toho, čím si život na fakultě zpříjemnit, o mnoha možnostech se neví. Poměrně častým doporučením bylo, že bychom měli mít místo, kde by lidé mohli posedět u kávy – fakulta má Akademický klub, Fausťák, který je pro tyto účely jako stvořený. Navíc prošel několika vylepšeními, aby se stal příjemnějším a atraktivnějším místem. Dále jsme zaznamenali přání, že by mělo být v dosahu fitko – fakulta má rekondiční centrum v Salmovské ulici, kde je posilovna, sauna, aerobní nebo masážní místnost, které ovšem nejsou příliš využívány. Hledáme tedy cestu, jak to zlepšit.

E. S.: Studenti mají vstup do fitka za zvýhodněnou cenu asi 40 korun za hodinu v určitých časech. Nyní probíhají jednání s vedoucím rekondičního centra o prodloužení provozní doby právě pro studenty až do odpoledních, případně večerních hodin.

A. Š.: Bylo by všeobecně fajn, kdyby se kolegové z akademické obce více rozhlíželi kolem sebe... V současnosti bylo na fakultě zrekonstruováno několik dvorů, které jsou prakticky prázdné, a přitom jde o velice příjemná místa k posezení, kde plánujeme třeba i některé kulturní pořady.

* Zatím jste se zmínili o věcech, které fakulta má, ale o kterých ne úplně všichni vědí. A co nějaké novinky – vyslyšíte některá přání studentů či zaměstnanců na zlepšení sociálního zázemí?

A. Š.: Jako určitý vzor jsme si vzali Přírodovědeckou fakultu, která je blízkým sousedem, a začali jsme jednat o tom, kde bychom mohli umístit cyklostojany, protože hodně lidí se do práce či do školy přepravuje na kolech. Možná se to zdá jako drobnost, ale taková věc je poměrně složitá, neboť má i právní souvislosti a v některých případech vyžaduje diskusi s městem. Každopádně řešitelné to je a cyklostojany budou :)

Další novinkou pro studenty i zaměstnance je Medikarta, která umožňuje slevu na různé služby nejen v podnicích okolo „Jedničky“ – například v cestovních kancelářích, kavárnách nebo divadlech. Zmapovali jsme také prostory naší fakulty, ve kterých by bylo možno zahájit dětskou skupinu. myslím si, že letos uděláme v této oblasti významný pokrok.

E. S.: Aktuálně dáváme dohromady i plán pro systémové financování studentských aktivit a spolků. Tato iniciativa se rozjíždí na všech lékařských fakultách.

* Může si fakulta dovolit poskytovat různé sociální výhody?

E. S.: Fakulta má stanovené podmínky pro tvorbu a využívání sociálního fondu, který vzniká z vyplaceného objemu mzdových prostředků – maximálně ve výši 2 %, což činí 7,6 miliónů korun. Zaměstnanci mohou čerpat příspěvky na penzijní připojištění, nejvíce lze získat 1000 korun měsíčně, záleží však na výši úvazku a délce zaměstnání na fakultě. Další možností je měsíční příspěvek na životní pojištění a pro zaměstnance do 45 let také příspěvek na úroky z úvěrů souvisejících s bytovými potřebami. Tato částka činí maximálně 10 000 korun ročně. Za rok vyplatíme ze sociálního fondu okolo 10 miliónů korun a ukazuje se, že bychom si případně mohli dovolit i určité zvýšení příspěvků.

Nabízí se také otázka, zda bychom ze sociálního fondu neměli začít financovat i aktivity, které podporují udržení nebo zlepšování zdravotního stavu zaměstnanců. Šlo by například o příspěvky na očkování, rehabilitaci nebo různé vitaminové doplňky.

A. Š.: Díky tomu, že nám dobré hospodaření umožňuje více investovat do lidí – loni jsme třeba zvýšili mzdové limity na jednotlivých pracovištích –, vytváříme si tak vlastně větší sociální fond a cestu proto, abychom rozšiřovali sociální požitky.

E. S.: Za zmínku určitě stojí, že zaměstnanci mohou využívat také 70korunové stravenky, které jim z 55 % dotuje fakulta, a týdne dovolené navíc oproti nároku stanovenému zákoníkem práce. Jak už pan děkan naznačil, dobré hospodaření nám umožňuje nejen zvýšit rozpočet sociálního fondu, ale také vyplácet až dvakrát ročně odměny – například loni tvořily v součtu více než 1,5násobek platu.

A. Š.: Řada organizací se pyšní právě tím, že si může dovolit svým lidem plošně zaplatit „něco navíc“. A naše fakulta rozhodně není úplně malým „podnikem“.

* Jak moc jsou benefity ze sociálního fondu využívány?

E. S.: Určitě ne všemi zaměstnanci, kteří na ně mají nárok. Z těch, co splňují podmínky, využívá příspěvek na penzijní připojištění 603 lidí z 848, což je asi 70 %, na životní pojištění 89 z XY, tedy XY %, a na úroky z úvěrů 32 z XY, tj. XY %. Rozhodně by stálo zato, aby se zaměstnanci podívali na podmínky čerpání a případně se přihlásili na mzdové účtárně.

A. Š.: Jen bych podotkl, že je určitě lepším životním přístupem, když někdo řekne „chtěl bych, a proto se podívám, zda můžu mít a co proto můžu udělat“, než když někdo řekne „já nemám“. Je velká škoda, že řada věcí na fakultě není využívána, a je dvojnásobná škoda, když přitom ještě panuje pocit, že ani nejsou k dispozici. Musím přiznat, že mi to dost leží na srdci...

* Kterých sociálních požitků si dopřáváte vy?

E. S.: Osobně využívám příspěvek na životní pojištění, stravenky a samozřejmě týden dovolené navíc.

A. Š.: To máme podobné a vzhledem k tomu, že jsem kofeinista, tak na různých místech na fakultě také rád piju kávu. Její kvalita ale značně kolísá, proto bychom možná měli mít i nějaký baristický kurz :) Bohužel nevyužívám fitko a saunu – z důvodů časových a protože chodím do jiné tělocvičny –, myslím si ale, že právě tyto dvě služby jsou pro relaxaci velmi důležité.

jat

Téma

Všude dobře, na fakultě ještě líp!

V minulém vydání Jedničky jsme se vás v Hyde parku ptali, v čem by vám fakulta mohla zpříjemnit každodenní pracovní či studijní život. Zda budou některá vaše přání splněna či zda si 1. LF vůbec může dovolit poskytovat sociální výhody, nejen o tom jsme si povídali s nejvyšším vedením – děkanem prof. MUDr. Aleksim Šedem, DrSc., a tajemnicí Ing. Evou Soubustovou, MBA.

* Je vůbec správné či nutné, aby instituce – ať už státní, soukromá, malá, nebo velká – poskytovala svým lidem sociální benefity?

E. S.: Myslím si, že ano. Současná doba vyžaduje, aby lidé měli u svého zaměstnavatel dobré zázemí a pracovní podmínky. Motivuje je to pak k lepším výkonům a třeba také k tomu, aby se stali součástí akademické obce, své fakulty.

A. Š: Kdybychom šli čistě monetárním přístupem, řekli bychom, že všechny peníze rozpustíme do platů, ať si každý sám koupí, co chce. Nicméně drobné sociální výhody, které zvyšují komfort a pohodu, jsou důležité, protože lidi sbližují. Osobně vím, jak je prima, když se vytvoří komunita těch, kteří chodí do fitka, kteří si povídají u kafe, kteří zajdou třeba na dixík do Fausťáku... S paní tajemnicí jsem tedy zajedno v tom, že rozumný sociální program mj. přispívá k tomu, že se studenti i zaměstnanci cítí být více akademickými občany.

* Vraťme se k minulému Hyde parku? Čím vás kolegové inspirovali?

A. Š.: Dozvěděli jsme se nejen spoustu inspirativních věcí, ale také pár informací „napováženou“. Je totiž evidentní, že ačkoli nabízíme docela širokou škálu toho, čím si život na fakultě zpříjemnit, o mnoha možnostech se neví. Poměrně častým doporučením bylo, že bychom měli mít místo, kde by lidé mohli posedět u kávy – fakulta má Akademický klub, Fausťák, který je pro tyto účely jako stvořený. Navíc prošel několika vylepšeními, aby se stal příjemnějším a atraktivnějším místem. Dále jsme zaznamenali přání, že by mělo být v dosahu fitko – fakulta má rekondiční centrum v Salmovské ulici, kde je posilovna, sauna, aerobní nebo masážní místnost, které ovšem nejsou příliš využívány. Hledáme tedy cestu, jak to zlepšit.

E. S.: Studenti mají vstup do fitka za zvýhodněnou cenu asi 40 korun za hodinu v určitých časech. Nyní probíhají jednání s vedoucím rekondičního centra o prodloužení provozní doby právě pro studenty až do odpoledních, případně večerních hodin.

A. Š.: Bylo by všeobecně fajn, kdyby se kolegové z akademické obce více rozhlíželi kolem sebe... V současnosti bylo na fakultě zrekonstruováno několik dvorů, které jsou prakticky prázdné, a přitom jde o velice příjemná místa k posezení, kde plánujeme třeba i některé kulturní pořady.

* Zatím jste se zmínili o věcech, které fakulta má, ale o kterých ne úplně všichni vědí. A co nějaké novinky – vyslyšíte některá přání studentů či zaměstnanců na zlepšení sociálního zázemí?

A. Š.: Jako určitý vzor jsme si vzali Přírodovědeckou fakultu, která je blízkým sousedem, a začali jsme jednat o tom, kde bychom mohli umístit cyklostojany, protože hodně lidí se do práce či do školy přepravuje na kolech. Možná se to zdá jako drobnost, ale taková věc je poměrně složitá, neboť má i právní souvislosti a v některých případech vyžaduje diskusi s městem. Každopádně řešitelné to je a cyklostojany budou :)

Další novinkou pro studenty i zaměstnance je Medikarta, která umožňuje slevu na různé služby nejen v podnicích okolo „Jedničky“ – například v cestovních kancelářích, kavárnách nebo divadlech. Zmapovali jsme také prostory naší fakulty, ve kterých by bylo možno zahájit dětskou skupinu. myslím si, že letos uděláme v této oblasti významný pokrok.

E. S.: Aktuálně dáváme dohromady i plán pro systémové financování studentských aktivit a spolků. Tato iniciativa se rozjíždí na všech lékařských fakultách.

* Může si fakulta dovolit poskytovat různé sociální výhody?

E. S.: Fakulta má stanovené podmínky pro tvorbu a využívání sociálního fondu, který vzniká z vyplaceného objemu mzdových prostředků – maximálně ve výši 2 %, což činí 7,6 miliónů korun. Zaměstnanci mohou čerpat příspěvky na penzijní připojištění, nejvíce lze získat 1000 korun měsíčně, záleží však na výši úvazku a délce zaměstnání na fakultě. Další možností je měsíční příspěvek na životní pojištění a pro zaměstnance do 45 let také příspěvek na úroky z úvěrů souvisejících s bytovými potřebami. Tato částka činí maximálně 10 000 korun ročně. Za rok vyplatíme ze sociálního fondu okolo 10 miliónů korun a ukazuje se, že bychom si případně mohli dovolit i určité zvýšení příspěvků.

Nabízí se také otázka, zda bychom ze sociálního fondu neměli začít financovat i aktivity, které podporují udržení nebo zlepšování zdravotního stavu zaměstnanců. Šlo by například o příspěvky na očkování, rehabilitaci nebo různé vitaminové doplňky.

A. Š.: Díky tomu, že nám dobré hospodaření umožňuje více investovat do lidí – loni jsme třeba zvýšili mzdové limity na jednotlivých pracovištích –, vytváříme si tak vlastně větší sociální fond a cestu proto, abychom rozšiřovali sociální požitky.

E. S.: Za zmínku určitě stojí, že zaměstnanci mohou využívat také 70korunové stravenky, které jim z 55 % dotuje fakulta, a týdne dovolené navíc oproti nároku stanovenému zákoníkem práce. Jak už pan děkan naznačil, dobré hospodaření nám umožňuje nejen zvýšit rozpočet sociálního fondu, ale také vyplácet až dvakrát ročně odměny – například loni tvořily v součtu více než 1,5násobek platu.

A. Š.: Řada organizací se pyšní právě tím, že si může dovolit svým lidem plošně zaplatit „něco navíc“. A naše fakulta rozhodně není úplně malým „podnikem“.

* Jak moc jsou benefity ze sociálního fondu využívány?

E. S.: Určitě ne všemi zaměstnanci, kteří na ně mají nárok. Z těch, co splňují podmínky, využívá příspěvek na penzijní připojištění 603 lidí z 848, což je asi 70 %, na životní pojištění 89 z XY, tedy XY %, a na úroky z úvěrů 32 z XY, tj. XY %. Rozhodně by stálo zato, aby se zaměstnanci podívali na podmínky čerpání a případně se přihlásili na mzdové účtárně.

A. Š.: Jen bych podotkl, že je určitě lepším životním přístupem, když někdo řekne „chtěl bych, a proto se podívám, zda můžu mít a co proto můžu udělat“, než když někdo řekne „já nemám“. Je velká škoda, že řada věcí na fakultě není využívána, a je dvojnásobná škoda, když přitom ještě panuje pocit, že ani nejsou k dispozici. Musím přiznat, že mi to dost leží na srdci...

* Kterých sociálních požitků si dopřáváte vy?

E. S.: Osobně využívám příspěvek na životní pojištění, stravenky a samozřejmě týden dovolené navíc.

A. Š.: To máme podobné a vzhledem k tomu, že jsem kofeinista, tak na různých místech na fakultě také rád piju kávu. Její kvalita ale značně kolísá, proto bychom možná měli mít i nějaký baristický kurz :) Bohužel nevyužívám fitko a saunu – z důvodů časových a protože chodím do jiné tělocvičny –, myslím si ale, že právě tyto dvě služby jsou pro relaxaci velmi důležité.

jat

Co pro mě znamená Jednička

Všude dobře, na fakultě ještě líp!

V minulém vydání Jedničky jsme se vás v Hyde parku ptali, v čem by vám fakulta mohla zpříjemnit každodenní pracovní či studijní život. Zda budou některá vaše přání splněna či zda si 1. LF vůbec může dovolit poskytovat sociální výhody, nejen o tom jsme si povídali s nejvyšším vedením – děkanem prof. MUDr. Aleksim Šedem, DrSc., a tajemnicí Ing. Evou Soubustovou, MBA.

* Je vůbec správné či nutné, aby instituce – ať už státní, soukromá, malá, nebo velká – poskytovala svým lidem sociální benefity?

E. S.: Myslím si, že ano. Současná doba vyžaduje, aby lidé měli u svého zaměstnavatel dobré zázemí a pracovní podmínky. Motivuje je to pak k lepším výkonům a třeba také k tomu, aby se stali součástí akademické obce, své fakulty.

A. Š: Kdybychom šli čistě monetárním přístupem, řekli bychom, že všechny peníze rozpustíme do platů, ať si každý sám koupí, co chce. Nicméně drobné sociální výhody, které zvyšují komfort a pohodu, jsou důležité, protože lidi sbližují. Osobně vím, jak je prima, když se vytvoří komunita těch, kteří chodí do fitka, kteří si povídají u kafe, kteří zajdou třeba na dixík do Fausťáku... S paní tajemnicí jsem tedy zajedno v tom, že rozumný sociální program mj. přispívá k tomu, že se studenti i zaměstnanci cítí být více akademickými občany.

* Vraťme se k minulému Hyde parku? Čím vás kolegové inspirovali?

A. Š.: Dozvěděli jsme se nejen spoustu inspirativních věcí, ale také pár informací „napováženou“. Je totiž evidentní, že ačkoli nabízíme docela širokou škálu toho, čím si život na fakultě zpříjemnit, o mnoha možnostech se neví. Poměrně častým doporučením bylo, že bychom měli mít místo, kde by lidé mohli posedět u kávy – fakulta má Akademický klub, Fausťák, který je pro tyto účely jako stvořený. Navíc prošel několika vylepšeními, aby se stal příjemnějším a atraktivnějším místem. Dále jsme zaznamenali přání, že by mělo být v dosahu fitko – fakulta má rekondiční centrum v Salmovské ulici, kde je posilovna, sauna, aerobní nebo masážní místnost, které ovšem nejsou příliš využívány. Hledáme tedy cestu, jak to zlepšit.

E. S.: Studenti mají vstup do fitka za zvýhodněnou cenu asi 40 korun za hodinu v určitých časech. Nyní probíhají jednání s vedoucím rekondičního centra o prodloužení provozní doby právě pro studenty až do odpoledních, případně večerních hodin.

A. Š.: Bylo by všeobecně fajn, kdyby se kolegové z akademické obce více rozhlíželi kolem sebe... V současnosti bylo na fakultě zrekonstruováno několik dvorů, které jsou prakticky prázdné, a přitom jde o velice příjemná místa k posezení, kde plánujeme třeba i některé kulturní pořady.

* Zatím jste se zmínili o věcech, které fakulta má, ale o kterých ne úplně všichni vědí. A co nějaké novinky – vyslyšíte některá přání studentů či zaměstnanců na zlepšení sociálního zázemí?

A. Š.: Jako určitý vzor jsme si vzali Přírodovědeckou fakultu, která je blízkým sousedem, a začali jsme jednat o tom, kde bychom mohli umístit cyklostojany, protože hodně lidí se do práce či do školy přepravuje na kolech. Možná se to zdá jako drobnost, ale taková věc je poměrně složitá, neboť má i právní souvislosti a v některých případech vyžaduje diskusi s městem. Každopádně řešitelné to je a cyklostojany budou :)

Další novinkou pro studenty i zaměstnance je Medikarta, která umožňuje slevu na různé služby nejen v podnicích okolo „Jedničky“ – například v cestovních kancelářích, kavárnách nebo divadlech. Zmapovali jsme také prostory naší fakulty, ve kterých by bylo možno zahájit dětskou skupinu. myslím si, že letos uděláme v této oblasti významný pokrok.

E. S.: Aktuálně dáváme dohromady i plán pro systémové financování studentských aktivit a spolků. Tato iniciativa se rozjíždí na všech lékařských fakultách.

* Může si fakulta dovolit poskytovat různé sociální výhody?

E. S.: Fakulta má stanovené podmínky pro tvorbu a využívání sociálního fondu, který vzniká z vyplaceného objemu mzdových prostředků – maximálně ve výši 2 %, což činí 7,6 miliónů korun. Zaměstnanci mohou čerpat příspěvky na penzijní připojištění, nejvíce lze získat 1000 korun měsíčně, záleží však na výši úvazku a délce zaměstnání na fakultě. Další možností je měsíční příspěvek na životní pojištění a pro zaměstnance do 45 let také příspěvek na úroky z úvěrů souvisejících s bytovými potřebami. Tato částka činí maximálně 10 000 korun ročně. Za rok vyplatíme ze sociálního fondu okolo 10 miliónů korun a ukazuje se, že bychom si případně mohli dovolit i určité zvýšení příspěvků.

Nabízí se také otázka, zda bychom ze sociálního fondu neměli začít financovat i aktivity, které podporují udržení nebo zlepšování zdravotního stavu zaměstnanců. Šlo by například o příspěvky na očkování, rehabilitaci nebo různé vitaminové doplňky.

A. Š.: Díky tomu, že nám dobré hospodaření umožňuje více investovat do lidí – loni jsme třeba zvýšili mzdové limity na jednotlivých pracovištích –, vytváříme si tak vlastně větší sociální fond a cestu proto, abychom rozšiřovali sociální požitky.

E. S.: Za zmínku určitě stojí, že zaměstnanci mohou využívat také 70korunové stravenky, které jim z 55 % dotuje fakulta, a týdne dovolené navíc oproti nároku stanovenému zákoníkem práce. Jak už pan děkan naznačil, dobré hospodaření nám umožňuje nejen zvýšit rozpočet sociálního fondu, ale také vyplácet až dvakrát ročně odměny – například loni tvořily v součtu více než 1,5násobek platu.

A. Š.: Řada organizací se pyšní právě tím, že si může dovolit svým lidem plošně zaplatit „něco navíc“. A naše fakulta rozhodně není úplně malým „podnikem“.

* Jak moc jsou benefity ze sociálního fondu využívány?

E. S.: Určitě ne všemi zaměstnanci, kteří na ně mají nárok. Z těch, co splňují podmínky, využívá příspěvek na penzijní připojištění 603 lidí z 848, což je asi 70 %, na životní pojištění 89 z XY, tedy XY %, a na úroky z úvěrů 32 z XY, tj. XY %. Rozhodně by stálo zato, aby se zaměstnanci podívali na podmínky čerpání a případně se přihlásili na mzdové účtárně.

A. Š.: Jen bych podotkl, že je určitě lepším životním přístupem, když někdo řekne „chtěl bych, a proto se podívám, zda můžu mít a co proto můžu udělat“, než když někdo řekne „já nemám“. Je velká škoda, že řada věcí na fakultě není využívána, a je dvojnásobná škoda, když přitom ještě panuje pocit, že ani nejsou k dispozici. Musím přiznat, že mi to dost leží na srdci...

* Kterých sociálních požitků si dopřáváte vy?

E. S.: Osobně využívám příspěvek na životní pojištění, stravenky a samozřejmě týden dovolené navíc.

A. Š.: To máme podobné a vzhledem k tomu, že jsem kofeinista, tak na různých místech na fakultě také rád piju kávu. Její kvalita ale značně kolísá, proto bychom možná měli mít i nějaký baristický kurz :) Bohužel nevyužívám fitko a saunu – z důvodů časových a protože chodím do jiné tělocvičny –, myslím si ale, že právě tyto dvě služby jsou pro relaxaci velmi důležité.

jat

Jednička ve vědě

Všude dobře, na fakultě ještě líp!

V minulém vydání Jedničky jsme se vás v Hyde parku ptali, v čem by vám fakulta mohla zpříjemnit každodenní pracovní či studijní život. Zda budou některá vaše přání splněna či zda si 1. LF vůbec může dovolit poskytovat sociální výhody, nejen o tom jsme si povídali s nejvyšším vedením – děkanem prof. MUDr. Aleksim Šedem, DrSc., a tajemnicí Ing. Evou Soubustovou, MBA.

* Je vůbec správné či nutné, aby instituce – ať už státní, soukromá, malá, nebo velká – poskytovala svým lidem sociální benefity?

E. S.: Myslím si, že ano. Současná doba vyžaduje, aby lidé měli u svého zaměstnavatel dobré zázemí a pracovní podmínky. Motivuje je to pak k lepším výkonům a třeba také k tomu, aby se stali součástí akademické obce, své fakulty.

A. Š: Kdybychom šli čistě monetárním přístupem, řekli bychom, že všechny peníze rozpustíme do platů, ať si každý sám koupí, co chce. Nicméně drobné sociální výhody, které zvyšují komfort a pohodu, jsou důležité, protože lidi sbližují. Osobně vím, jak je prima, když se vytvoří komunita těch, kteří chodí do fitka, kteří si povídají u kafe, kteří zajdou třeba na dixík do Fausťáku... S paní tajemnicí jsem tedy zajedno v tom, že rozumný sociální program mj. přispívá k tomu, že se studenti i zaměstnanci cítí být více akademickými občany.

* Vraťme se k minulému Hyde parku? Čím vás kolegové inspirovali?

A. Š.: Dozvěděli jsme se nejen spoustu inspirativních věcí, ale také pár informací „napováženou“. Je totiž evidentní, že ačkoli nabízíme docela širokou škálu toho, čím si život na fakultě zpříjemnit, o mnoha možnostech se neví. Poměrně častým doporučením bylo, že bychom měli mít místo, kde by lidé mohli posedět u kávy – fakulta má Akademický klub, Fausťák, který je pro tyto účely jako stvořený. Navíc prošel několika vylepšeními, aby se stal příjemnějším a atraktivnějším místem. Dále jsme zaznamenali přání, že by mělo být v dosahu fitko – fakulta má rekondiční centrum v Salmovské ulici, kde je posilovna, sauna, aerobní nebo masážní místnost, které ovšem nejsou příliš využívány. Hledáme tedy cestu, jak to zlepšit.

E. S.: Studenti mají vstup do fitka za zvýhodněnou cenu asi 40 korun za hodinu v určitých časech. Nyní probíhají jednání s vedoucím rekondičního centra o prodloužení provozní doby právě pro studenty až do odpoledních, případně večerních hodin.

A. Š.: Bylo by všeobecně fajn, kdyby se kolegové z akademické obce více rozhlíželi kolem sebe... V současnosti bylo na fakultě zrekonstruováno několik dvorů, které jsou prakticky prázdné, a přitom jde o velice příjemná místa k posezení, kde plánujeme třeba i některé kulturní pořady.

* Zatím jste se zmínili o věcech, které fakulta má, ale o kterých ne úplně všichni vědí. A co nějaké novinky – vyslyšíte některá přání studentů či zaměstnanců na zlepšení sociálního zázemí?

A. Š.: Jako určitý vzor jsme si vzali Přírodovědeckou fakultu, která je blízkým sousedem, a začali jsme jednat o tom, kde bychom mohli umístit cyklostojany, protože hodně lidí se do práce či do školy přepravuje na kolech. Možná se to zdá jako drobnost, ale taková věc je poměrně složitá, neboť má i právní souvislosti a v některých případech vyžaduje diskusi s městem. Každopádně řešitelné to je a cyklostojany budou :)

Další novinkou pro studenty i zaměstnance je Medikarta, která umožňuje slevu na různé služby nejen v podnicích okolo „Jedničky“ – například v cestovních kancelářích, kavárnách nebo divadlech. Zmapovali jsme také prostory naší fakulty, ve kterých by bylo možno zahájit dětskou skupinu. myslím si, že letos uděláme v této oblasti významný pokrok.

E. S.: Aktuálně dáváme dohromady i plán pro systémové financování studentských aktivit a spolků. Tato iniciativa se rozjíždí na všech lékařských fakultách.

* Může si fakulta dovolit poskytovat různé sociální výhody?

E. S.: Fakulta má stanovené podmínky pro tvorbu a využívání sociálního fondu, který vzniká z vyplaceného objemu mzdových prostředků – maximálně ve výši 2 %, což činí 7,6 miliónů korun. Zaměstnanci mohou čerpat příspěvky na penzijní připojištění, nejvíce lze získat 1000 korun měsíčně, záleží však na výši úvazku a délce zaměstnání na fakultě. Další možností je měsíční příspěvek na životní pojištění a pro zaměstnance do 45 let také příspěvek na úroky z úvěrů souvisejících s bytovými potřebami. Tato částka činí maximálně 10 000 korun ročně. Za rok vyplatíme ze sociálního fondu okolo 10 miliónů korun a ukazuje se, že bychom si případně mohli dovolit i určité zvýšení příspěvků.

Nabízí se také otázka, zda bychom ze sociálního fondu neměli začít financovat i aktivity, které podporují udržení nebo zlepšování zdravotního stavu zaměstnanců. Šlo by například o příspěvky na očkování, rehabilitaci nebo různé vitaminové doplňky.

A. Š.: Díky tomu, že nám dobré hospodaření umožňuje více investovat do lidí – loni jsme třeba zvýšili mzdové limity na jednotlivých pracovištích –, vytváříme si tak vlastně větší sociální fond a cestu proto, abychom rozšiřovali sociální požitky.

E. S.: Za zmínku určitě stojí, že zaměstnanci mohou využívat také 70korunové stravenky, které jim z 55 % dotuje fakulta, a týdne dovolené navíc oproti nároku stanovenému zákoníkem práce. Jak už pan děkan naznačil, dobré hospodaření nám umožňuje nejen zvýšit rozpočet sociálního fondu, ale také vyplácet až dvakrát ročně odměny – například loni tvořily v součtu více než 1,5násobek platu.

A. Š.: Řada organizací se pyšní právě tím, že si může dovolit svým lidem plošně zaplatit „něco navíc“. A naše fakulta rozhodně není úplně malým „podnikem“.

* Jak moc jsou benefity ze sociálního fondu využívány?

E. S.: Určitě ne všemi zaměstnanci, kteří na ně mají nárok. Z těch, co splňují podmínky, využívá příspěvek na penzijní připojištění 603 lidí z 848, což je asi 70 %, na životní pojištění 89 z XY, tedy XY %, a na úroky z úvěrů 32 z XY, tj. XY %. Rozhodně by stálo zato, aby se zaměstnanci podívali na podmínky čerpání a případně se přihlásili na mzdové účtárně.

A. Š.: Jen bych podotkl, že je určitě lepším životním přístupem, když někdo řekne „chtěl bych, a proto se podívám, zda můžu mít a co proto můžu udělat“, než když někdo řekne „já nemám“. Je velká škoda, že řada věcí na fakultě není využívána, a je dvojnásobná škoda, když přitom ještě panuje pocit, že ani nejsou k dispozici. Musím přiznat, že mi to dost leží na srdci...

* Kterých sociálních požitků si dopřáváte vy?

E. S.: Osobně využívám příspěvek na životní pojištění, stravenky a samozřejmě týden dovolené navíc.

A. Š.: To máme podobné a vzhledem k tomu, že jsem kofeinista, tak na různých místech na fakultě také rád piju kávu. Její kvalita ale značně kolísá, proto bychom možná měli mít i nějaký baristický kurz :) Bohužel nevyužívám fitko a saunu – z důvodů časových a protože chodím do jiné tělocvičny –, myslím si ale, že právě tyto dvě služby jsou pro relaxaci velmi důležité.

jat

Erasmus a stáže

Všude dobře, na fakultě ještě líp!

V minulém vydání Jedničky jsme se vás v Hyde parku ptali, v čem by vám fakulta mohla zpříjemnit každodenní pracovní či studijní život. Zda budou některá vaše přání splněna či zda si 1. LF vůbec může dovolit poskytovat sociální výhody, nejen o tom jsme si povídali s nejvyšším vedením – děkanem prof. MUDr. Aleksim Šedem, DrSc., a tajemnicí Ing. Evou Soubustovou, MBA.

* Je vůbec správné či nutné, aby instituce – ať už státní, soukromá, malá, nebo velká – poskytovala svým lidem sociální benefity?

E. S.: Myslím si, že ano. Současná doba vyžaduje, aby lidé měli u svého zaměstnavatel dobré zázemí a pracovní podmínky. Motivuje je to pak k lepším výkonům a třeba také k tomu, aby se stali součástí akademické obce, své fakulty.

A. Š: Kdybychom šli čistě monetárním přístupem, řekli bychom, že všechny peníze rozpustíme do platů, ať si každý sám koupí, co chce. Nicméně drobné sociální výhody, které zvyšují komfort a pohodu, jsou důležité, protože lidi sbližují. Osobně vím, jak je prima, když se vytvoří komunita těch, kteří chodí do fitka, kteří si povídají u kafe, kteří zajdou třeba na dixík do Fausťáku... S paní tajemnicí jsem tedy zajedno v tom, že rozumný sociální program mj. přispívá k tomu, že se studenti i zaměstnanci cítí být více akademickými občany.

* Vraťme se k minulému Hyde parku? Čím vás kolegové inspirovali?

A. Š.: Dozvěděli jsme se nejen spoustu inspirativních věcí, ale také pár informací „napováženou“. Je totiž evidentní, že ačkoli nabízíme docela širokou škálu toho, čím si život na fakultě zpříjemnit, o mnoha možnostech se neví. Poměrně častým doporučením bylo, že bychom měli mít místo, kde by lidé mohli posedět u kávy – fakulta má Akademický klub, Fausťák, který je pro tyto účely jako stvořený. Navíc prošel několika vylepšeními, aby se stal příjemnějším a atraktivnějším místem. Dále jsme zaznamenali přání, že by mělo být v dosahu fitko – fakulta má rekondiční centrum v Salmovské ulici, kde je posilovna, sauna, aerobní nebo masážní místnost, které ovšem nejsou příliš využívány. Hledáme tedy cestu, jak to zlepšit.

E. S.: Studenti mají vstup do fitka za zvýhodněnou cenu asi 40 korun za hodinu v určitých časech. Nyní probíhají jednání s vedoucím rekondičního centra o prodloužení provozní doby právě pro studenty až do odpoledních, případně večerních hodin.

A. Š.: Bylo by všeobecně fajn, kdyby se kolegové z akademické obce více rozhlíželi kolem sebe... V současnosti bylo na fakultě zrekonstruováno několik dvorů, které jsou prakticky prázdné, a přitom jde o velice příjemná místa k posezení, kde plánujeme třeba i některé kulturní pořady.

* Zatím jste se zmínili o věcech, které fakulta má, ale o kterých ne úplně všichni vědí. A co nějaké novinky – vyslyšíte některá přání studentů či zaměstnanců na zlepšení sociálního zázemí?

A. Š.: Jako určitý vzor jsme si vzali Přírodovědeckou fakultu, která je blízkým sousedem, a začali jsme jednat o tom, kde bychom mohli umístit cyklostojany, protože hodně lidí se do práce či do školy přepravuje na kolech. Možná se to zdá jako drobnost, ale taková věc je poměrně složitá, neboť má i právní souvislosti a v některých případech vyžaduje diskusi s městem. Každopádně řešitelné to je a cyklostojany budou :)

Další novinkou pro studenty i zaměstnance je Medikarta, která umožňuje slevu na různé služby nejen v podnicích okolo „Jedničky“ – například v cestovních kancelářích, kavárnách nebo divadlech. Zmapovali jsme také prostory naší fakulty, ve kterých by bylo možno zahájit dětskou skupinu. myslím si, že letos uděláme v této oblasti významný pokrok.

E. S.: Aktuálně dáváme dohromady i plán pro systémové financování studentských aktivit a spolků. Tato iniciativa se rozjíždí na všech lékařských fakultách.

* Může si fakulta dovolit poskytovat různé sociální výhody?

E. S.: Fakulta má stanovené podmínky pro tvorbu a využívání sociálního fondu, který vzniká z vyplaceného objemu mzdových prostředků – maximálně ve výši 2 %, což činí 7,6 miliónů korun. Zaměstnanci mohou čerpat příspěvky na penzijní připojištění, nejvíce lze získat 1000 korun měsíčně, záleží však na výši úvazku a délce zaměstnání na fakultě. Další možností je měsíční příspěvek na životní pojištění a pro zaměstnance do 45 let také příspěvek na úroky z úvěrů souvisejících s bytovými potřebami. Tato částka činí maximálně 10 000 korun ročně. Za rok vyplatíme ze sociálního fondu okolo 10 miliónů korun a ukazuje se, že bychom si případně mohli dovolit i určité zvýšení příspěvků.

Nabízí se také otázka, zda bychom ze sociálního fondu neměli začít financovat i aktivity, které podporují udržení nebo zlepšování zdravotního stavu zaměstnanců. Šlo by například o příspěvky na očkování, rehabilitaci nebo různé vitaminové doplňky.

A. Š.: Díky tomu, že nám dobré hospodaření umožňuje více investovat do lidí – loni jsme třeba zvýšili mzdové limity na jednotlivých pracovištích –, vytváříme si tak vlastně větší sociální fond a cestu proto, abychom rozšiřovali sociální požitky.

E. S.: Za zmínku určitě stojí, že zaměstnanci mohou využívat také 70korunové stravenky, které jim z 55 % dotuje fakulta, a týdne dovolené navíc oproti nároku stanovenému zákoníkem práce. Jak už pan děkan naznačil, dobré hospodaření nám umožňuje nejen zvýšit rozpočet sociálního fondu, ale také vyplácet až dvakrát ročně odměny – například loni tvořily v součtu více než 1,5násobek platu.

A. Š.: Řada organizací se pyšní právě tím, že si může dovolit svým lidem plošně zaplatit „něco navíc“. A naše fakulta rozhodně není úplně malým „podnikem“.

* Jak moc jsou benefity ze sociálního fondu využívány?

E. S.: Určitě ne všemi zaměstnanci, kteří na ně mají nárok. Z těch, co splňují podmínky, využívá příspěvek na penzijní připojištění 603 lidí z 848, což je asi 70 %, na životní pojištění 89 z XY, tedy XY %, a na úroky z úvěrů 32 z XY, tj. XY %. Rozhodně by stálo zato, aby se zaměstnanci podívali na podmínky čerpání a případně se přihlásili na mzdové účtárně.

A. Š.: Jen bych podotkl, že je určitě lepším životním přístupem, když někdo řekne „chtěl bych, a proto se podívám, zda můžu mít a co proto můžu udělat“, než když někdo řekne „já nemám“. Je velká škoda, že řada věcí na fakultě není využívána, a je dvojnásobná škoda, když přitom ještě panuje pocit, že ani nejsou k dispozici. Musím přiznat, že mi to dost leží na srdci...

* Kterých sociálních požitků si dopřáváte vy?

E. S.: Osobně využívám příspěvek na životní pojištění, stravenky a samozřejmě týden dovolené navíc.

A. Š.: To máme podobné a vzhledem k tomu, že jsem kofeinista, tak na různých místech na fakultě také rád piju kávu. Její kvalita ale značně kolísá, proto bychom možná měli mít i nějaký baristický kurz :) Bohužel nevyužívám fitko a saunu – z důvodů časových a protože chodím do jiné tělocvičny –, myslím si ale, že právě tyto dvě služby jsou pro relaxaci velmi důležité.

jat