1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Aktuální číslo

Španělsky nesnadno, ale hlavně rychle

Byla jsem ve třeťáku na zubním a rozhodla se přihlásit na Erasmus. Anglicky jsem uměla spíš méně, lépe mi šla francouzština. Na stáž jsem nakonec odjela do Španělska. Svým příběhem bych chtěla ukázat, že i když jdou věci trochu proti nám, vyplatí se neustupovat.


Naštěstí jsem se pro Erasmus rozhodla brzy. Zjistila jsem, že naše fakulta nenabízí výjezd do Francie, kam jsem se chtěla vydat původně. Protože mě to táhne spíš na jih, rozhodla jsem se pro přihlášku na dva semestry do Španělska. Naučit se nový jazyk za pár měsíců mi přišlo nemožné, začala jsem tedy pracovat na angličtině. Po dvou měsících intenzivního učení se mi povedlo dosáhnout úrovně B2 – což vlastně není tolik, ale fakt mi to dalo práci :-) A začala jsem se španělštinou. Na pohovor jsem šla odhodlaná použít každé slovo a větu, kterou jsem se stihla naučit.
Prošlo to a zanedlouho jsem chystala potřebné dokumenty. Zpráva, že všechny výjezdy jsou paušálně zkráceny na 4 měsíce, mě zamrzela, ale přesto jsem se rozhodla jet. Možnost studovat v zahraničí mě lákala, i kdyby to mělo být jen na chvilku.

73714

2 zrcátka a pytlík klínků nestačí

Dostala jsem se tedy na zimní semestr do nádherné soukromé školy Universidad Europea de Madrid, kde mají i anglickou paralelku. O prázdninách jsem se španělštinu učila dost, ovšem už na první hodině jsem pochopila, že si nebudu hrát na hrdinu a na všechny předměty jsem se přehlásila do anglické třídy. Změnit jazyk výuky považuji za jedno z „nej“ rozhodnutí, protože jsem parádně zapadla do kolektivu asi 15 lidí z různých koutů světa.
Univerzita je soukromá, každý student si proto kupuje své vybavení včetně kolének, extrakčních kleští a výplňových materiálů. Vyučující hned na první hodině vysvětlovali, že pokud vybavení mít nebudeme, do výuky nás nepustí. Asi si dovedete představit, kolik vybavení jsem do té doby vlastnila. Někde doma jsem měla dvě zrcátka a možná pytlíček klínků. Naštěstí jsem v univerzitní praktikárně mou lámanou španělštinou úspěšně vysvětlila, že bych si na 4 měsíce nerada kupovala vybavení za desítky tisíc korun. Nakonec jsem dostala nejdražší položky půjčené z erárního skladu ve škole – jaká byla radost i ostatních Erasmáků, když jsem jim vyprávěla, že to jde! Velkou část dalšího vybavení mi půjčila známá zubařka z Čech, které jsem vděčná za balík nástrojů poslaný poštou. Tak jsem se výuky mohla zúčastnit. Musím říct, že se mi moc líbila, rozhodně se všechna ta snaha vyplatila.

Zubařské 3D simulátory mě nadchly

Ke každým dvěma hodinám přednášek každého předmětu jsme měli dvě hodiny praktik, kde jsme měli spoustu prostoru vyzkoušet si probírané téma. Nejvíc mě zaujala speciální praktika. Kromě klasických fantomů totiž madridská univerzita vlastní tři 3D simulátory zvané Simodont – fantomy, které mají místo plastových zubů obrazovku, kde se zuby zobrazují a do zobrazovaného prostoru jsou nainstalovány dva nástroje uchopitelné do rukou, jež simulují zrcátko a kolénko. Student má 3D brýle a sám si navolí, který vrtáček by chtěl používat. Výběr se mu zobrazí do zorného pole spolu s vybraným případem. Simulátor zobrazuje pohyby nástroji a vytváří pocit doteku s tkáněmi. Při „preparaci“ člověk opravdu cítí nejen vibrace, ale i rozdílný odpor při „sondování“ zdravé tkáně a kazivého ložiska. Student tak může donekonečna cvičit ten samý úkol, dokud si v něm nebude jistý. Práce na všech Simodontech se promítala v reálném čase na plátno v čele třídy, tak mohli učitelé studenty okamžitě hodnotit.

Fiesta, siesta, sangría, mañana

Erasmus jsem si samozřejmě užila i mimo školu. Perfektně jsem si doslova zažila slovíčka fiesta, siesta, sangría, mañana a podobně :) Nových kamarádů nepočítaně, výlety po celém Španělsku, pocit luxusu v kampusu školy, to jsou věci, které mě doteď naplňují štěstím, kdykoli si na pobyt vzpomenu. Stálo to za to!

Lenka Kratochvílová, 4. ročník ZL

P. S. Pokud chcete vědět víc, neváhejte mi napsat na lenkakrat@email.cz

Rozhovory

Španělsky nesnadno, ale hlavně rychle

Byla jsem ve třeťáku na zubním a rozhodla se přihlásit na Erasmus. Anglicky jsem uměla spíš méně, lépe mi šla francouzština. Na stáž jsem nakonec odjela do Španělska. Svým příběhem bych chtěla ukázat, že i když jdou věci trochu proti nám, vyplatí se neustupovat.


Naštěstí jsem se pro Erasmus rozhodla brzy. Zjistila jsem, že naše fakulta nenabízí výjezd do Francie, kam jsem se chtěla vydat původně. Protože mě to táhne spíš na jih, rozhodla jsem se pro přihlášku na dva semestry do Španělska. Naučit se nový jazyk za pár měsíců mi přišlo nemožné, začala jsem tedy pracovat na angličtině. Po dvou měsících intenzivního učení se mi povedlo dosáhnout úrovně B2 – což vlastně není tolik, ale fakt mi to dalo práci :-) A začala jsem se španělštinou. Na pohovor jsem šla odhodlaná použít každé slovo a větu, kterou jsem se stihla naučit.
Prošlo to a zanedlouho jsem chystala potřebné dokumenty. Zpráva, že všechny výjezdy jsou paušálně zkráceny na 4 měsíce, mě zamrzela, ale přesto jsem se rozhodla jet. Možnost studovat v zahraničí mě lákala, i kdyby to mělo být jen na chvilku.

73714

2 zrcátka a pytlík klínků nestačí

Dostala jsem se tedy na zimní semestr do nádherné soukromé školy Universidad Europea de Madrid, kde mají i anglickou paralelku. O prázdninách jsem se španělštinu učila dost, ovšem už na první hodině jsem pochopila, že si nebudu hrát na hrdinu a na všechny předměty jsem se přehlásila do anglické třídy. Změnit jazyk výuky považuji za jedno z „nej“ rozhodnutí, protože jsem parádně zapadla do kolektivu asi 15 lidí z různých koutů světa.
Univerzita je soukromá, každý student si proto kupuje své vybavení včetně kolének, extrakčních kleští a výplňových materiálů. Vyučující hned na první hodině vysvětlovali, že pokud vybavení mít nebudeme, do výuky nás nepustí. Asi si dovedete představit, kolik vybavení jsem do té doby vlastnila. Někde doma jsem měla dvě zrcátka a možná pytlíček klínků. Naštěstí jsem v univerzitní praktikárně mou lámanou španělštinou úspěšně vysvětlila, že bych si na 4 měsíce nerada kupovala vybavení za desítky tisíc korun. Nakonec jsem dostala nejdražší položky půjčené z erárního skladu ve škole – jaká byla radost i ostatních Erasmáků, když jsem jim vyprávěla, že to jde! Velkou část dalšího vybavení mi půjčila známá zubařka z Čech, které jsem vděčná za balík nástrojů poslaný poštou. Tak jsem se výuky mohla zúčastnit. Musím říct, že se mi moc líbila, rozhodně se všechna ta snaha vyplatila.

Zubařské 3D simulátory mě nadchly

Ke každým dvěma hodinám přednášek každého předmětu jsme měli dvě hodiny praktik, kde jsme měli spoustu prostoru vyzkoušet si probírané téma. Nejvíc mě zaujala speciální praktika. Kromě klasických fantomů totiž madridská univerzita vlastní tři 3D simulátory zvané Simodont – fantomy, které mají místo plastových zubů obrazovku, kde se zuby zobrazují a do zobrazovaného prostoru jsou nainstalovány dva nástroje uchopitelné do rukou, jež simulují zrcátko a kolénko. Student má 3D brýle a sám si navolí, který vrtáček by chtěl používat. Výběr se mu zobrazí do zorného pole spolu s vybraným případem. Simulátor zobrazuje pohyby nástroji a vytváří pocit doteku s tkáněmi. Při „preparaci“ člověk opravdu cítí nejen vibrace, ale i rozdílný odpor při „sondování“ zdravé tkáně a kazivého ložiska. Student tak může donekonečna cvičit ten samý úkol, dokud si v něm nebude jistý. Práce na všech Simodontech se promítala v reálném čase na plátno v čele třídy, tak mohli učitelé studenty okamžitě hodnotit.

Fiesta, siesta, sangría, mañana

Erasmus jsem si samozřejmě užila i mimo školu. Perfektně jsem si doslova zažila slovíčka fiesta, siesta, sangría, mañana a podobně :) Nových kamarádů nepočítaně, výlety po celém Španělsku, pocit luxusu v kampusu školy, to jsou věci, které mě doteď naplňují štěstím, kdykoli si na pobyt vzpomenu. Stálo to za to!

Lenka Kratochvílová, 4. ročník ZL

P. S. Pokud chcete vědět víc, neváhejte mi napsat na lenkakrat@email.cz

Téma

Španělsky nesnadno, ale hlavně rychle

Byla jsem ve třeťáku na zubním a rozhodla se přihlásit na Erasmus. Anglicky jsem uměla spíš méně, lépe mi šla francouzština. Na stáž jsem nakonec odjela do Španělska. Svým příběhem bych chtěla ukázat, že i když jdou věci trochu proti nám, vyplatí se neustupovat.


Naštěstí jsem se pro Erasmus rozhodla brzy. Zjistila jsem, že naše fakulta nenabízí výjezd do Francie, kam jsem se chtěla vydat původně. Protože mě to táhne spíš na jih, rozhodla jsem se pro přihlášku na dva semestry do Španělska. Naučit se nový jazyk za pár měsíců mi přišlo nemožné, začala jsem tedy pracovat na angličtině. Po dvou měsících intenzivního učení se mi povedlo dosáhnout úrovně B2 – což vlastně není tolik, ale fakt mi to dalo práci :-) A začala jsem se španělštinou. Na pohovor jsem šla odhodlaná použít každé slovo a větu, kterou jsem se stihla naučit.
Prošlo to a zanedlouho jsem chystala potřebné dokumenty. Zpráva, že všechny výjezdy jsou paušálně zkráceny na 4 měsíce, mě zamrzela, ale přesto jsem se rozhodla jet. Možnost studovat v zahraničí mě lákala, i kdyby to mělo být jen na chvilku.

73714

2 zrcátka a pytlík klínků nestačí

Dostala jsem se tedy na zimní semestr do nádherné soukromé školy Universidad Europea de Madrid, kde mají i anglickou paralelku. O prázdninách jsem se španělštinu učila dost, ovšem už na první hodině jsem pochopila, že si nebudu hrát na hrdinu a na všechny předměty jsem se přehlásila do anglické třídy. Změnit jazyk výuky považuji za jedno z „nej“ rozhodnutí, protože jsem parádně zapadla do kolektivu asi 15 lidí z různých koutů světa.
Univerzita je soukromá, každý student si proto kupuje své vybavení včetně kolének, extrakčních kleští a výplňových materiálů. Vyučující hned na první hodině vysvětlovali, že pokud vybavení mít nebudeme, do výuky nás nepustí. Asi si dovedete představit, kolik vybavení jsem do té doby vlastnila. Někde doma jsem měla dvě zrcátka a možná pytlíček klínků. Naštěstí jsem v univerzitní praktikárně mou lámanou španělštinou úspěšně vysvětlila, že bych si na 4 měsíce nerada kupovala vybavení za desítky tisíc korun. Nakonec jsem dostala nejdražší položky půjčené z erárního skladu ve škole – jaká byla radost i ostatních Erasmáků, když jsem jim vyprávěla, že to jde! Velkou část dalšího vybavení mi půjčila známá zubařka z Čech, které jsem vděčná za balík nástrojů poslaný poštou. Tak jsem se výuky mohla zúčastnit. Musím říct, že se mi moc líbila, rozhodně se všechna ta snaha vyplatila.

Zubařské 3D simulátory mě nadchly

Ke každým dvěma hodinám přednášek každého předmětu jsme měli dvě hodiny praktik, kde jsme měli spoustu prostoru vyzkoušet si probírané téma. Nejvíc mě zaujala speciální praktika. Kromě klasických fantomů totiž madridská univerzita vlastní tři 3D simulátory zvané Simodont – fantomy, které mají místo plastových zubů obrazovku, kde se zuby zobrazují a do zobrazovaného prostoru jsou nainstalovány dva nástroje uchopitelné do rukou, jež simulují zrcátko a kolénko. Student má 3D brýle a sám si navolí, který vrtáček by chtěl používat. Výběr se mu zobrazí do zorného pole spolu s vybraným případem. Simulátor zobrazuje pohyby nástroji a vytváří pocit doteku s tkáněmi. Při „preparaci“ člověk opravdu cítí nejen vibrace, ale i rozdílný odpor při „sondování“ zdravé tkáně a kazivého ložiska. Student tak může donekonečna cvičit ten samý úkol, dokud si v něm nebude jistý. Práce na všech Simodontech se promítala v reálném čase na plátno v čele třídy, tak mohli učitelé studenty okamžitě hodnotit.

Fiesta, siesta, sangría, mañana

Erasmus jsem si samozřejmě užila i mimo školu. Perfektně jsem si doslova zažila slovíčka fiesta, siesta, sangría, mañana a podobně :) Nových kamarádů nepočítaně, výlety po celém Španělsku, pocit luxusu v kampusu školy, to jsou věci, které mě doteď naplňují štěstím, kdykoli si na pobyt vzpomenu. Stálo to za to!

Lenka Kratochvílová, 4. ročník ZL

P. S. Pokud chcete vědět víc, neváhejte mi napsat na lenkakrat@email.cz

Co pro mě znamená Jednička

Španělsky nesnadno, ale hlavně rychle

Byla jsem ve třeťáku na zubním a rozhodla se přihlásit na Erasmus. Anglicky jsem uměla spíš méně, lépe mi šla francouzština. Na stáž jsem nakonec odjela do Španělska. Svým příběhem bych chtěla ukázat, že i když jdou věci trochu proti nám, vyplatí se neustupovat.


Naštěstí jsem se pro Erasmus rozhodla brzy. Zjistila jsem, že naše fakulta nenabízí výjezd do Francie, kam jsem se chtěla vydat původně. Protože mě to táhne spíš na jih, rozhodla jsem se pro přihlášku na dva semestry do Španělska. Naučit se nový jazyk za pár měsíců mi přišlo nemožné, začala jsem tedy pracovat na angličtině. Po dvou měsících intenzivního učení se mi povedlo dosáhnout úrovně B2 – což vlastně není tolik, ale fakt mi to dalo práci :-) A začala jsem se španělštinou. Na pohovor jsem šla odhodlaná použít každé slovo a větu, kterou jsem se stihla naučit.
Prošlo to a zanedlouho jsem chystala potřebné dokumenty. Zpráva, že všechny výjezdy jsou paušálně zkráceny na 4 měsíce, mě zamrzela, ale přesto jsem se rozhodla jet. Možnost studovat v zahraničí mě lákala, i kdyby to mělo být jen na chvilku.

73714

2 zrcátka a pytlík klínků nestačí

Dostala jsem se tedy na zimní semestr do nádherné soukromé školy Universidad Europea de Madrid, kde mají i anglickou paralelku. O prázdninách jsem se španělštinu učila dost, ovšem už na první hodině jsem pochopila, že si nebudu hrát na hrdinu a na všechny předměty jsem se přehlásila do anglické třídy. Změnit jazyk výuky považuji za jedno z „nej“ rozhodnutí, protože jsem parádně zapadla do kolektivu asi 15 lidí z různých koutů světa.
Univerzita je soukromá, každý student si proto kupuje své vybavení včetně kolének, extrakčních kleští a výplňových materiálů. Vyučující hned na první hodině vysvětlovali, že pokud vybavení mít nebudeme, do výuky nás nepustí. Asi si dovedete představit, kolik vybavení jsem do té doby vlastnila. Někde doma jsem měla dvě zrcátka a možná pytlíček klínků. Naštěstí jsem v univerzitní praktikárně mou lámanou španělštinou úspěšně vysvětlila, že bych si na 4 měsíce nerada kupovala vybavení za desítky tisíc korun. Nakonec jsem dostala nejdražší položky půjčené z erárního skladu ve škole – jaká byla radost i ostatních Erasmáků, když jsem jim vyprávěla, že to jde! Velkou část dalšího vybavení mi půjčila známá zubařka z Čech, které jsem vděčná za balík nástrojů poslaný poštou. Tak jsem se výuky mohla zúčastnit. Musím říct, že se mi moc líbila, rozhodně se všechna ta snaha vyplatila.

Zubařské 3D simulátory mě nadchly

Ke každým dvěma hodinám přednášek každého předmětu jsme měli dvě hodiny praktik, kde jsme měli spoustu prostoru vyzkoušet si probírané téma. Nejvíc mě zaujala speciální praktika. Kromě klasických fantomů totiž madridská univerzita vlastní tři 3D simulátory zvané Simodont – fantomy, které mají místo plastových zubů obrazovku, kde se zuby zobrazují a do zobrazovaného prostoru jsou nainstalovány dva nástroje uchopitelné do rukou, jež simulují zrcátko a kolénko. Student má 3D brýle a sám si navolí, který vrtáček by chtěl používat. Výběr se mu zobrazí do zorného pole spolu s vybraným případem. Simulátor zobrazuje pohyby nástroji a vytváří pocit doteku s tkáněmi. Při „preparaci“ člověk opravdu cítí nejen vibrace, ale i rozdílný odpor při „sondování“ zdravé tkáně a kazivého ložiska. Student tak může donekonečna cvičit ten samý úkol, dokud si v něm nebude jistý. Práce na všech Simodontech se promítala v reálném čase na plátno v čele třídy, tak mohli učitelé studenty okamžitě hodnotit.

Fiesta, siesta, sangría, mañana

Erasmus jsem si samozřejmě užila i mimo školu. Perfektně jsem si doslova zažila slovíčka fiesta, siesta, sangría, mañana a podobně :) Nových kamarádů nepočítaně, výlety po celém Španělsku, pocit luxusu v kampusu školy, to jsou věci, které mě doteď naplňují štěstím, kdykoli si na pobyt vzpomenu. Stálo to za to!

Lenka Kratochvílová, 4. ročník ZL

P. S. Pokud chcete vědět víc, neváhejte mi napsat na lenkakrat@email.cz

Jednička ve vědě

Španělsky nesnadno, ale hlavně rychle

Byla jsem ve třeťáku na zubním a rozhodla se přihlásit na Erasmus. Anglicky jsem uměla spíš méně, lépe mi šla francouzština. Na stáž jsem nakonec odjela do Španělska. Svým příběhem bych chtěla ukázat, že i když jdou věci trochu proti nám, vyplatí se neustupovat.


Naštěstí jsem se pro Erasmus rozhodla brzy. Zjistila jsem, že naše fakulta nenabízí výjezd do Francie, kam jsem se chtěla vydat původně. Protože mě to táhne spíš na jih, rozhodla jsem se pro přihlášku na dva semestry do Španělska. Naučit se nový jazyk za pár měsíců mi přišlo nemožné, začala jsem tedy pracovat na angličtině. Po dvou měsících intenzivního učení se mi povedlo dosáhnout úrovně B2 – což vlastně není tolik, ale fakt mi to dalo práci :-) A začala jsem se španělštinou. Na pohovor jsem šla odhodlaná použít každé slovo a větu, kterou jsem se stihla naučit.
Prošlo to a zanedlouho jsem chystala potřebné dokumenty. Zpráva, že všechny výjezdy jsou paušálně zkráceny na 4 měsíce, mě zamrzela, ale přesto jsem se rozhodla jet. Možnost studovat v zahraničí mě lákala, i kdyby to mělo být jen na chvilku.

73714

2 zrcátka a pytlík klínků nestačí

Dostala jsem se tedy na zimní semestr do nádherné soukromé školy Universidad Europea de Madrid, kde mají i anglickou paralelku. O prázdninách jsem se španělštinu učila dost, ovšem už na první hodině jsem pochopila, že si nebudu hrát na hrdinu a na všechny předměty jsem se přehlásila do anglické třídy. Změnit jazyk výuky považuji za jedno z „nej“ rozhodnutí, protože jsem parádně zapadla do kolektivu asi 15 lidí z různých koutů světa.
Univerzita je soukromá, každý student si proto kupuje své vybavení včetně kolének, extrakčních kleští a výplňových materiálů. Vyučující hned na první hodině vysvětlovali, že pokud vybavení mít nebudeme, do výuky nás nepustí. Asi si dovedete představit, kolik vybavení jsem do té doby vlastnila. Někde doma jsem měla dvě zrcátka a možná pytlíček klínků. Naštěstí jsem v univerzitní praktikárně mou lámanou španělštinou úspěšně vysvětlila, že bych si na 4 měsíce nerada kupovala vybavení za desítky tisíc korun. Nakonec jsem dostala nejdražší položky půjčené z erárního skladu ve škole – jaká byla radost i ostatních Erasmáků, když jsem jim vyprávěla, že to jde! Velkou část dalšího vybavení mi půjčila známá zubařka z Čech, které jsem vděčná za balík nástrojů poslaný poštou. Tak jsem se výuky mohla zúčastnit. Musím říct, že se mi moc líbila, rozhodně se všechna ta snaha vyplatila.

Zubařské 3D simulátory mě nadchly

Ke každým dvěma hodinám přednášek každého předmětu jsme měli dvě hodiny praktik, kde jsme měli spoustu prostoru vyzkoušet si probírané téma. Nejvíc mě zaujala speciální praktika. Kromě klasických fantomů totiž madridská univerzita vlastní tři 3D simulátory zvané Simodont – fantomy, které mají místo plastových zubů obrazovku, kde se zuby zobrazují a do zobrazovaného prostoru jsou nainstalovány dva nástroje uchopitelné do rukou, jež simulují zrcátko a kolénko. Student má 3D brýle a sám si navolí, který vrtáček by chtěl používat. Výběr se mu zobrazí do zorného pole spolu s vybraným případem. Simulátor zobrazuje pohyby nástroji a vytváří pocit doteku s tkáněmi. Při „preparaci“ člověk opravdu cítí nejen vibrace, ale i rozdílný odpor při „sondování“ zdravé tkáně a kazivého ložiska. Student tak může donekonečna cvičit ten samý úkol, dokud si v něm nebude jistý. Práce na všech Simodontech se promítala v reálném čase na plátno v čele třídy, tak mohli učitelé studenty okamžitě hodnotit.

Fiesta, siesta, sangría, mañana

Erasmus jsem si samozřejmě užila i mimo školu. Perfektně jsem si doslova zažila slovíčka fiesta, siesta, sangría, mañana a podobně :) Nových kamarádů nepočítaně, výlety po celém Španělsku, pocit luxusu v kampusu školy, to jsou věci, které mě doteď naplňují štěstím, kdykoli si na pobyt vzpomenu. Stálo to za to!

Lenka Kratochvílová, 4. ročník ZL

P. S. Pokud chcete vědět víc, neváhejte mi napsat na lenkakrat@email.cz

Erasmus a stáže

Španělsky nesnadno, ale hlavně rychle

Byla jsem ve třeťáku na zubním a rozhodla se přihlásit na Erasmus. Anglicky jsem uměla spíš méně, lépe mi šla francouzština. Na stáž jsem nakonec odjela do Španělska. Svým příběhem bych chtěla ukázat, že i když jdou věci trochu proti nám, vyplatí se neustupovat.


Naštěstí jsem se pro Erasmus rozhodla brzy. Zjistila jsem, že naše fakulta nenabízí výjezd do Francie, kam jsem se chtěla vydat původně. Protože mě to táhne spíš na jih, rozhodla jsem se pro přihlášku na dva semestry do Španělska. Naučit se nový jazyk za pár měsíců mi přišlo nemožné, začala jsem tedy pracovat na angličtině. Po dvou měsících intenzivního učení se mi povedlo dosáhnout úrovně B2 – což vlastně není tolik, ale fakt mi to dalo práci :-) A začala jsem se španělštinou. Na pohovor jsem šla odhodlaná použít každé slovo a větu, kterou jsem se stihla naučit.
Prošlo to a zanedlouho jsem chystala potřebné dokumenty. Zpráva, že všechny výjezdy jsou paušálně zkráceny na 4 měsíce, mě zamrzela, ale přesto jsem se rozhodla jet. Možnost studovat v zahraničí mě lákala, i kdyby to mělo být jen na chvilku.

73714

2 zrcátka a pytlík klínků nestačí

Dostala jsem se tedy na zimní semestr do nádherné soukromé školy Universidad Europea de Madrid, kde mají i anglickou paralelku. O prázdninách jsem se španělštinu učila dost, ovšem už na první hodině jsem pochopila, že si nebudu hrát na hrdinu a na všechny předměty jsem se přehlásila do anglické třídy. Změnit jazyk výuky považuji za jedno z „nej“ rozhodnutí, protože jsem parádně zapadla do kolektivu asi 15 lidí z různých koutů světa.
Univerzita je soukromá, každý student si proto kupuje své vybavení včetně kolének, extrakčních kleští a výplňových materiálů. Vyučující hned na první hodině vysvětlovali, že pokud vybavení mít nebudeme, do výuky nás nepustí. Asi si dovedete představit, kolik vybavení jsem do té doby vlastnila. Někde doma jsem měla dvě zrcátka a možná pytlíček klínků. Naštěstí jsem v univerzitní praktikárně mou lámanou španělštinou úspěšně vysvětlila, že bych si na 4 měsíce nerada kupovala vybavení za desítky tisíc korun. Nakonec jsem dostala nejdražší položky půjčené z erárního skladu ve škole – jaká byla radost i ostatních Erasmáků, když jsem jim vyprávěla, že to jde! Velkou část dalšího vybavení mi půjčila známá zubařka z Čech, které jsem vděčná za balík nástrojů poslaný poštou. Tak jsem se výuky mohla zúčastnit. Musím říct, že se mi moc líbila, rozhodně se všechna ta snaha vyplatila.

Zubařské 3D simulátory mě nadchly

Ke každým dvěma hodinám přednášek každého předmětu jsme měli dvě hodiny praktik, kde jsme měli spoustu prostoru vyzkoušet si probírané téma. Nejvíc mě zaujala speciální praktika. Kromě klasických fantomů totiž madridská univerzita vlastní tři 3D simulátory zvané Simodont – fantomy, které mají místo plastových zubů obrazovku, kde se zuby zobrazují a do zobrazovaného prostoru jsou nainstalovány dva nástroje uchopitelné do rukou, jež simulují zrcátko a kolénko. Student má 3D brýle a sám si navolí, který vrtáček by chtěl používat. Výběr se mu zobrazí do zorného pole spolu s vybraným případem. Simulátor zobrazuje pohyby nástroji a vytváří pocit doteku s tkáněmi. Při „preparaci“ člověk opravdu cítí nejen vibrace, ale i rozdílný odpor při „sondování“ zdravé tkáně a kazivého ložiska. Student tak může donekonečna cvičit ten samý úkol, dokud si v něm nebude jistý. Práce na všech Simodontech se promítala v reálném čase na plátno v čele třídy, tak mohli učitelé studenty okamžitě hodnotit.

Fiesta, siesta, sangría, mañana

Erasmus jsem si samozřejmě užila i mimo školu. Perfektně jsem si doslova zažila slovíčka fiesta, siesta, sangría, mañana a podobně :) Nových kamarádů nepočítaně, výlety po celém Španělsku, pocit luxusu v kampusu školy, to jsou věci, které mě doteď naplňují štěstím, kdykoli si na pobyt vzpomenu. Stálo to za to!

Lenka Kratochvílová, 4. ročník ZL

P. S. Pokud chcete vědět víc, neváhejte mi napsat na lenkakrat@email.cz