Do letošního ročníku 20. studentské vědecké konference (SVK) 1. LF UK bylo přihlášeno rekordních 170 prací pre- i postgraduálních studentů nejen z naší fakulty. „Úroveň přednášek i plakátových sdělení byla velmi vysoká, což bylo podtrženo i tím, že některé výsledky byly publikovány v časopisech s impakt faktorem,“ uvedl 23. května bezprostředně po skončení konference proděkan pro vědeckou činnost doc. Pavel Klener. Ten spolu s doc. Janem Živným, jenž za organizací SVK stojí, předal ocenění studentům, kteří dopadli nejlépe.

Všem vítězům jsme položili následující otázky:

1. Co vás na vědě baví?

2. V čem byla vaše práce nejtěžší a v čem nejzajímavější?

3. Co považujete za nejdůležitější ve vztahu školitel-školenec?

4. Proč jste se přihlásili do SVK?

5. Jak se vám líbí inovovaný formát?

6. Jakou největší zkušenost jste si z SVK odnesli?

7. Je pro vás vítězství motivací pokračovat s vědou i nadále?

Bc. Petr Výmola, 5. ročník, Přírodovědecká fakulta UK

Sekce: pregraduální přednášky

Práce: Role stromálních buněk exprimujících fibroblastový aktivační protein v mikroprostředí glioblastomů

Školitel: MUDr. Eva Balážiová, Ph.D., Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK

1. Baví mě hlavně biologie jako taková. Na práci ve vědě se mi líbí, že se člověk může pustit na půdu, kterou nikdo před ním neprobádal, a nedá se říct, že odpovědi, které dostane, jsou správné, nebo špatné. Líbí se mi taky diskutovat o významu výsledků a jejich interpretaci.

2. Nejtěžší na mé práci byly začátky v laboratoři. To, než jsem pochopil – alespoň částečně –, jak laboratorní práce funguje, bylo náročné a stálo to mnoho času. Čím víc ho ale člověk v práci stráví, tím snazší se to nakonec stává. Nejzajímavější, a to myslím platí obecně, je pozorování výsledků experimentů, tvorba závěrů a plánů (realistických i idealistických) na další experimenty.

3. Řekl bych, že v tomto vztahu je nejdůležitější komunikace. A to jak ze strany školence ke školiteli, tak naopak. Výměna informací mezi nimi usnadňuje koordinaci jejich prací a zlepšuje vztahy.

4. SVK jsem účastnil poprvé a byl to velmi zajímavý zážitek. Přihlásil jsem se proto, abych viděl práci ostatních studentů na 1. lékařské fakultě a také abych tu svou představil širšímu publiku.

5. Konference mi přišla fajn, nemohu ale srovnávat, jelikož to byla moje první.

6. Nejrozsáhlejší zkušenost jsem si odnesl v tom, jak lépe tvořit prezentace – právě především díky srovnání s tím, co jsem viděl u ostatních účastníků.

7. Po ukončení magisterského studia budu nastupovat do doktorského programu a ve vědě budu pokračovat dál.

Bc. Iveta Míková, čerstvá absolventa 1. LF UK, všeobecná sestra

Sekce: pregraduální postery

Práce: Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně

Školitel: Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK

1. Fascinuje mě, jak rychlým tempem se dnes věda vyvíjí a že stále může mít významný pozitivní přínos pro společnost.

2. Nejtěžší asi bylo zkrátit obsah mé práce. Některé kapitoly jsem měla zpracované hodně dopodrobna, protože řada studií týkající se dárcovství kostní dřeně a plazmy mi připadala zajímavá a důležitá. Měla jsem pocit, že je nemohu nezmínit. Dalším oříškem byla diskuze, protože jsem byla přesvědčená, že se touto problematikou nikdo přede mnou nezabýval. A nejzajímavější? To je těžké odpovědět. Pro mě je celá problematika dárcovství kostní dřeně velmi zajímavá. Překvapilo mě, že ačkoli je tomuto tématu věnována dlouhodobě velká osvěta, stále není informovanost společnosti zdaleka dostačující – a bohužel i mezi zdravotníky často chybí povědomí například o možnosti darování formou aferetického odběru z periferní krve. Skutečnost, že v průměru pro každého čtvrtého pacienta indikovaného k alogenní transplantaci kostní dřeně není ani dnes vhodný HLA kompatibilní dárce nalezen včas, považuji za alarmující.

3. Profesionalitu, odborné znalosti školitele a dobrou vzájemnou komunikaci.

4. Chtěla jsem především podpořit osvětu dárcovství a zviditelnit potenciál dárců krevní plazmy, záslužnou činnost plazmaferetických center i registrů dárců kostní dřeně.

5. Nemám zkušenosti s předchozím formátem, ale spojení studentů z více oborů se, myslím si, zdařilo.

6. Že není nejdůležitější první dojem a obálka, ale při ocenění je zhodnoceno dílo jako celek a jeho přínos. To mě moc potěšilo. Na konferenci jsem měla pocit, že nemám se svými jednoduchými A3 postery žádnou šanci. A vidíte! :) Mám ohromnou radost především z toho, že můj primární záměr pomoci rozšířit registr dárců kostní dřeně se naplnil. Nyní na základě tohoto projektu vstoupilo již více než 1000 potenciálních dobrovolných dárců plazmy do registru dárců kostní dřeně. A to mě bude hřát ještě dlouho.

7. Motivací určitě, ocenění si velmi vážím, ale nepovedlo by se to bez pozitivního ohlasu pracovníků registru dárců kostní dřeně, krevní plazmy a kolegů z plazmaferetických center, kteří mě podpořili. Proto bych jim všem ráda ještě jednou poděkovala. Čas máme každý vyměřený a já jsem ho při výzkumu
a pracovním nasazení musela hodně obětovat na úkor rodiny, které bych se nyní chtěla věnovat co nejvíce.

Ing. Olga Součková, 5. ročník DSP

Sekce: postgraduální přednášky

Práce: Nové geneticky podmíněné defekty de novo syntézy purinů

Školitel: Ing. Marie Zikánová, Ph.D., Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN

1. Věda je fascinující především v tom, že každý den zkoušíte něco nového a v mnoha případech neprobádaného. To mi přijde zajímavé a těžké zároveň.

2. Těžké jsou začátky, ale to je zřejmě stejné jako v jiném zaměstnání. Nejprve člověk musí nastudovat relativně velké množství literatury, aby se do problému dostatečně ponořil a získal lepší rozhled v dané tematice i v širším kontextu. Hodně důležité je nepropadnout skepsi, když práce nevychází podle předpokladů, což se bohužel ve výzkumu stává poměrně často… Pod vedením Ing. Zikánové studuji spolu
s mými kolegy metabolismus purinů, látek nezbytných pro život různých organismů – už z tohoto pohledu se tedy jedná o velmi zajímavý projekt. Zároveň mám možnost být u vývoje nových metod vhodných pro budoucí diagnostiku poruch metabolismu purinů a odhalování nových genetických příčin defektů jejich tvorby. Jde o unikátní projekt, který vede ke spolupráci se zahraničními pracovišti výzkumného i klinického charakteru.

3. K produktivní práci na projektu vede zejména vzájemná diskuze. Klíčové je, aby se student nebál za svým školitelem přijít s nápadem nebo problémem, který aktuálně řeší. To může na první pohled vypadat jako banalita, ale myslím, že to je jedna z velmi častých potíží v průběhu jakéhokoli studia. Dále je samozřejmě důležitá motivace studenta učit se novým věcem a u školitele určitý malý tlak na školence, aby se věci hýbaly správným směrem.

4. Konference jsem se zúčastnila podruhé. Poprvé jsem měla poster, letos přednášku. Musím říct, že mi nakonec prezentace výsledků formou přednášky překvapivě seděla víc. Hlavním důvodem přihlášení na SVK bylo přinést nové informace o dosud nepopsaných poruchách syntézy purinů a získat tak i podnětné názory a připomínky.

5. Rozdělení na posterovou a přednáškovou sekci je podle mě vhodné. „Soutěž“ v rámci různých oborů může být často nevyzpytatelná. Musí být těžké porovnat mezi sebou například projekt zaměřený na životní prostředí s projektem věnovaným léčbě leukémie. Oba totiž mohou být v daném oboru hodnoceny velmi vysoko, ale pro komisi, v níž budou převážně lékaři, může vyznít lépe třeba projekt z lékařského prostředí.

6. Jedná se o výbornou příležitost vyzkoušet si prezentaci ve velké posluchárně a před poměrně širokým okruhem lidí. Taková zkušenost se dá zúročit na jakékoli konferenci.

7. Vítězství samozřejmě potěší, ale i tak je stále na čem pracovat. Ať už to vezmu od návrhu nových experimentů přes samotné provedení pokusů až k závěrečné prezentaci výsledků. Osobně nejsem člověk, který plánuje tak moc dopředu, nicméně vím, že zkoumání něčeho nového mě určitým způsobem fascinuje a ráda bych se tomu nadále věnovala.

Mgr. Marie Kostelanská, 5. ročník DSP

Sekce: postgraduální postery

Práce: The photodynamic inactivation of prions revealed by mouse bioassay

Školitel: doc. Ing. Karel Holada, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN

1. Věda je obor, kde člověk může neomezeně realizovat své myšlenky a nápady. Stále se v ní otevírají nové možnosti ke zkoumání. Fascinují mě nové technologie, které využíváme a co všechno s nimi můžeme získat. Je úžasné mít takový přístup k informacím, propojovat je s výsledky, dávat jim nový rozměr, který by mohl vést k dalšímu pokroku.

2. Nejtěžší pro mě bývají období, kdy se mi experimenty nedaří nebo nevycházejí podle očekávání, což však považuji za neoddělitelnou součást vědy. Naopak mě velmi baví učit se a používat nové metody
a způsoby, jak přistupovat k řešení problémů.

3. Jako v každé oblasti, kde spolu lidé úzce spolupracují, je i zde potřeba ochota vyjít si vstříc, férovost
a spolehlivost. Kladně také hodnotím dostupnost školitele a jeho kritické myšlení nad výsledky, což se v mém případě splnilo.

4. Já i kolegové z Prionové laboratoře se studentské konference účastníme pravidelně. Myslím si, že produkujeme zajímavé a kvalitní výsledky a SVK je jednou z možností, jak se o ně podělit.

5. Ve srovnání se starým formátem SVK, kterého jsem měla možnost se účastnit, jsem současnou podobou velmi nadšená především svým opravdovým charakterem konference a samozřejmě občerstvením :). Vnímám také, že je konference mnohem otevřenější studentům i diskuzi než jen strohému určení toho, kdo je „nejlepší“, jak tomu bývalo dříve. SVK je také možností prezentovat svou laboratoř pro pregraduální studenty, kteří uvažují o postgraduálním studiu. Na druhé straně mě mrzí, že práce některých nadšených studentů byla umístěna pouze do sborníku.

6. Neřekla bych přímo zkušenost, ale mile jsem si rozšířila přehled o tématech, na nichž pracují ostatní kolegové. Také jsem se seznámila s novými lidmi a přístupy, kterými se mohu inspirovat při své vlastní práci.

7. Věda je moje práce a zároveň i koníček, proto bych se v ní ráda angažovala i do budoucna. Přesto však zůstávám otevřená novým možnostem. Vítězství mě samozřejmě potěšilo, ale mnohem víc mě motivoval zájem těch, kteří se zastavili u mého posteru, a také ochota studentů prezentovat svoji dobře odvedenou práci.

jat

Gratulujeme i dalším oceněným studentům a také všem ostatním, kteří měli odvahu se do 20. SVK zapojit! Sestřih z toho nejzajímavějšího najdete na fakultním YT kanále.

Vítězové 20. SVK (zleva) Marie Kostelanská, Petr Výmola, Olga Součková a Iveta Míková.

Foto: Veronika Vachule Nehasilová

Výsledky 20. studentské vědecké konference 1. LF UK

Nejlepší přednášky postgraduální sekce

1. místo – Ing. Olga Součková

Nové geneticky podmíněné defekty de novo syntézy purinů (Ing. Marie Zikánová, KDDL)

2. místo – MUDr. Jiří Nepožitek

Smíšená svalová aktivita v REM spánku jako nový parametr časné konverze do neurodegenerativního onemocnění u idiopatické poruchy chování v REM spánku (prof. Karel Šonka, Neurologická klinika)

Nejlepší přednáška pregraduální sekce

1. místo – Bc. Petr Výmola

Role stromálních buněk exprimujících fibroblastový aktivační protein v mikroprostředí glioblastomů (MUDr. Eva Balážiová, ÚBEO)

Nejlepší postery postgraduální sekce

1. místo – Mgr. Marie Kostelanská

The photodynamic inactivation of prions revealed by mouse bioassay (doc. Karel Holada, Ústav imunologie a mikrobiologie)

2. místo – Mgr. Lenka Stolařová

Funkční analýza kinázové aktivity sekvenčních variant genu CHEK2 (prof. Zdeněk Kleibl, ÚBEO)

Nejlepší postery pregraduální sekce

1. místo – Iveta Míková

Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně (Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství)

2. místo – Phoebe Chi Yie Koh

Production of recombinant UnaG, as a bilirubin sensor (MUDr. Martin Leníček, ÚLBLD)

Anketa účastníků konference o nejlepší poster postgraduální sekce

Sdílené 1. místo – Chia-Ling Chen, M.Sc., a MUDr. Nina Dusílková

The CD71/Sca-1 diagram is a useful tool for investigation of hematopoietic stem and progenitor cells (prof. Emanuel Nečas, Ústav patologické fyziologie)

Aktivační mutace genu IDH2_140R u pacientů s myelodysplastickým syndromem s horší prognózou (prof. Tomáš Stopka, Ústav patologické fyziologie a ústav BIOCEV)

Anketa účastníků konference o nejlepší poster pregraduální sekce

1. místo – Andrea Burdová a Jakub Klevar

Výskyt léčiv a návykových látek v řece Vltavě (MUDr. Milena Bušová, Ústav hygieny a epidemiologie)

Foto: Veronika Vachule Nehasilová

Do letošního ročníku 20. studentské vědecké konference (SVK) 1. LF UK bylo přihlášeno rekordních 170 prací pre- i postgraduálních studentů nejen z naší fakulty. „Úroveň přednášek i plakátových sdělení byla velmi vysoká, což bylo podtrženo i tím, že některé výsledky byly publikovány v časopisech s impakt faktorem,“ uvedl 23. května bezprostředně po skončení konference proděkan pro vědeckou činnost doc. Pavel Klener. Ten spolu s doc. Janem Živným, jenž za organizací SVK stojí, předal ocenění studentům, kteří dopadli nejlépe.

Všem vítězům jsme položili následující otázky:

1. Co vás na vědě baví?

2. V čem byla vaše práce nejtěžší a v čem nejzajímavější?

3. Co považujete za nejdůležitější ve vztahu školitel-školenec?

4. Proč jste se přihlásili do SVK?

5. Jak se vám líbí inovovaný formát?

6. Jakou největší zkušenost jste si z SVK odnesli?

7. Je pro vás vítězství motivací pokračovat s vědou i nadále?

Bc. Petr Výmola, 5. ročník, Přírodovědecká fakulta UK

Sekce: pregraduální přednášky

Práce: Role stromálních buněk exprimujících fibroblastový aktivační protein v mikroprostředí glioblastomů

Školitel: MUDr. Eva Balážiová, Ph.D., Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK

1. Baví mě hlavně biologie jako taková. Na práci ve vědě se mi líbí, že se člověk může pustit na půdu, kterou nikdo před ním neprobádal, a nedá se říct, že odpovědi, které dostane, jsou správné, nebo špatné. Líbí se mi taky diskutovat o významu výsledků a jejich interpretaci.

2. Nejtěžší na mé práci byly začátky v laboratoři. To, než jsem pochopil – alespoň částečně –, jak laboratorní práce funguje, bylo náročné a stálo to mnoho času. Čím víc ho ale člověk v práci stráví, tím snazší se to nakonec stává. Nejzajímavější, a to myslím platí obecně, je pozorování výsledků experimentů, tvorba závěrů a plánů (realistických i idealistických) na další experimenty.

3. Řekl bych, že v tomto vztahu je nejdůležitější komunikace. A to jak ze strany školence ke školiteli, tak naopak. Výměna informací mezi nimi usnadňuje koordinaci jejich prací a zlepšuje vztahy.

4. SVK jsem účastnil poprvé a byl to velmi zajímavý zážitek. Přihlásil jsem se proto, abych viděl práci ostatních studentů na 1. lékařské fakultě a také abych tu svou představil širšímu publiku.

5. Konference mi přišla fajn, nemohu ale srovnávat, jelikož to byla moje první.

6. Nejrozsáhlejší zkušenost jsem si odnesl v tom, jak lépe tvořit prezentace – právě především díky srovnání s tím, co jsem viděl u ostatních účastníků.

7. Po ukončení magisterského studia budu nastupovat do doktorského programu a ve vědě budu pokračovat dál.

Bc. Iveta Míková, čerstvá absolventa 1. LF UK, všeobecná sestra

Sekce: pregraduální postery

Práce: Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně

Školitel: Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK

1. Fascinuje mě, jak rychlým tempem se dnes věda vyvíjí a že stále může mít významný pozitivní přínos pro společnost.

2. Nejtěžší asi bylo zkrátit obsah mé práce. Některé kapitoly jsem měla zpracované hodně dopodrobna, protože řada studií týkající se dárcovství kostní dřeně a plazmy mi připadala zajímavá a důležitá. Měla jsem pocit, že je nemohu nezmínit. Dalším oříškem byla diskuze, protože jsem byla přesvědčená, že se touto problematikou nikdo přede mnou nezabýval. A nejzajímavější? To je těžké odpovědět. Pro mě je celá problematika dárcovství kostní dřeně velmi zajímavá. Překvapilo mě, že ačkoli je tomuto tématu věnována dlouhodobě velká osvěta, stále není informovanost společnosti zdaleka dostačující – a bohužel i mezi zdravotníky často chybí povědomí například o možnosti darování formou aferetického odběru z periferní krve. Skutečnost, že v průměru pro každého čtvrtého pacienta indikovaného k alogenní transplantaci kostní dřeně není ani dnes vhodný HLA kompatibilní dárce nalezen včas, považuji za alarmující.

3. Profesionalitu, odborné znalosti školitele a dobrou vzájemnou komunikaci.

4. Chtěla jsem především podpořit osvětu dárcovství a zviditelnit potenciál dárců krevní plazmy, záslužnou činnost plazmaferetických center i registrů dárců kostní dřeně.

5. Nemám zkušenosti s předchozím formátem, ale spojení studentů z více oborů se, myslím si, zdařilo.

6. Že není nejdůležitější první dojem a obálka, ale při ocenění je zhodnoceno dílo jako celek a jeho přínos. To mě moc potěšilo. Na konferenci jsem měla pocit, že nemám se svými jednoduchými A3 postery žádnou šanci. A vidíte! :) Mám ohromnou radost především z toho, že můj primární záměr pomoci rozšířit registr dárců kostní dřeně se naplnil. Nyní na základě tohoto projektu vstoupilo již více než 1000 potenciálních dobrovolných dárců plazmy do registru dárců kostní dřeně. A to mě bude hřát ještě dlouho.

7. Motivací určitě, ocenění si velmi vážím, ale nepovedlo by se to bez pozitivního ohlasu pracovníků registru dárců kostní dřeně, krevní plazmy a kolegů z plazmaferetických center, kteří mě podpořili. Proto bych jim všem ráda ještě jednou poděkovala. Čas máme každý vyměřený a já jsem ho při výzkumu
a pracovním nasazení musela hodně obětovat na úkor rodiny, které bych se nyní chtěla věnovat co nejvíce.

Ing. Olga Součková, 5. ročník DSP

Sekce: postgraduální přednášky

Práce: Nové geneticky podmíněné defekty de novo syntézy purinů

Školitel: Ing. Marie Zikánová, Ph.D., Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN

1. Věda je fascinující především v tom, že každý den zkoušíte něco nového a v mnoha případech neprobádaného. To mi přijde zajímavé a těžké zároveň.

2. Těžké jsou začátky, ale to je zřejmě stejné jako v jiném zaměstnání. Nejprve člověk musí nastudovat relativně velké množství literatury, aby se do problému dostatečně ponořil a získal lepší rozhled v dané tematice i v širším kontextu. Hodně důležité je nepropadnout skepsi, když práce nevychází podle předpokladů, což se bohužel ve výzkumu stává poměrně často… Pod vedením Ing. Zikánové studuji spolu
s mými kolegy metabolismus purinů, látek nezbytných pro život různých organismů – už z tohoto pohledu se tedy jedná o velmi zajímavý projekt. Zároveň mám možnost být u vývoje nových metod vhodných pro budoucí diagnostiku poruch metabolismu purinů a odhalování nových genetických příčin defektů jejich tvorby. Jde o unikátní projekt, který vede ke spolupráci se zahraničními pracovišti výzkumného i klinického charakteru.

3. K produktivní práci na projektu vede zejména vzájemná diskuze. Klíčové je, aby se student nebál za svým školitelem přijít s nápadem nebo problémem, který aktuálně řeší. To může na první pohled vypadat jako banalita, ale myslím, že to je jedna z velmi častých potíží v průběhu jakéhokoli studia. Dále je samozřejmě důležitá motivace studenta učit se novým věcem a u školitele určitý malý tlak na školence, aby se věci hýbaly správným směrem.

4. Konference jsem se zúčastnila podruhé. Poprvé jsem měla poster, letos přednášku. Musím říct, že mi nakonec prezentace výsledků formou přednášky překvapivě seděla víc. Hlavním důvodem přihlášení na SVK bylo přinést nové informace o dosud nepopsaných poruchách syntézy purinů a získat tak i podnětné názory a připomínky.

5. Rozdělení na posterovou a přednáškovou sekci je podle mě vhodné. „Soutěž“ v rámci různých oborů může být často nevyzpytatelná. Musí být těžké porovnat mezi sebou například projekt zaměřený na životní prostředí s projektem věnovaným léčbě leukémie. Oba totiž mohou být v daném oboru hodnoceny velmi vysoko, ale pro komisi, v níž budou převážně lékaři, může vyznít lépe třeba projekt z lékařského prostředí.

6. Jedná se o výbornou příležitost vyzkoušet si prezentaci ve velké posluchárně a před poměrně širokým okruhem lidí. Taková zkušenost se dá zúročit na jakékoli konferenci.

7. Vítězství samozřejmě potěší, ale i tak je stále na čem pracovat. Ať už to vezmu od návrhu nových experimentů přes samotné provedení pokusů až k závěrečné prezentaci výsledků. Osobně nejsem člověk, který plánuje tak moc dopředu, nicméně vím, že zkoumání něčeho nového mě určitým způsobem fascinuje a ráda bych se tomu nadále věnovala.

Mgr. Marie Kostelanská, 5. ročník DSP

Sekce: postgraduální postery

Práce: The photodynamic inactivation of prions revealed by mouse bioassay

Školitel: doc. Ing. Karel Holada, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN

1. Věda je obor, kde člověk může neomezeně realizovat své myšlenky a nápady. Stále se v ní otevírají nové možnosti ke zkoumání. Fascinují mě nové technologie, které využíváme a co všechno s nimi můžeme získat. Je úžasné mít takový přístup k informacím, propojovat je s výsledky, dávat jim nový rozměr, který by mohl vést k dalšímu pokroku.

2. Nejtěžší pro mě bývají období, kdy se mi experimenty nedaří nebo nevycházejí podle očekávání, což však považuji za neoddělitelnou součást vědy. Naopak mě velmi baví učit se a používat nové metody
a způsoby, jak přistupovat k řešení problémů.

3. Jako v každé oblasti, kde spolu lidé úzce spolupracují, je i zde potřeba ochota vyjít si vstříc, férovost
a spolehlivost. Kladně také hodnotím dostupnost školitele a jeho kritické myšlení nad výsledky, což se v mém případě splnilo.

4. Já i kolegové z Prionové laboratoře se studentské konference účastníme pravidelně. Myslím si, že produkujeme zajímavé a kvalitní výsledky a SVK je jednou z možností, jak se o ně podělit.

5. Ve srovnání se starým formátem SVK, kterého jsem měla možnost se účastnit, jsem současnou podobou velmi nadšená především svým opravdovým charakterem konference a samozřejmě občerstvením :). Vnímám také, že je konference mnohem otevřenější studentům i diskuzi než jen strohému určení toho, kdo je „nejlepší“, jak tomu bývalo dříve. SVK je také možností prezentovat svou laboratoř pro pregraduální studenty, kteří uvažují o postgraduálním studiu. Na druhé straně mě mrzí, že práce některých nadšených studentů byla umístěna pouze do sborníku.

6. Neřekla bych přímo zkušenost, ale mile jsem si rozšířila přehled o tématech, na nichž pracují ostatní kolegové. Také jsem se seznámila s novými lidmi a přístupy, kterými se mohu inspirovat při své vlastní práci.

7. Věda je moje práce a zároveň i koníček, proto bych se v ní ráda angažovala i do budoucna. Přesto však zůstávám otevřená novým možnostem. Vítězství mě samozřejmě potěšilo, ale mnohem víc mě motivoval zájem těch, kteří se zastavili u mého posteru, a také ochota studentů prezentovat svoji dobře odvedenou práci.

jat

Gratulujeme i dalším oceněným studentům a také všem ostatním, kteří měli odvahu se do 20. SVK zapojit! Sestřih z toho nejzajímavějšího najdete na fakultním YT kanále.

Vítězové 20. SVK (zleva) Marie Kostelanská, Petr Výmola, Olga Součková a Iveta Míková.

Foto: Veronika Vachule Nehasilová

Výsledky 20. studentské vědecké konference 1. LF UK

Nejlepší přednášky postgraduální sekce

1. místo – Ing. Olga Součková

Nové geneticky podmíněné defekty de novo syntézy purinů (Ing. Marie Zikánová, KDDL)

2. místo – MUDr. Jiří Nepožitek

Smíšená svalová aktivita v REM spánku jako nový parametr časné konverze do neurodegenerativního onemocnění u idiopatické poruchy chování v REM spánku (prof. Karel Šonka, Neurologická klinika)

Nejlepší přednáška pregraduální sekce

1. místo – Bc. Petr Výmola

Role stromálních buněk exprimujících fibroblastový aktivační protein v mikroprostředí glioblastomů (MUDr. Eva Balážiová, ÚBEO)

Nejlepší postery postgraduální sekce

1. místo – Mgr. Marie Kostelanská

The photodynamic inactivation of prions revealed by mouse bioassay (doc. Karel Holada, Ústav imunologie a mikrobiologie)

2. místo – Mgr. Lenka Stolařová

Funkční analýza kinázové aktivity sekvenčních variant genu CHEK2 (prof. Zdeněk Kleibl, ÚBEO)

Nejlepší postery pregraduální sekce

1. místo – Iveta Míková

Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně (Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství)

2. místo – Phoebe Chi Yie Koh

Production of recombinant UnaG, as a bilirubin sensor (MUDr. Martin Leníček, ÚLBLD)

Anketa účastníků konference o nejlepší poster postgraduální sekce

Sdílené 1. místo – Chia-Ling Chen, M.Sc., a MUDr. Nina Dusílková

The CD71/Sca-1 diagram is a useful tool for investigation of hematopoietic stem and progenitor cells (prof. Emanuel Nečas, Ústav patologické fyziologie)

Aktivační mutace genu IDH2_140R u pacientů s myelodysplastickým syndromem s horší prognózou (prof. Tomáš Stopka, Ústav patologické fyziologie a ústav BIOCEV)

Anketa účastníků konference o nejlepší poster pregraduální sekce

1. místo – Andrea Burdová a Jakub Klevar

Výskyt léčiv a návykových látek v řece Vltavě (MUDr. Milena Bušová, Ústav hygieny a epidemiologie)

Foto: Veronika Vachule Nehasilová

Do letošního ročníku 20. studentské vědecké konference (SVK) 1. LF UK bylo přihlášeno rekordních 170 prací pre- i postgraduálních studentů nejen z naší fakulty. „Úroveň přednášek i plakátových sdělení byla velmi vysoká, což bylo podtrženo i tím, že některé výsledky byly publikovány v časopisech s impakt faktorem,“ uvedl 23. května bezprostředně po skončení konference proděkan pro vědeckou činnost doc. Pavel Klener. Ten spolu s doc. Janem Živným, jenž za organizací SVK stojí, předal ocenění studentům, kteří dopadli nejlépe.

Všem vítězům jsme položili následující otázky:

1. Co vás na vědě baví?

2. V čem byla vaše práce nejtěžší a v čem nejzajímavější?

3. Co považujete za nejdůležitější ve vztahu školitel-školenec?

4. Proč jste se přihlásili do SVK?

5. Jak se vám líbí inovovaný formát?

6. Jakou největší zkušenost jste si z SVK odnesli?

7. Je pro vás vítězství motivací pokračovat s vědou i nadále?

Bc. Petr Výmola, 5. ročník, Přírodovědecká fakulta UK

Sekce: pregraduální přednášky

Práce: Role stromálních buněk exprimujících fibroblastový aktivační protein v mikroprostředí glioblastomů

Školitel: MUDr. Eva Balážiová, Ph.D., Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK

1. Baví mě hlavně biologie jako taková. Na práci ve vědě se mi líbí, že se člověk může pustit na půdu, kterou nikdo před ním neprobádal, a nedá se říct, že odpovědi, které dostane, jsou správné, nebo špatné. Líbí se mi taky diskutovat o významu výsledků a jejich interpretaci.

2. Nejtěžší na mé práci byly začátky v laboratoři. To, než jsem pochopil – alespoň částečně –, jak laboratorní práce funguje, bylo náročné a stálo to mnoho času. Čím víc ho ale člověk v práci stráví, tím snazší se to nakonec stává. Nejzajímavější, a to myslím platí obecně, je pozorování výsledků experimentů, tvorba závěrů a plánů (realistických i idealistických) na další experimenty.

3. Řekl bych, že v tomto vztahu je nejdůležitější komunikace. A to jak ze strany školence ke školiteli, tak naopak. Výměna informací mezi nimi usnadňuje koordinaci jejich prací a zlepšuje vztahy.

4. SVK jsem účastnil poprvé a byl to velmi zajímavý zážitek. Přihlásil jsem se proto, abych viděl práci ostatních studentů na 1. lékařské fakultě a také abych tu svou představil širšímu publiku.

5. Konference mi přišla fajn, nemohu ale srovnávat, jelikož to byla moje první.

6. Nejrozsáhlejší zkušenost jsem si odnesl v tom, jak lépe tvořit prezentace – právě především díky srovnání s tím, co jsem viděl u ostatních účastníků.

7. Po ukončení magisterského studia budu nastupovat do doktorského programu a ve vědě budu pokračovat dál.

Bc. Iveta Míková, čerstvá absolventa 1. LF UK, všeobecná sestra

Sekce: pregraduální postery

Práce: Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně

Školitel: Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK

1. Fascinuje mě, jak rychlým tempem se dnes věda vyvíjí a že stále může mít významný pozitivní přínos pro společnost.

2. Nejtěžší asi bylo zkrátit obsah mé práce. Některé kapitoly jsem měla zpracované hodně dopodrobna, protože řada studií týkající se dárcovství kostní dřeně a plazmy mi připadala zajímavá a důležitá. Měla jsem pocit, že je nemohu nezmínit. Dalším oříškem byla diskuze, protože jsem byla přesvědčená, že se touto problematikou nikdo přede mnou nezabýval. A nejzajímavější? To je těžké odpovědět. Pro mě je celá problematika dárcovství kostní dřeně velmi zajímavá. Překvapilo mě, že ačkoli je tomuto tématu věnována dlouhodobě velká osvěta, stále není informovanost společnosti zdaleka dostačující – a bohužel i mezi zdravotníky často chybí povědomí například o možnosti darování formou aferetického odběru z periferní krve. Skutečnost, že v průměru pro každého čtvrtého pacienta indikovaného k alogenní transplantaci kostní dřeně není ani dnes vhodný HLA kompatibilní dárce nalezen včas, považuji za alarmující.

3. Profesionalitu, odborné znalosti školitele a dobrou vzájemnou komunikaci.

4. Chtěla jsem především podpořit osvětu dárcovství a zviditelnit potenciál dárců krevní plazmy, záslužnou činnost plazmaferetických center i registrů dárců kostní dřeně.

5. Nemám zkušenosti s předchozím formátem, ale spojení studentů z více oborů se, myslím si, zdařilo.

6. Že není nejdůležitější první dojem a obálka, ale při ocenění je zhodnoceno dílo jako celek a jeho přínos. To mě moc potěšilo. Na konferenci jsem měla pocit, že nemám se svými jednoduchými A3 postery žádnou šanci. A vidíte! :) Mám ohromnou radost především z toho, že můj primární záměr pomoci rozšířit registr dárců kostní dřeně se naplnil. Nyní na základě tohoto projektu vstoupilo již více než 1000 potenciálních dobrovolných dárců plazmy do registru dárců kostní dřeně. A to mě bude hřát ještě dlouho.

7. Motivací určitě, ocenění si velmi vážím, ale nepovedlo by se to bez pozitivního ohlasu pracovníků registru dárců kostní dřeně, krevní plazmy a kolegů z plazmaferetických center, kteří mě podpořili. Proto bych jim všem ráda ještě jednou poděkovala. Čas máme každý vyměřený a já jsem ho při výzkumu
a pracovním nasazení musela hodně obětovat na úkor rodiny, které bych se nyní chtěla věnovat co nejvíce.

Ing. Olga Součková, 5. ročník DSP

Sekce: postgraduální přednášky

Práce: Nové geneticky podmíněné defekty de novo syntézy purinů

Školitel: Ing. Marie Zikánová, Ph.D., Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN

1. Věda je fascinující především v tom, že každý den zkoušíte něco nového a v mnoha případech neprobádaného. To mi přijde zajímavé a těžké zároveň.

2. Těžké jsou začátky, ale to je zřejmě stejné jako v jiném zaměstnání. Nejprve člověk musí nastudovat relativně velké množství literatury, aby se do problému dostatečně ponořil a získal lepší rozhled v dané tematice i v širším kontextu. Hodně důležité je nepropadnout skepsi, když práce nevychází podle předpokladů, což se bohužel ve výzkumu stává poměrně často… Pod vedením Ing. Zikánové studuji spolu
s mými kolegy metabolismus purinů, látek nezbytných pro život různých organismů – už z tohoto pohledu se tedy jedná o velmi zajímavý projekt. Zároveň mám možnost být u vývoje nových metod vhodných pro budoucí diagnostiku poruch metabolismu purinů a odhalování nových genetických příčin defektů jejich tvorby. Jde o unikátní projekt, který vede ke spolupráci se zahraničními pracovišti výzkumného i klinického charakteru.

3. K produktivní práci na projektu vede zejména vzájemná diskuze. Klíčové je, aby se student nebál za svým školitelem přijít s nápadem nebo problémem, který aktuálně řeší. To může na první pohled vypadat jako banalita, ale myslím, že to je jedna z velmi častých potíží v průběhu jakéhokoli studia. Dále je samozřejmě důležitá motivace studenta učit se novým věcem a u školitele určitý malý tlak na školence, aby se věci hýbaly správným směrem.

4. Konference jsem se zúčastnila podruhé. Poprvé jsem měla poster, letos přednášku. Musím říct, že mi nakonec prezentace výsledků formou přednášky překvapivě seděla víc. Hlavním důvodem přihlášení na SVK bylo přinést nové informace o dosud nepopsaných poruchách syntézy purinů a získat tak i podnětné názory a připomínky.

5. Rozdělení na posterovou a přednáškovou sekci je podle mě vhodné. „Soutěž“ v rámci různých oborů může být často nevyzpytatelná. Musí být těžké porovnat mezi sebou například projekt zaměřený na životní prostředí s projektem věnovaným léčbě leukémie. Oba totiž mohou být v daném oboru hodnoceny velmi vysoko, ale pro komisi, v níž budou převážně lékaři, může vyznít lépe třeba projekt z lékařského prostředí.

6. Jedná se o výbornou příležitost vyzkoušet si prezentaci ve velké posluchárně a před poměrně širokým okruhem lidí. Taková zkušenost se dá zúročit na jakékoli konferenci.

7. Vítězství samozřejmě potěší, ale i tak je stále na čem pracovat. Ať už to vezmu od návrhu nových experimentů přes samotné provedení pokusů až k závěrečné prezentaci výsledků. Osobně nejsem člověk, který plánuje tak moc dopředu, nicméně vím, že zkoumání něčeho nového mě určitým způsobem fascinuje a ráda bych se tomu nadále věnovala.

Mgr. Marie Kostelanská, 5. ročník DSP

Sekce: postgraduální postery

Práce: The photodynamic inactivation of prions revealed by mouse bioassay

Školitel: doc. Ing. Karel Holada, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN

1. Věda je obor, kde člověk může neomezeně realizovat své myšlenky a nápady. Stále se v ní otevírají nové možnosti ke zkoumání. Fascinují mě nové technologie, které využíváme a co všechno s nimi můžeme získat. Je úžasné mít takový přístup k informacím, propojovat je s výsledky, dávat jim nový rozměr, který by mohl vést k dalšímu pokroku.

2. Nejtěžší pro mě bývají období, kdy se mi experimenty nedaří nebo nevycházejí podle očekávání, což však považuji za neoddělitelnou součást vědy. Naopak mě velmi baví učit se a používat nové metody
a způsoby, jak přistupovat k řešení problémů.

3. Jako v každé oblasti, kde spolu lidé úzce spolupracují, je i zde potřeba ochota vyjít si vstříc, férovost
a spolehlivost. Kladně také hodnotím dostupnost školitele a jeho kritické myšlení nad výsledky, což se v mém případě splnilo.

4. Já i kolegové z Prionové laboratoře se studentské konference účastníme pravidelně. Myslím si, že produkujeme zajímavé a kvalitní výsledky a SVK je jednou z možností, jak se o ně podělit.

5. Ve srovnání se starým formátem SVK, kterého jsem měla možnost se účastnit, jsem současnou podobou velmi nadšená především svým opravdovým charakterem konference a samozřejmě občerstvením :). Vnímám také, že je konference mnohem otevřenější studentům i diskuzi než jen strohému určení toho, kdo je „nejlepší“, jak tomu bývalo dříve. SVK je také možností prezentovat svou laboratoř pro pregraduální studenty, kteří uvažují o postgraduálním studiu. Na druhé straně mě mrzí, že práce některých nadšených studentů byla umístěna pouze do sborníku.

6. Neřekla bych přímo zkušenost, ale mile jsem si rozšířila přehled o tématech, na nichž pracují ostatní kolegové. Také jsem se seznámila s novými lidmi a přístupy, kterými se mohu inspirovat při své vlastní práci.

7. Věda je moje práce a zároveň i koníček, proto bych se v ní ráda angažovala i do budoucna. Přesto však zůstávám otevřená novým možnostem. Vítězství mě samozřejmě potěšilo, ale mnohem víc mě motivoval zájem těch, kteří se zastavili u mého posteru, a také ochota studentů prezentovat svoji dobře odvedenou práci.

jat

Gratulujeme i dalším oceněným studentům a také všem ostatním, kteří měli odvahu se do 20. SVK zapojit! Sestřih z toho nejzajímavějšího najdete na fakultním YT kanále.

Vítězové 20. SVK (zleva) Marie Kostelanská, Petr Výmola, Olga Součková a Iveta Míková.

Foto: Veronika Vachule Nehasilová

Výsledky 20. studentské vědecké konference 1. LF UK

Nejlepší přednášky postgraduální sekce

1. místo – Ing. Olga Součková

Nové geneticky podmíněné defekty de novo syntézy purinů (Ing. Marie Zikánová, KDDL)

2. místo – MUDr. Jiří Nepožitek

Smíšená svalová aktivita v REM spánku jako nový parametr časné konverze do neurodegenerativního onemocnění u idiopatické poruchy chování v REM spánku (prof. Karel Šonka, Neurologická klinika)

Nejlepší přednáška pregraduální sekce

1. místo – Bc. Petr Výmola

Role stromálních buněk exprimujících fibroblastový aktivační protein v mikroprostředí glioblastomů (MUDr. Eva Balážiová, ÚBEO)

Nejlepší postery postgraduální sekce

1. místo – Mgr. Marie Kostelanská

The photodynamic inactivation of prions revealed by mouse bioassay (doc. Karel Holada, Ústav imunologie a mikrobiologie)

2. místo – Mgr. Lenka Stolařová

Funkční analýza kinázové aktivity sekvenčních variant genu CHEK2 (prof. Zdeněk Kleibl, ÚBEO)

Nejlepší postery pregraduální sekce

1. místo – Iveta Míková

Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně (Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství)

2. místo – Phoebe Chi Yie Koh

Production of recombinant UnaG, as a bilirubin sensor (MUDr. Martin Leníček, ÚLBLD)

Anketa účastníků konference o nejlepší poster postgraduální sekce

Sdílené 1. místo – Chia-Ling Chen, M.Sc., a MUDr. Nina Dusílková

The CD71/Sca-1 diagram is a useful tool for investigation of hematopoietic stem and progenitor cells (prof. Emanuel Nečas, Ústav patologické fyziologie)

Aktivační mutace genu IDH2_140R u pacientů s myelodysplastickým syndromem s horší prognózou (prof. Tomáš Stopka, Ústav patologické fyziologie a ústav BIOCEV)

Anketa účastníků konference o nejlepší poster pregraduální sekce

1. místo – Andrea Burdová a Jakub Klevar

Výskyt léčiv a návykových látek v řece Vltavě (MUDr. Milena Bušová, Ústav hygieny a epidemiologie)

Foto: Veronika Vachule Nehasilová

Do letošního ročníku 20. studentské vědecké konference (SVK) 1. LF UK bylo přihlášeno rekordních 170 prací pre- i postgraduálních studentů nejen z naší fakulty. „Úroveň přednášek i plakátových sdělení byla velmi vysoká, což bylo podtrženo i tím, že některé výsledky byly publikovány v časopisech s impakt faktorem,“ uvedl 23. května bezprostředně po skončení konference proděkan pro vědeckou činnost doc. Pavel Klener. Ten spolu s doc. Janem Živným, jenž za organizací SVK stojí, předal ocenění studentům, kteří dopadli nejlépe.

Všem vítězům jsme položili následující otázky:

1. Co vás na vědě baví?

2. V čem byla vaše práce nejtěžší a v čem nejzajímavější?

3. Co považujete za nejdůležitější ve vztahu školitel-školenec?

4. Proč jste se přihlásili do SVK?

5. Jak se vám líbí inovovaný formát?

6. Jakou největší zkušenost jste si z SVK odnesli?

7. Je pro vás vítězství motivací pokračovat s vědou i nadále?

Bc. Petr Výmola, 5. ročník, Přírodovědecká fakulta UK

Sekce: pregraduální přednášky

Práce: Role stromálních buněk exprimujících fibroblastový aktivační protein v mikroprostředí glioblastomů

Školitel: MUDr. Eva Balážiová, Ph.D., Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK

1. Baví mě hlavně biologie jako taková. Na práci ve vědě se mi líbí, že se člověk může pustit na půdu, kterou nikdo před ním neprobádal, a nedá se říct, že odpovědi, které dostane, jsou správné, nebo špatné. Líbí se mi taky diskutovat o významu výsledků a jejich interpretaci.

2. Nejtěžší na mé práci byly začátky v laboratoři. To, než jsem pochopil – alespoň částečně –, jak laboratorní práce funguje, bylo náročné a stálo to mnoho času. Čím víc ho ale člověk v práci stráví, tím snazší se to nakonec stává. Nejzajímavější, a to myslím platí obecně, je pozorování výsledků experimentů, tvorba závěrů a plánů (realistických i idealistických) na další experimenty.

3. Řekl bych, že v tomto vztahu je nejdůležitější komunikace. A to jak ze strany školence ke školiteli, tak naopak. Výměna informací mezi nimi usnadňuje koordinaci jejich prací a zlepšuje vztahy.

4. SVK jsem účastnil poprvé a byl to velmi zajímavý zážitek. Přihlásil jsem se proto, abych viděl práci ostatních studentů na 1. lékařské fakultě a také abych tu svou představil širšímu publiku.

5. Konference mi přišla fajn, nemohu ale srovnávat, jelikož to byla moje první.

6. Nejrozsáhlejší zkušenost jsem si odnesl v tom, jak lépe tvořit prezentace – právě především díky srovnání s tím, co jsem viděl u ostatních účastníků.

7. Po ukončení magisterského studia budu nastupovat do doktorského programu a ve vědě budu pokračovat dál.

Bc. Iveta Míková, čerstvá absolventa 1. LF UK, všeobecná sestra

Sekce: pregraduální postery

Práce: Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně

Školitel: Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK

1. Fascinuje mě, jak rychlým tempem se dnes věda vyvíjí a že stále může mít významný pozitivní přínos pro společnost.

2. Nejtěžší asi bylo zkrátit obsah mé práce. Některé kapitoly jsem měla zpracované hodně dopodrobna, protože řada studií týkající se dárcovství kostní dřeně a plazmy mi připadala zajímavá a důležitá. Měla jsem pocit, že je nemohu nezmínit. Dalším oříškem byla diskuze, protože jsem byla přesvědčená, že se touto problematikou nikdo přede mnou nezabýval. A nejzajímavější? To je těžké odpovědět. Pro mě je celá problematika dárcovství kostní dřeně velmi zajímavá. Překvapilo mě, že ačkoli je tomuto tématu věnována dlouhodobě velká osvěta, stále není informovanost společnosti zdaleka dostačující – a bohužel i mezi zdravotníky často chybí povědomí například o možnosti darování formou aferetického odběru z periferní krve. Skutečnost, že v průměru pro každého čtvrtého pacienta indikovaného k alogenní transplantaci kostní dřeně není ani dnes vhodný HLA kompatibilní dárce nalezen včas, považuji za alarmující.

3. Profesionalitu, odborné znalosti školitele a dobrou vzájemnou komunikaci.

4. Chtěla jsem především podpořit osvětu dárcovství a zviditelnit potenciál dárců krevní plazmy, záslužnou činnost plazmaferetických center i registrů dárců kostní dřeně.

5. Nemám zkušenosti s předchozím formátem, ale spojení studentů z více oborů se, myslím si, zdařilo.

6. Že není nejdůležitější první dojem a obálka, ale při ocenění je zhodnoceno dílo jako celek a jeho přínos. To mě moc potěšilo. Na konferenci jsem měla pocit, že nemám se svými jednoduchými A3 postery žádnou šanci. A vidíte! :) Mám ohromnou radost především z toho, že můj primární záměr pomoci rozšířit registr dárců kostní dřeně se naplnil. Nyní na základě tohoto projektu vstoupilo již více než 1000 potenciálních dobrovolných dárců plazmy do registru dárců kostní dřeně. A to mě bude hřát ještě dlouho.

7. Motivací určitě, ocenění si velmi vážím, ale nepovedlo by se to bez pozitivního ohlasu pracovníků registru dárců kostní dřeně, krevní plazmy a kolegů z plazmaferetických center, kteří mě podpořili. Proto bych jim všem ráda ještě jednou poděkovala. Čas máme každý vyměřený a já jsem ho při výzkumu
a pracovním nasazení musela hodně obětovat na úkor rodiny, které bych se nyní chtěla věnovat co nejvíce.

Ing. Olga Součková, 5. ročník DSP

Sekce: postgraduální přednášky

Práce: Nové geneticky podmíněné defekty de novo syntézy purinů

Školitel: Ing. Marie Zikánová, Ph.D., Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN

1. Věda je fascinující především v tom, že každý den zkoušíte něco nového a v mnoha případech neprobádaného. To mi přijde zajímavé a těžké zároveň.

2. Těžké jsou začátky, ale to je zřejmě stejné jako v jiném zaměstnání. Nejprve člověk musí nastudovat relativně velké množství literatury, aby se do problému dostatečně ponořil a získal lepší rozhled v dané tematice i v širším kontextu. Hodně důležité je nepropadnout skepsi, když práce nevychází podle předpokladů, což se bohužel ve výzkumu stává poměrně často… Pod vedením Ing. Zikánové studuji spolu
s mými kolegy metabolismus purinů, látek nezbytných pro život různých organismů – už z tohoto pohledu se tedy jedná o velmi zajímavý projekt. Zároveň mám možnost být u vývoje nových metod vhodných pro budoucí diagnostiku poruch metabolismu purinů a odhalování nových genetických příčin defektů jejich tvorby. Jde o unikátní projekt, který vede ke spolupráci se zahraničními pracovišti výzkumného i klinického charakteru.

3. K produktivní práci na projektu vede zejména vzájemná diskuze. Klíčové je, aby se student nebál za svým školitelem přijít s nápadem nebo problémem, který aktuálně řeší. To může na první pohled vypadat jako banalita, ale myslím, že to je jedna z velmi častých potíží v průběhu jakéhokoli studia. Dále je samozřejmě důležitá motivace studenta učit se novým věcem a u školitele určitý malý tlak na školence, aby se věci hýbaly správným směrem.

4. Konference jsem se zúčastnila podruhé. Poprvé jsem měla poster, letos přednášku. Musím říct, že mi nakonec prezentace výsledků formou přednášky překvapivě seděla víc. Hlavním důvodem přihlášení na SVK bylo přinést nové informace o dosud nepopsaných poruchách syntézy purinů a získat tak i podnětné názory a připomínky.

5. Rozdělení na posterovou a přednáškovou sekci je podle mě vhodné. „Soutěž“ v rámci různých oborů může být často nevyzpytatelná. Musí být těžké porovnat mezi sebou například projekt zaměřený na životní prostředí s projektem věnovaným léčbě leukémie. Oba totiž mohou být v daném oboru hodnoceny velmi vysoko, ale pro komisi, v níž budou převážně lékaři, může vyznít lépe třeba projekt z lékařského prostředí.

6. Jedná se o výbornou příležitost vyzkoušet si prezentaci ve velké posluchárně a před poměrně širokým okruhem lidí. Taková zkušenost se dá zúročit na jakékoli konferenci.

7. Vítězství samozřejmě potěší, ale i tak je stále na čem pracovat. Ať už to vezmu od návrhu nových experimentů přes samotné provedení pokusů až k závěrečné prezentaci výsledků. Osobně nejsem člověk, který plánuje tak moc dopředu, nicméně vím, že zkoumání něčeho nového mě určitým způsobem fascinuje a ráda bych se tomu nadále věnovala.

Mgr. Marie Kostelanská, 5. ročník DSP

Sekce: postgraduální postery

Práce: The photodynamic inactivation of prions revealed by mouse bioassay

Školitel: doc. Ing. Karel Holada, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN

1. Věda je obor, kde člověk může neomezeně realizovat své myšlenky a nápady. Stále se v ní otevírají nové možnosti ke zkoumání. Fascinují mě nové technologie, které využíváme a co všechno s nimi můžeme získat. Je úžasné mít takový přístup k informacím, propojovat je s výsledky, dávat jim nový rozměr, který by mohl vést k dalšímu pokroku.

2. Nejtěžší pro mě bývají období, kdy se mi experimenty nedaří nebo nevycházejí podle očekávání, což však považuji za neoddělitelnou součást vědy. Naopak mě velmi baví učit se a používat nové metody
a způsoby, jak přistupovat k řešení problémů.

3. Jako v každé oblasti, kde spolu lidé úzce spolupracují, je i zde potřeba ochota vyjít si vstříc, férovost
a spolehlivost. Kladně také hodnotím dostupnost školitele a jeho kritické myšlení nad výsledky, což se v mém případě splnilo.

4. Já i kolegové z Prionové laboratoře se studentské konference účastníme pravidelně. Myslím si, že produkujeme zajímavé a kvalitní výsledky a SVK je jednou z možností, jak se o ně podělit.

5. Ve srovnání se starým formátem SVK, kterého jsem měla možnost se účastnit, jsem současnou podobou velmi nadšená především svým opravdovým charakterem konference a samozřejmě občerstvením :). Vnímám také, že je konference mnohem otevřenější studentům i diskuzi než jen strohému určení toho, kdo je „nejlepší“, jak tomu bývalo dříve. SVK je také možností prezentovat svou laboratoř pro pregraduální studenty, kteří uvažují o postgraduálním studiu. Na druhé straně mě mrzí, že práce některých nadšených studentů byla umístěna pouze do sborníku.

6. Neřekla bych přímo zkušenost, ale mile jsem si rozšířila přehled o tématech, na nichž pracují ostatní kolegové. Také jsem se seznámila s novými lidmi a přístupy, kterými se mohu inspirovat při své vlastní práci.

7. Věda je moje práce a zároveň i koníček, proto bych se v ní ráda angažovala i do budoucna. Přesto však zůstávám otevřená novým možnostem. Vítězství mě samozřejmě potěšilo, ale mnohem víc mě motivoval zájem těch, kteří se zastavili u mého posteru, a také ochota studentů prezentovat svoji dobře odvedenou práci.

jat

Gratulujeme i dalším oceněným studentům a také všem ostatním, kteří měli odvahu se do 20. SVK zapojit! Sestřih z toho nejzajímavějšího najdete na fakultním YT kanále.

Vítězové 20. SVK (zleva) Marie Kostelanská, Petr Výmola, Olga Součková a Iveta Míková.

Foto: Veronika Vachule Nehasilová

Výsledky 20. studentské vědecké konference 1. LF UK

Nejlepší přednášky postgraduální sekce

1. místo – Ing. Olga Součková

Nové geneticky podmíněné defekty de novo syntézy purinů (Ing. Marie Zikánová, KDDL)

2. místo – MUDr. Jiří Nepožitek

Smíšená svalová aktivita v REM spánku jako nový parametr časné konverze do neurodegenerativního onemocnění u idiopatické poruchy chování v REM spánku (prof. Karel Šonka, Neurologická klinika)

Nejlepší přednáška pregraduální sekce

1. místo – Bc. Petr Výmola

Role stromálních buněk exprimujících fibroblastový aktivační protein v mikroprostředí glioblastomů (MUDr. Eva Balážiová, ÚBEO)

Nejlepší postery postgraduální sekce

1. místo – Mgr. Marie Kostelanská

The photodynamic inactivation of prions revealed by mouse bioassay (doc. Karel Holada, Ústav imunologie a mikrobiologie)

2. místo – Mgr. Lenka Stolařová

Funkční analýza kinázové aktivity sekvenčních variant genu CHEK2 (prof. Zdeněk Kleibl, ÚBEO)

Nejlepší postery pregraduální sekce

1. místo – Iveta Míková

Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně (Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství)

2. místo – Phoebe Chi Yie Koh

Production of recombinant UnaG, as a bilirubin sensor (MUDr. Martin Leníček, ÚLBLD)

Anketa účastníků konference o nejlepší poster postgraduální sekce

Sdílené 1. místo – Chia-Ling Chen, M.Sc., a MUDr. Nina Dusílková

The CD71/Sca-1 diagram is a useful tool for investigation of hematopoietic stem and progenitor cells (prof. Emanuel Nečas, Ústav patologické fyziologie)

Aktivační mutace genu IDH2_140R u pacientů s myelodysplastickým syndromem s horší prognózou (prof. Tomáš Stopka, Ústav patologické fyziologie a ústav BIOCEV)

Anketa účastníků konference o nejlepší poster pregraduální sekce

1. místo – Andrea Burdová a Jakub Klevar

Výskyt léčiv a návykových látek v řece Vltavě (MUDr. Milena Bušová, Ústav hygieny a epidemiologie)

Foto: Veronika Vachule Nehasilová

Do letošního ročníku 20. studentské vědecké konference (SVK) 1. LF UK bylo přihlášeno rekordních 170 prací pre- i postgraduálních studentů nejen z naší fakulty. „Úroveň přednášek i plakátových sdělení byla velmi vysoká, což bylo podtrženo i tím, že některé výsledky byly publikovány v časopisech s impakt faktorem,“ uvedl 23. května bezprostředně po skončení konference proděkan pro vědeckou činnost doc. Pavel Klener. Ten spolu s doc. Janem Živným, jenž za organizací SVK stojí, předal ocenění studentům, kteří dopadli nejlépe.

Všem vítězům jsme položili následující otázky:

1. Co vás na vědě baví?

2. V čem byla vaše práce nejtěžší a v čem nejzajímavější?

3. Co považujete za nejdůležitější ve vztahu školitel-školenec?

4. Proč jste se přihlásili do SVK?

5. Jak se vám líbí inovovaný formát?

6. Jakou největší zkušenost jste si z SVK odnesli?

7. Je pro vás vítězství motivací pokračovat s vědou i nadále?

Bc. Petr Výmola, 5. ročník, Přírodovědecká fakulta UK

Sekce: pregraduální přednášky

Práce: Role stromálních buněk exprimujících fibroblastový aktivační protein v mikroprostředí glioblastomů

Školitel: MUDr. Eva Balážiová, Ph.D., Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK

1. Baví mě hlavně biologie jako taková. Na práci ve vědě se mi líbí, že se člověk může pustit na půdu, kterou nikdo před ním neprobádal, a nedá se říct, že odpovědi, které dostane, jsou správné, nebo špatné. Líbí se mi taky diskutovat o významu výsledků a jejich interpretaci.

2. Nejtěžší na mé práci byly začátky v laboratoři. To, než jsem pochopil – alespoň částečně –, jak laboratorní práce funguje, bylo náročné a stálo to mnoho času. Čím víc ho ale člověk v práci stráví, tím snazší se to nakonec stává. Nejzajímavější, a to myslím platí obecně, je pozorování výsledků experimentů, tvorba závěrů a plánů (realistických i idealistických) na další experimenty.

3. Řekl bych, že v tomto vztahu je nejdůležitější komunikace. A to jak ze strany školence ke školiteli, tak naopak. Výměna informací mezi nimi usnadňuje koordinaci jejich prací a zlepšuje vztahy.

4. SVK jsem účastnil poprvé a byl to velmi zajímavý zážitek. Přihlásil jsem se proto, abych viděl práci ostatních studentů na 1. lékařské fakultě a také abych tu svou představil širšímu publiku.

5. Konference mi přišla fajn, nemohu ale srovnávat, jelikož to byla moje první.

6. Nejrozsáhlejší zkušenost jsem si odnesl v tom, jak lépe tvořit prezentace – právě především díky srovnání s tím, co jsem viděl u ostatních účastníků.

7. Po ukončení magisterského studia budu nastupovat do doktorského programu a ve vědě budu pokračovat dál.

Bc. Iveta Míková, čerstvá absolventa 1. LF UK, všeobecná sestra

Sekce: pregraduální postery

Práce: Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně

Školitel: Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK

1. Fascinuje mě, jak rychlým tempem se dnes věda vyvíjí a že stále může mít významný pozitivní přínos pro společnost.

2. Nejtěžší asi bylo zkrátit obsah mé práce. Některé kapitoly jsem měla zpracované hodně dopodrobna, protože řada studií týkající se dárcovství kostní dřeně a plazmy mi připadala zajímavá a důležitá. Měla jsem pocit, že je nemohu nezmínit. Dalším oříškem byla diskuze, protože jsem byla přesvědčená, že se touto problematikou nikdo přede mnou nezabýval. A nejzajímavější? To je těžké odpovědět. Pro mě je celá problematika dárcovství kostní dřeně velmi zajímavá. Překvapilo mě, že ačkoli je tomuto tématu věnována dlouhodobě velká osvěta, stále není informovanost společnosti zdaleka dostačující – a bohužel i mezi zdravotníky často chybí povědomí například o možnosti darování formou aferetického odběru z periferní krve. Skutečnost, že v průměru pro každého čtvrtého pacienta indikovaného k alogenní transplantaci kostní dřeně není ani dnes vhodný HLA kompatibilní dárce nalezen včas, považuji za alarmující.

3. Profesionalitu, odborné znalosti školitele a dobrou vzájemnou komunikaci.

4. Chtěla jsem především podpořit osvětu dárcovství a zviditelnit potenciál dárců krevní plazmy, záslužnou činnost plazmaferetických center i registrů dárců kostní dřeně.

5. Nemám zkušenosti s předchozím formátem, ale spojení studentů z více oborů se, myslím si, zdařilo.

6. Že není nejdůležitější první dojem a obálka, ale při ocenění je zhodnoceno dílo jako celek a jeho přínos. To mě moc potěšilo. Na konferenci jsem měla pocit, že nemám se svými jednoduchými A3 postery žádnou šanci. A vidíte! :) Mám ohromnou radost především z toho, že můj primární záměr pomoci rozšířit registr dárců kostní dřeně se naplnil. Nyní na základě tohoto projektu vstoupilo již více než 1000 potenciálních dobrovolných dárců plazmy do registru dárců kostní dřeně. A to mě bude hřát ještě dlouho.

7. Motivací určitě, ocenění si velmi vážím, ale nepovedlo by se to bez pozitivního ohlasu pracovníků registru dárců kostní dřeně, krevní plazmy a kolegů z plazmaferetických center, kteří mě podpořili. Proto bych jim všem ráda ještě jednou poděkovala. Čas máme každý vyměřený a já jsem ho při výzkumu
a pracovním nasazení musela hodně obětovat na úkor rodiny, které bych se nyní chtěla věnovat co nejvíce.

Ing. Olga Součková, 5. ročník DSP

Sekce: postgraduální přednášky

Práce: Nové geneticky podmíněné defekty de novo syntézy purinů

Školitel: Ing. Marie Zikánová, Ph.D., Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN

1. Věda je fascinující především v tom, že každý den zkoušíte něco nového a v mnoha případech neprobádaného. To mi přijde zajímavé a těžké zároveň.

2. Těžké jsou začátky, ale to je zřejmě stejné jako v jiném zaměstnání. Nejprve člověk musí nastudovat relativně velké množství literatury, aby se do problému dostatečně ponořil a získal lepší rozhled v dané tematice i v širším kontextu. Hodně důležité je nepropadnout skepsi, když práce nevychází podle předpokladů, což se bohužel ve výzkumu stává poměrně často… Pod vedením Ing. Zikánové studuji spolu
s mými kolegy metabolismus purinů, látek nezbytných pro život různých organismů – už z tohoto pohledu se tedy jedná o velmi zajímavý projekt. Zároveň mám možnost být u vývoje nových metod vhodných pro budoucí diagnostiku poruch metabolismu purinů a odhalování nových genetických příčin defektů jejich tvorby. Jde o unikátní projekt, který vede ke spolupráci se zahraničními pracovišti výzkumného i klinického charakteru.

3. K produktivní práci na projektu vede zejména vzájemná diskuze. Klíčové je, aby se student nebál za svým školitelem přijít s nápadem nebo problémem, který aktuálně řeší. To může na první pohled vypadat jako banalita, ale myslím, že to je jedna z velmi častých potíží v průběhu jakéhokoli studia. Dále je samozřejmě důležitá motivace studenta učit se novým věcem a u školitele určitý malý tlak na školence, aby se věci hýbaly správným směrem.

4. Konference jsem se zúčastnila podruhé. Poprvé jsem měla poster, letos přednášku. Musím říct, že mi nakonec prezentace výsledků formou přednášky překvapivě seděla víc. Hlavním důvodem přihlášení na SVK bylo přinést nové informace o dosud nepopsaných poruchách syntézy purinů a získat tak i podnětné názory a připomínky.

5. Rozdělení na posterovou a přednáškovou sekci je podle mě vhodné. „Soutěž“ v rámci různých oborů může být často nevyzpytatelná. Musí být těžké porovnat mezi sebou například projekt zaměřený na životní prostředí s projektem věnovaným léčbě leukémie. Oba totiž mohou být v daném oboru hodnoceny velmi vysoko, ale pro komisi, v níž budou převážně lékaři, může vyznít lépe třeba projekt z lékařského prostředí.

6. Jedná se o výbornou příležitost vyzkoušet si prezentaci ve velké posluchárně a před poměrně širokým okruhem lidí. Taková zkušenost se dá zúročit na jakékoli konferenci.

7. Vítězství samozřejmě potěší, ale i tak je stále na čem pracovat. Ať už to vezmu od návrhu nových experimentů přes samotné provedení pokusů až k závěrečné prezentaci výsledků. Osobně nejsem člověk, který plánuje tak moc dopředu, nicméně vím, že zkoumání něčeho nového mě určitým způsobem fascinuje a ráda bych se tomu nadále věnovala.

Mgr. Marie Kostelanská, 5. ročník DSP

Sekce: postgraduální postery

Práce: The photodynamic inactivation of prions revealed by mouse bioassay

Školitel: doc. Ing. Karel Holada, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN

1. Věda je obor, kde člověk může neomezeně realizovat své myšlenky a nápady. Stále se v ní otevírají nové možnosti ke zkoumání. Fascinují mě nové technologie, které využíváme a co všechno s nimi můžeme získat. Je úžasné mít takový přístup k informacím, propojovat je s výsledky, dávat jim nový rozměr, který by mohl vést k dalšímu pokroku.

2. Nejtěžší pro mě bývají období, kdy se mi experimenty nedaří nebo nevycházejí podle očekávání, což však považuji za neoddělitelnou součást vědy. Naopak mě velmi baví učit se a používat nové metody
a způsoby, jak přistupovat k řešení problémů.

3. Jako v každé oblasti, kde spolu lidé úzce spolupracují, je i zde potřeba ochota vyjít si vstříc, férovost
a spolehlivost. Kladně také hodnotím dostupnost školitele a jeho kritické myšlení nad výsledky, což se v mém případě splnilo.

4. Já i kolegové z Prionové laboratoře se studentské konference účastníme pravidelně. Myslím si, že produkujeme zajímavé a kvalitní výsledky a SVK je jednou z možností, jak se o ně podělit.

5. Ve srovnání se starým formátem SVK, kterého jsem měla možnost se účastnit, jsem současnou podobou velmi nadšená především svým opravdovým charakterem konference a samozřejmě občerstvením :). Vnímám také, že je konference mnohem otevřenější studentům i diskuzi než jen strohému určení toho, kdo je „nejlepší“, jak tomu bývalo dříve. SVK je také možností prezentovat svou laboratoř pro pregraduální studenty, kteří uvažují o postgraduálním studiu. Na druhé straně mě mrzí, že práce některých nadšených studentů byla umístěna pouze do sborníku.

6. Neřekla bych přímo zkušenost, ale mile jsem si rozšířila přehled o tématech, na nichž pracují ostatní kolegové. Také jsem se seznámila s novými lidmi a přístupy, kterými se mohu inspirovat při své vlastní práci.

7. Věda je moje práce a zároveň i koníček, proto bych se v ní ráda angažovala i do budoucna. Přesto však zůstávám otevřená novým možnostem. Vítězství mě samozřejmě potěšilo, ale mnohem víc mě motivoval zájem těch, kteří se zastavili u mého posteru, a také ochota studentů prezentovat svoji dobře odvedenou práci.

jat

Gratulujeme i dalším oceněným studentům a také všem ostatním, kteří měli odvahu se do 20. SVK zapojit! Sestřih z toho nejzajímavějšího najdete na fakultním YT kanále.

Vítězové 20. SVK (zleva) Marie Kostelanská, Petr Výmola, Olga Součková a Iveta Míková.

Foto: Veronika Vachule Nehasilová

Výsledky 20. studentské vědecké konference 1. LF UK

Nejlepší přednášky postgraduální sekce

1. místo – Ing. Olga Součková

Nové geneticky podmíněné defekty de novo syntézy purinů (Ing. Marie Zikánová, KDDL)

2. místo – MUDr. Jiří Nepožitek

Smíšená svalová aktivita v REM spánku jako nový parametr časné konverze do neurodegenerativního onemocnění u idiopatické poruchy chování v REM spánku (prof. Karel Šonka, Neurologická klinika)

Nejlepší přednáška pregraduální sekce

1. místo – Bc. Petr Výmola

Role stromálních buněk exprimujících fibroblastový aktivační protein v mikroprostředí glioblastomů (MUDr. Eva Balážiová, ÚBEO)

Nejlepší postery postgraduální sekce

1. místo – Mgr. Marie Kostelanská

The photodynamic inactivation of prions revealed by mouse bioassay (doc. Karel Holada, Ústav imunologie a mikrobiologie)

2. místo – Mgr. Lenka Stolařová

Funkční analýza kinázové aktivity sekvenčních variant genu CHEK2 (prof. Zdeněk Kleibl, ÚBEO)

Nejlepší postery pregraduální sekce

1. místo – Iveta Míková

Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně (Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství)

2. místo – Phoebe Chi Yie Koh

Production of recombinant UnaG, as a bilirubin sensor (MUDr. Martin Leníček, ÚLBLD)

Anketa účastníků konference o nejlepší poster postgraduální sekce

Sdílené 1. místo – Chia-Ling Chen, M.Sc., a MUDr. Nina Dusílková

The CD71/Sca-1 diagram is a useful tool for investigation of hematopoietic stem and progenitor cells (prof. Emanuel Nečas, Ústav patologické fyziologie)

Aktivační mutace genu IDH2_140R u pacientů s myelodysplastickým syndromem s horší prognózou (prof. Tomáš Stopka, Ústav patologické fyziologie a ústav BIOCEV)

Anketa účastníků konference o nejlepší poster pregraduální sekce

1. místo – Andrea Burdová a Jakub Klevar

Výskyt léčiv a návykových látek v řece Vltavě (MUDr. Milena Bušová, Ústav hygieny a epidemiologie)

Foto: Veronika Vachule Nehasilová

Do letošního ročníku 20. studentské vědecké konference (SVK) 1. LF UK bylo přihlášeno rekordních 170 prací pre- i postgraduálních studentů nejen z naší fakulty. „Úroveň přednášek i plakátových sdělení byla velmi vysoká, což bylo podtrženo i tím, že některé výsledky byly publikovány v časopisech s impakt faktorem,“ uvedl 23. května bezprostředně po skončení konference proděkan pro vědeckou činnost doc. Pavel Klener. Ten spolu s doc. Janem Živným, jenž za organizací SVK stojí, předal ocenění studentům, kteří dopadli nejlépe.

Všem vítězům jsme položili následující otázky:

1. Co vás na vědě baví?

2. V čem byla vaše práce nejtěžší a v čem nejzajímavější?

3. Co považujete za nejdůležitější ve vztahu školitel-školenec?

4. Proč jste se přihlásili do SVK?

5. Jak se vám líbí inovovaný formát?

6. Jakou největší zkušenost jste si z SVK odnesli?

7. Je pro vás vítězství motivací pokračovat s vědou i nadále?

Bc. Petr Výmola, 5. ročník, Přírodovědecká fakulta UK

Sekce: pregraduální přednášky

Práce: Role stromálních buněk exprimujících fibroblastový aktivační protein v mikroprostředí glioblastomů

Školitel: MUDr. Eva Balážiová, Ph.D., Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK

1. Baví mě hlavně biologie jako taková. Na práci ve vědě se mi líbí, že se člověk může pustit na půdu, kterou nikdo před ním neprobádal, a nedá se říct, že odpovědi, které dostane, jsou správné, nebo špatné. Líbí se mi taky diskutovat o významu výsledků a jejich interpretaci.

2. Nejtěžší na mé práci byly začátky v laboratoři. To, než jsem pochopil – alespoň částečně –, jak laboratorní práce funguje, bylo náročné a stálo to mnoho času. Čím víc ho ale člověk v práci stráví, tím snazší se to nakonec stává. Nejzajímavější, a to myslím platí obecně, je pozorování výsledků experimentů, tvorba závěrů a plánů (realistických i idealistických) na další experimenty.

3. Řekl bych, že v tomto vztahu je nejdůležitější komunikace. A to jak ze strany školence ke školiteli, tak naopak. Výměna informací mezi nimi usnadňuje koordinaci jejich prací a zlepšuje vztahy.

4. SVK jsem účastnil poprvé a byl to velmi zajímavý zážitek. Přihlásil jsem se proto, abych viděl práci ostatních studentů na 1. lékařské fakultě a také abych tu svou představil širšímu publiku.

5. Konference mi přišla fajn, nemohu ale srovnávat, jelikož to byla moje první.

6. Nejrozsáhlejší zkušenost jsem si odnesl v tom, jak lépe tvořit prezentace – právě především díky srovnání s tím, co jsem viděl u ostatních účastníků.

7. Po ukončení magisterského studia budu nastupovat do doktorského programu a ve vědě budu pokračovat dál.

Bc. Iveta Míková, čerstvá absolventa 1. LF UK, všeobecná sestra

Sekce: pregraduální postery

Práce: Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně

Školitel: Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK

1. Fascinuje mě, jak rychlým tempem se dnes věda vyvíjí a že stále může mít významný pozitivní přínos pro společnost.

2. Nejtěžší asi bylo zkrátit obsah mé práce. Některé kapitoly jsem měla zpracované hodně dopodrobna, protože řada studií týkající se dárcovství kostní dřeně a plazmy mi připadala zajímavá a důležitá. Měla jsem pocit, že je nemohu nezmínit. Dalším oříškem byla diskuze, protože jsem byla přesvědčená, že se touto problematikou nikdo přede mnou nezabýval. A nejzajímavější? To je těžké odpovědět. Pro mě je celá problematika dárcovství kostní dřeně velmi zajímavá. Překvapilo mě, že ačkoli je tomuto tématu věnována dlouhodobě velká osvěta, stále není informovanost společnosti zdaleka dostačující – a bohužel i mezi zdravotníky často chybí povědomí například o možnosti darování formou aferetického odběru z periferní krve. Skutečnost, že v průměru pro každého čtvrtého pacienta indikovaného k alogenní transplantaci kostní dřeně není ani dnes vhodný HLA kompatibilní dárce nalezen včas, považuji za alarmující.

3. Profesionalitu, odborné znalosti školitele a dobrou vzájemnou komunikaci.

4. Chtěla jsem především podpořit osvětu dárcovství a zviditelnit potenciál dárců krevní plazmy, záslužnou činnost plazmaferetických center i registrů dárců kostní dřeně.

5. Nemám zkušenosti s předchozím formátem, ale spojení studentů z více oborů se, myslím si, zdařilo.

6. Že není nejdůležitější první dojem a obálka, ale při ocenění je zhodnoceno dílo jako celek a jeho přínos. To mě moc potěšilo. Na konferenci jsem měla pocit, že nemám se svými jednoduchými A3 postery žádnou šanci. A vidíte! :) Mám ohromnou radost především z toho, že můj primární záměr pomoci rozšířit registr dárců kostní dřeně se naplnil. Nyní na základě tohoto projektu vstoupilo již více než 1000 potenciálních dobrovolných dárců plazmy do registru dárců kostní dřeně. A to mě bude hřát ještě dlouho.

7. Motivací určitě, ocenění si velmi vážím, ale nepovedlo by se to bez pozitivního ohlasu pracovníků registru dárců kostní dřeně, krevní plazmy a kolegů z plazmaferetických center, kteří mě podpořili. Proto bych jim všem ráda ještě jednou poděkovala. Čas máme každý vyměřený a já jsem ho při výzkumu
a pracovním nasazení musela hodně obětovat na úkor rodiny, které bych se nyní chtěla věnovat co nejvíce.

Ing. Olga Součková, 5. ročník DSP

Sekce: postgraduální přednášky

Práce: Nové geneticky podmíněné defekty de novo syntézy purinů

Školitel: Ing. Marie Zikánová, Ph.D., Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN

1. Věda je fascinující především v tom, že každý den zkoušíte něco nového a v mnoha případech neprobádaného. To mi přijde zajímavé a těžké zároveň.

2. Těžké jsou začátky, ale to je zřejmě stejné jako v jiném zaměstnání. Nejprve člověk musí nastudovat relativně velké množství literatury, aby se do problému dostatečně ponořil a získal lepší rozhled v dané tematice i v širším kontextu. Hodně důležité je nepropadnout skepsi, když práce nevychází podle předpokladů, což se bohužel ve výzkumu stává poměrně často… Pod vedením Ing. Zikánové studuji spolu
s mými kolegy metabolismus purinů, látek nezbytných pro život různých organismů – už z tohoto pohledu se tedy jedná o velmi zajímavý projekt. Zároveň mám možnost být u vývoje nových metod vhodných pro budoucí diagnostiku poruch metabolismu purinů a odhalování nových genetických příčin defektů jejich tvorby. Jde o unikátní projekt, který vede ke spolupráci se zahraničními pracovišti výzkumného i klinického charakteru.

3. K produktivní práci na projektu vede zejména vzájemná diskuze. Klíčové je, aby se student nebál za svým školitelem přijít s nápadem nebo problémem, který aktuálně řeší. To může na první pohled vypadat jako banalita, ale myslím, že to je jedna z velmi častých potíží v průběhu jakéhokoli studia. Dále je samozřejmě důležitá motivace studenta učit se novým věcem a u školitele určitý malý tlak na školence, aby se věci hýbaly správným směrem.

4. Konference jsem se zúčastnila podruhé. Poprvé jsem měla poster, letos přednášku. Musím říct, že mi nakonec prezentace výsledků formou přednášky překvapivě seděla víc. Hlavním důvodem přihlášení na SVK bylo přinést nové informace o dosud nepopsaných poruchách syntézy purinů a získat tak i podnětné názory a připomínky.

5. Rozdělení na posterovou a přednáškovou sekci je podle mě vhodné. „Soutěž“ v rámci různých oborů může být často nevyzpytatelná. Musí být těžké porovnat mezi sebou například projekt zaměřený na životní prostředí s projektem věnovaným léčbě leukémie. Oba totiž mohou být v daném oboru hodnoceny velmi vysoko, ale pro komisi, v níž budou převážně lékaři, může vyznít lépe třeba projekt z lékařského prostředí.

6. Jedná se o výbornou příležitost vyzkoušet si prezentaci ve velké posluchárně a před poměrně širokým okruhem lidí. Taková zkušenost se dá zúročit na jakékoli konferenci.

7. Vítězství samozřejmě potěší, ale i tak je stále na čem pracovat. Ať už to vezmu od návrhu nových experimentů přes samotné provedení pokusů až k závěrečné prezentaci výsledků. Osobně nejsem člověk, který plánuje tak moc dopředu, nicméně vím, že zkoumání něčeho nového mě určitým způsobem fascinuje a ráda bych se tomu nadále věnovala.

Mgr. Marie Kostelanská, 5. ročník DSP

Sekce: postgraduální postery

Práce: The photodynamic inactivation of prions revealed by mouse bioassay

Školitel: doc. Ing. Karel Holada, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN

1. Věda je obor, kde člověk může neomezeně realizovat své myšlenky a nápady. Stále se v ní otevírají nové možnosti ke zkoumání. Fascinují mě nové technologie, které využíváme a co všechno s nimi můžeme získat. Je úžasné mít takový přístup k informacím, propojovat je s výsledky, dávat jim nový rozměr, který by mohl vést k dalšímu pokroku.

2. Nejtěžší pro mě bývají období, kdy se mi experimenty nedaří nebo nevycházejí podle očekávání, což však považuji za neoddělitelnou součást vědy. Naopak mě velmi baví učit se a používat nové metody
a způsoby, jak přistupovat k řešení problémů.

3. Jako v každé oblasti, kde spolu lidé úzce spolupracují, je i zde potřeba ochota vyjít si vstříc, férovost
a spolehlivost. Kladně také hodnotím dostupnost školitele a jeho kritické myšlení nad výsledky, což se v mém případě splnilo.

4. Já i kolegové z Prionové laboratoře se studentské konference účastníme pravidelně. Myslím si, že produkujeme zajímavé a kvalitní výsledky a SVK je jednou z možností, jak se o ně podělit.

5. Ve srovnání se starým formátem SVK, kterého jsem měla možnost se účastnit, jsem současnou podobou velmi nadšená především svým opravdovým charakterem konference a samozřejmě občerstvením :). Vnímám také, že je konference mnohem otevřenější studentům i diskuzi než jen strohému určení toho, kdo je „nejlepší“, jak tomu bývalo dříve. SVK je také možností prezentovat svou laboratoř pro pregraduální studenty, kteří uvažují o postgraduálním studiu. Na druhé straně mě mrzí, že práce některých nadšených studentů byla umístěna pouze do sborníku.

6. Neřekla bych přímo zkušenost, ale mile jsem si rozšířila přehled o tématech, na nichž pracují ostatní kolegové. Také jsem se seznámila s novými lidmi a přístupy, kterými se mohu inspirovat při své vlastní práci.

7. Věda je moje práce a zároveň i koníček, proto bych se v ní ráda angažovala i do budoucna. Přesto však zůstávám otevřená novým možnostem. Vítězství mě samozřejmě potěšilo, ale mnohem víc mě motivoval zájem těch, kteří se zastavili u mého posteru, a také ochota studentů prezentovat svoji dobře odvedenou práci.

jat

Gratulujeme i dalším oceněným studentům a také všem ostatním, kteří měli odvahu se do 20. SVK zapojit! Sestřih z toho nejzajímavějšího najdete na fakultním YT kanále.

Vítězové 20. SVK (zleva) Marie Kostelanská, Petr Výmola, Olga Součková a Iveta Míková.

Foto: Veronika Vachule Nehasilová

Výsledky 20. studentské vědecké konference 1. LF UK

Nejlepší přednášky postgraduální sekce

1. místo – Ing. Olga Součková

Nové geneticky podmíněné defekty de novo syntézy purinů (Ing. Marie Zikánová, KDDL)

2. místo – MUDr. Jiří Nepožitek

Smíšená svalová aktivita v REM spánku jako nový parametr časné konverze do neurodegenerativního onemocnění u idiopatické poruchy chování v REM spánku (prof. Karel Šonka, Neurologická klinika)

Nejlepší přednáška pregraduální sekce

1. místo – Bc. Petr Výmola

Role stromálních buněk exprimujících fibroblastový aktivační protein v mikroprostředí glioblastomů (MUDr. Eva Balážiová, ÚBEO)

Nejlepší postery postgraduální sekce

1. místo – Mgr. Marie Kostelanská

The photodynamic inactivation of prions revealed by mouse bioassay (doc. Karel Holada, Ústav imunologie a mikrobiologie)

2. místo – Mgr. Lenka Stolařová

Funkční analýza kinázové aktivity sekvenčních variant genu CHEK2 (prof. Zdeněk Kleibl, ÚBEO)

Nejlepší postery pregraduální sekce

1. místo – Iveta Míková

Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně (Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství)

2. místo – Phoebe Chi Yie Koh

Production of recombinant UnaG, as a bilirubin sensor (MUDr. Martin Leníček, ÚLBLD)

Anketa účastníků konference o nejlepší poster postgraduální sekce

Sdílené 1. místo – Chia-Ling Chen, M.Sc., a MUDr. Nina Dusílková

The CD71/Sca-1 diagram is a useful tool for investigation of hematopoietic stem and progenitor cells (prof. Emanuel Nečas, Ústav patologické fyziologie)

Aktivační mutace genu IDH2_140R u pacientů s myelodysplastickým syndromem s horší prognózou (prof. Tomáš Stopka, Ústav patologické fyziologie a ústav BIOCEV)

Anketa účastníků konference o nejlepší poster pregraduální sekce

1. místo – Andrea Burdová a Jakub Klevar

Výskyt léčiv a návykových látek v řece Vltavě (MUDr. Milena Bušová, Ústav hygieny a epidemiologie)

Foto: Veronika Vachule Nehasilová