Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha (ÚVN) rozšíří na základě doporučení přístrojové komise Ministerstva zdravotnictví ČR své terapeutické portfolio o radiochirurgický přístroj, který umožňuje moderní komplexní péči o pacienty s nádory centrální nervové soustavy (mozku, míchy a přilehlých struktur).

„Každý z vážně neuroonkologicky nemocných, a jistě i jejich blízcí, ocení, že v ÚVN podstatně rozšíříme možnosti léčby nádorových onemocnění, že jim neuroradiochirurgický přístroj v rukou našich specialistů poskytne novou šanci na léčbu a návrat k běžnému životu. Hovořím o stovkách pacientů ročně, tisících v horizontu několika let. Dlouhou dobu jsme vedli náročná jednání a usilovali o to, abychom tento systém se sofistikovaným softwarem mohli do ÚVN pořídit. A až nyní, po schválení přístrojovou komisí ministerstva zdravotnictví, můžeme k nákupu – a všem náležitostem s tím souvisejícím – přistoupit,“ uvádí ředitel ÚVN prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D. Nemocnice se nyní stala Regionální onkologickou skupinou Komplexního onkologického centra (KOC) Fakultní nemocnice v Motole.

O nejvyšší počet českých pacientů s nádory centrální nervové soustavy pečují právě lékaři Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN. Ročně operují cca 400 nemocných s různými onkologickými diagnózami. Odborníci se shodují, že léčba těchto nemocných musí být komplexní. To znamená, že musí zahrnovat operace, radioterapie, radiochirurgie, chemoterapie, farmakologickou léčbu a dispenzarizace (pravidelný lékařský dohled).

„Intrakraniální stereotaktická radioterapie a radiochirurgie je speciální ozařovací technika, kterou se cíleně ozařují malé objemy nádorových ložisek v mozkovně (intrakraniální). Historicky se rozlišuje stereotaktická radioterapie, kde je aplikovaná dávka rozdělena do několika frakcí, a radiochirurgie, u níž je aplikována celá dávka jednorázově. V současnosti se tento terminologický rozdíl stírá. Při vhodné velikosti a uložení nádoru v mozku se s výhodou využívá ozařování vysokými dávkami záření, v krajním případě pak ozáření jednou jedinou, velice vysokou, dávkou fotonového záření. V tomto případě pak léčba probíhá, na rozdíl od klasické několikatýdenní radioterapie, v průběhu jednoho dne a napodobuje tak chirurgický výkon (radiochirurgie),“ vysvětluje principy radioterapie prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc., přednosta Kliniky radiační onkologie LF MU při Masarykově onkologickém ústavu v Brně a místopředseda Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP (SROBF).

V letech 2015–2016 bylo v ČR s mozkovými nádory léčeno průměrně 3115 pacientů ročně (téměř 40 % ve zdravotnických zařízeních v Praze). A počet takto onkologicky nemocných stále roste. Zvyšují se počty pacientů, kteří musí po operaci v co nejkratší době postoupit
radioterapii. Přitom místní i časová dostupnost radioterapie po operaci je pro léčbu nádorů v oblasti hlavy zásadní. Podle odborníků by ozáření mělo nastat do měsíce od neurochirurgického zákroku. Podle dat Národního onkologického registru (NOR), se ale takto rychlé a komplexní péče nyní u nás dočká pouze 21 % pacientů.

„K tomu, abychom mohli deklarovat, že pacientům poskytujeme špičkovou neuroonkologickou péči v celé šíři, doposud chyběla dostupná radioterapeutická modalita. Naše vlastní, výsledky podložená zkušenost dokládá, že pokud se například po resekčním výkonu u glioblastomu ozáření neaplikuje včas, je jeho terapeutická efektivita velmi nízká, až bezvýznamná. Koordinace a návaznost jsou v tomto případě pro výsledný účinek léčby zásadní,“ zdůrazňuje děkan 1. LF UK a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., a dodává: „Dlouho jsme pracovali na tom, abychom tuto péči pacientům poskytli přímo v místě, kde se neurochirurgické výkony provádějí. Instalace přístroje v Neurochirurgické a neuroonkologické klinice je zcela logická, protože zde ošetří nejvíce pacientů s glioblastomem v ČR. Dlouhou dobu jsme překonávali administrativní, zájmové a bohužel i politické problémy, ale nakonec se projekt podařilo dovést do úspěšného konce.“

Využití přístroje má i akademický rozměr. „Vytvořili jsme vědecko-pedagogickou alianci, které přístroj, zároveň s péčí o pacienty, poslouží jako významné vědecké a akademické centrum,“ uzavírá děkan 1. LF UK prof. Šedo. Přístroj bude určen pro spádovou oblast Čech, tedy cca 5 milionů lidí. Zahájení pilotní fáze, kdy bude ozářeno prvních 250 pacientů ročně, započne v roce 2020.

Radioterapie nebo radiochirurgie patří mezi léčebné modality zejména u těchto diagnóz:

• mozkové gliomy

• mozkové metastázy

• meningeomy

• adenomy hypofýzy

• spinální metastázy

• vestibulární schwannomy

• spinální meningiomy + neurinomy

• arteriovenózní malformace mozku a míchy

• neztišitelná epilepsie