1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Aktuální číslo

Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky, ÚVN

791231. LF UK, tehdy Fakultu všeobecného lékařství (FVL), jsem nestudoval. Táta se kdesi pohádal s prof. Balážem a ten prohlásil, že žádný Beneš FVL studovat nebude. Přihlásil jsem se na Fakultu dětského lékařství, absolvoval nultý ročník a pak to byly dva roky společné s FVL. Stejný rozvrh, stejní učitelé, stejné ústavy. Já pak utekl do Plzně na všeobecnou. Vzhledem k oboru, neurochirurgii, jsem byl 18 let v Ústí nad Labem. V Praze tehdy byla jediná klinika, ve Střešovicích, kde byl táta a navíc lidové vojsko, takže jsem tam ani nechtěl, ani nemohl. Ale když jsem v roce 1997 přišel do Střešovic, a tedy i na 1. LF, považoval jsem to za návrat „domů“ a také na místa prvních let studia, na Albertov a „Karlák“.

A na fakultě jsem se začal potkávat s mnoha svými učiteli – profesory Trojanem, Duchoňem, Petrovickým, který mne vyhodil z anatomie, protože jsem neuměl spodinu IV. komory, abych s ním pak napsal knihu, kde spodina IV. komory byla jednou z hlavních oblastí a za kterou jsme dostali Hlávkovu cenu. S doc. Jirsovou, která mi na předtermín dala trojku z histologie s tím, že profesor Vacek by mne vyhodil. A mnoha jinými.

V průběhu let se mi Jednička stala domovem, vždy jsem ji považoval v ČR za nejlepší a i přes velikost za nejflexibilnější a nejvšestrannější. Líbí se mi důraz na akademickou stránku věci, těší mne, že jsme jako jediná škola u nás akreditovali neurochirurgii coby habilitační obor, považuji si toho, že spolupráce funguje po všech stranách, nejen grantové projekty, ale i spolupráce na zcela neformálních dohodách. A jsem hrdý na to, že jsem součástí fakulty a že vedu kliniku, která, jak věřím, k prestiži a kvalitě školy přispívá. 

Rozhovory

Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky, ÚVN

791231. LF UK, tehdy Fakultu všeobecného lékařství (FVL), jsem nestudoval. Táta se kdesi pohádal s prof. Balážem a ten prohlásil, že žádný Beneš FVL studovat nebude. Přihlásil jsem se na Fakultu dětského lékařství, absolvoval nultý ročník a pak to byly dva roky společné s FVL. Stejný rozvrh, stejní učitelé, stejné ústavy. Já pak utekl do Plzně na všeobecnou. Vzhledem k oboru, neurochirurgii, jsem byl 18 let v Ústí nad Labem. V Praze tehdy byla jediná klinika, ve Střešovicích, kde byl táta a navíc lidové vojsko, takže jsem tam ani nechtěl, ani nemohl. Ale když jsem v roce 1997 přišel do Střešovic, a tedy i na 1. LF, považoval jsem to za návrat „domů“ a také na místa prvních let studia, na Albertov a „Karlák“.

A na fakultě jsem se začal potkávat s mnoha svými učiteli – profesory Trojanem, Duchoňem, Petrovickým, který mne vyhodil z anatomie, protože jsem neuměl spodinu IV. komory, abych s ním pak napsal knihu, kde spodina IV. komory byla jednou z hlavních oblastí a za kterou jsme dostali Hlávkovu cenu. S doc. Jirsovou, která mi na předtermín dala trojku z histologie s tím, že profesor Vacek by mne vyhodil. A mnoha jinými.

V průběhu let se mi Jednička stala domovem, vždy jsem ji považoval v ČR za nejlepší a i přes velikost za nejflexibilnější a nejvšestrannější. Líbí se mi důraz na akademickou stránku věci, těší mne, že jsme jako jediná škola u nás akreditovali neurochirurgii coby habilitační obor, považuji si toho, že spolupráce funguje po všech stranách, nejen grantové projekty, ale i spolupráce na zcela neformálních dohodách. A jsem hrdý na to, že jsem součástí fakulty a že vedu kliniku, která, jak věřím, k prestiži a kvalitě školy přispívá. 

Téma

Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky, ÚVN

791231. LF UK, tehdy Fakultu všeobecného lékařství (FVL), jsem nestudoval. Táta se kdesi pohádal s prof. Balážem a ten prohlásil, že žádný Beneš FVL studovat nebude. Přihlásil jsem se na Fakultu dětského lékařství, absolvoval nultý ročník a pak to byly dva roky společné s FVL. Stejný rozvrh, stejní učitelé, stejné ústavy. Já pak utekl do Plzně na všeobecnou. Vzhledem k oboru, neurochirurgii, jsem byl 18 let v Ústí nad Labem. V Praze tehdy byla jediná klinika, ve Střešovicích, kde byl táta a navíc lidové vojsko, takže jsem tam ani nechtěl, ani nemohl. Ale když jsem v roce 1997 přišel do Střešovic, a tedy i na 1. LF, považoval jsem to za návrat „domů“ a také na místa prvních let studia, na Albertov a „Karlák“.

A na fakultě jsem se začal potkávat s mnoha svými učiteli – profesory Trojanem, Duchoňem, Petrovickým, který mne vyhodil z anatomie, protože jsem neuměl spodinu IV. komory, abych s ním pak napsal knihu, kde spodina IV. komory byla jednou z hlavních oblastí a za kterou jsme dostali Hlávkovu cenu. S doc. Jirsovou, která mi na předtermín dala trojku z histologie s tím, že profesor Vacek by mne vyhodil. A mnoha jinými.

V průběhu let se mi Jednička stala domovem, vždy jsem ji považoval v ČR za nejlepší a i přes velikost za nejflexibilnější a nejvšestrannější. Líbí se mi důraz na akademickou stránku věci, těší mne, že jsme jako jediná škola u nás akreditovali neurochirurgii coby habilitační obor, považuji si toho, že spolupráce funguje po všech stranách, nejen grantové projekty, ale i spolupráce na zcela neformálních dohodách. A jsem hrdý na to, že jsem součástí fakulty a že vedu kliniku, která, jak věřím, k prestiži a kvalitě školy přispívá. 

Co pro mě znamená Jednička

Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky, ÚVN

791231. LF UK, tehdy Fakultu všeobecného lékařství (FVL), jsem nestudoval. Táta se kdesi pohádal s prof. Balážem a ten prohlásil, že žádný Beneš FVL studovat nebude. Přihlásil jsem se na Fakultu dětského lékařství, absolvoval nultý ročník a pak to byly dva roky společné s FVL. Stejný rozvrh, stejní učitelé, stejné ústavy. Já pak utekl do Plzně na všeobecnou. Vzhledem k oboru, neurochirurgii, jsem byl 18 let v Ústí nad Labem. V Praze tehdy byla jediná klinika, ve Střešovicích, kde byl táta a navíc lidové vojsko, takže jsem tam ani nechtěl, ani nemohl. Ale když jsem v roce 1997 přišel do Střešovic, a tedy i na 1. LF, považoval jsem to za návrat „domů“ a také na místa prvních let studia, na Albertov a „Karlák“.

A na fakultě jsem se začal potkávat s mnoha svými učiteli – profesory Trojanem, Duchoňem, Petrovickým, který mne vyhodil z anatomie, protože jsem neuměl spodinu IV. komory, abych s ním pak napsal knihu, kde spodina IV. komory byla jednou z hlavních oblastí a za kterou jsme dostali Hlávkovu cenu. S doc. Jirsovou, která mi na předtermín dala trojku z histologie s tím, že profesor Vacek by mne vyhodil. A mnoha jinými.

V průběhu let se mi Jednička stala domovem, vždy jsem ji považoval v ČR za nejlepší a i přes velikost za nejflexibilnější a nejvšestrannější. Líbí se mi důraz na akademickou stránku věci, těší mne, že jsme jako jediná škola u nás akreditovali neurochirurgii coby habilitační obor, považuji si toho, že spolupráce funguje po všech stranách, nejen grantové projekty, ale i spolupráce na zcela neformálních dohodách. A jsem hrdý na to, že jsem součástí fakulty a že vedu kliniku, která, jak věřím, k prestiži a kvalitě školy přispívá. 

Jednička ve vědě

Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky, ÚVN

791231. LF UK, tehdy Fakultu všeobecného lékařství (FVL), jsem nestudoval. Táta se kdesi pohádal s prof. Balážem a ten prohlásil, že žádný Beneš FVL studovat nebude. Přihlásil jsem se na Fakultu dětského lékařství, absolvoval nultý ročník a pak to byly dva roky společné s FVL. Stejný rozvrh, stejní učitelé, stejné ústavy. Já pak utekl do Plzně na všeobecnou. Vzhledem k oboru, neurochirurgii, jsem byl 18 let v Ústí nad Labem. V Praze tehdy byla jediná klinika, ve Střešovicích, kde byl táta a navíc lidové vojsko, takže jsem tam ani nechtěl, ani nemohl. Ale když jsem v roce 1997 přišel do Střešovic, a tedy i na 1. LF, považoval jsem to za návrat „domů“ a také na místa prvních let studia, na Albertov a „Karlák“.

A na fakultě jsem se začal potkávat s mnoha svými učiteli – profesory Trojanem, Duchoňem, Petrovickým, který mne vyhodil z anatomie, protože jsem neuměl spodinu IV. komory, abych s ním pak napsal knihu, kde spodina IV. komory byla jednou z hlavních oblastí a za kterou jsme dostali Hlávkovu cenu. S doc. Jirsovou, která mi na předtermín dala trojku z histologie s tím, že profesor Vacek by mne vyhodil. A mnoha jinými.

V průběhu let se mi Jednička stala domovem, vždy jsem ji považoval v ČR za nejlepší a i přes velikost za nejflexibilnější a nejvšestrannější. Líbí se mi důraz na akademickou stránku věci, těší mne, že jsme jako jediná škola u nás akreditovali neurochirurgii coby habilitační obor, považuji si toho, že spolupráce funguje po všech stranách, nejen grantové projekty, ale i spolupráce na zcela neformálních dohodách. A jsem hrdý na to, že jsem součástí fakulty a že vedu kliniku, která, jak věřím, k prestiži a kvalitě školy přispívá. 

Erasmus a stáže

Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky, ÚVN

791231. LF UK, tehdy Fakultu všeobecného lékařství (FVL), jsem nestudoval. Táta se kdesi pohádal s prof. Balážem a ten prohlásil, že žádný Beneš FVL studovat nebude. Přihlásil jsem se na Fakultu dětského lékařství, absolvoval nultý ročník a pak to byly dva roky společné s FVL. Stejný rozvrh, stejní učitelé, stejné ústavy. Já pak utekl do Plzně na všeobecnou. Vzhledem k oboru, neurochirurgii, jsem byl 18 let v Ústí nad Labem. V Praze tehdy byla jediná klinika, ve Střešovicích, kde byl táta a navíc lidové vojsko, takže jsem tam ani nechtěl, ani nemohl. Ale když jsem v roce 1997 přišel do Střešovic, a tedy i na 1. LF, považoval jsem to za návrat „domů“ a také na místa prvních let studia, na Albertov a „Karlák“.

A na fakultě jsem se začal potkávat s mnoha svými učiteli – profesory Trojanem, Duchoňem, Petrovickým, který mne vyhodil z anatomie, protože jsem neuměl spodinu IV. komory, abych s ním pak napsal knihu, kde spodina IV. komory byla jednou z hlavních oblastí a za kterou jsme dostali Hlávkovu cenu. S doc. Jirsovou, která mi na předtermín dala trojku z histologie s tím, že profesor Vacek by mne vyhodil. A mnoha jinými.

V průběhu let se mi Jednička stala domovem, vždy jsem ji považoval v ČR za nejlepší a i přes velikost za nejflexibilnější a nejvšestrannější. Líbí se mi důraz na akademickou stránku věci, těší mne, že jsme jako jediná škola u nás akreditovali neurochirurgii coby habilitační obor, považuji si toho, že spolupráce funguje po všech stranách, nejen grantové projekty, ale i spolupráce na zcela neformálních dohodách. A jsem hrdý na to, že jsem součástí fakulty a že vedu kliniku, která, jak věřím, k prestiži a kvalitě školy přispívá.