V rámci III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol působí tým pod vedením prof. Roberta Lischkeho, který aktuálně pracuje v tomto složení – MUDr. Jan Havlín, MUDr. Jan Šimonek, MUDr. Dagmar Myšíková, MUDr. Jiří Pozniak, MUDr. Jan Kolařík, MUDr. Monika Švorcová, MUDr. Jiří Vachtenheim a doc. Alan Stolz. Na práci skupiny se podílí pět postgraduálních studentů, v posledních dvou letech dvě postgraduální studentky úspěšně obhájily své disertační práce.

Zaměření

Skupina se věnuje především klinickému výzkumu v oblasti transplantace plic a hrudní chirurgie (zejména karcinomu plic) a ve spolupráci s mnoha dalšími pracovišti i translačnímu výzkumu v identických oblastech.

Národní program transplantace plic má vedle svých zásadních klinických cílů – tedy péče o dárce, ovlivnění studené ischemie, objemu výkonů, využití ECMO, krátkodobé a dlouhodobé přežívání po transplantaci či minimalizace mortality na čekací listině – také řadu vědeckých aktivit. Jejich cílem je snaha o pochopení a možnost ovlivnění hlavně mechanismů ischemicko-reperfuzního poškození plic, celulární a humorální rejekce a mechanismů vedoucích k chronické dysfunkci štěpu, která je limitem dlouhodobého přežívání po transplantaci plic.

Vedle transplantační problematiky se tým věnuje rovněž problematice specifické protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic.

Projekty a spolupráce

Mezi hlavní projekty týmu prof. Lischkeho patří:

* Ex vivo perfuze a rekondice plic v experimentálním a klinickém provedení transplantace plic. Tato metoda může poskytnout komplexní záchovnou evaluaci štěpu před transplantací a tzv. kontrolu „nekontrolovaných“ dárců, snížit incidenci primární dysfunkce štěpu a zvýšit prediktabilitu výsledku transplantace. Předmětem výzkumu je dále možnost terapeutického ovlivnění dysfunkce štěpu ex vivo.
V experimentálním modelu na malém zvířeti se skupina věnovala hodnocení role volných kyslíkových radikálů v ischemicko-reperfuzním poškození plic a možnosti prevence radikálového poškození.

* Vývoj a aplikace biodegradabilních stentů k řešení komplikací v dýchacích cestách po transplantaci plic, která má na III. chirurgické klinice světovou prioritu a probíhá ve spolupráci s firmou ELLA-CS.

* Prospektivní monitorace peroperační indukční imunosuprese králičím antithymocytárním globulinem, basiliximabem a alemtuzumabem s hodnocením rejekčních epizod a incidence infekčních komplikací.

* Sběr biologického materiálu k identifikaci genových prediktorů jednotlivých fenotypů chronické dysfunkce plicního štěpu, který probíhá ve spolupráci s Transplantační laboratoří IKEM.

* Histopatologická diagnostika humorální rejekce. Ve spolupráci s Ústavem patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol jsou v kryobiopsiích plic vyhodnocovány známky akutní humorální rejekce
s imunohistochemickým průkazem C4d.

* Analýza populací imunitních buněk a celkové buněčnosti a počtu CD68+ makrofágů v bronchoalveolární tekutině u pacientů po transplantaci plic ve spolupráci s Ústavem imunologie LF UP a FN Olomouc. Probíhá vyhodnocování získaných dat se zvláštním zaměřením na využití populací imunitních buněk jako neinvazivního markeru rejekce.

* Asociace plazmatické DNA Torque Teno viru (TTV) v periferní krvi pacientů po transplantaci plic
s intenzitou imunosupresivní terapie a výskytem rejekčních a infekčních komplikací. TTV je lidský nepatogenní DNA virus, který se vyskytuje u 90–95 % lidské populace. TTV virémie se mění v závislosti na intenzitě imunosupresivní terapie, cílem je proto minimalizace udržovací imunosuprese za dostatečné antirejekční účinnosti. TTV virémie se jeví jako nadějný biomarker umožňující individualizaci imunosupresivní léčby.

V mezinárodním kontextu III. chirurgická klinika spolupracuje s transplantačními centry ve Vídni, v Torontu, Lovani a Hannoveru.

Pokud máte zájem o více informací, pište na robert.lischke@fnmotol.cz.

Foto: archiv R. Lischkeho

V rámci III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol působí tým pod vedením prof. Roberta Lischkeho, který aktuálně pracuje v tomto složení – MUDr. Jan Havlín, MUDr. Jan Šimonek, MUDr. Dagmar Myšíková, MUDr. Jiří Pozniak, MUDr. Jan Kolařík, MUDr. Monika Švorcová, MUDr. Jiří Vachtenheim a doc. Alan Stolz. Na práci skupiny se podílí pět postgraduálních studentů, v posledních dvou letech dvě postgraduální studentky úspěšně obhájily své disertační práce.

Zaměření

Skupina se věnuje především klinickému výzkumu v oblasti transplantace plic a hrudní chirurgie (zejména karcinomu plic) a ve spolupráci s mnoha dalšími pracovišti i translačnímu výzkumu v identických oblastech.

Národní program transplantace plic má vedle svých zásadních klinických cílů – tedy péče o dárce, ovlivnění studené ischemie, objemu výkonů, využití ECMO, krátkodobé a dlouhodobé přežívání po transplantaci či minimalizace mortality na čekací listině – také řadu vědeckých aktivit. Jejich cílem je snaha o pochopení a možnost ovlivnění hlavně mechanismů ischemicko-reperfuzního poškození plic, celulární a humorální rejekce a mechanismů vedoucích k chronické dysfunkci štěpu, která je limitem dlouhodobého přežívání po transplantaci plic.

Vedle transplantační problematiky se tým věnuje rovněž problematice specifické protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic.

Projekty a spolupráce

Mezi hlavní projekty týmu prof. Lischkeho patří:

* Ex vivo perfuze a rekondice plic v experimentálním a klinickém provedení transplantace plic. Tato metoda může poskytnout komplexní záchovnou evaluaci štěpu před transplantací a tzv. kontrolu „nekontrolovaných“ dárců, snížit incidenci primární dysfunkce štěpu a zvýšit prediktabilitu výsledku transplantace. Předmětem výzkumu je dále možnost terapeutického ovlivnění dysfunkce štěpu ex vivo.
V experimentálním modelu na malém zvířeti se skupina věnovala hodnocení role volných kyslíkových radikálů v ischemicko-reperfuzním poškození plic a možnosti prevence radikálového poškození.

* Vývoj a aplikace biodegradabilních stentů k řešení komplikací v dýchacích cestách po transplantaci plic, která má na III. chirurgické klinice světovou prioritu a probíhá ve spolupráci s firmou ELLA-CS.

* Prospektivní monitorace peroperační indukční imunosuprese králičím antithymocytárním globulinem, basiliximabem a alemtuzumabem s hodnocením rejekčních epizod a incidence infekčních komplikací.

* Sběr biologického materiálu k identifikaci genových prediktorů jednotlivých fenotypů chronické dysfunkce plicního štěpu, který probíhá ve spolupráci s Transplantační laboratoří IKEM.

* Histopatologická diagnostika humorální rejekce. Ve spolupráci s Ústavem patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol jsou v kryobiopsiích plic vyhodnocovány známky akutní humorální rejekce
s imunohistochemickým průkazem C4d.

* Analýza populací imunitních buněk a celkové buněčnosti a počtu CD68+ makrofágů v bronchoalveolární tekutině u pacientů po transplantaci plic ve spolupráci s Ústavem imunologie LF UP a FN Olomouc. Probíhá vyhodnocování získaných dat se zvláštním zaměřením na využití populací imunitních buněk jako neinvazivního markeru rejekce.

* Asociace plazmatické DNA Torque Teno viru (TTV) v periferní krvi pacientů po transplantaci plic
s intenzitou imunosupresivní terapie a výskytem rejekčních a infekčních komplikací. TTV je lidský nepatogenní DNA virus, který se vyskytuje u 90–95 % lidské populace. TTV virémie se mění v závislosti na intenzitě imunosupresivní terapie, cílem je proto minimalizace udržovací imunosuprese za dostatečné antirejekční účinnosti. TTV virémie se jeví jako nadějný biomarker umožňující individualizaci imunosupresivní léčby.

V mezinárodním kontextu III. chirurgická klinika spolupracuje s transplantačními centry ve Vídni, v Torontu, Lovani a Hannoveru.

Pokud máte zájem o více informací, pište na robert.lischke@fnmotol.cz.

Foto: archiv R. Lischkeho

V rámci III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol působí tým pod vedením prof. Roberta Lischkeho, který aktuálně pracuje v tomto složení – MUDr. Jan Havlín, MUDr. Jan Šimonek, MUDr. Dagmar Myšíková, MUDr. Jiří Pozniak, MUDr. Jan Kolařík, MUDr. Monika Švorcová, MUDr. Jiří Vachtenheim a doc. Alan Stolz. Na práci skupiny se podílí pět postgraduálních studentů, v posledních dvou letech dvě postgraduální studentky úspěšně obhájily své disertační práce.

Zaměření

Skupina se věnuje především klinickému výzkumu v oblasti transplantace plic a hrudní chirurgie (zejména karcinomu plic) a ve spolupráci s mnoha dalšími pracovišti i translačnímu výzkumu v identických oblastech.

Národní program transplantace plic má vedle svých zásadních klinických cílů – tedy péče o dárce, ovlivnění studené ischemie, objemu výkonů, využití ECMO, krátkodobé a dlouhodobé přežívání po transplantaci či minimalizace mortality na čekací listině – také řadu vědeckých aktivit. Jejich cílem je snaha o pochopení a možnost ovlivnění hlavně mechanismů ischemicko-reperfuzního poškození plic, celulární a humorální rejekce a mechanismů vedoucích k chronické dysfunkci štěpu, která je limitem dlouhodobého přežívání po transplantaci plic.

Vedle transplantační problematiky se tým věnuje rovněž problematice specifické protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic.

Projekty a spolupráce

Mezi hlavní projekty týmu prof. Lischkeho patří:

* Ex vivo perfuze a rekondice plic v experimentálním a klinickém provedení transplantace plic. Tato metoda může poskytnout komplexní záchovnou evaluaci štěpu před transplantací a tzv. kontrolu „nekontrolovaných“ dárců, snížit incidenci primární dysfunkce štěpu a zvýšit prediktabilitu výsledku transplantace. Předmětem výzkumu je dále možnost terapeutického ovlivnění dysfunkce štěpu ex vivo.
V experimentálním modelu na malém zvířeti se skupina věnovala hodnocení role volných kyslíkových radikálů v ischemicko-reperfuzním poškození plic a možnosti prevence radikálového poškození.

* Vývoj a aplikace biodegradabilních stentů k řešení komplikací v dýchacích cestách po transplantaci plic, která má na III. chirurgické klinice světovou prioritu a probíhá ve spolupráci s firmou ELLA-CS.

* Prospektivní monitorace peroperační indukční imunosuprese králičím antithymocytárním globulinem, basiliximabem a alemtuzumabem s hodnocením rejekčních epizod a incidence infekčních komplikací.

* Sběr biologického materiálu k identifikaci genových prediktorů jednotlivých fenotypů chronické dysfunkce plicního štěpu, který probíhá ve spolupráci s Transplantační laboratoří IKEM.

* Histopatologická diagnostika humorální rejekce. Ve spolupráci s Ústavem patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol jsou v kryobiopsiích plic vyhodnocovány známky akutní humorální rejekce
s imunohistochemickým průkazem C4d.

* Analýza populací imunitních buněk a celkové buněčnosti a počtu CD68+ makrofágů v bronchoalveolární tekutině u pacientů po transplantaci plic ve spolupráci s Ústavem imunologie LF UP a FN Olomouc. Probíhá vyhodnocování získaných dat se zvláštním zaměřením na využití populací imunitních buněk jako neinvazivního markeru rejekce.

* Asociace plazmatické DNA Torque Teno viru (TTV) v periferní krvi pacientů po transplantaci plic
s intenzitou imunosupresivní terapie a výskytem rejekčních a infekčních komplikací. TTV je lidský nepatogenní DNA virus, který se vyskytuje u 90–95 % lidské populace. TTV virémie se mění v závislosti na intenzitě imunosupresivní terapie, cílem je proto minimalizace udržovací imunosuprese za dostatečné antirejekční účinnosti. TTV virémie se jeví jako nadějný biomarker umožňující individualizaci imunosupresivní léčby.

V mezinárodním kontextu III. chirurgická klinika spolupracuje s transplantačními centry ve Vídni, v Torontu, Lovani a Hannoveru.

Pokud máte zájem o více informací, pište na robert.lischke@fnmotol.cz.

Foto: archiv R. Lischkeho

V rámci III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol působí tým pod vedením prof. Roberta Lischkeho, který aktuálně pracuje v tomto složení – MUDr. Jan Havlín, MUDr. Jan Šimonek, MUDr. Dagmar Myšíková, MUDr. Jiří Pozniak, MUDr. Jan Kolařík, MUDr. Monika Švorcová, MUDr. Jiří Vachtenheim a doc. Alan Stolz. Na práci skupiny se podílí pět postgraduálních studentů, v posledních dvou letech dvě postgraduální studentky úspěšně obhájily své disertační práce.

Zaměření

Skupina se věnuje především klinickému výzkumu v oblasti transplantace plic a hrudní chirurgie (zejména karcinomu plic) a ve spolupráci s mnoha dalšími pracovišti i translačnímu výzkumu v identických oblastech.

Národní program transplantace plic má vedle svých zásadních klinických cílů – tedy péče o dárce, ovlivnění studené ischemie, objemu výkonů, využití ECMO, krátkodobé a dlouhodobé přežívání po transplantaci či minimalizace mortality na čekací listině – také řadu vědeckých aktivit. Jejich cílem je snaha o pochopení a možnost ovlivnění hlavně mechanismů ischemicko-reperfuzního poškození plic, celulární a humorální rejekce a mechanismů vedoucích k chronické dysfunkci štěpu, která je limitem dlouhodobého přežívání po transplantaci plic.

Vedle transplantační problematiky se tým věnuje rovněž problematice specifické protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic.

Projekty a spolupráce

Mezi hlavní projekty týmu prof. Lischkeho patří:

* Ex vivo perfuze a rekondice plic v experimentálním a klinickém provedení transplantace plic. Tato metoda může poskytnout komplexní záchovnou evaluaci štěpu před transplantací a tzv. kontrolu „nekontrolovaných“ dárců, snížit incidenci primární dysfunkce štěpu a zvýšit prediktabilitu výsledku transplantace. Předmětem výzkumu je dále možnost terapeutického ovlivnění dysfunkce štěpu ex vivo.
V experimentálním modelu na malém zvířeti se skupina věnovala hodnocení role volných kyslíkových radikálů v ischemicko-reperfuzním poškození plic a možnosti prevence radikálového poškození.

* Vývoj a aplikace biodegradabilních stentů k řešení komplikací v dýchacích cestách po transplantaci plic, která má na III. chirurgické klinice světovou prioritu a probíhá ve spolupráci s firmou ELLA-CS.

* Prospektivní monitorace peroperační indukční imunosuprese králičím antithymocytárním globulinem, basiliximabem a alemtuzumabem s hodnocením rejekčních epizod a incidence infekčních komplikací.

* Sběr biologického materiálu k identifikaci genových prediktorů jednotlivých fenotypů chronické dysfunkce plicního štěpu, který probíhá ve spolupráci s Transplantační laboratoří IKEM.

* Histopatologická diagnostika humorální rejekce. Ve spolupráci s Ústavem patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol jsou v kryobiopsiích plic vyhodnocovány známky akutní humorální rejekce
s imunohistochemickým průkazem C4d.

* Analýza populací imunitních buněk a celkové buněčnosti a počtu CD68+ makrofágů v bronchoalveolární tekutině u pacientů po transplantaci plic ve spolupráci s Ústavem imunologie LF UP a FN Olomouc. Probíhá vyhodnocování získaných dat se zvláštním zaměřením na využití populací imunitních buněk jako neinvazivního markeru rejekce.

* Asociace plazmatické DNA Torque Teno viru (TTV) v periferní krvi pacientů po transplantaci plic
s intenzitou imunosupresivní terapie a výskytem rejekčních a infekčních komplikací. TTV je lidský nepatogenní DNA virus, který se vyskytuje u 90–95 % lidské populace. TTV virémie se mění v závislosti na intenzitě imunosupresivní terapie, cílem je proto minimalizace udržovací imunosuprese za dostatečné antirejekční účinnosti. TTV virémie se jeví jako nadějný biomarker umožňující individualizaci imunosupresivní léčby.

V mezinárodním kontextu III. chirurgická klinika spolupracuje s transplantačními centry ve Vídni, v Torontu, Lovani a Hannoveru.

Pokud máte zájem o více informací, pište na robert.lischke@fnmotol.cz.

Foto: archiv R. Lischkeho

V rámci III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol působí tým pod vedením prof. Roberta Lischkeho, který aktuálně pracuje v tomto složení – MUDr. Jan Havlín, MUDr. Jan Šimonek, MUDr. Dagmar Myšíková, MUDr. Jiří Pozniak, MUDr. Jan Kolařík, MUDr. Monika Švorcová, MUDr. Jiří Vachtenheim a doc. Alan Stolz. Na práci skupiny se podílí pět postgraduálních studentů, v posledních dvou letech dvě postgraduální studentky úspěšně obhájily své disertační práce.

Zaměření

Skupina se věnuje především klinickému výzkumu v oblasti transplantace plic a hrudní chirurgie (zejména karcinomu plic) a ve spolupráci s mnoha dalšími pracovišti i translačnímu výzkumu v identických oblastech.

Národní program transplantace plic má vedle svých zásadních klinických cílů – tedy péče o dárce, ovlivnění studené ischemie, objemu výkonů, využití ECMO, krátkodobé a dlouhodobé přežívání po transplantaci či minimalizace mortality na čekací listině – také řadu vědeckých aktivit. Jejich cílem je snaha o pochopení a možnost ovlivnění hlavně mechanismů ischemicko-reperfuzního poškození plic, celulární a humorální rejekce a mechanismů vedoucích k chronické dysfunkci štěpu, která je limitem dlouhodobého přežívání po transplantaci plic.

Vedle transplantační problematiky se tým věnuje rovněž problematice specifické protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic.

Projekty a spolupráce

Mezi hlavní projekty týmu prof. Lischkeho patří:

* Ex vivo perfuze a rekondice plic v experimentálním a klinickém provedení transplantace plic. Tato metoda může poskytnout komplexní záchovnou evaluaci štěpu před transplantací a tzv. kontrolu „nekontrolovaných“ dárců, snížit incidenci primární dysfunkce štěpu a zvýšit prediktabilitu výsledku transplantace. Předmětem výzkumu je dále možnost terapeutického ovlivnění dysfunkce štěpu ex vivo.
V experimentálním modelu na malém zvířeti se skupina věnovala hodnocení role volných kyslíkových radikálů v ischemicko-reperfuzním poškození plic a možnosti prevence radikálového poškození.

* Vývoj a aplikace biodegradabilních stentů k řešení komplikací v dýchacích cestách po transplantaci plic, která má na III. chirurgické klinice světovou prioritu a probíhá ve spolupráci s firmou ELLA-CS.

* Prospektivní monitorace peroperační indukční imunosuprese králičím antithymocytárním globulinem, basiliximabem a alemtuzumabem s hodnocením rejekčních epizod a incidence infekčních komplikací.

* Sběr biologického materiálu k identifikaci genových prediktorů jednotlivých fenotypů chronické dysfunkce plicního štěpu, který probíhá ve spolupráci s Transplantační laboratoří IKEM.

* Histopatologická diagnostika humorální rejekce. Ve spolupráci s Ústavem patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol jsou v kryobiopsiích plic vyhodnocovány známky akutní humorální rejekce
s imunohistochemickým průkazem C4d.

* Analýza populací imunitních buněk a celkové buněčnosti a počtu CD68+ makrofágů v bronchoalveolární tekutině u pacientů po transplantaci plic ve spolupráci s Ústavem imunologie LF UP a FN Olomouc. Probíhá vyhodnocování získaných dat se zvláštním zaměřením na využití populací imunitních buněk jako neinvazivního markeru rejekce.

* Asociace plazmatické DNA Torque Teno viru (TTV) v periferní krvi pacientů po transplantaci plic
s intenzitou imunosupresivní terapie a výskytem rejekčních a infekčních komplikací. TTV je lidský nepatogenní DNA virus, který se vyskytuje u 90–95 % lidské populace. TTV virémie se mění v závislosti na intenzitě imunosupresivní terapie, cílem je proto minimalizace udržovací imunosuprese za dostatečné antirejekční účinnosti. TTV virémie se jeví jako nadějný biomarker umožňující individualizaci imunosupresivní léčby.

V mezinárodním kontextu III. chirurgická klinika spolupracuje s transplantačními centry ve Vídni, v Torontu, Lovani a Hannoveru.

Pokud máte zájem o více informací, pište na robert.lischke@fnmotol.cz.

Foto: archiv R. Lischkeho

V rámci III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol působí tým pod vedením prof. Roberta Lischkeho, který aktuálně pracuje v tomto složení – MUDr. Jan Havlín, MUDr. Jan Šimonek, MUDr. Dagmar Myšíková, MUDr. Jiří Pozniak, MUDr. Jan Kolařík, MUDr. Monika Švorcová, MUDr. Jiří Vachtenheim a doc. Alan Stolz. Na práci skupiny se podílí pět postgraduálních studentů, v posledních dvou letech dvě postgraduální studentky úspěšně obhájily své disertační práce.

Zaměření

Skupina se věnuje především klinickému výzkumu v oblasti transplantace plic a hrudní chirurgie (zejména karcinomu plic) a ve spolupráci s mnoha dalšími pracovišti i translačnímu výzkumu v identických oblastech.

Národní program transplantace plic má vedle svých zásadních klinických cílů – tedy péče o dárce, ovlivnění studené ischemie, objemu výkonů, využití ECMO, krátkodobé a dlouhodobé přežívání po transplantaci či minimalizace mortality na čekací listině – také řadu vědeckých aktivit. Jejich cílem je snaha o pochopení a možnost ovlivnění hlavně mechanismů ischemicko-reperfuzního poškození plic, celulární a humorální rejekce a mechanismů vedoucích k chronické dysfunkci štěpu, která je limitem dlouhodobého přežívání po transplantaci plic.

Vedle transplantační problematiky se tým věnuje rovněž problematice specifické protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic.

Projekty a spolupráce

Mezi hlavní projekty týmu prof. Lischkeho patří:

* Ex vivo perfuze a rekondice plic v experimentálním a klinickém provedení transplantace plic. Tato metoda může poskytnout komplexní záchovnou evaluaci štěpu před transplantací a tzv. kontrolu „nekontrolovaných“ dárců, snížit incidenci primární dysfunkce štěpu a zvýšit prediktabilitu výsledku transplantace. Předmětem výzkumu je dále možnost terapeutického ovlivnění dysfunkce štěpu ex vivo.
V experimentálním modelu na malém zvířeti se skupina věnovala hodnocení role volných kyslíkových radikálů v ischemicko-reperfuzním poškození plic a možnosti prevence radikálového poškození.

* Vývoj a aplikace biodegradabilních stentů k řešení komplikací v dýchacích cestách po transplantaci plic, která má na III. chirurgické klinice světovou prioritu a probíhá ve spolupráci s firmou ELLA-CS.

* Prospektivní monitorace peroperační indukční imunosuprese králičím antithymocytárním globulinem, basiliximabem a alemtuzumabem s hodnocením rejekčních epizod a incidence infekčních komplikací.

* Sběr biologického materiálu k identifikaci genových prediktorů jednotlivých fenotypů chronické dysfunkce plicního štěpu, který probíhá ve spolupráci s Transplantační laboratoří IKEM.

* Histopatologická diagnostika humorální rejekce. Ve spolupráci s Ústavem patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol jsou v kryobiopsiích plic vyhodnocovány známky akutní humorální rejekce
s imunohistochemickým průkazem C4d.

* Analýza populací imunitních buněk a celkové buněčnosti a počtu CD68+ makrofágů v bronchoalveolární tekutině u pacientů po transplantaci plic ve spolupráci s Ústavem imunologie LF UP a FN Olomouc. Probíhá vyhodnocování získaných dat se zvláštním zaměřením na využití populací imunitních buněk jako neinvazivního markeru rejekce.

* Asociace plazmatické DNA Torque Teno viru (TTV) v periferní krvi pacientů po transplantaci plic
s intenzitou imunosupresivní terapie a výskytem rejekčních a infekčních komplikací. TTV je lidský nepatogenní DNA virus, který se vyskytuje u 90–95 % lidské populace. TTV virémie se mění v závislosti na intenzitě imunosupresivní terapie, cílem je proto minimalizace udržovací imunosuprese za dostatečné antirejekční účinnosti. TTV virémie se jeví jako nadějný biomarker umožňující individualizaci imunosupresivní léčby.

V mezinárodním kontextu III. chirurgická klinika spolupracuje s transplantačními centry ve Vídni, v Torontu, Lovani a Hannoveru.

Pokud máte zájem o více informací, pište na robert.lischke@fnmotol.cz.

Foto: archiv R. Lischkeho