1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Aktuální číslo

Představujeme vědeckou skupinu prof. Roberta Jecha

73665Tým prof. Roberta Jecha z Neurologické kliniky tvoří MUDr. Filip Růžička, Ph.D., MUDr. Tereza Serranová, Ph.D., Mgr. Tomáš Sieger, Ph.D., MUDr. Petra Havránková, Ph.D., MUDr. Anna Fečíková, Ph.D., a Mgr. Václav Čejka. Svá Ph.D. zde dosud obhájilo 8 postgraduálních studentů.

Zaměření

Skupina se specializuje na problematiku poruch bazálních ganglií, které se projevují poruchami řízení pohybu. Jedná se především o Parkinsonovu nemoc a dystonické syndromy, které lze léčit pomocí tzv. hluboké mozkové stimulace (DBS). Metoda spočívá v implantaci tenkých elektrod do přesně vymezených míst v bazálních gangliích a thalamu, které jsou napojeny na neurostimulátor umístěný v podkoží na hrudníku, jenž do nich vysílá rychlé elektrické pulzy. Tím se změní chování motorických okruhů a následně dochází u Parkinsonovy nemoci ke zlepšení ztuhlosti, zpomalení a třesu, u dystonických syndromů pak k uvolnění vůlí neovlivnitelných svalových kontrakcí. Ačkoliv jsou pozitivní účinky DBS na motorický systém nepochybné, jejich mechanismy nejsou stále dostatečně známy. Výzkumná skupina se zaměřuje na studium patofyziologických procesů, které jsou s neurostimulací bezprostředně spojeny. Jde především o nalezení biomarkerů, na jejichž základě bude možné lépe individuálně předvídat budoucí efekt této léčby, a o výzkum vedlejších non-motorických účinků, které se manifestují ovlivněním autonomních, afektivních a kognitivních funkcí. Na makroskopické úrovni skupina studuje patofyziologické mechanismy neurostimulace pomocí funkční MR a transkraniální magnetické stimulace. Na mikroskopické úrovni analyzuje chování jednotlivých neuronů pomocí extracelulárních záznamů jejich jednotkové aktivity.

Spolupráce, granty a projekty

Tým úzce spolupracuje s Oddělením stereotaktické a radiační neurochirurgie v Nemocnici Na Homolce (dr. Dušan Urgošík), kde provádí klinický výzkum během operačních zákroků, a s FEL ČVUT (dr. Daniel Novák), se kterou zpracovává elektrické biosignály. Ve spolupráci s Max Planck Institute for Human Cognitive and Brain Sciences v Lipsku (prof. Karsten Mueller) a Hadassah Hebrew University v Jeruzalémě (prof. Gadi Goelman) provádí analýzy pomalých fluktuací signálu mozku v obraze funkční MR. Dva předchozí granty prof. Jecha získaly cenu předsedy GAČR (2013) a cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj (2016). Tým aktuálně řeší grant GAČR zaměřený na mikro- a makrokonektomiku subthalamického jádra.

Významné výstupy

Výzkumná skupina publikovala řadu unikátních výsledků. Zdokumentovala způsob, jakým DBS ovlivňuje komunikaci a chování motorické sítě na úrovni bazálních ganglií, mozečku, mozkového kmene a na úrovni kortikální. Definovala změnu dráždivosti motorické kůry ve vztahu ke klinickým účinkům neurostimulace, popsala anatomický vztah mezi lokalizací implantovaných elektrod a ovlivněním autonomního systému, stresové osy a emotivních procesů. Mezi významné výstupy patří objev tzv. afektivních neuronů u člověka, které specificky reagují na emotivní obsah zrakového podnětu.

Pokud máte zájem o více informací, pište na jech@cesnet.cz.

 

Rozhovory

Představujeme vědeckou skupinu prof. Roberta Jecha

73665Tým prof. Roberta Jecha z Neurologické kliniky tvoří MUDr. Filip Růžička, Ph.D., MUDr. Tereza Serranová, Ph.D., Mgr. Tomáš Sieger, Ph.D., MUDr. Petra Havránková, Ph.D., MUDr. Anna Fečíková, Ph.D., a Mgr. Václav Čejka. Svá Ph.D. zde dosud obhájilo 8 postgraduálních studentů.

Zaměření

Skupina se specializuje na problematiku poruch bazálních ganglií, které se projevují poruchami řízení pohybu. Jedná se především o Parkinsonovu nemoc a dystonické syndromy, které lze léčit pomocí tzv. hluboké mozkové stimulace (DBS). Metoda spočívá v implantaci tenkých elektrod do přesně vymezených míst v bazálních gangliích a thalamu, které jsou napojeny na neurostimulátor umístěný v podkoží na hrudníku, jenž do nich vysílá rychlé elektrické pulzy. Tím se změní chování motorických okruhů a následně dochází u Parkinsonovy nemoci ke zlepšení ztuhlosti, zpomalení a třesu, u dystonických syndromů pak k uvolnění vůlí neovlivnitelných svalových kontrakcí. Ačkoliv jsou pozitivní účinky DBS na motorický systém nepochybné, jejich mechanismy nejsou stále dostatečně známy. Výzkumná skupina se zaměřuje na studium patofyziologických procesů, které jsou s neurostimulací bezprostředně spojeny. Jde především o nalezení biomarkerů, na jejichž základě bude možné lépe individuálně předvídat budoucí efekt této léčby, a o výzkum vedlejších non-motorických účinků, které se manifestují ovlivněním autonomních, afektivních a kognitivních funkcí. Na makroskopické úrovni skupina studuje patofyziologické mechanismy neurostimulace pomocí funkční MR a transkraniální magnetické stimulace. Na mikroskopické úrovni analyzuje chování jednotlivých neuronů pomocí extracelulárních záznamů jejich jednotkové aktivity.

Spolupráce, granty a projekty

Tým úzce spolupracuje s Oddělením stereotaktické a radiační neurochirurgie v Nemocnici Na Homolce (dr. Dušan Urgošík), kde provádí klinický výzkum během operačních zákroků, a s FEL ČVUT (dr. Daniel Novák), se kterou zpracovává elektrické biosignály. Ve spolupráci s Max Planck Institute for Human Cognitive and Brain Sciences v Lipsku (prof. Karsten Mueller) a Hadassah Hebrew University v Jeruzalémě (prof. Gadi Goelman) provádí analýzy pomalých fluktuací signálu mozku v obraze funkční MR. Dva předchozí granty prof. Jecha získaly cenu předsedy GAČR (2013) a cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj (2016). Tým aktuálně řeší grant GAČR zaměřený na mikro- a makrokonektomiku subthalamického jádra.

Významné výstupy

Výzkumná skupina publikovala řadu unikátních výsledků. Zdokumentovala způsob, jakým DBS ovlivňuje komunikaci a chování motorické sítě na úrovni bazálních ganglií, mozečku, mozkového kmene a na úrovni kortikální. Definovala změnu dráždivosti motorické kůry ve vztahu ke klinickým účinkům neurostimulace, popsala anatomický vztah mezi lokalizací implantovaných elektrod a ovlivněním autonomního systému, stresové osy a emotivních procesů. Mezi významné výstupy patří objev tzv. afektivních neuronů u člověka, které specificky reagují na emotivní obsah zrakového podnětu.

Pokud máte zájem o více informací, pište na jech@cesnet.cz.

 

Téma

Představujeme vědeckou skupinu prof. Roberta Jecha

73665Tým prof. Roberta Jecha z Neurologické kliniky tvoří MUDr. Filip Růžička, Ph.D., MUDr. Tereza Serranová, Ph.D., Mgr. Tomáš Sieger, Ph.D., MUDr. Petra Havránková, Ph.D., MUDr. Anna Fečíková, Ph.D., a Mgr. Václav Čejka. Svá Ph.D. zde dosud obhájilo 8 postgraduálních studentů.

Zaměření

Skupina se specializuje na problematiku poruch bazálních ganglií, které se projevují poruchami řízení pohybu. Jedná se především o Parkinsonovu nemoc a dystonické syndromy, které lze léčit pomocí tzv. hluboké mozkové stimulace (DBS). Metoda spočívá v implantaci tenkých elektrod do přesně vymezených míst v bazálních gangliích a thalamu, které jsou napojeny na neurostimulátor umístěný v podkoží na hrudníku, jenž do nich vysílá rychlé elektrické pulzy. Tím se změní chování motorických okruhů a následně dochází u Parkinsonovy nemoci ke zlepšení ztuhlosti, zpomalení a třesu, u dystonických syndromů pak k uvolnění vůlí neovlivnitelných svalových kontrakcí. Ačkoliv jsou pozitivní účinky DBS na motorický systém nepochybné, jejich mechanismy nejsou stále dostatečně známy. Výzkumná skupina se zaměřuje na studium patofyziologických procesů, které jsou s neurostimulací bezprostředně spojeny. Jde především o nalezení biomarkerů, na jejichž základě bude možné lépe individuálně předvídat budoucí efekt této léčby, a o výzkum vedlejších non-motorických účinků, které se manifestují ovlivněním autonomních, afektivních a kognitivních funkcí. Na makroskopické úrovni skupina studuje patofyziologické mechanismy neurostimulace pomocí funkční MR a transkraniální magnetické stimulace. Na mikroskopické úrovni analyzuje chování jednotlivých neuronů pomocí extracelulárních záznamů jejich jednotkové aktivity.

Spolupráce, granty a projekty

Tým úzce spolupracuje s Oddělením stereotaktické a radiační neurochirurgie v Nemocnici Na Homolce (dr. Dušan Urgošík), kde provádí klinický výzkum během operačních zákroků, a s FEL ČVUT (dr. Daniel Novák), se kterou zpracovává elektrické biosignály. Ve spolupráci s Max Planck Institute for Human Cognitive and Brain Sciences v Lipsku (prof. Karsten Mueller) a Hadassah Hebrew University v Jeruzalémě (prof. Gadi Goelman) provádí analýzy pomalých fluktuací signálu mozku v obraze funkční MR. Dva předchozí granty prof. Jecha získaly cenu předsedy GAČR (2013) a cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj (2016). Tým aktuálně řeší grant GAČR zaměřený na mikro- a makrokonektomiku subthalamického jádra.

Významné výstupy

Výzkumná skupina publikovala řadu unikátních výsledků. Zdokumentovala způsob, jakým DBS ovlivňuje komunikaci a chování motorické sítě na úrovni bazálních ganglií, mozečku, mozkového kmene a na úrovni kortikální. Definovala změnu dráždivosti motorické kůry ve vztahu ke klinickým účinkům neurostimulace, popsala anatomický vztah mezi lokalizací implantovaných elektrod a ovlivněním autonomního systému, stresové osy a emotivních procesů. Mezi významné výstupy patří objev tzv. afektivních neuronů u člověka, které specificky reagují na emotivní obsah zrakového podnětu.

Pokud máte zájem o více informací, pište na jech@cesnet.cz.

 

Co pro mě znamená Jednička

Představujeme vědeckou skupinu prof. Roberta Jecha

73665Tým prof. Roberta Jecha z Neurologické kliniky tvoří MUDr. Filip Růžička, Ph.D., MUDr. Tereza Serranová, Ph.D., Mgr. Tomáš Sieger, Ph.D., MUDr. Petra Havránková, Ph.D., MUDr. Anna Fečíková, Ph.D., a Mgr. Václav Čejka. Svá Ph.D. zde dosud obhájilo 8 postgraduálních studentů.

Zaměření

Skupina se specializuje na problematiku poruch bazálních ganglií, které se projevují poruchami řízení pohybu. Jedná se především o Parkinsonovu nemoc a dystonické syndromy, které lze léčit pomocí tzv. hluboké mozkové stimulace (DBS). Metoda spočívá v implantaci tenkých elektrod do přesně vymezených míst v bazálních gangliích a thalamu, které jsou napojeny na neurostimulátor umístěný v podkoží na hrudníku, jenž do nich vysílá rychlé elektrické pulzy. Tím se změní chování motorických okruhů a následně dochází u Parkinsonovy nemoci ke zlepšení ztuhlosti, zpomalení a třesu, u dystonických syndromů pak k uvolnění vůlí neovlivnitelných svalových kontrakcí. Ačkoliv jsou pozitivní účinky DBS na motorický systém nepochybné, jejich mechanismy nejsou stále dostatečně známy. Výzkumná skupina se zaměřuje na studium patofyziologických procesů, které jsou s neurostimulací bezprostředně spojeny. Jde především o nalezení biomarkerů, na jejichž základě bude možné lépe individuálně předvídat budoucí efekt této léčby, a o výzkum vedlejších non-motorických účinků, které se manifestují ovlivněním autonomních, afektivních a kognitivních funkcí. Na makroskopické úrovni skupina studuje patofyziologické mechanismy neurostimulace pomocí funkční MR a transkraniální magnetické stimulace. Na mikroskopické úrovni analyzuje chování jednotlivých neuronů pomocí extracelulárních záznamů jejich jednotkové aktivity.

Spolupráce, granty a projekty

Tým úzce spolupracuje s Oddělením stereotaktické a radiační neurochirurgie v Nemocnici Na Homolce (dr. Dušan Urgošík), kde provádí klinický výzkum během operačních zákroků, a s FEL ČVUT (dr. Daniel Novák), se kterou zpracovává elektrické biosignály. Ve spolupráci s Max Planck Institute for Human Cognitive and Brain Sciences v Lipsku (prof. Karsten Mueller) a Hadassah Hebrew University v Jeruzalémě (prof. Gadi Goelman) provádí analýzy pomalých fluktuací signálu mozku v obraze funkční MR. Dva předchozí granty prof. Jecha získaly cenu předsedy GAČR (2013) a cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj (2016). Tým aktuálně řeší grant GAČR zaměřený na mikro- a makrokonektomiku subthalamického jádra.

Významné výstupy

Výzkumná skupina publikovala řadu unikátních výsledků. Zdokumentovala způsob, jakým DBS ovlivňuje komunikaci a chování motorické sítě na úrovni bazálních ganglií, mozečku, mozkového kmene a na úrovni kortikální. Definovala změnu dráždivosti motorické kůry ve vztahu ke klinickým účinkům neurostimulace, popsala anatomický vztah mezi lokalizací implantovaných elektrod a ovlivněním autonomního systému, stresové osy a emotivních procesů. Mezi významné výstupy patří objev tzv. afektivních neuronů u člověka, které specificky reagují na emotivní obsah zrakového podnětu.

Pokud máte zájem o více informací, pište na jech@cesnet.cz.

 

Jednička ve vědě

Představujeme vědeckou skupinu prof. Roberta Jecha

73665Tým prof. Roberta Jecha z Neurologické kliniky tvoří MUDr. Filip Růžička, Ph.D., MUDr. Tereza Serranová, Ph.D., Mgr. Tomáš Sieger, Ph.D., MUDr. Petra Havránková, Ph.D., MUDr. Anna Fečíková, Ph.D., a Mgr. Václav Čejka. Svá Ph.D. zde dosud obhájilo 8 postgraduálních studentů.

Zaměření

Skupina se specializuje na problematiku poruch bazálních ganglií, které se projevují poruchami řízení pohybu. Jedná se především o Parkinsonovu nemoc a dystonické syndromy, které lze léčit pomocí tzv. hluboké mozkové stimulace (DBS). Metoda spočívá v implantaci tenkých elektrod do přesně vymezených míst v bazálních gangliích a thalamu, které jsou napojeny na neurostimulátor umístěný v podkoží na hrudníku, jenž do nich vysílá rychlé elektrické pulzy. Tím se změní chování motorických okruhů a následně dochází u Parkinsonovy nemoci ke zlepšení ztuhlosti, zpomalení a třesu, u dystonických syndromů pak k uvolnění vůlí neovlivnitelných svalových kontrakcí. Ačkoliv jsou pozitivní účinky DBS na motorický systém nepochybné, jejich mechanismy nejsou stále dostatečně známy. Výzkumná skupina se zaměřuje na studium patofyziologických procesů, které jsou s neurostimulací bezprostředně spojeny. Jde především o nalezení biomarkerů, na jejichž základě bude možné lépe individuálně předvídat budoucí efekt této léčby, a o výzkum vedlejších non-motorických účinků, které se manifestují ovlivněním autonomních, afektivních a kognitivních funkcí. Na makroskopické úrovni skupina studuje patofyziologické mechanismy neurostimulace pomocí funkční MR a transkraniální magnetické stimulace. Na mikroskopické úrovni analyzuje chování jednotlivých neuronů pomocí extracelulárních záznamů jejich jednotkové aktivity.

Spolupráce, granty a projekty

Tým úzce spolupracuje s Oddělením stereotaktické a radiační neurochirurgie v Nemocnici Na Homolce (dr. Dušan Urgošík), kde provádí klinický výzkum během operačních zákroků, a s FEL ČVUT (dr. Daniel Novák), se kterou zpracovává elektrické biosignály. Ve spolupráci s Max Planck Institute for Human Cognitive and Brain Sciences v Lipsku (prof. Karsten Mueller) a Hadassah Hebrew University v Jeruzalémě (prof. Gadi Goelman) provádí analýzy pomalých fluktuací signálu mozku v obraze funkční MR. Dva předchozí granty prof. Jecha získaly cenu předsedy GAČR (2013) a cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj (2016). Tým aktuálně řeší grant GAČR zaměřený na mikro- a makrokonektomiku subthalamického jádra.

Významné výstupy

Výzkumná skupina publikovala řadu unikátních výsledků. Zdokumentovala způsob, jakým DBS ovlivňuje komunikaci a chování motorické sítě na úrovni bazálních ganglií, mozečku, mozkového kmene a na úrovni kortikální. Definovala změnu dráždivosti motorické kůry ve vztahu ke klinickým účinkům neurostimulace, popsala anatomický vztah mezi lokalizací implantovaných elektrod a ovlivněním autonomního systému, stresové osy a emotivních procesů. Mezi významné výstupy patří objev tzv. afektivních neuronů u člověka, které specificky reagují na emotivní obsah zrakového podnětu.

Pokud máte zájem o více informací, pište na jech@cesnet.cz.

 

Erasmus a stáže

Představujeme vědeckou skupinu prof. Roberta Jecha

73665Tým prof. Roberta Jecha z Neurologické kliniky tvoří MUDr. Filip Růžička, Ph.D., MUDr. Tereza Serranová, Ph.D., Mgr. Tomáš Sieger, Ph.D., MUDr. Petra Havránková, Ph.D., MUDr. Anna Fečíková, Ph.D., a Mgr. Václav Čejka. Svá Ph.D. zde dosud obhájilo 8 postgraduálních studentů.

Zaměření

Skupina se specializuje na problematiku poruch bazálních ganglií, které se projevují poruchami řízení pohybu. Jedná se především o Parkinsonovu nemoc a dystonické syndromy, které lze léčit pomocí tzv. hluboké mozkové stimulace (DBS). Metoda spočívá v implantaci tenkých elektrod do přesně vymezených míst v bazálních gangliích a thalamu, které jsou napojeny na neurostimulátor umístěný v podkoží na hrudníku, jenž do nich vysílá rychlé elektrické pulzy. Tím se změní chování motorických okruhů a následně dochází u Parkinsonovy nemoci ke zlepšení ztuhlosti, zpomalení a třesu, u dystonických syndromů pak k uvolnění vůlí neovlivnitelných svalových kontrakcí. Ačkoliv jsou pozitivní účinky DBS na motorický systém nepochybné, jejich mechanismy nejsou stále dostatečně známy. Výzkumná skupina se zaměřuje na studium patofyziologických procesů, které jsou s neurostimulací bezprostředně spojeny. Jde především o nalezení biomarkerů, na jejichž základě bude možné lépe individuálně předvídat budoucí efekt této léčby, a o výzkum vedlejších non-motorických účinků, které se manifestují ovlivněním autonomních, afektivních a kognitivních funkcí. Na makroskopické úrovni skupina studuje patofyziologické mechanismy neurostimulace pomocí funkční MR a transkraniální magnetické stimulace. Na mikroskopické úrovni analyzuje chování jednotlivých neuronů pomocí extracelulárních záznamů jejich jednotkové aktivity.

Spolupráce, granty a projekty

Tým úzce spolupracuje s Oddělením stereotaktické a radiační neurochirurgie v Nemocnici Na Homolce (dr. Dušan Urgošík), kde provádí klinický výzkum během operačních zákroků, a s FEL ČVUT (dr. Daniel Novák), se kterou zpracovává elektrické biosignály. Ve spolupráci s Max Planck Institute for Human Cognitive and Brain Sciences v Lipsku (prof. Karsten Mueller) a Hadassah Hebrew University v Jeruzalémě (prof. Gadi Goelman) provádí analýzy pomalých fluktuací signálu mozku v obraze funkční MR. Dva předchozí granty prof. Jecha získaly cenu předsedy GAČR (2013) a cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj (2016). Tým aktuálně řeší grant GAČR zaměřený na mikro- a makrokonektomiku subthalamického jádra.

Významné výstupy

Výzkumná skupina publikovala řadu unikátních výsledků. Zdokumentovala způsob, jakým DBS ovlivňuje komunikaci a chování motorické sítě na úrovni bazálních ganglií, mozečku, mozkového kmene a na úrovni kortikální. Definovala změnu dráždivosti motorické kůry ve vztahu ke klinickým účinkům neurostimulace, popsala anatomický vztah mezi lokalizací implantovaných elektrod a ovlivněním autonomního systému, stresové osy a emotivních procesů. Mezi významné výstupy patří objev tzv. afektivních neuronů u člověka, které specificky reagují na emotivní obsah zrakového podnětu.

Pokud máte zájem o více informací, pište na jech@cesnet.cz.