1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Aktuální číslo

Moin Moin z Hamburku!

Do Čech jsem přiletěla z Vietnamu ve 13 letech za lepším vzděláním a životem. Byl pro mě kulturní šok ocitnout se v zemi, kde vám nikdo nerozumí, a vy nerozumíte nikomu. Abych zde mohla studovat, musela jsem jazykovou bariéru překonat a vše rychle dohnat. Člověk se dobře naučí plavat, když je hozen do vody. Zažít něco podobného v jiné zemi, poznat novou kulturu a rychle se naučit novému jazyku bylo pro mě výzvou a super příležitostí.

Zvolila jsem druhé největší město v Německu, kde se lidé zdraví Moin Moin nebo námořnicky Ahoi! – přístav Hamburk, konkrétně Universitätsklinikum Eppendorf. Abych se stačila naučit jazyk a poznat místní kulturu, zvolila jsem pobyt na dva semestry. Díky individuálnímu studijnímu plánu a vstřícnosti našich přednostů nebudu muset prodlužovat studium. Většina předmětů a některé zkoušky mi byly již uznány.

73672

Klinická výuka jako u Dr. House…

Akademický rok je na zdejší univerzitě rozdělen na 3 trimestry. Studenti v klinických letech si vybírají pro každý trimestr tematické bloky, které jsou zakončeny praktickou a písemnou zkouškou. Celý edukační systém má za cíl jediné, a to zanechat hlubší paměťovou stopu důležitých lékařských znalostí použitelných pro budoucí klinickou praxi. Studium je živé a interaktivní. Člověk si nejvíce zapamatuje a naučí se, když učí někoho jiného, nebo o dané problematice otevřeně diskutuje. Přednášky (trvající max. 45 minut) jsou často ve formě kazuistik s dodatky teoretického základu. Důraz je kladen na pochopení souvislostí s klinikou. Studenti se během přednášky odvažují více než u nás přerušovat a dotazovat se. Na konci každé přednášky a semináře je rozdán studentům dotazník o hodnocení kvality výuky.

Klinické semináře z interny ve mně zanechaly asi nejhlubší dojem. Většina mediků jistě zná Dr. House a říká si, že to tak nikde v realitě nemůže fungovat. Vybavuje se vám scéna, kdy Dr. House přichází za svým týmem do lékařského pokoje s deskami se složitým případem, který s plnou vážností rozebírají? Cítila jsem se jako u Dr. House. Vyučující rozdá desky s kazuistikou reálného pacienta z nemocniční databáze.

Z řad studentů se určí moderátor diskuze, který si stoupne k tabuli před ostatní, vypíše hlavní symptomy, s nimiž pacient přichází, a začíná diskuze. Na co je nutné pomýšlet a co hned vyloučit? Na co zaměřit pozornost při fyzikálním vyšetření? Jaká vyšetření první volby indikovat? Jako v každém díle Dr. House i zde padly diagnózy systémový lupus, amyloidóza, intoxikace a tumor. Nad vším má dohled přísedící odborný asistent, který se zapojuje pouze při teoretických nesrovnalostech. Výslednou diagnózu zná jen učitel.

73670

… pevné teoretické základy z naší fakulty

Seminář je rozdělen na několik částí podle chronologického postupu skládání mozaiky výsledné diagnózy. V každé části jsou studentům postupně odhaleny výsledky správně indikovaných vyšetření. Do diskuze jsou zapojeni všichni studenti, i Erasmáci, ke kterým mají vstřícný a mírnější přístup. Přes jazykovou bariéru jsem často znala odpověď na dotazy asistenta, i když mi správné stylistické vyjádření dělalo trochu problém. Šlo zejména o otázky týkající se detailnějších znalostí z patologie, patofyziologie, farmakologie a hlavně eponymat.

Jsem velmi vděčná za pevný teoretický základ nabytý na naší fakultě. Němečtí studenti se učí stejnou látku v poměrně menší hloubce a šíři než u nás. Všimla jsem si, že i jejich učebnice jsou mnohem tenčí. Kniha interny od Herolda (Innere Medizin), ze které se učí většina studentů a kterou mají i sekundáři na oddělení, je tloušťkou podobná knize Vnitřní lékařství od prof. Klenera, avšak ve formátu A5.

Necelý půlrok pobytu v Hamburku mi kromě zlepšení jazykových dovedností dal mnoho. Naučila jsem se německému pořádku a systematičnosti práce, které jsou možná příčinou jejich skvělé organizovanosti v nemocnici, na univerzitě i mimo ni.

Zjistila jsem, že jsem samostatnější – musela jsem se naučit umět hospodařit se stipendiem, které na poměry Hamburku není zas tak štědré, seznamovat se s novými lidmi a dobře s nimi vycházet, protože dobrá komunikace je základem přežití ve velkoměstě. V Hamburku totiž narazíte na lidi z různých koutů světa. Pro vzájemnou komunikaci však není důležité, odkud kdo pochází, ale jakou máme společnou cestu.

Thao Sandy Nguyen, studentka 5. ročníku VL

Rozhovory

Moin Moin z Hamburku!

Do Čech jsem přiletěla z Vietnamu ve 13 letech za lepším vzděláním a životem. Byl pro mě kulturní šok ocitnout se v zemi, kde vám nikdo nerozumí, a vy nerozumíte nikomu. Abych zde mohla studovat, musela jsem jazykovou bariéru překonat a vše rychle dohnat. Člověk se dobře naučí plavat, když je hozen do vody. Zažít něco podobného v jiné zemi, poznat novou kulturu a rychle se naučit novému jazyku bylo pro mě výzvou a super příležitostí.

Zvolila jsem druhé největší město v Německu, kde se lidé zdraví Moin Moin nebo námořnicky Ahoi! – přístav Hamburk, konkrétně Universitätsklinikum Eppendorf. Abych se stačila naučit jazyk a poznat místní kulturu, zvolila jsem pobyt na dva semestry. Díky individuálnímu studijnímu plánu a vstřícnosti našich přednostů nebudu muset prodlužovat studium. Většina předmětů a některé zkoušky mi byly již uznány.

73672

Klinická výuka jako u Dr. House…

Akademický rok je na zdejší univerzitě rozdělen na 3 trimestry. Studenti v klinických letech si vybírají pro každý trimestr tematické bloky, které jsou zakončeny praktickou a písemnou zkouškou. Celý edukační systém má za cíl jediné, a to zanechat hlubší paměťovou stopu důležitých lékařských znalostí použitelných pro budoucí klinickou praxi. Studium je živé a interaktivní. Člověk si nejvíce zapamatuje a naučí se, když učí někoho jiného, nebo o dané problematice otevřeně diskutuje. Přednášky (trvající max. 45 minut) jsou často ve formě kazuistik s dodatky teoretického základu. Důraz je kladen na pochopení souvislostí s klinikou. Studenti se během přednášky odvažují více než u nás přerušovat a dotazovat se. Na konci každé přednášky a semináře je rozdán studentům dotazník o hodnocení kvality výuky.

Klinické semináře z interny ve mně zanechaly asi nejhlubší dojem. Většina mediků jistě zná Dr. House a říká si, že to tak nikde v realitě nemůže fungovat. Vybavuje se vám scéna, kdy Dr. House přichází za svým týmem do lékařského pokoje s deskami se složitým případem, který s plnou vážností rozebírají? Cítila jsem se jako u Dr. House. Vyučující rozdá desky s kazuistikou reálného pacienta z nemocniční databáze.

Z řad studentů se určí moderátor diskuze, který si stoupne k tabuli před ostatní, vypíše hlavní symptomy, s nimiž pacient přichází, a začíná diskuze. Na co je nutné pomýšlet a co hned vyloučit? Na co zaměřit pozornost při fyzikálním vyšetření? Jaká vyšetření první volby indikovat? Jako v každém díle Dr. House i zde padly diagnózy systémový lupus, amyloidóza, intoxikace a tumor. Nad vším má dohled přísedící odborný asistent, který se zapojuje pouze při teoretických nesrovnalostech. Výslednou diagnózu zná jen učitel.

73670

… pevné teoretické základy z naší fakulty

Seminář je rozdělen na několik částí podle chronologického postupu skládání mozaiky výsledné diagnózy. V každé části jsou studentům postupně odhaleny výsledky správně indikovaných vyšetření. Do diskuze jsou zapojeni všichni studenti, i Erasmáci, ke kterým mají vstřícný a mírnější přístup. Přes jazykovou bariéru jsem často znala odpověď na dotazy asistenta, i když mi správné stylistické vyjádření dělalo trochu problém. Šlo zejména o otázky týkající se detailnějších znalostí z patologie, patofyziologie, farmakologie a hlavně eponymat.

Jsem velmi vděčná za pevný teoretický základ nabytý na naší fakultě. Němečtí studenti se učí stejnou látku v poměrně menší hloubce a šíři než u nás. Všimla jsem si, že i jejich učebnice jsou mnohem tenčí. Kniha interny od Herolda (Innere Medizin), ze které se učí většina studentů a kterou mají i sekundáři na oddělení, je tloušťkou podobná knize Vnitřní lékařství od prof. Klenera, avšak ve formátu A5.

Necelý půlrok pobytu v Hamburku mi kromě zlepšení jazykových dovedností dal mnoho. Naučila jsem se německému pořádku a systematičnosti práce, které jsou možná příčinou jejich skvělé organizovanosti v nemocnici, na univerzitě i mimo ni.

Zjistila jsem, že jsem samostatnější – musela jsem se naučit umět hospodařit se stipendiem, které na poměry Hamburku není zas tak štědré, seznamovat se s novými lidmi a dobře s nimi vycházet, protože dobrá komunikace je základem přežití ve velkoměstě. V Hamburku totiž narazíte na lidi z různých koutů světa. Pro vzájemnou komunikaci však není důležité, odkud kdo pochází, ale jakou máme společnou cestu.

Thao Sandy Nguyen, studentka 5. ročníku VL

Téma

Moin Moin z Hamburku!

Do Čech jsem přiletěla z Vietnamu ve 13 letech za lepším vzděláním a životem. Byl pro mě kulturní šok ocitnout se v zemi, kde vám nikdo nerozumí, a vy nerozumíte nikomu. Abych zde mohla studovat, musela jsem jazykovou bariéru překonat a vše rychle dohnat. Člověk se dobře naučí plavat, když je hozen do vody. Zažít něco podobného v jiné zemi, poznat novou kulturu a rychle se naučit novému jazyku bylo pro mě výzvou a super příležitostí.

Zvolila jsem druhé největší město v Německu, kde se lidé zdraví Moin Moin nebo námořnicky Ahoi! – přístav Hamburk, konkrétně Universitätsklinikum Eppendorf. Abych se stačila naučit jazyk a poznat místní kulturu, zvolila jsem pobyt na dva semestry. Díky individuálnímu studijnímu plánu a vstřícnosti našich přednostů nebudu muset prodlužovat studium. Většina předmětů a některé zkoušky mi byly již uznány.

73672

Klinická výuka jako u Dr. House…

Akademický rok je na zdejší univerzitě rozdělen na 3 trimestry. Studenti v klinických letech si vybírají pro každý trimestr tematické bloky, které jsou zakončeny praktickou a písemnou zkouškou. Celý edukační systém má za cíl jediné, a to zanechat hlubší paměťovou stopu důležitých lékařských znalostí použitelných pro budoucí klinickou praxi. Studium je živé a interaktivní. Člověk si nejvíce zapamatuje a naučí se, když učí někoho jiného, nebo o dané problematice otevřeně diskutuje. Přednášky (trvající max. 45 minut) jsou často ve formě kazuistik s dodatky teoretického základu. Důraz je kladen na pochopení souvislostí s klinikou. Studenti se během přednášky odvažují více než u nás přerušovat a dotazovat se. Na konci každé přednášky a semináře je rozdán studentům dotazník o hodnocení kvality výuky.

Klinické semináře z interny ve mně zanechaly asi nejhlubší dojem. Většina mediků jistě zná Dr. House a říká si, že to tak nikde v realitě nemůže fungovat. Vybavuje se vám scéna, kdy Dr. House přichází za svým týmem do lékařského pokoje s deskami se složitým případem, který s plnou vážností rozebírají? Cítila jsem se jako u Dr. House. Vyučující rozdá desky s kazuistikou reálného pacienta z nemocniční databáze.

Z řad studentů se určí moderátor diskuze, který si stoupne k tabuli před ostatní, vypíše hlavní symptomy, s nimiž pacient přichází, a začíná diskuze. Na co je nutné pomýšlet a co hned vyloučit? Na co zaměřit pozornost při fyzikálním vyšetření? Jaká vyšetření první volby indikovat? Jako v každém díle Dr. House i zde padly diagnózy systémový lupus, amyloidóza, intoxikace a tumor. Nad vším má dohled přísedící odborný asistent, který se zapojuje pouze při teoretických nesrovnalostech. Výslednou diagnózu zná jen učitel.

73670

… pevné teoretické základy z naší fakulty

Seminář je rozdělen na několik částí podle chronologického postupu skládání mozaiky výsledné diagnózy. V každé části jsou studentům postupně odhaleny výsledky správně indikovaných vyšetření. Do diskuze jsou zapojeni všichni studenti, i Erasmáci, ke kterým mají vstřícný a mírnější přístup. Přes jazykovou bariéru jsem často znala odpověď na dotazy asistenta, i když mi správné stylistické vyjádření dělalo trochu problém. Šlo zejména o otázky týkající se detailnějších znalostí z patologie, patofyziologie, farmakologie a hlavně eponymat.

Jsem velmi vděčná za pevný teoretický základ nabytý na naší fakultě. Němečtí studenti se učí stejnou látku v poměrně menší hloubce a šíři než u nás. Všimla jsem si, že i jejich učebnice jsou mnohem tenčí. Kniha interny od Herolda (Innere Medizin), ze které se učí většina studentů a kterou mají i sekundáři na oddělení, je tloušťkou podobná knize Vnitřní lékařství od prof. Klenera, avšak ve formátu A5.

Necelý půlrok pobytu v Hamburku mi kromě zlepšení jazykových dovedností dal mnoho. Naučila jsem se německému pořádku a systematičnosti práce, které jsou možná příčinou jejich skvělé organizovanosti v nemocnici, na univerzitě i mimo ni.

Zjistila jsem, že jsem samostatnější – musela jsem se naučit umět hospodařit se stipendiem, které na poměry Hamburku není zas tak štědré, seznamovat se s novými lidmi a dobře s nimi vycházet, protože dobrá komunikace je základem přežití ve velkoměstě. V Hamburku totiž narazíte na lidi z různých koutů světa. Pro vzájemnou komunikaci však není důležité, odkud kdo pochází, ale jakou máme společnou cestu.

Thao Sandy Nguyen, studentka 5. ročníku VL

Co pro mě znamená Jednička

Moin Moin z Hamburku!

Do Čech jsem přiletěla z Vietnamu ve 13 letech za lepším vzděláním a životem. Byl pro mě kulturní šok ocitnout se v zemi, kde vám nikdo nerozumí, a vy nerozumíte nikomu. Abych zde mohla studovat, musela jsem jazykovou bariéru překonat a vše rychle dohnat. Člověk se dobře naučí plavat, když je hozen do vody. Zažít něco podobného v jiné zemi, poznat novou kulturu a rychle se naučit novému jazyku bylo pro mě výzvou a super příležitostí.

Zvolila jsem druhé největší město v Německu, kde se lidé zdraví Moin Moin nebo námořnicky Ahoi! – přístav Hamburk, konkrétně Universitätsklinikum Eppendorf. Abych se stačila naučit jazyk a poznat místní kulturu, zvolila jsem pobyt na dva semestry. Díky individuálnímu studijnímu plánu a vstřícnosti našich přednostů nebudu muset prodlužovat studium. Většina předmětů a některé zkoušky mi byly již uznány.

73672

Klinická výuka jako u Dr. House…

Akademický rok je na zdejší univerzitě rozdělen na 3 trimestry. Studenti v klinických letech si vybírají pro každý trimestr tematické bloky, které jsou zakončeny praktickou a písemnou zkouškou. Celý edukační systém má za cíl jediné, a to zanechat hlubší paměťovou stopu důležitých lékařských znalostí použitelných pro budoucí klinickou praxi. Studium je živé a interaktivní. Člověk si nejvíce zapamatuje a naučí se, když učí někoho jiného, nebo o dané problematice otevřeně diskutuje. Přednášky (trvající max. 45 minut) jsou často ve formě kazuistik s dodatky teoretického základu. Důraz je kladen na pochopení souvislostí s klinikou. Studenti se během přednášky odvažují více než u nás přerušovat a dotazovat se. Na konci každé přednášky a semináře je rozdán studentům dotazník o hodnocení kvality výuky.

Klinické semináře z interny ve mně zanechaly asi nejhlubší dojem. Většina mediků jistě zná Dr. House a říká si, že to tak nikde v realitě nemůže fungovat. Vybavuje se vám scéna, kdy Dr. House přichází za svým týmem do lékařského pokoje s deskami se složitým případem, který s plnou vážností rozebírají? Cítila jsem se jako u Dr. House. Vyučující rozdá desky s kazuistikou reálného pacienta z nemocniční databáze.

Z řad studentů se určí moderátor diskuze, který si stoupne k tabuli před ostatní, vypíše hlavní symptomy, s nimiž pacient přichází, a začíná diskuze. Na co je nutné pomýšlet a co hned vyloučit? Na co zaměřit pozornost při fyzikálním vyšetření? Jaká vyšetření první volby indikovat? Jako v každém díle Dr. House i zde padly diagnózy systémový lupus, amyloidóza, intoxikace a tumor. Nad vším má dohled přísedící odborný asistent, který se zapojuje pouze při teoretických nesrovnalostech. Výslednou diagnózu zná jen učitel.

73670

… pevné teoretické základy z naší fakulty

Seminář je rozdělen na několik částí podle chronologického postupu skládání mozaiky výsledné diagnózy. V každé části jsou studentům postupně odhaleny výsledky správně indikovaných vyšetření. Do diskuze jsou zapojeni všichni studenti, i Erasmáci, ke kterým mají vstřícný a mírnější přístup. Přes jazykovou bariéru jsem často znala odpověď na dotazy asistenta, i když mi správné stylistické vyjádření dělalo trochu problém. Šlo zejména o otázky týkající se detailnějších znalostí z patologie, patofyziologie, farmakologie a hlavně eponymat.

Jsem velmi vděčná za pevný teoretický základ nabytý na naší fakultě. Němečtí studenti se učí stejnou látku v poměrně menší hloubce a šíři než u nás. Všimla jsem si, že i jejich učebnice jsou mnohem tenčí. Kniha interny od Herolda (Innere Medizin), ze které se učí většina studentů a kterou mají i sekundáři na oddělení, je tloušťkou podobná knize Vnitřní lékařství od prof. Klenera, avšak ve formátu A5.

Necelý půlrok pobytu v Hamburku mi kromě zlepšení jazykových dovedností dal mnoho. Naučila jsem se německému pořádku a systematičnosti práce, které jsou možná příčinou jejich skvělé organizovanosti v nemocnici, na univerzitě i mimo ni.

Zjistila jsem, že jsem samostatnější – musela jsem se naučit umět hospodařit se stipendiem, které na poměry Hamburku není zas tak štědré, seznamovat se s novými lidmi a dobře s nimi vycházet, protože dobrá komunikace je základem přežití ve velkoměstě. V Hamburku totiž narazíte na lidi z různých koutů světa. Pro vzájemnou komunikaci však není důležité, odkud kdo pochází, ale jakou máme společnou cestu.

Thao Sandy Nguyen, studentka 5. ročníku VL

Jednička ve vědě

Moin Moin z Hamburku!

Do Čech jsem přiletěla z Vietnamu ve 13 letech za lepším vzděláním a životem. Byl pro mě kulturní šok ocitnout se v zemi, kde vám nikdo nerozumí, a vy nerozumíte nikomu. Abych zde mohla studovat, musela jsem jazykovou bariéru překonat a vše rychle dohnat. Člověk se dobře naučí plavat, když je hozen do vody. Zažít něco podobného v jiné zemi, poznat novou kulturu a rychle se naučit novému jazyku bylo pro mě výzvou a super příležitostí.

Zvolila jsem druhé největší město v Německu, kde se lidé zdraví Moin Moin nebo námořnicky Ahoi! – přístav Hamburk, konkrétně Universitätsklinikum Eppendorf. Abych se stačila naučit jazyk a poznat místní kulturu, zvolila jsem pobyt na dva semestry. Díky individuálnímu studijnímu plánu a vstřícnosti našich přednostů nebudu muset prodlužovat studium. Většina předmětů a některé zkoušky mi byly již uznány.

73672

Klinická výuka jako u Dr. House…

Akademický rok je na zdejší univerzitě rozdělen na 3 trimestry. Studenti v klinických letech si vybírají pro každý trimestr tematické bloky, které jsou zakončeny praktickou a písemnou zkouškou. Celý edukační systém má za cíl jediné, a to zanechat hlubší paměťovou stopu důležitých lékařských znalostí použitelných pro budoucí klinickou praxi. Studium je živé a interaktivní. Člověk si nejvíce zapamatuje a naučí se, když učí někoho jiného, nebo o dané problematice otevřeně diskutuje. Přednášky (trvající max. 45 minut) jsou často ve formě kazuistik s dodatky teoretického základu. Důraz je kladen na pochopení souvislostí s klinikou. Studenti se během přednášky odvažují více než u nás přerušovat a dotazovat se. Na konci každé přednášky a semináře je rozdán studentům dotazník o hodnocení kvality výuky.

Klinické semináře z interny ve mně zanechaly asi nejhlubší dojem. Většina mediků jistě zná Dr. House a říká si, že to tak nikde v realitě nemůže fungovat. Vybavuje se vám scéna, kdy Dr. House přichází za svým týmem do lékařského pokoje s deskami se složitým případem, který s plnou vážností rozebírají? Cítila jsem se jako u Dr. House. Vyučující rozdá desky s kazuistikou reálného pacienta z nemocniční databáze.

Z řad studentů se určí moderátor diskuze, který si stoupne k tabuli před ostatní, vypíše hlavní symptomy, s nimiž pacient přichází, a začíná diskuze. Na co je nutné pomýšlet a co hned vyloučit? Na co zaměřit pozornost při fyzikálním vyšetření? Jaká vyšetření první volby indikovat? Jako v každém díle Dr. House i zde padly diagnózy systémový lupus, amyloidóza, intoxikace a tumor. Nad vším má dohled přísedící odborný asistent, který se zapojuje pouze při teoretických nesrovnalostech. Výslednou diagnózu zná jen učitel.

73670

… pevné teoretické základy z naší fakulty

Seminář je rozdělen na několik částí podle chronologického postupu skládání mozaiky výsledné diagnózy. V každé části jsou studentům postupně odhaleny výsledky správně indikovaných vyšetření. Do diskuze jsou zapojeni všichni studenti, i Erasmáci, ke kterým mají vstřícný a mírnější přístup. Přes jazykovou bariéru jsem často znala odpověď na dotazy asistenta, i když mi správné stylistické vyjádření dělalo trochu problém. Šlo zejména o otázky týkající se detailnějších znalostí z patologie, patofyziologie, farmakologie a hlavně eponymat.

Jsem velmi vděčná za pevný teoretický základ nabytý na naší fakultě. Němečtí studenti se učí stejnou látku v poměrně menší hloubce a šíři než u nás. Všimla jsem si, že i jejich učebnice jsou mnohem tenčí. Kniha interny od Herolda (Innere Medizin), ze které se učí většina studentů a kterou mají i sekundáři na oddělení, je tloušťkou podobná knize Vnitřní lékařství od prof. Klenera, avšak ve formátu A5.

Necelý půlrok pobytu v Hamburku mi kromě zlepšení jazykových dovedností dal mnoho. Naučila jsem se německému pořádku a systematičnosti práce, které jsou možná příčinou jejich skvělé organizovanosti v nemocnici, na univerzitě i mimo ni.

Zjistila jsem, že jsem samostatnější – musela jsem se naučit umět hospodařit se stipendiem, které na poměry Hamburku není zas tak štědré, seznamovat se s novými lidmi a dobře s nimi vycházet, protože dobrá komunikace je základem přežití ve velkoměstě. V Hamburku totiž narazíte na lidi z různých koutů světa. Pro vzájemnou komunikaci však není důležité, odkud kdo pochází, ale jakou máme společnou cestu.

Thao Sandy Nguyen, studentka 5. ročníku VL

Erasmus a stáže

Moin Moin z Hamburku!

Do Čech jsem přiletěla z Vietnamu ve 13 letech za lepším vzděláním a životem. Byl pro mě kulturní šok ocitnout se v zemi, kde vám nikdo nerozumí, a vy nerozumíte nikomu. Abych zde mohla studovat, musela jsem jazykovou bariéru překonat a vše rychle dohnat. Člověk se dobře naučí plavat, když je hozen do vody. Zažít něco podobného v jiné zemi, poznat novou kulturu a rychle se naučit novému jazyku bylo pro mě výzvou a super příležitostí.

Zvolila jsem druhé největší město v Německu, kde se lidé zdraví Moin Moin nebo námořnicky Ahoi! – přístav Hamburk, konkrétně Universitätsklinikum Eppendorf. Abych se stačila naučit jazyk a poznat místní kulturu, zvolila jsem pobyt na dva semestry. Díky individuálnímu studijnímu plánu a vstřícnosti našich přednostů nebudu muset prodlužovat studium. Většina předmětů a některé zkoušky mi byly již uznány.

73672

Klinická výuka jako u Dr. House…

Akademický rok je na zdejší univerzitě rozdělen na 3 trimestry. Studenti v klinických letech si vybírají pro každý trimestr tematické bloky, které jsou zakončeny praktickou a písemnou zkouškou. Celý edukační systém má za cíl jediné, a to zanechat hlubší paměťovou stopu důležitých lékařských znalostí použitelných pro budoucí klinickou praxi. Studium je živé a interaktivní. Člověk si nejvíce zapamatuje a naučí se, když učí někoho jiného, nebo o dané problematice otevřeně diskutuje. Přednášky (trvající max. 45 minut) jsou často ve formě kazuistik s dodatky teoretického základu. Důraz je kladen na pochopení souvislostí s klinikou. Studenti se během přednášky odvažují více než u nás přerušovat a dotazovat se. Na konci každé přednášky a semináře je rozdán studentům dotazník o hodnocení kvality výuky.

Klinické semináře z interny ve mně zanechaly asi nejhlubší dojem. Většina mediků jistě zná Dr. House a říká si, že to tak nikde v realitě nemůže fungovat. Vybavuje se vám scéna, kdy Dr. House přichází za svým týmem do lékařského pokoje s deskami se složitým případem, který s plnou vážností rozebírají? Cítila jsem se jako u Dr. House. Vyučující rozdá desky s kazuistikou reálného pacienta z nemocniční databáze.

Z řad studentů se určí moderátor diskuze, který si stoupne k tabuli před ostatní, vypíše hlavní symptomy, s nimiž pacient přichází, a začíná diskuze. Na co je nutné pomýšlet a co hned vyloučit? Na co zaměřit pozornost při fyzikálním vyšetření? Jaká vyšetření první volby indikovat? Jako v každém díle Dr. House i zde padly diagnózy systémový lupus, amyloidóza, intoxikace a tumor. Nad vším má dohled přísedící odborný asistent, který se zapojuje pouze při teoretických nesrovnalostech. Výslednou diagnózu zná jen učitel.

73670

… pevné teoretické základy z naší fakulty

Seminář je rozdělen na několik částí podle chronologického postupu skládání mozaiky výsledné diagnózy. V každé části jsou studentům postupně odhaleny výsledky správně indikovaných vyšetření. Do diskuze jsou zapojeni všichni studenti, i Erasmáci, ke kterým mají vstřícný a mírnější přístup. Přes jazykovou bariéru jsem často znala odpověď na dotazy asistenta, i když mi správné stylistické vyjádření dělalo trochu problém. Šlo zejména o otázky týkající se detailnějších znalostí z patologie, patofyziologie, farmakologie a hlavně eponymat.

Jsem velmi vděčná za pevný teoretický základ nabytý na naší fakultě. Němečtí studenti se učí stejnou látku v poměrně menší hloubce a šíři než u nás. Všimla jsem si, že i jejich učebnice jsou mnohem tenčí. Kniha interny od Herolda (Innere Medizin), ze které se učí většina studentů a kterou mají i sekundáři na oddělení, je tloušťkou podobná knize Vnitřní lékařství od prof. Klenera, avšak ve formátu A5.

Necelý půlrok pobytu v Hamburku mi kromě zlepšení jazykových dovedností dal mnoho. Naučila jsem se německému pořádku a systematičnosti práce, které jsou možná příčinou jejich skvělé organizovanosti v nemocnici, na univerzitě i mimo ni.

Zjistila jsem, že jsem samostatnější – musela jsem se naučit umět hospodařit se stipendiem, které na poměry Hamburku není zas tak štědré, seznamovat se s novými lidmi a dobře s nimi vycházet, protože dobrá komunikace je základem přežití ve velkoměstě. V Hamburku totiž narazíte na lidi z různých koutů světa. Pro vzájemnou komunikaci však není důležité, odkud kdo pochází, ale jakou máme společnou cestu.

Thao Sandy Nguyen, studentka 5. ročníku VL