1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Aktuální číslo

Mladí, nadšení, poznáníchtiví aneb Když je věda super!

Letošního 17. ročníku Studentské vědecké konference (SVK) se zúčastnilo 84 pre- či postgraduálních studentů, kteří prezentovali celkem 76 prací. Ti, kteří dopadli ze všech nejlépe, se shodují, že ačkoli jsou teprve na startovní čáře svého bádání, chtěli by v něm pokračovat i nadále a podílet se na odhalování dosud nepoznaných záhad lidského organismu. Všichni jsou také zajedno v tom, že pro tvůrčí práci je ve vztahu školitele a školence důležitá chuť, ochota, vstřícnost a komunikace, ale také potřeba sednout si lidsky :)

Vítězům všech čtyř kategorií jsme položili následující otázky:

1. V čem vás baví věda?

2. Co bylo na vaší práci nejtěžší a co nejzajímavější?

3. Proč jste se přihlásili do SVK a jakou největší zkušenost jste si odnesli?

Martin Kaňa, 5. ročník VL

Sekce: pregraduální teoretická

Práce: Patomorfologické změny v autologních transplantátech ušní chrupavky

Školitel: prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc., Ústav patologie

1. Vědecká práce je velmi kreativní činnost, která člověku umožní vyzkoušet si znalosti a nápady v praxi. Současně mu dovoluje proniknout mnohem hlouběji do dané problematiky, než je tomu při běžném studiu. Je to příjemné zpestření – pracovat a zároveň se učit a věnovat tomu, co vás baví.

2. Nejtěžší byly pravděpodobně sběr a systematické zpracování dat. Současně dostupnost článků, potřebných ke zorientování se v dané problematice, je často nedostatečná. Satisfakcí je pak vyhodnocování a chvíle, kdy se člověk dostane k zajímavým výsledkům. To je velmi povzbudivý pocit.

3. SVK jsem se zúčastnil již podruhé. Je to jedinečná příležitost podělit se o své výsledky a současně si vyzkoušet jejich prezentaci před publikem a odbornou komisí. Velkou zkušeností je i následná diskuse, která bývá často podnětná a může člověka dovést i k nápadům, co na výzkumu vylepšit, případně jak v něm pokračovat. Současně má možnost seznámit se s pracemi ostatních studentů.

Kristýna Kučerová, 6. ročník VL

Sekce: pregraduální klinická

Práce: Pouliční screening metabolického syndromu a dalších faktorů civilizačních nemocí

Školitel MUDr. Jan Brož, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol

1. Věda je super! Nejvíc mě baví, že člověk může něco nového objevit, dokázat, zjistit, výsledky dále aplikovat v praxi – a třeba tím i někomu pomoci.

2. V mé práci jsme hodnotili údaje od 526 účastníků Světového dne diabetu ze šesti měst ČR. Nejtěžší bylo získat dotazníky, které museli účastníci vyplňovat, dobrovolníci z IFMSA CZ pak měli za úkol mi poslat data. Nejzajímavější byl určitě výsledek zkoumání a také to, že práce měla i klinický význam. Při našem screeningu jsme totiž našli diabetičku 1. typu, která o své nemoci nevěděla, několik diabetiků 2. typu a několik pacientů s již diagnostikovaným diabetem, kteří ale nedodržovali léčbu nebo ji neměli správně nastavenou, protože měli zvýšenou glykémii.

3. SVK je výborná akce, kde si studenti mohou vyzkoušet prezentaci svých prací „nanečisto“ ještě v prostředí školy, a tím se připravit na budoucí potenciální konference. Přednášet před porotou a vyučujícími není jednoduché, navíc vejít se do 10 minut a říct vše podstatné dostatečně srozumitelně, dá také pěknou práci. Ale kdo rád nesoutěží a nepokouší se o výhry? J

MUDr. Jan Válka, X. ročník DSP

Sekce: postgraduální klinická

Práce: Role DNA reparačních mechanismů v patogenezi myelodysplastického syndromu

Školitel: doc. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc., Ústav klinické a experimentální hematologie

1. Věda je pro mne v první řadě zcela jiným pohledem na medicínu. Jako klinik mám díky ní možnost poznat množství laboratorních metod či postupů a mám představu o tom, jak vypadají vyšetření, která v praxi indikuji. Dále mě baví poznávání dosud nepublikovaných faktů a patogenetických vztahů. Mimo to je lákavá možnost zúčastňovat se vědeckých konferencí a prezentovat vlastní výsledky.

2. Nejtěžší byla zpočátku praktická laboratorní technika, se kterou jsem neměl žádné zkušenosti. Často je také obtížné realizovat nápady, jak by se dala určitá věc vyšetřit. Říkáte si, že by bylo skvělé vyzkoušet tu nebo tamtu metodu a získat krásné výsledky, ale potom následují týdny přemýšlení, sestavování protokolu a shánění potřebného materiálu. Naopak nejzajímavější bylo studium získaných dat, jejich hodnocení z nových a nových úhlů pohledu, statistické zpracování a hledání možných souvislostí.

3. Každoročně máme na ÚHKT konferenci postgraduálních studentů ústavu, kterou se mi loni podařilo vyhrát, byl jsem tedy zvědavý, jak mé výsledky zaujmout na celofakultním fóru. Získal jsem přehled o tom, čím se kolegové zabývají, jaká témata jsou „v kurzu“. Překvapil mě vysoký počet účastníků zejména v klinické postgraduální sekci a také fakt, že prezentované práce byly vesměs velice kvalitní. Je škoda, že se SVK nezúčastnilo více pregraduálních studentů, kteří o DSP třeba dosud uvažují. Jistě by to pro mnohé bylo přínosem.

Mgr. Zdeňka Hanusová, X. ročník DSP

Sekce postgraduální teoretická

Příprava nových modelů pro studium prionových chorob v buněčných kulturách

školitel: doc. Ing. Karel Holada, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK

1. Vědci posouvají hranice poznání – vidíme neviděné, měříme neměřené, popisujeme nepopsané. Máme šanci ovlivnit budoucí vývoj našeho společenství, celé planety. A to je přeci skvělé!

2. Zabývám se prionovými chorobami, které jsou samy o sobě naprosto unikátní. Nejsou způsobeny viry, bakteriemi, ani dalšími parazity – jedná se o tělu vlastní bílkoviny, které se pouze změnou své prostorové struktury stávají patogenními. Postihují řadu savců včetně jelenovité zvěře, kterou v Severní Americe devastuje nemoc zvaná chronické chřadnutí jelenovitých. Situace je tak špatná, že se odborníci bojí možného vyhynutí celých populací těchto zvířat. V dubnu letošního roku byl první případ výskytu této extrémně nakažlivé, odolné a nevyléčitelné choroby zaznamenám i v Evropě. Při naší práci v laboratoři jsme se snažili vytvořit nové jednoduché modelové tkáňové kultury, které by mohly sloužit k výzkumu a porovnávání různých kmenů prionových onemocnění. Podle mého názoru je to důležité a zajímavé zároveň!

3. SVK jsem se zúčastnila již před dvěma lety, kdy jsem získala Mimořádnou cenu Grada. Nicméně vítězství v celé kategorii je samozřejmě mnohem víc povznášející a inspirativní :) Myslím si, že je velmi důležité, aby dobrý vědec uměl výsledky své práce i dobře prezentovat. Osobně proto vítám všechny příležitosti, kdy si veřejné vystoupení mohu vyzkoušet, a radím ostatním, aby činili totéž! Před konáním SVK jsem byla nervózní a nejistá, zda dokážu podat kvalitní výkon. Prezentace dalších účastníků byly velmi podnětné, o to víc si tedy vážím toho, že jsem v takové konkurenci uspěla. Poučení do budoucna zní – nebojte se, nepodceňujte se, buďte optimističtí!

Mladí vědci se však v počátcích kariéry setkají spíše s potřebou vytvářet a komentovat postery. Myslím si, že i pro tyto účely by formát SVK využívající plakátových sdělení mohl být velmi zajímavý.

jat


Rozhovory

Mladí, nadšení, poznáníchtiví aneb Když je věda super!

Letošního 17. ročníku Studentské vědecké konference (SVK) se zúčastnilo 84 pre- či postgraduálních studentů, kteří prezentovali celkem 76 prací. Ti, kteří dopadli ze všech nejlépe, se shodují, že ačkoli jsou teprve na startovní čáře svého bádání, chtěli by v něm pokračovat i nadále a podílet se na odhalování dosud nepoznaných záhad lidského organismu. Všichni jsou také zajedno v tom, že pro tvůrčí práci je ve vztahu školitele a školence důležitá chuť, ochota, vstřícnost a komunikace, ale také potřeba sednout si lidsky :)

Vítězům všech čtyř kategorií jsme položili následující otázky:

1. V čem vás baví věda?

2. Co bylo na vaší práci nejtěžší a co nejzajímavější?

3. Proč jste se přihlásili do SVK a jakou největší zkušenost jste si odnesli?

Martin Kaňa, 5. ročník VL

Sekce: pregraduální teoretická

Práce: Patomorfologické změny v autologních transplantátech ušní chrupavky

Školitel: prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc., Ústav patologie

1. Vědecká práce je velmi kreativní činnost, která člověku umožní vyzkoušet si znalosti a nápady v praxi. Současně mu dovoluje proniknout mnohem hlouběji do dané problematiky, než je tomu při běžném studiu. Je to příjemné zpestření – pracovat a zároveň se učit a věnovat tomu, co vás baví.

2. Nejtěžší byly pravděpodobně sběr a systematické zpracování dat. Současně dostupnost článků, potřebných ke zorientování se v dané problematice, je často nedostatečná. Satisfakcí je pak vyhodnocování a chvíle, kdy se člověk dostane k zajímavým výsledkům. To je velmi povzbudivý pocit.

3. SVK jsem se zúčastnil již podruhé. Je to jedinečná příležitost podělit se o své výsledky a současně si vyzkoušet jejich prezentaci před publikem a odbornou komisí. Velkou zkušeností je i následná diskuse, která bývá často podnětná a může člověka dovést i k nápadům, co na výzkumu vylepšit, případně jak v něm pokračovat. Současně má možnost seznámit se s pracemi ostatních studentů.

Kristýna Kučerová, 6. ročník VL

Sekce: pregraduální klinická

Práce: Pouliční screening metabolického syndromu a dalších faktorů civilizačních nemocí

Školitel MUDr. Jan Brož, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol

1. Věda je super! Nejvíc mě baví, že člověk může něco nového objevit, dokázat, zjistit, výsledky dále aplikovat v praxi – a třeba tím i někomu pomoci.

2. V mé práci jsme hodnotili údaje od 526 účastníků Světového dne diabetu ze šesti měst ČR. Nejtěžší bylo získat dotazníky, které museli účastníci vyplňovat, dobrovolníci z IFMSA CZ pak měli za úkol mi poslat data. Nejzajímavější byl určitě výsledek zkoumání a také to, že práce měla i klinický význam. Při našem screeningu jsme totiž našli diabetičku 1. typu, která o své nemoci nevěděla, několik diabetiků 2. typu a několik pacientů s již diagnostikovaným diabetem, kteří ale nedodržovali léčbu nebo ji neměli správně nastavenou, protože měli zvýšenou glykémii.

3. SVK je výborná akce, kde si studenti mohou vyzkoušet prezentaci svých prací „nanečisto“ ještě v prostředí školy, a tím se připravit na budoucí potenciální konference. Přednášet před porotou a vyučujícími není jednoduché, navíc vejít se do 10 minut a říct vše podstatné dostatečně srozumitelně, dá také pěknou práci. Ale kdo rád nesoutěží a nepokouší se o výhry? J

MUDr. Jan Válka, X. ročník DSP

Sekce: postgraduální klinická

Práce: Role DNA reparačních mechanismů v patogenezi myelodysplastického syndromu

Školitel: doc. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc., Ústav klinické a experimentální hematologie

1. Věda je pro mne v první řadě zcela jiným pohledem na medicínu. Jako klinik mám díky ní možnost poznat množství laboratorních metod či postupů a mám představu o tom, jak vypadají vyšetření, která v praxi indikuji. Dále mě baví poznávání dosud nepublikovaných faktů a patogenetických vztahů. Mimo to je lákavá možnost zúčastňovat se vědeckých konferencí a prezentovat vlastní výsledky.

2. Nejtěžší byla zpočátku praktická laboratorní technika, se kterou jsem neměl žádné zkušenosti. Často je také obtížné realizovat nápady, jak by se dala určitá věc vyšetřit. Říkáte si, že by bylo skvělé vyzkoušet tu nebo tamtu metodu a získat krásné výsledky, ale potom následují týdny přemýšlení, sestavování protokolu a shánění potřebného materiálu. Naopak nejzajímavější bylo studium získaných dat, jejich hodnocení z nových a nových úhlů pohledu, statistické zpracování a hledání možných souvislostí.

3. Každoročně máme na ÚHKT konferenci postgraduálních studentů ústavu, kterou se mi loni podařilo vyhrát, byl jsem tedy zvědavý, jak mé výsledky zaujmout na celofakultním fóru. Získal jsem přehled o tom, čím se kolegové zabývají, jaká témata jsou „v kurzu“. Překvapil mě vysoký počet účastníků zejména v klinické postgraduální sekci a také fakt, že prezentované práce byly vesměs velice kvalitní. Je škoda, že se SVK nezúčastnilo více pregraduálních studentů, kteří o DSP třeba dosud uvažují. Jistě by to pro mnohé bylo přínosem.

Mgr. Zdeňka Hanusová, X. ročník DSP

Sekce postgraduální teoretická

Příprava nových modelů pro studium prionových chorob v buněčných kulturách

školitel: doc. Ing. Karel Holada, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK

1. Vědci posouvají hranice poznání – vidíme neviděné, měříme neměřené, popisujeme nepopsané. Máme šanci ovlivnit budoucí vývoj našeho společenství, celé planety. A to je přeci skvělé!

2. Zabývám se prionovými chorobami, které jsou samy o sobě naprosto unikátní. Nejsou způsobeny viry, bakteriemi, ani dalšími parazity – jedná se o tělu vlastní bílkoviny, které se pouze změnou své prostorové struktury stávají patogenními. Postihují řadu savců včetně jelenovité zvěře, kterou v Severní Americe devastuje nemoc zvaná chronické chřadnutí jelenovitých. Situace je tak špatná, že se odborníci bojí možného vyhynutí celých populací těchto zvířat. V dubnu letošního roku byl první případ výskytu této extrémně nakažlivé, odolné a nevyléčitelné choroby zaznamenám i v Evropě. Při naší práci v laboratoři jsme se snažili vytvořit nové jednoduché modelové tkáňové kultury, které by mohly sloužit k výzkumu a porovnávání různých kmenů prionových onemocnění. Podle mého názoru je to důležité a zajímavé zároveň!

3. SVK jsem se zúčastnila již před dvěma lety, kdy jsem získala Mimořádnou cenu Grada. Nicméně vítězství v celé kategorii je samozřejmě mnohem víc povznášející a inspirativní :) Myslím si, že je velmi důležité, aby dobrý vědec uměl výsledky své práce i dobře prezentovat. Osobně proto vítám všechny příležitosti, kdy si veřejné vystoupení mohu vyzkoušet, a radím ostatním, aby činili totéž! Před konáním SVK jsem byla nervózní a nejistá, zda dokážu podat kvalitní výkon. Prezentace dalších účastníků byly velmi podnětné, o to víc si tedy vážím toho, že jsem v takové konkurenci uspěla. Poučení do budoucna zní – nebojte se, nepodceňujte se, buďte optimističtí!

Mladí vědci se však v počátcích kariéry setkají spíše s potřebou vytvářet a komentovat postery. Myslím si, že i pro tyto účely by formát SVK využívající plakátových sdělení mohl být velmi zajímavý.

jat


Téma

Mladí, nadšení, poznáníchtiví aneb Když je věda super!

Letošního 17. ročníku Studentské vědecké konference (SVK) se zúčastnilo 84 pre- či postgraduálních studentů, kteří prezentovali celkem 76 prací. Ti, kteří dopadli ze všech nejlépe, se shodují, že ačkoli jsou teprve na startovní čáře svého bádání, chtěli by v něm pokračovat i nadále a podílet se na odhalování dosud nepoznaných záhad lidského organismu. Všichni jsou také zajedno v tom, že pro tvůrčí práci je ve vztahu školitele a školence důležitá chuť, ochota, vstřícnost a komunikace, ale také potřeba sednout si lidsky :)

Vítězům všech čtyř kategorií jsme položili následující otázky:

1. V čem vás baví věda?

2. Co bylo na vaší práci nejtěžší a co nejzajímavější?

3. Proč jste se přihlásili do SVK a jakou největší zkušenost jste si odnesli?

Martin Kaňa, 5. ročník VL

Sekce: pregraduální teoretická

Práce: Patomorfologické změny v autologních transplantátech ušní chrupavky

Školitel: prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc., Ústav patologie

1. Vědecká práce je velmi kreativní činnost, která člověku umožní vyzkoušet si znalosti a nápady v praxi. Současně mu dovoluje proniknout mnohem hlouběji do dané problematiky, než je tomu při běžném studiu. Je to příjemné zpestření – pracovat a zároveň se učit a věnovat tomu, co vás baví.

2. Nejtěžší byly pravděpodobně sběr a systematické zpracování dat. Současně dostupnost článků, potřebných ke zorientování se v dané problematice, je často nedostatečná. Satisfakcí je pak vyhodnocování a chvíle, kdy se člověk dostane k zajímavým výsledkům. To je velmi povzbudivý pocit.

3. SVK jsem se zúčastnil již podruhé. Je to jedinečná příležitost podělit se o své výsledky a současně si vyzkoušet jejich prezentaci před publikem a odbornou komisí. Velkou zkušeností je i následná diskuse, která bývá často podnětná a může člověka dovést i k nápadům, co na výzkumu vylepšit, případně jak v něm pokračovat. Současně má možnost seznámit se s pracemi ostatních studentů.

Kristýna Kučerová, 6. ročník VL

Sekce: pregraduální klinická

Práce: Pouliční screening metabolického syndromu a dalších faktorů civilizačních nemocí

Školitel MUDr. Jan Brož, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol

1. Věda je super! Nejvíc mě baví, že člověk může něco nového objevit, dokázat, zjistit, výsledky dále aplikovat v praxi – a třeba tím i někomu pomoci.

2. V mé práci jsme hodnotili údaje od 526 účastníků Světového dne diabetu ze šesti měst ČR. Nejtěžší bylo získat dotazníky, které museli účastníci vyplňovat, dobrovolníci z IFMSA CZ pak měli za úkol mi poslat data. Nejzajímavější byl určitě výsledek zkoumání a také to, že práce měla i klinický význam. Při našem screeningu jsme totiž našli diabetičku 1. typu, která o své nemoci nevěděla, několik diabetiků 2. typu a několik pacientů s již diagnostikovaným diabetem, kteří ale nedodržovali léčbu nebo ji neměli správně nastavenou, protože měli zvýšenou glykémii.

3. SVK je výborná akce, kde si studenti mohou vyzkoušet prezentaci svých prací „nanečisto“ ještě v prostředí školy, a tím se připravit na budoucí potenciální konference. Přednášet před porotou a vyučujícími není jednoduché, navíc vejít se do 10 minut a říct vše podstatné dostatečně srozumitelně, dá také pěknou práci. Ale kdo rád nesoutěží a nepokouší se o výhry? J

MUDr. Jan Válka, X. ročník DSP

Sekce: postgraduální klinická

Práce: Role DNA reparačních mechanismů v patogenezi myelodysplastického syndromu

Školitel: doc. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc., Ústav klinické a experimentální hematologie

1. Věda je pro mne v první řadě zcela jiným pohledem na medicínu. Jako klinik mám díky ní možnost poznat množství laboratorních metod či postupů a mám představu o tom, jak vypadají vyšetření, která v praxi indikuji. Dále mě baví poznávání dosud nepublikovaných faktů a patogenetických vztahů. Mimo to je lákavá možnost zúčastňovat se vědeckých konferencí a prezentovat vlastní výsledky.

2. Nejtěžší byla zpočátku praktická laboratorní technika, se kterou jsem neměl žádné zkušenosti. Často je také obtížné realizovat nápady, jak by se dala určitá věc vyšetřit. Říkáte si, že by bylo skvělé vyzkoušet tu nebo tamtu metodu a získat krásné výsledky, ale potom následují týdny přemýšlení, sestavování protokolu a shánění potřebného materiálu. Naopak nejzajímavější bylo studium získaných dat, jejich hodnocení z nových a nových úhlů pohledu, statistické zpracování a hledání možných souvislostí.

3. Každoročně máme na ÚHKT konferenci postgraduálních studentů ústavu, kterou se mi loni podařilo vyhrát, byl jsem tedy zvědavý, jak mé výsledky zaujmout na celofakultním fóru. Získal jsem přehled o tom, čím se kolegové zabývají, jaká témata jsou „v kurzu“. Překvapil mě vysoký počet účastníků zejména v klinické postgraduální sekci a také fakt, že prezentované práce byly vesměs velice kvalitní. Je škoda, že se SVK nezúčastnilo více pregraduálních studentů, kteří o DSP třeba dosud uvažují. Jistě by to pro mnohé bylo přínosem.

Mgr. Zdeňka Hanusová, X. ročník DSP

Sekce postgraduální teoretická

Příprava nových modelů pro studium prionových chorob v buněčných kulturách

školitel: doc. Ing. Karel Holada, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK

1. Vědci posouvají hranice poznání – vidíme neviděné, měříme neměřené, popisujeme nepopsané. Máme šanci ovlivnit budoucí vývoj našeho společenství, celé planety. A to je přeci skvělé!

2. Zabývám se prionovými chorobami, které jsou samy o sobě naprosto unikátní. Nejsou způsobeny viry, bakteriemi, ani dalšími parazity – jedná se o tělu vlastní bílkoviny, které se pouze změnou své prostorové struktury stávají patogenními. Postihují řadu savců včetně jelenovité zvěře, kterou v Severní Americe devastuje nemoc zvaná chronické chřadnutí jelenovitých. Situace je tak špatná, že se odborníci bojí možného vyhynutí celých populací těchto zvířat. V dubnu letošního roku byl první případ výskytu této extrémně nakažlivé, odolné a nevyléčitelné choroby zaznamenám i v Evropě. Při naší práci v laboratoři jsme se snažili vytvořit nové jednoduché modelové tkáňové kultury, které by mohly sloužit k výzkumu a porovnávání různých kmenů prionových onemocnění. Podle mého názoru je to důležité a zajímavé zároveň!

3. SVK jsem se zúčastnila již před dvěma lety, kdy jsem získala Mimořádnou cenu Grada. Nicméně vítězství v celé kategorii je samozřejmě mnohem víc povznášející a inspirativní :) Myslím si, že je velmi důležité, aby dobrý vědec uměl výsledky své práce i dobře prezentovat. Osobně proto vítám všechny příležitosti, kdy si veřejné vystoupení mohu vyzkoušet, a radím ostatním, aby činili totéž! Před konáním SVK jsem byla nervózní a nejistá, zda dokážu podat kvalitní výkon. Prezentace dalších účastníků byly velmi podnětné, o to víc si tedy vážím toho, že jsem v takové konkurenci uspěla. Poučení do budoucna zní – nebojte se, nepodceňujte se, buďte optimističtí!

Mladí vědci se však v počátcích kariéry setkají spíše s potřebou vytvářet a komentovat postery. Myslím si, že i pro tyto účely by formát SVK využívající plakátových sdělení mohl být velmi zajímavý.

jat


Co pro mě znamená Jednička

Mladí, nadšení, poznáníchtiví aneb Když je věda super!

Letošního 17. ročníku Studentské vědecké konference (SVK) se zúčastnilo 84 pre- či postgraduálních studentů, kteří prezentovali celkem 76 prací. Ti, kteří dopadli ze všech nejlépe, se shodují, že ačkoli jsou teprve na startovní čáře svého bádání, chtěli by v něm pokračovat i nadále a podílet se na odhalování dosud nepoznaných záhad lidského organismu. Všichni jsou také zajedno v tom, že pro tvůrčí práci je ve vztahu školitele a školence důležitá chuť, ochota, vstřícnost a komunikace, ale také potřeba sednout si lidsky :)

Vítězům všech čtyř kategorií jsme položili následující otázky:

1. V čem vás baví věda?

2. Co bylo na vaší práci nejtěžší a co nejzajímavější?

3. Proč jste se přihlásili do SVK a jakou největší zkušenost jste si odnesli?

Martin Kaňa, 5. ročník VL

Sekce: pregraduální teoretická

Práce: Patomorfologické změny v autologních transplantátech ušní chrupavky

Školitel: prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc., Ústav patologie

1. Vědecká práce je velmi kreativní činnost, která člověku umožní vyzkoušet si znalosti a nápady v praxi. Současně mu dovoluje proniknout mnohem hlouběji do dané problematiky, než je tomu při běžném studiu. Je to příjemné zpestření – pracovat a zároveň se učit a věnovat tomu, co vás baví.

2. Nejtěžší byly pravděpodobně sběr a systematické zpracování dat. Současně dostupnost článků, potřebných ke zorientování se v dané problematice, je často nedostatečná. Satisfakcí je pak vyhodnocování a chvíle, kdy se člověk dostane k zajímavým výsledkům. To je velmi povzbudivý pocit.

3. SVK jsem se zúčastnil již podruhé. Je to jedinečná příležitost podělit se o své výsledky a současně si vyzkoušet jejich prezentaci před publikem a odbornou komisí. Velkou zkušeností je i následná diskuse, která bývá často podnětná a může člověka dovést i k nápadům, co na výzkumu vylepšit, případně jak v něm pokračovat. Současně má možnost seznámit se s pracemi ostatních studentů.

Kristýna Kučerová, 6. ročník VL

Sekce: pregraduální klinická

Práce: Pouliční screening metabolického syndromu a dalších faktorů civilizačních nemocí

Školitel MUDr. Jan Brož, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol

1. Věda je super! Nejvíc mě baví, že člověk může něco nového objevit, dokázat, zjistit, výsledky dále aplikovat v praxi – a třeba tím i někomu pomoci.

2. V mé práci jsme hodnotili údaje od 526 účastníků Světového dne diabetu ze šesti měst ČR. Nejtěžší bylo získat dotazníky, které museli účastníci vyplňovat, dobrovolníci z IFMSA CZ pak měli za úkol mi poslat data. Nejzajímavější byl určitě výsledek zkoumání a také to, že práce měla i klinický význam. Při našem screeningu jsme totiž našli diabetičku 1. typu, která o své nemoci nevěděla, několik diabetiků 2. typu a několik pacientů s již diagnostikovaným diabetem, kteří ale nedodržovali léčbu nebo ji neměli správně nastavenou, protože měli zvýšenou glykémii.

3. SVK je výborná akce, kde si studenti mohou vyzkoušet prezentaci svých prací „nanečisto“ ještě v prostředí školy, a tím se připravit na budoucí potenciální konference. Přednášet před porotou a vyučujícími není jednoduché, navíc vejít se do 10 minut a říct vše podstatné dostatečně srozumitelně, dá také pěknou práci. Ale kdo rád nesoutěží a nepokouší se o výhry? J

MUDr. Jan Válka, X. ročník DSP

Sekce: postgraduální klinická

Práce: Role DNA reparačních mechanismů v patogenezi myelodysplastického syndromu

Školitel: doc. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc., Ústav klinické a experimentální hematologie

1. Věda je pro mne v první řadě zcela jiným pohledem na medicínu. Jako klinik mám díky ní možnost poznat množství laboratorních metod či postupů a mám představu o tom, jak vypadají vyšetření, která v praxi indikuji. Dále mě baví poznávání dosud nepublikovaných faktů a patogenetických vztahů. Mimo to je lákavá možnost zúčastňovat se vědeckých konferencí a prezentovat vlastní výsledky.

2. Nejtěžší byla zpočátku praktická laboratorní technika, se kterou jsem neměl žádné zkušenosti. Často je také obtížné realizovat nápady, jak by se dala určitá věc vyšetřit. Říkáte si, že by bylo skvělé vyzkoušet tu nebo tamtu metodu a získat krásné výsledky, ale potom následují týdny přemýšlení, sestavování protokolu a shánění potřebného materiálu. Naopak nejzajímavější bylo studium získaných dat, jejich hodnocení z nových a nových úhlů pohledu, statistické zpracování a hledání možných souvislostí.

3. Každoročně máme na ÚHKT konferenci postgraduálních studentů ústavu, kterou se mi loni podařilo vyhrát, byl jsem tedy zvědavý, jak mé výsledky zaujmout na celofakultním fóru. Získal jsem přehled o tom, čím se kolegové zabývají, jaká témata jsou „v kurzu“. Překvapil mě vysoký počet účastníků zejména v klinické postgraduální sekci a také fakt, že prezentované práce byly vesměs velice kvalitní. Je škoda, že se SVK nezúčastnilo více pregraduálních studentů, kteří o DSP třeba dosud uvažují. Jistě by to pro mnohé bylo přínosem.

Mgr. Zdeňka Hanusová, X. ročník DSP

Sekce postgraduální teoretická

Příprava nových modelů pro studium prionových chorob v buněčných kulturách

školitel: doc. Ing. Karel Holada, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK

1. Vědci posouvají hranice poznání – vidíme neviděné, měříme neměřené, popisujeme nepopsané. Máme šanci ovlivnit budoucí vývoj našeho společenství, celé planety. A to je přeci skvělé!

2. Zabývám se prionovými chorobami, které jsou samy o sobě naprosto unikátní. Nejsou způsobeny viry, bakteriemi, ani dalšími parazity – jedná se o tělu vlastní bílkoviny, které se pouze změnou své prostorové struktury stávají patogenními. Postihují řadu savců včetně jelenovité zvěře, kterou v Severní Americe devastuje nemoc zvaná chronické chřadnutí jelenovitých. Situace je tak špatná, že se odborníci bojí možného vyhynutí celých populací těchto zvířat. V dubnu letošního roku byl první případ výskytu této extrémně nakažlivé, odolné a nevyléčitelné choroby zaznamenám i v Evropě. Při naší práci v laboratoři jsme se snažili vytvořit nové jednoduché modelové tkáňové kultury, které by mohly sloužit k výzkumu a porovnávání různých kmenů prionových onemocnění. Podle mého názoru je to důležité a zajímavé zároveň!

3. SVK jsem se zúčastnila již před dvěma lety, kdy jsem získala Mimořádnou cenu Grada. Nicméně vítězství v celé kategorii je samozřejmě mnohem víc povznášející a inspirativní :) Myslím si, že je velmi důležité, aby dobrý vědec uměl výsledky své práce i dobře prezentovat. Osobně proto vítám všechny příležitosti, kdy si veřejné vystoupení mohu vyzkoušet, a radím ostatním, aby činili totéž! Před konáním SVK jsem byla nervózní a nejistá, zda dokážu podat kvalitní výkon. Prezentace dalších účastníků byly velmi podnětné, o to víc si tedy vážím toho, že jsem v takové konkurenci uspěla. Poučení do budoucna zní – nebojte se, nepodceňujte se, buďte optimističtí!

Mladí vědci se však v počátcích kariéry setkají spíše s potřebou vytvářet a komentovat postery. Myslím si, že i pro tyto účely by formát SVK využívající plakátových sdělení mohl být velmi zajímavý.

jat


Jednička ve vědě

Mladí, nadšení, poznáníchtiví aneb Když je věda super!

Letošního 17. ročníku Studentské vědecké konference (SVK) se zúčastnilo 84 pre- či postgraduálních studentů, kteří prezentovali celkem 76 prací. Ti, kteří dopadli ze všech nejlépe, se shodují, že ačkoli jsou teprve na startovní čáře svého bádání, chtěli by v něm pokračovat i nadále a podílet se na odhalování dosud nepoznaných záhad lidského organismu. Všichni jsou také zajedno v tom, že pro tvůrčí práci je ve vztahu školitele a školence důležitá chuť, ochota, vstřícnost a komunikace, ale také potřeba sednout si lidsky :)

Vítězům všech čtyř kategorií jsme položili následující otázky:

1. V čem vás baví věda?

2. Co bylo na vaší práci nejtěžší a co nejzajímavější?

3. Proč jste se přihlásili do SVK a jakou největší zkušenost jste si odnesli?

Martin Kaňa, 5. ročník VL

Sekce: pregraduální teoretická

Práce: Patomorfologické změny v autologních transplantátech ušní chrupavky

Školitel: prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc., Ústav patologie

1. Vědecká práce je velmi kreativní činnost, která člověku umožní vyzkoušet si znalosti a nápady v praxi. Současně mu dovoluje proniknout mnohem hlouběji do dané problematiky, než je tomu při běžném studiu. Je to příjemné zpestření – pracovat a zároveň se učit a věnovat tomu, co vás baví.

2. Nejtěžší byly pravděpodobně sběr a systematické zpracování dat. Současně dostupnost článků, potřebných ke zorientování se v dané problematice, je často nedostatečná. Satisfakcí je pak vyhodnocování a chvíle, kdy se člověk dostane k zajímavým výsledkům. To je velmi povzbudivý pocit.

3. SVK jsem se zúčastnil již podruhé. Je to jedinečná příležitost podělit se o své výsledky a současně si vyzkoušet jejich prezentaci před publikem a odbornou komisí. Velkou zkušeností je i následná diskuse, která bývá často podnětná a může člověka dovést i k nápadům, co na výzkumu vylepšit, případně jak v něm pokračovat. Současně má možnost seznámit se s pracemi ostatních studentů.

Kristýna Kučerová, 6. ročník VL

Sekce: pregraduální klinická

Práce: Pouliční screening metabolického syndromu a dalších faktorů civilizačních nemocí

Školitel MUDr. Jan Brož, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol

1. Věda je super! Nejvíc mě baví, že člověk může něco nového objevit, dokázat, zjistit, výsledky dále aplikovat v praxi – a třeba tím i někomu pomoci.

2. V mé práci jsme hodnotili údaje od 526 účastníků Světového dne diabetu ze šesti měst ČR. Nejtěžší bylo získat dotazníky, které museli účastníci vyplňovat, dobrovolníci z IFMSA CZ pak měli za úkol mi poslat data. Nejzajímavější byl určitě výsledek zkoumání a také to, že práce měla i klinický význam. Při našem screeningu jsme totiž našli diabetičku 1. typu, která o své nemoci nevěděla, několik diabetiků 2. typu a několik pacientů s již diagnostikovaným diabetem, kteří ale nedodržovali léčbu nebo ji neměli správně nastavenou, protože měli zvýšenou glykémii.

3. SVK je výborná akce, kde si studenti mohou vyzkoušet prezentaci svých prací „nanečisto“ ještě v prostředí školy, a tím se připravit na budoucí potenciální konference. Přednášet před porotou a vyučujícími není jednoduché, navíc vejít se do 10 minut a říct vše podstatné dostatečně srozumitelně, dá také pěknou práci. Ale kdo rád nesoutěží a nepokouší se o výhry? J

MUDr. Jan Válka, X. ročník DSP

Sekce: postgraduální klinická

Práce: Role DNA reparačních mechanismů v patogenezi myelodysplastického syndromu

Školitel: doc. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc., Ústav klinické a experimentální hematologie

1. Věda je pro mne v první řadě zcela jiným pohledem na medicínu. Jako klinik mám díky ní možnost poznat množství laboratorních metod či postupů a mám představu o tom, jak vypadají vyšetření, která v praxi indikuji. Dále mě baví poznávání dosud nepublikovaných faktů a patogenetických vztahů. Mimo to je lákavá možnost zúčastňovat se vědeckých konferencí a prezentovat vlastní výsledky.

2. Nejtěžší byla zpočátku praktická laboratorní technika, se kterou jsem neměl žádné zkušenosti. Často je také obtížné realizovat nápady, jak by se dala určitá věc vyšetřit. Říkáte si, že by bylo skvělé vyzkoušet tu nebo tamtu metodu a získat krásné výsledky, ale potom následují týdny přemýšlení, sestavování protokolu a shánění potřebného materiálu. Naopak nejzajímavější bylo studium získaných dat, jejich hodnocení z nových a nových úhlů pohledu, statistické zpracování a hledání možných souvislostí.

3. Každoročně máme na ÚHKT konferenci postgraduálních studentů ústavu, kterou se mi loni podařilo vyhrát, byl jsem tedy zvědavý, jak mé výsledky zaujmout na celofakultním fóru. Získal jsem přehled o tom, čím se kolegové zabývají, jaká témata jsou „v kurzu“. Překvapil mě vysoký počet účastníků zejména v klinické postgraduální sekci a také fakt, že prezentované práce byly vesměs velice kvalitní. Je škoda, že se SVK nezúčastnilo více pregraduálních studentů, kteří o DSP třeba dosud uvažují. Jistě by to pro mnohé bylo přínosem.

Mgr. Zdeňka Hanusová, X. ročník DSP

Sekce postgraduální teoretická

Příprava nových modelů pro studium prionových chorob v buněčných kulturách

školitel: doc. Ing. Karel Holada, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK

1. Vědci posouvají hranice poznání – vidíme neviděné, měříme neměřené, popisujeme nepopsané. Máme šanci ovlivnit budoucí vývoj našeho společenství, celé planety. A to je přeci skvělé!

2. Zabývám se prionovými chorobami, které jsou samy o sobě naprosto unikátní. Nejsou způsobeny viry, bakteriemi, ani dalšími parazity – jedná se o tělu vlastní bílkoviny, které se pouze změnou své prostorové struktury stávají patogenními. Postihují řadu savců včetně jelenovité zvěře, kterou v Severní Americe devastuje nemoc zvaná chronické chřadnutí jelenovitých. Situace je tak špatná, že se odborníci bojí možného vyhynutí celých populací těchto zvířat. V dubnu letošního roku byl první případ výskytu této extrémně nakažlivé, odolné a nevyléčitelné choroby zaznamenám i v Evropě. Při naší práci v laboratoři jsme se snažili vytvořit nové jednoduché modelové tkáňové kultury, které by mohly sloužit k výzkumu a porovnávání různých kmenů prionových onemocnění. Podle mého názoru je to důležité a zajímavé zároveň!

3. SVK jsem se zúčastnila již před dvěma lety, kdy jsem získala Mimořádnou cenu Grada. Nicméně vítězství v celé kategorii je samozřejmě mnohem víc povznášející a inspirativní :) Myslím si, že je velmi důležité, aby dobrý vědec uměl výsledky své práce i dobře prezentovat. Osobně proto vítám všechny příležitosti, kdy si veřejné vystoupení mohu vyzkoušet, a radím ostatním, aby činili totéž! Před konáním SVK jsem byla nervózní a nejistá, zda dokážu podat kvalitní výkon. Prezentace dalších účastníků byly velmi podnětné, o to víc si tedy vážím toho, že jsem v takové konkurenci uspěla. Poučení do budoucna zní – nebojte se, nepodceňujte se, buďte optimističtí!

Mladí vědci se však v počátcích kariéry setkají spíše s potřebou vytvářet a komentovat postery. Myslím si, že i pro tyto účely by formát SVK využívající plakátových sdělení mohl být velmi zajímavý.

jat


Erasmus a stáže

Mladí, nadšení, poznáníchtiví aneb Když je věda super!

Letošního 17. ročníku Studentské vědecké konference (SVK) se zúčastnilo 84 pre- či postgraduálních studentů, kteří prezentovali celkem 76 prací. Ti, kteří dopadli ze všech nejlépe, se shodují, že ačkoli jsou teprve na startovní čáře svého bádání, chtěli by v něm pokračovat i nadále a podílet se na odhalování dosud nepoznaných záhad lidského organismu. Všichni jsou také zajedno v tom, že pro tvůrčí práci je ve vztahu školitele a školence důležitá chuť, ochota, vstřícnost a komunikace, ale také potřeba sednout si lidsky :)

Vítězům všech čtyř kategorií jsme položili následující otázky:

1. V čem vás baví věda?

2. Co bylo na vaší práci nejtěžší a co nejzajímavější?

3. Proč jste se přihlásili do SVK a jakou největší zkušenost jste si odnesli?

Martin Kaňa, 5. ročník VL

Sekce: pregraduální teoretická

Práce: Patomorfologické změny v autologních transplantátech ušní chrupavky

Školitel: prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc., Ústav patologie

1. Vědecká práce je velmi kreativní činnost, která člověku umožní vyzkoušet si znalosti a nápady v praxi. Současně mu dovoluje proniknout mnohem hlouběji do dané problematiky, než je tomu při běžném studiu. Je to příjemné zpestření – pracovat a zároveň se učit a věnovat tomu, co vás baví.

2. Nejtěžší byly pravděpodobně sběr a systematické zpracování dat. Současně dostupnost článků, potřebných ke zorientování se v dané problematice, je často nedostatečná. Satisfakcí je pak vyhodnocování a chvíle, kdy se člověk dostane k zajímavým výsledkům. To je velmi povzbudivý pocit.

3. SVK jsem se zúčastnil již podruhé. Je to jedinečná příležitost podělit se o své výsledky a současně si vyzkoušet jejich prezentaci před publikem a odbornou komisí. Velkou zkušeností je i následná diskuse, která bývá často podnětná a může člověka dovést i k nápadům, co na výzkumu vylepšit, případně jak v něm pokračovat. Současně má možnost seznámit se s pracemi ostatních studentů.

Kristýna Kučerová, 6. ročník VL

Sekce: pregraduální klinická

Práce: Pouliční screening metabolického syndromu a dalších faktorů civilizačních nemocí

Školitel MUDr. Jan Brož, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol

1. Věda je super! Nejvíc mě baví, že člověk může něco nového objevit, dokázat, zjistit, výsledky dále aplikovat v praxi – a třeba tím i někomu pomoci.

2. V mé práci jsme hodnotili údaje od 526 účastníků Světového dne diabetu ze šesti měst ČR. Nejtěžší bylo získat dotazníky, které museli účastníci vyplňovat, dobrovolníci z IFMSA CZ pak měli za úkol mi poslat data. Nejzajímavější byl určitě výsledek zkoumání a také to, že práce měla i klinický význam. Při našem screeningu jsme totiž našli diabetičku 1. typu, která o své nemoci nevěděla, několik diabetiků 2. typu a několik pacientů s již diagnostikovaným diabetem, kteří ale nedodržovali léčbu nebo ji neměli správně nastavenou, protože měli zvýšenou glykémii.

3. SVK je výborná akce, kde si studenti mohou vyzkoušet prezentaci svých prací „nanečisto“ ještě v prostředí školy, a tím se připravit na budoucí potenciální konference. Přednášet před porotou a vyučujícími není jednoduché, navíc vejít se do 10 minut a říct vše podstatné dostatečně srozumitelně, dá také pěknou práci. Ale kdo rád nesoutěží a nepokouší se o výhry? J

MUDr. Jan Válka, X. ročník DSP

Sekce: postgraduální klinická

Práce: Role DNA reparačních mechanismů v patogenezi myelodysplastického syndromu

Školitel: doc. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc., Ústav klinické a experimentální hematologie

1. Věda je pro mne v první řadě zcela jiným pohledem na medicínu. Jako klinik mám díky ní možnost poznat množství laboratorních metod či postupů a mám představu o tom, jak vypadají vyšetření, která v praxi indikuji. Dále mě baví poznávání dosud nepublikovaných faktů a patogenetických vztahů. Mimo to je lákavá možnost zúčastňovat se vědeckých konferencí a prezentovat vlastní výsledky.

2. Nejtěžší byla zpočátku praktická laboratorní technika, se kterou jsem neměl žádné zkušenosti. Často je také obtížné realizovat nápady, jak by se dala určitá věc vyšetřit. Říkáte si, že by bylo skvělé vyzkoušet tu nebo tamtu metodu a získat krásné výsledky, ale potom následují týdny přemýšlení, sestavování protokolu a shánění potřebného materiálu. Naopak nejzajímavější bylo studium získaných dat, jejich hodnocení z nových a nových úhlů pohledu, statistické zpracování a hledání možných souvislostí.

3. Každoročně máme na ÚHKT konferenci postgraduálních studentů ústavu, kterou se mi loni podařilo vyhrát, byl jsem tedy zvědavý, jak mé výsledky zaujmout na celofakultním fóru. Získal jsem přehled o tom, čím se kolegové zabývají, jaká témata jsou „v kurzu“. Překvapil mě vysoký počet účastníků zejména v klinické postgraduální sekci a také fakt, že prezentované práce byly vesměs velice kvalitní. Je škoda, že se SVK nezúčastnilo více pregraduálních studentů, kteří o DSP třeba dosud uvažují. Jistě by to pro mnohé bylo přínosem.

Mgr. Zdeňka Hanusová, X. ročník DSP

Sekce postgraduální teoretická

Příprava nových modelů pro studium prionových chorob v buněčných kulturách

školitel: doc. Ing. Karel Holada, Ph.D., Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK

1. Vědci posouvají hranice poznání – vidíme neviděné, měříme neměřené, popisujeme nepopsané. Máme šanci ovlivnit budoucí vývoj našeho společenství, celé planety. A to je přeci skvělé!

2. Zabývám se prionovými chorobami, které jsou samy o sobě naprosto unikátní. Nejsou způsobeny viry, bakteriemi, ani dalšími parazity – jedná se o tělu vlastní bílkoviny, které se pouze změnou své prostorové struktury stávají patogenními. Postihují řadu savců včetně jelenovité zvěře, kterou v Severní Americe devastuje nemoc zvaná chronické chřadnutí jelenovitých. Situace je tak špatná, že se odborníci bojí možného vyhynutí celých populací těchto zvířat. V dubnu letošního roku byl první případ výskytu této extrémně nakažlivé, odolné a nevyléčitelné choroby zaznamenám i v Evropě. Při naší práci v laboratoři jsme se snažili vytvořit nové jednoduché modelové tkáňové kultury, které by mohly sloužit k výzkumu a porovnávání různých kmenů prionových onemocnění. Podle mého názoru je to důležité a zajímavé zároveň!

3. SVK jsem se zúčastnila již před dvěma lety, kdy jsem získala Mimořádnou cenu Grada. Nicméně vítězství v celé kategorii je samozřejmě mnohem víc povznášející a inspirativní :) Myslím si, že je velmi důležité, aby dobrý vědec uměl výsledky své práce i dobře prezentovat. Osobně proto vítám všechny příležitosti, kdy si veřejné vystoupení mohu vyzkoušet, a radím ostatním, aby činili totéž! Před konáním SVK jsem byla nervózní a nejistá, zda dokážu podat kvalitní výkon. Prezentace dalších účastníků byly velmi podnětné, o to víc si tedy vážím toho, že jsem v takové konkurenci uspěla. Poučení do budoucna zní – nebojte se, nepodceňujte se, buďte optimističtí!

Mladí vědci se však v počátcích kariéry setkají spíše s potřebou vytvářet a komentovat postery. Myslím si, že i pro tyto účely by formát SVK využívající plakátových sdělení mohl být velmi zajímavý.

jat