1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Aktuální číslo

Metastazování jako cíl léčby? Ve výzkumu máme strategický náskok před světem!

Americký Food and Drug Administration vydal v letošním roce prohlášení, ve kterém vyzývá farmaceutické firmy k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru. Fakt, že se danou oblastí zabývá již delší dobu několik vědeckých skupin i z naší fakulty, nakonec vyústil ve vznik unikátního Centra nádorové ekologie 1. LF UK. Tento projekt, který byl MŠMT ČR vybrán k podpoře takřka 300 milióny z prostředků EU, byl spuštěn 1. září 2018.

79138

Co si představit pod pojmem nádorová ekologie?

K. Smetana: Je důležité si uvědomit, že kromě nádorových buněk se tumor skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově transformovány. Jde o fibroblasty, buňky imunitního systému, endotelové buňky a také jejich produkty. Tyto podpůrné buňky prakticky předurčují vznik mikroprostředí, které podporuje nejen růst tumoru, ale i migraci nádorových buněk, tedy rozvoj metastáz. Jedná se proto o velmi složitý buněčný ekosystém.

A. Šedo: Někdy se také mluví o nádorové ekologii či nádorové sociologii, což právě vystihuje komunikační rozměr nádorových a nenádorových buněk ve prospěch tumoru a bohužel v neprospěch pacienta. Nádorové buňky totiž nemají k dispozici spoustu atributů nezbytných pro vznik nádoru, ale dokážou „říci si“ jiným buňkám, aby za ně udělaly tu „špinavou práci“.

K. Smetana: Ukazuje se rovněž, že nádorové mikroprostředí je vlastně téměř identické s prostředím hojící se rány. Tumor tak využívá určitých predisponovaných interakcí a dějů, které se podobají procesům hojení rány a jež jsou veskrze pozitivní, ale on je zneužije ve svůj prospěch.

A. Šedo: K tomu bych dodal jen takovou perličku, že už v roce 1986 vyšlo v NEJM krátké sdělení profesora Harolda F. Dvoraka, Čechoameričana působícího na Harvardu, které mělo takřka kacířský název „Tumors: wounds that do not heal“. Tedy že nádor je rána, která se nikdy nezhojí.

Nabývá tudíž studium mikroprostředí tumoru na významu?

A. Šedo: Nepochybně. Protinádorová léčba dnes totiž není na klinické úrovni vnímána jako něco, co cílí „pouze“ na tumor a zmenšení jeho objemu, ale tak, že musí být komplexní, protože i nádor postihuje organismus systémově. Ruku v ruce s tím musí být komplexní také naše vědecká práce.

K. Smetana: Dokládá to i skutečnost, že americký Food and Drug Administration letos schválil registraci prvního léku, jenž potlačuje migraci nádorových buněk a vznik metastáz. Zároveň vydal prohlášení, ve kterém vybízí farmaceutické firmy k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru, neboť jde o oblast, která ještě není farmakologicky zcela fruktifikována. Že je daná témata dobré studovat, si již dříve uvědomila spousta lidí a vědeckých skupin, naši fakultu nevyjímaje. Ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd ČR se tak systematicky a dlouhodobě věnujeme tomu, jak terapeuticky ovlivnit nádorový ekosystém.

Proč vlastě nyní vzniklo Centrum nádorové ekologie, když na dané problematice pracujete už delší dobu?

A. Šedo: Velkou výhodou projektu je, že nevzniká jedna z mnoha dalších budov a jedna z mnoha dalších administrativ, ale že soustředíme lidské zdroje a finanční prostředky na to, aby mohly jednotlivé týmy zaměřené na dílčí témata komfortně spolupracovat. To znamená, že se budou moci profesně synchronizovat a že mohou sdílet technologie a přístroje, kterými se dovybaví. Vznik centra má ovšem nejen příznivý logistický dopad a významný technologický přínos, ale ve svých důsledcích povede i k lepší přípravě postgraduálních studentů.

K. Smetana: Nutno ovšem podotknout, že kdyby projekt nebyl schválen, stejně bychom ve studiu nádorového mikroprostředí pokračovali dál. Řekl bych však, že méně komfortně a o to klopotněji.

79137

Existují podobná centra ve světě?

K. Smetana: Problematikou nádorové ekologie se zabývá mnoho pracovišť a laboratoří, ale pokud vím, nikde zatím takto centralizovaně, jako je tomu u nás.

A. Šedo: Skutečně unikátní je, že naše centrum sdružuje kolegy, kteří se věnují syntetické chemii, biochemii, molekulární biologii, fyziologii, patologii či anatomii s embryologií. Máme také přímé vazby na klinické lékaře, kteří jsou důležitou „koncovkou“, a de facto pracujeme se společným jmenovatelem jednotlivých nádorových onemocnění. Aktuálně nás zajímá dlaždicový karcinom hlavy a krku, karcinom pankreatu, glioblastom či melanom, které si jsou svými biologickými koncepty velmi podobné.

Jedním z cílů projektu je rozvoj výzkumných týmů a zvýšení výkonu výzkumných center. Souvisí to i se zapojením zahraničních partnerů?

K. Smetana: Mezinárodní spolupráce byla v zadání projektu dokonce nutnou podmínkou. Již delší dobu řešíme projekty s Ludwig-Maxmilians-Universität München, Universiteit Antwerpen nebo s Harvard University. Nedávno ovšem projevily velký zájem o spolupráci i univerzity v Innsbrucku či Trondheimu a také Centrum pro pokročilá studia v Janově.

A. Šedo: Prolongaci na další projekty máme i s pařížskou Sorbonnou...

K. Smetana: ... takže propojení se zahraničím je takové, jaké si představujeme – intenzivní a plodné.

A. Šedo: Faktem ale je, že nás především zajímají skvělí partneři, kteří jsou orientováni na stejnou vědeckou oblast zájmu, a jejich geografie není tím nejdůležitějším. V mnoha případech jsme navázali spolupráce opravdu dlouhodobé, některé trvají i 20 let, a další instituce se ozývají, protože vnímají spojení s námi jako přínosné.

K. Smetana: To bych podtrhnul, protože spousta pracovišť nás skutečně oslovila jako první. Janovské centrum chce dokonce připravit grantovou přihlášku na další evropský projekt.

79139

Budou mít šanci se do Centra nádorové ekologie zapojit i studenti?

K. Smetana: Určitě ano. Už nyní v našich laboratořích pracují pre- i postgraduální studenti. Nicméně díky centru, které poskytne dobré finanční zázemí, jich bude moci být o trochu víc, a především budou mít daleko lepší podmínky pro práci. To je, myslím, nejpodstatnější.

A. Šedo: Musíme si uvědomit, že postgraduální studenti dostávají stipendium ve výši asi 7000 korun měsíčně. Za takové peníze samozřejmě nemůže nikdo existovat. V situaci, kdy jim nemůžeme nabídnout žádný pracovní úvazek, se musí živit ještě něčím jiným, proto je v mnoha případech jejich vzdělávání neefektivní. Pokud se tedy studenti stanou součástí Centra nádorové ekologie, získají na naší fakultě pracovní úvazek a budou se moci plně věnovat tomu, co mají dělat – zvyšovat si kvalifikaci a být přínosnou součástí vědeckých týmů.

Co bude vznik takového pracoviště znamenat pro fakultu?

79140A. Šedo: Kromě vědeckého přínosu je to pro nás i velice prestižní věc, protože podobných center excelence vznikl omezený počet. Navíc nás může těšit, že máme na Jedničce skutečně skvělé týmy, které dají dohromady tak velký a konkurenceschopný projekt. Do budoucna to fakultě samozřejmě přinese – spolu s tím, jak budou přicházet výsledky bádání –, i výstupy v podobě počitatelných bibliografických údajů. Takže naplnění tohoto projektu pozvedne naši fakultu i z hlediska jejího hodnocení. Domnívám se však, že ten administrativní pohled by měl být vždy sekundární. Podstatné jsou nové výsledky pro vědu a medicínu.

K. Smetana: Doplnil bych jen, že díky centru budeme mít i kvalitnější přístrojové vybavení…

A. Šedo: ... což je velmi důležité, protože k penězům na investice bychom se jinak dostávali obtížně. Umožní nám to také lépe finančně ohodnotit naše špičkové vědecké pracovníky, kteří se vědě často věnují spíše charitativně a altruisticky.

Projekt je schválen na 5 let. Jak zajistíte jeho udržitelnost i nadále?

A. Šedo: Předpokládám, že díky našim výsledkům budeme moci žádat o další granty či projekty. Výhodou je, že jako konsorcium s prokazatelnou historií budeme mít vyšší šanci uspět.

K. Smetana: Dá se také očekávat, že projekt vyústí v komerční spolupráci s farmaceutickým průmyslem. Protože se ovlivněním migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru vědecké týmy v našem centru zabývají dlouhodobě, máme možná jistý intelektuální náskok, který může být atraktivní i pro průmyslové partnery.

AŠ: Předběžná jednání s komerčními subjekty začínáme otevírat. Jsou to ovšem věci velmi citlivé a problematika duševního vlastnictví je obecně poměrně složitá, budeme nicméně hledat vhodnou cestu, jak spolupráci s průmyslem uskutečnit. Bez diskuse ale je, že zájem o naši infrastrukturu roste už teď, což svědčí o tom, že máme šanci – a zároveň závazek – v dané problematice a s tímto týmem pokračovat i nadále.

jat

Rozhovory

Metastazování jako cíl léčby? Ve výzkumu máme strategický náskok před světem!

Americký Food and Drug Administration vydal v letošním roce prohlášení, ve kterém vyzývá farmaceutické firmy k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru. Fakt, že se danou oblastí zabývá již delší dobu několik vědeckých skupin i z naší fakulty, nakonec vyústil ve vznik unikátního Centra nádorové ekologie 1. LF UK. Tento projekt, který byl MŠMT ČR vybrán k podpoře takřka 300 milióny z prostředků EU, byl spuštěn 1. září 2018.

79138

Co si představit pod pojmem nádorová ekologie?

K. Smetana: Je důležité si uvědomit, že kromě nádorových buněk se tumor skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově transformovány. Jde o fibroblasty, buňky imunitního systému, endotelové buňky a také jejich produkty. Tyto podpůrné buňky prakticky předurčují vznik mikroprostředí, které podporuje nejen růst tumoru, ale i migraci nádorových buněk, tedy rozvoj metastáz. Jedná se proto o velmi složitý buněčný ekosystém.

A. Šedo: Někdy se také mluví o nádorové ekologii či nádorové sociologii, což právě vystihuje komunikační rozměr nádorových a nenádorových buněk ve prospěch tumoru a bohužel v neprospěch pacienta. Nádorové buňky totiž nemají k dispozici spoustu atributů nezbytných pro vznik nádoru, ale dokážou „říci si“ jiným buňkám, aby za ně udělaly tu „špinavou práci“.

K. Smetana: Ukazuje se rovněž, že nádorové mikroprostředí je vlastně téměř identické s prostředím hojící se rány. Tumor tak využívá určitých predisponovaných interakcí a dějů, které se podobají procesům hojení rány a jež jsou veskrze pozitivní, ale on je zneužije ve svůj prospěch.

A. Šedo: K tomu bych dodal jen takovou perličku, že už v roce 1986 vyšlo v NEJM krátké sdělení profesora Harolda F. Dvoraka, Čechoameričana působícího na Harvardu, které mělo takřka kacířský název „Tumors: wounds that do not heal“. Tedy že nádor je rána, která se nikdy nezhojí.

Nabývá tudíž studium mikroprostředí tumoru na významu?

A. Šedo: Nepochybně. Protinádorová léčba dnes totiž není na klinické úrovni vnímána jako něco, co cílí „pouze“ na tumor a zmenšení jeho objemu, ale tak, že musí být komplexní, protože i nádor postihuje organismus systémově. Ruku v ruce s tím musí být komplexní také naše vědecká práce.

K. Smetana: Dokládá to i skutečnost, že americký Food and Drug Administration letos schválil registraci prvního léku, jenž potlačuje migraci nádorových buněk a vznik metastáz. Zároveň vydal prohlášení, ve kterém vybízí farmaceutické firmy k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru, neboť jde o oblast, která ještě není farmakologicky zcela fruktifikována. Že je daná témata dobré studovat, si již dříve uvědomila spousta lidí a vědeckých skupin, naši fakultu nevyjímaje. Ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd ČR se tak systematicky a dlouhodobě věnujeme tomu, jak terapeuticky ovlivnit nádorový ekosystém.

Proč vlastě nyní vzniklo Centrum nádorové ekologie, když na dané problematice pracujete už delší dobu?

A. Šedo: Velkou výhodou projektu je, že nevzniká jedna z mnoha dalších budov a jedna z mnoha dalších administrativ, ale že soustředíme lidské zdroje a finanční prostředky na to, aby mohly jednotlivé týmy zaměřené na dílčí témata komfortně spolupracovat. To znamená, že se budou moci profesně synchronizovat a že mohou sdílet technologie a přístroje, kterými se dovybaví. Vznik centra má ovšem nejen příznivý logistický dopad a významný technologický přínos, ale ve svých důsledcích povede i k lepší přípravě postgraduálních studentů.

K. Smetana: Nutno ovšem podotknout, že kdyby projekt nebyl schválen, stejně bychom ve studiu nádorového mikroprostředí pokračovali dál. Řekl bych však, že méně komfortně a o to klopotněji.

79137

Existují podobná centra ve světě?

K. Smetana: Problematikou nádorové ekologie se zabývá mnoho pracovišť a laboratoří, ale pokud vím, nikde zatím takto centralizovaně, jako je tomu u nás.

A. Šedo: Skutečně unikátní je, že naše centrum sdružuje kolegy, kteří se věnují syntetické chemii, biochemii, molekulární biologii, fyziologii, patologii či anatomii s embryologií. Máme také přímé vazby na klinické lékaře, kteří jsou důležitou „koncovkou“, a de facto pracujeme se společným jmenovatelem jednotlivých nádorových onemocnění. Aktuálně nás zajímá dlaždicový karcinom hlavy a krku, karcinom pankreatu, glioblastom či melanom, které si jsou svými biologickými koncepty velmi podobné.

Jedním z cílů projektu je rozvoj výzkumných týmů a zvýšení výkonu výzkumných center. Souvisí to i se zapojením zahraničních partnerů?

K. Smetana: Mezinárodní spolupráce byla v zadání projektu dokonce nutnou podmínkou. Již delší dobu řešíme projekty s Ludwig-Maxmilians-Universität München, Universiteit Antwerpen nebo s Harvard University. Nedávno ovšem projevily velký zájem o spolupráci i univerzity v Innsbrucku či Trondheimu a také Centrum pro pokročilá studia v Janově.

A. Šedo: Prolongaci na další projekty máme i s pařížskou Sorbonnou...

K. Smetana: ... takže propojení se zahraničím je takové, jaké si představujeme – intenzivní a plodné.

A. Šedo: Faktem ale je, že nás především zajímají skvělí partneři, kteří jsou orientováni na stejnou vědeckou oblast zájmu, a jejich geografie není tím nejdůležitějším. V mnoha případech jsme navázali spolupráce opravdu dlouhodobé, některé trvají i 20 let, a další instituce se ozývají, protože vnímají spojení s námi jako přínosné.

K. Smetana: To bych podtrhnul, protože spousta pracovišť nás skutečně oslovila jako první. Janovské centrum chce dokonce připravit grantovou přihlášku na další evropský projekt.

79139

Budou mít šanci se do Centra nádorové ekologie zapojit i studenti?

K. Smetana: Určitě ano. Už nyní v našich laboratořích pracují pre- i postgraduální studenti. Nicméně díky centru, které poskytne dobré finanční zázemí, jich bude moci být o trochu víc, a především budou mít daleko lepší podmínky pro práci. To je, myslím, nejpodstatnější.

A. Šedo: Musíme si uvědomit, že postgraduální studenti dostávají stipendium ve výši asi 7000 korun měsíčně. Za takové peníze samozřejmě nemůže nikdo existovat. V situaci, kdy jim nemůžeme nabídnout žádný pracovní úvazek, se musí živit ještě něčím jiným, proto je v mnoha případech jejich vzdělávání neefektivní. Pokud se tedy studenti stanou součástí Centra nádorové ekologie, získají na naší fakultě pracovní úvazek a budou se moci plně věnovat tomu, co mají dělat – zvyšovat si kvalifikaci a být přínosnou součástí vědeckých týmů.

Co bude vznik takového pracoviště znamenat pro fakultu?

79140A. Šedo: Kromě vědeckého přínosu je to pro nás i velice prestižní věc, protože podobných center excelence vznikl omezený počet. Navíc nás může těšit, že máme na Jedničce skutečně skvělé týmy, které dají dohromady tak velký a konkurenceschopný projekt. Do budoucna to fakultě samozřejmě přinese – spolu s tím, jak budou přicházet výsledky bádání –, i výstupy v podobě počitatelných bibliografických údajů. Takže naplnění tohoto projektu pozvedne naši fakultu i z hlediska jejího hodnocení. Domnívám se však, že ten administrativní pohled by měl být vždy sekundární. Podstatné jsou nové výsledky pro vědu a medicínu.

K. Smetana: Doplnil bych jen, že díky centru budeme mít i kvalitnější přístrojové vybavení…

A. Šedo: ... což je velmi důležité, protože k penězům na investice bychom se jinak dostávali obtížně. Umožní nám to také lépe finančně ohodnotit naše špičkové vědecké pracovníky, kteří se vědě často věnují spíše charitativně a altruisticky.

Projekt je schválen na 5 let. Jak zajistíte jeho udržitelnost i nadále?

A. Šedo: Předpokládám, že díky našim výsledkům budeme moci žádat o další granty či projekty. Výhodou je, že jako konsorcium s prokazatelnou historií budeme mít vyšší šanci uspět.

K. Smetana: Dá se také očekávat, že projekt vyústí v komerční spolupráci s farmaceutickým průmyslem. Protože se ovlivněním migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru vědecké týmy v našem centru zabývají dlouhodobě, máme možná jistý intelektuální náskok, který může být atraktivní i pro průmyslové partnery.

AŠ: Předběžná jednání s komerčními subjekty začínáme otevírat. Jsou to ovšem věci velmi citlivé a problematika duševního vlastnictví je obecně poměrně složitá, budeme nicméně hledat vhodnou cestu, jak spolupráci s průmyslem uskutečnit. Bez diskuse ale je, že zájem o naši infrastrukturu roste už teď, což svědčí o tom, že máme šanci – a zároveň závazek – v dané problematice a s tímto týmem pokračovat i nadále.

jat

Téma

Metastazování jako cíl léčby? Ve výzkumu máme strategický náskok před světem!

Americký Food and Drug Administration vydal v letošním roce prohlášení, ve kterém vyzývá farmaceutické firmy k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru. Fakt, že se danou oblastí zabývá již delší dobu několik vědeckých skupin i z naší fakulty, nakonec vyústil ve vznik unikátního Centra nádorové ekologie 1. LF UK. Tento projekt, který byl MŠMT ČR vybrán k podpoře takřka 300 milióny z prostředků EU, byl spuštěn 1. září 2018.

79138

Co si představit pod pojmem nádorová ekologie?

K. Smetana: Je důležité si uvědomit, že kromě nádorových buněk se tumor skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově transformovány. Jde o fibroblasty, buňky imunitního systému, endotelové buňky a také jejich produkty. Tyto podpůrné buňky prakticky předurčují vznik mikroprostředí, které podporuje nejen růst tumoru, ale i migraci nádorových buněk, tedy rozvoj metastáz. Jedná se proto o velmi složitý buněčný ekosystém.

A. Šedo: Někdy se také mluví o nádorové ekologii či nádorové sociologii, což právě vystihuje komunikační rozměr nádorových a nenádorových buněk ve prospěch tumoru a bohužel v neprospěch pacienta. Nádorové buňky totiž nemají k dispozici spoustu atributů nezbytných pro vznik nádoru, ale dokážou „říci si“ jiným buňkám, aby za ně udělaly tu „špinavou práci“.

K. Smetana: Ukazuje se rovněž, že nádorové mikroprostředí je vlastně téměř identické s prostředím hojící se rány. Tumor tak využívá určitých predisponovaných interakcí a dějů, které se podobají procesům hojení rány a jež jsou veskrze pozitivní, ale on je zneužije ve svůj prospěch.

A. Šedo: K tomu bych dodal jen takovou perličku, že už v roce 1986 vyšlo v NEJM krátké sdělení profesora Harolda F. Dvoraka, Čechoameričana působícího na Harvardu, které mělo takřka kacířský název „Tumors: wounds that do not heal“. Tedy že nádor je rána, která se nikdy nezhojí.

Nabývá tudíž studium mikroprostředí tumoru na významu?

A. Šedo: Nepochybně. Protinádorová léčba dnes totiž není na klinické úrovni vnímána jako něco, co cílí „pouze“ na tumor a zmenšení jeho objemu, ale tak, že musí být komplexní, protože i nádor postihuje organismus systémově. Ruku v ruce s tím musí být komplexní také naše vědecká práce.

K. Smetana: Dokládá to i skutečnost, že americký Food and Drug Administration letos schválil registraci prvního léku, jenž potlačuje migraci nádorových buněk a vznik metastáz. Zároveň vydal prohlášení, ve kterém vybízí farmaceutické firmy k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru, neboť jde o oblast, která ještě není farmakologicky zcela fruktifikována. Že je daná témata dobré studovat, si již dříve uvědomila spousta lidí a vědeckých skupin, naši fakultu nevyjímaje. Ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd ČR se tak systematicky a dlouhodobě věnujeme tomu, jak terapeuticky ovlivnit nádorový ekosystém.

Proč vlastě nyní vzniklo Centrum nádorové ekologie, když na dané problematice pracujete už delší dobu?

A. Šedo: Velkou výhodou projektu je, že nevzniká jedna z mnoha dalších budov a jedna z mnoha dalších administrativ, ale že soustředíme lidské zdroje a finanční prostředky na to, aby mohly jednotlivé týmy zaměřené na dílčí témata komfortně spolupracovat. To znamená, že se budou moci profesně synchronizovat a že mohou sdílet technologie a přístroje, kterými se dovybaví. Vznik centra má ovšem nejen příznivý logistický dopad a významný technologický přínos, ale ve svých důsledcích povede i k lepší přípravě postgraduálních studentů.

K. Smetana: Nutno ovšem podotknout, že kdyby projekt nebyl schválen, stejně bychom ve studiu nádorového mikroprostředí pokračovali dál. Řekl bych však, že méně komfortně a o to klopotněji.

79137

Existují podobná centra ve světě?

K. Smetana: Problematikou nádorové ekologie se zabývá mnoho pracovišť a laboratoří, ale pokud vím, nikde zatím takto centralizovaně, jako je tomu u nás.

A. Šedo: Skutečně unikátní je, že naše centrum sdružuje kolegy, kteří se věnují syntetické chemii, biochemii, molekulární biologii, fyziologii, patologii či anatomii s embryologií. Máme také přímé vazby na klinické lékaře, kteří jsou důležitou „koncovkou“, a de facto pracujeme se společným jmenovatelem jednotlivých nádorových onemocnění. Aktuálně nás zajímá dlaždicový karcinom hlavy a krku, karcinom pankreatu, glioblastom či melanom, které si jsou svými biologickými koncepty velmi podobné.

Jedním z cílů projektu je rozvoj výzkumných týmů a zvýšení výkonu výzkumných center. Souvisí to i se zapojením zahraničních partnerů?

K. Smetana: Mezinárodní spolupráce byla v zadání projektu dokonce nutnou podmínkou. Již delší dobu řešíme projekty s Ludwig-Maxmilians-Universität München, Universiteit Antwerpen nebo s Harvard University. Nedávno ovšem projevily velký zájem o spolupráci i univerzity v Innsbrucku či Trondheimu a také Centrum pro pokročilá studia v Janově.

A. Šedo: Prolongaci na další projekty máme i s pařížskou Sorbonnou...

K. Smetana: ... takže propojení se zahraničím je takové, jaké si představujeme – intenzivní a plodné.

A. Šedo: Faktem ale je, že nás především zajímají skvělí partneři, kteří jsou orientováni na stejnou vědeckou oblast zájmu, a jejich geografie není tím nejdůležitějším. V mnoha případech jsme navázali spolupráce opravdu dlouhodobé, některé trvají i 20 let, a další instituce se ozývají, protože vnímají spojení s námi jako přínosné.

K. Smetana: To bych podtrhnul, protože spousta pracovišť nás skutečně oslovila jako první. Janovské centrum chce dokonce připravit grantovou přihlášku na další evropský projekt.

79139

Budou mít šanci se do Centra nádorové ekologie zapojit i studenti?

K. Smetana: Určitě ano. Už nyní v našich laboratořích pracují pre- i postgraduální studenti. Nicméně díky centru, které poskytne dobré finanční zázemí, jich bude moci být o trochu víc, a především budou mít daleko lepší podmínky pro práci. To je, myslím, nejpodstatnější.

A. Šedo: Musíme si uvědomit, že postgraduální studenti dostávají stipendium ve výši asi 7000 korun měsíčně. Za takové peníze samozřejmě nemůže nikdo existovat. V situaci, kdy jim nemůžeme nabídnout žádný pracovní úvazek, se musí živit ještě něčím jiným, proto je v mnoha případech jejich vzdělávání neefektivní. Pokud se tedy studenti stanou součástí Centra nádorové ekologie, získají na naší fakultě pracovní úvazek a budou se moci plně věnovat tomu, co mají dělat – zvyšovat si kvalifikaci a být přínosnou součástí vědeckých týmů.

Co bude vznik takového pracoviště znamenat pro fakultu?

79140A. Šedo: Kromě vědeckého přínosu je to pro nás i velice prestižní věc, protože podobných center excelence vznikl omezený počet. Navíc nás může těšit, že máme na Jedničce skutečně skvělé týmy, které dají dohromady tak velký a konkurenceschopný projekt. Do budoucna to fakultě samozřejmě přinese – spolu s tím, jak budou přicházet výsledky bádání –, i výstupy v podobě počitatelných bibliografických údajů. Takže naplnění tohoto projektu pozvedne naši fakultu i z hlediska jejího hodnocení. Domnívám se však, že ten administrativní pohled by měl být vždy sekundární. Podstatné jsou nové výsledky pro vědu a medicínu.

K. Smetana: Doplnil bych jen, že díky centru budeme mít i kvalitnější přístrojové vybavení…

A. Šedo: ... což je velmi důležité, protože k penězům na investice bychom se jinak dostávali obtížně. Umožní nám to také lépe finančně ohodnotit naše špičkové vědecké pracovníky, kteří se vědě často věnují spíše charitativně a altruisticky.

Projekt je schválen na 5 let. Jak zajistíte jeho udržitelnost i nadále?

A. Šedo: Předpokládám, že díky našim výsledkům budeme moci žádat o další granty či projekty. Výhodou je, že jako konsorcium s prokazatelnou historií budeme mít vyšší šanci uspět.

K. Smetana: Dá se také očekávat, že projekt vyústí v komerční spolupráci s farmaceutickým průmyslem. Protože se ovlivněním migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru vědecké týmy v našem centru zabývají dlouhodobě, máme možná jistý intelektuální náskok, který může být atraktivní i pro průmyslové partnery.

AŠ: Předběžná jednání s komerčními subjekty začínáme otevírat. Jsou to ovšem věci velmi citlivé a problematika duševního vlastnictví je obecně poměrně složitá, budeme nicméně hledat vhodnou cestu, jak spolupráci s průmyslem uskutečnit. Bez diskuse ale je, že zájem o naši infrastrukturu roste už teď, což svědčí o tom, že máme šanci – a zároveň závazek – v dané problematice a s tímto týmem pokračovat i nadále.

jat

Co pro mě znamená Jednička

Metastazování jako cíl léčby? Ve výzkumu máme strategický náskok před světem!

Americký Food and Drug Administration vydal v letošním roce prohlášení, ve kterém vyzývá farmaceutické firmy k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru. Fakt, že se danou oblastí zabývá již delší dobu několik vědeckých skupin i z naší fakulty, nakonec vyústil ve vznik unikátního Centra nádorové ekologie 1. LF UK. Tento projekt, který byl MŠMT ČR vybrán k podpoře takřka 300 milióny z prostředků EU, byl spuštěn 1. září 2018.

79138

Co si představit pod pojmem nádorová ekologie?

K. Smetana: Je důležité si uvědomit, že kromě nádorových buněk se tumor skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově transformovány. Jde o fibroblasty, buňky imunitního systému, endotelové buňky a také jejich produkty. Tyto podpůrné buňky prakticky předurčují vznik mikroprostředí, které podporuje nejen růst tumoru, ale i migraci nádorových buněk, tedy rozvoj metastáz. Jedná se proto o velmi složitý buněčný ekosystém.

A. Šedo: Někdy se také mluví o nádorové ekologii či nádorové sociologii, což právě vystihuje komunikační rozměr nádorových a nenádorových buněk ve prospěch tumoru a bohužel v neprospěch pacienta. Nádorové buňky totiž nemají k dispozici spoustu atributů nezbytných pro vznik nádoru, ale dokážou „říci si“ jiným buňkám, aby za ně udělaly tu „špinavou práci“.

K. Smetana: Ukazuje se rovněž, že nádorové mikroprostředí je vlastně téměř identické s prostředím hojící se rány. Tumor tak využívá určitých predisponovaných interakcí a dějů, které se podobají procesům hojení rány a jež jsou veskrze pozitivní, ale on je zneužije ve svůj prospěch.

A. Šedo: K tomu bych dodal jen takovou perličku, že už v roce 1986 vyšlo v NEJM krátké sdělení profesora Harolda F. Dvoraka, Čechoameričana působícího na Harvardu, které mělo takřka kacířský název „Tumors: wounds that do not heal“. Tedy že nádor je rána, která se nikdy nezhojí.

Nabývá tudíž studium mikroprostředí tumoru na významu?

A. Šedo: Nepochybně. Protinádorová léčba dnes totiž není na klinické úrovni vnímána jako něco, co cílí „pouze“ na tumor a zmenšení jeho objemu, ale tak, že musí být komplexní, protože i nádor postihuje organismus systémově. Ruku v ruce s tím musí být komplexní také naše vědecká práce.

K. Smetana: Dokládá to i skutečnost, že americký Food and Drug Administration letos schválil registraci prvního léku, jenž potlačuje migraci nádorových buněk a vznik metastáz. Zároveň vydal prohlášení, ve kterém vybízí farmaceutické firmy k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru, neboť jde o oblast, která ještě není farmakologicky zcela fruktifikována. Že je daná témata dobré studovat, si již dříve uvědomila spousta lidí a vědeckých skupin, naši fakultu nevyjímaje. Ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd ČR se tak systematicky a dlouhodobě věnujeme tomu, jak terapeuticky ovlivnit nádorový ekosystém.

Proč vlastě nyní vzniklo Centrum nádorové ekologie, když na dané problematice pracujete už delší dobu?

A. Šedo: Velkou výhodou projektu je, že nevzniká jedna z mnoha dalších budov a jedna z mnoha dalších administrativ, ale že soustředíme lidské zdroje a finanční prostředky na to, aby mohly jednotlivé týmy zaměřené na dílčí témata komfortně spolupracovat. To znamená, že se budou moci profesně synchronizovat a že mohou sdílet technologie a přístroje, kterými se dovybaví. Vznik centra má ovšem nejen příznivý logistický dopad a významný technologický přínos, ale ve svých důsledcích povede i k lepší přípravě postgraduálních studentů.

K. Smetana: Nutno ovšem podotknout, že kdyby projekt nebyl schválen, stejně bychom ve studiu nádorového mikroprostředí pokračovali dál. Řekl bych však, že méně komfortně a o to klopotněji.

79137

Existují podobná centra ve světě?

K. Smetana: Problematikou nádorové ekologie se zabývá mnoho pracovišť a laboratoří, ale pokud vím, nikde zatím takto centralizovaně, jako je tomu u nás.

A. Šedo: Skutečně unikátní je, že naše centrum sdružuje kolegy, kteří se věnují syntetické chemii, biochemii, molekulární biologii, fyziologii, patologii či anatomii s embryologií. Máme také přímé vazby na klinické lékaře, kteří jsou důležitou „koncovkou“, a de facto pracujeme se společným jmenovatelem jednotlivých nádorových onemocnění. Aktuálně nás zajímá dlaždicový karcinom hlavy a krku, karcinom pankreatu, glioblastom či melanom, které si jsou svými biologickými koncepty velmi podobné.

Jedním z cílů projektu je rozvoj výzkumných týmů a zvýšení výkonu výzkumných center. Souvisí to i se zapojením zahraničních partnerů?

K. Smetana: Mezinárodní spolupráce byla v zadání projektu dokonce nutnou podmínkou. Již delší dobu řešíme projekty s Ludwig-Maxmilians-Universität München, Universiteit Antwerpen nebo s Harvard University. Nedávno ovšem projevily velký zájem o spolupráci i univerzity v Innsbrucku či Trondheimu a také Centrum pro pokročilá studia v Janově.

A. Šedo: Prolongaci na další projekty máme i s pařížskou Sorbonnou...

K. Smetana: ... takže propojení se zahraničím je takové, jaké si představujeme – intenzivní a plodné.

A. Šedo: Faktem ale je, že nás především zajímají skvělí partneři, kteří jsou orientováni na stejnou vědeckou oblast zájmu, a jejich geografie není tím nejdůležitějším. V mnoha případech jsme navázali spolupráce opravdu dlouhodobé, některé trvají i 20 let, a další instituce se ozývají, protože vnímají spojení s námi jako přínosné.

K. Smetana: To bych podtrhnul, protože spousta pracovišť nás skutečně oslovila jako první. Janovské centrum chce dokonce připravit grantovou přihlášku na další evropský projekt.

79139

Budou mít šanci se do Centra nádorové ekologie zapojit i studenti?

K. Smetana: Určitě ano. Už nyní v našich laboratořích pracují pre- i postgraduální studenti. Nicméně díky centru, které poskytne dobré finanční zázemí, jich bude moci být o trochu víc, a především budou mít daleko lepší podmínky pro práci. To je, myslím, nejpodstatnější.

A. Šedo: Musíme si uvědomit, že postgraduální studenti dostávají stipendium ve výši asi 7000 korun měsíčně. Za takové peníze samozřejmě nemůže nikdo existovat. V situaci, kdy jim nemůžeme nabídnout žádný pracovní úvazek, se musí živit ještě něčím jiným, proto je v mnoha případech jejich vzdělávání neefektivní. Pokud se tedy studenti stanou součástí Centra nádorové ekologie, získají na naší fakultě pracovní úvazek a budou se moci plně věnovat tomu, co mají dělat – zvyšovat si kvalifikaci a být přínosnou součástí vědeckých týmů.

Co bude vznik takového pracoviště znamenat pro fakultu?

79140A. Šedo: Kromě vědeckého přínosu je to pro nás i velice prestižní věc, protože podobných center excelence vznikl omezený počet. Navíc nás může těšit, že máme na Jedničce skutečně skvělé týmy, které dají dohromady tak velký a konkurenceschopný projekt. Do budoucna to fakultě samozřejmě přinese – spolu s tím, jak budou přicházet výsledky bádání –, i výstupy v podobě počitatelných bibliografických údajů. Takže naplnění tohoto projektu pozvedne naši fakultu i z hlediska jejího hodnocení. Domnívám se však, že ten administrativní pohled by měl být vždy sekundární. Podstatné jsou nové výsledky pro vědu a medicínu.

K. Smetana: Doplnil bych jen, že díky centru budeme mít i kvalitnější přístrojové vybavení…

A. Šedo: ... což je velmi důležité, protože k penězům na investice bychom se jinak dostávali obtížně. Umožní nám to také lépe finančně ohodnotit naše špičkové vědecké pracovníky, kteří se vědě často věnují spíše charitativně a altruisticky.

Projekt je schválen na 5 let. Jak zajistíte jeho udržitelnost i nadále?

A. Šedo: Předpokládám, že díky našim výsledkům budeme moci žádat o další granty či projekty. Výhodou je, že jako konsorcium s prokazatelnou historií budeme mít vyšší šanci uspět.

K. Smetana: Dá se také očekávat, že projekt vyústí v komerční spolupráci s farmaceutickým průmyslem. Protože se ovlivněním migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru vědecké týmy v našem centru zabývají dlouhodobě, máme možná jistý intelektuální náskok, který může být atraktivní i pro průmyslové partnery.

AŠ: Předběžná jednání s komerčními subjekty začínáme otevírat. Jsou to ovšem věci velmi citlivé a problematika duševního vlastnictví je obecně poměrně složitá, budeme nicméně hledat vhodnou cestu, jak spolupráci s průmyslem uskutečnit. Bez diskuse ale je, že zájem o naši infrastrukturu roste už teď, což svědčí o tom, že máme šanci – a zároveň závazek – v dané problematice a s tímto týmem pokračovat i nadále.

jat

Jednička ve vědě

Metastazování jako cíl léčby? Ve výzkumu máme strategický náskok před světem!

Americký Food and Drug Administration vydal v letošním roce prohlášení, ve kterém vyzývá farmaceutické firmy k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru. Fakt, že se danou oblastí zabývá již delší dobu několik vědeckých skupin i z naší fakulty, nakonec vyústil ve vznik unikátního Centra nádorové ekologie 1. LF UK. Tento projekt, který byl MŠMT ČR vybrán k podpoře takřka 300 milióny z prostředků EU, byl spuštěn 1. září 2018.

79138

Co si představit pod pojmem nádorová ekologie?

K. Smetana: Je důležité si uvědomit, že kromě nádorových buněk se tumor skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově transformovány. Jde o fibroblasty, buňky imunitního systému, endotelové buňky a také jejich produkty. Tyto podpůrné buňky prakticky předurčují vznik mikroprostředí, které podporuje nejen růst tumoru, ale i migraci nádorových buněk, tedy rozvoj metastáz. Jedná se proto o velmi složitý buněčný ekosystém.

A. Šedo: Někdy se také mluví o nádorové ekologii či nádorové sociologii, což právě vystihuje komunikační rozměr nádorových a nenádorových buněk ve prospěch tumoru a bohužel v neprospěch pacienta. Nádorové buňky totiž nemají k dispozici spoustu atributů nezbytných pro vznik nádoru, ale dokážou „říci si“ jiným buňkám, aby za ně udělaly tu „špinavou práci“.

K. Smetana: Ukazuje se rovněž, že nádorové mikroprostředí je vlastně téměř identické s prostředím hojící se rány. Tumor tak využívá určitých predisponovaných interakcí a dějů, které se podobají procesům hojení rány a jež jsou veskrze pozitivní, ale on je zneužije ve svůj prospěch.

A. Šedo: K tomu bych dodal jen takovou perličku, že už v roce 1986 vyšlo v NEJM krátké sdělení profesora Harolda F. Dvoraka, Čechoameričana působícího na Harvardu, které mělo takřka kacířský název „Tumors: wounds that do not heal“. Tedy že nádor je rána, která se nikdy nezhojí.

Nabývá tudíž studium mikroprostředí tumoru na významu?

A. Šedo: Nepochybně. Protinádorová léčba dnes totiž není na klinické úrovni vnímána jako něco, co cílí „pouze“ na tumor a zmenšení jeho objemu, ale tak, že musí být komplexní, protože i nádor postihuje organismus systémově. Ruku v ruce s tím musí být komplexní také naše vědecká práce.

K. Smetana: Dokládá to i skutečnost, že americký Food and Drug Administration letos schválil registraci prvního léku, jenž potlačuje migraci nádorových buněk a vznik metastáz. Zároveň vydal prohlášení, ve kterém vybízí farmaceutické firmy k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru, neboť jde o oblast, která ještě není farmakologicky zcela fruktifikována. Že je daná témata dobré studovat, si již dříve uvědomila spousta lidí a vědeckých skupin, naši fakultu nevyjímaje. Ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd ČR se tak systematicky a dlouhodobě věnujeme tomu, jak terapeuticky ovlivnit nádorový ekosystém.

Proč vlastě nyní vzniklo Centrum nádorové ekologie, když na dané problematice pracujete už delší dobu?

A. Šedo: Velkou výhodou projektu je, že nevzniká jedna z mnoha dalších budov a jedna z mnoha dalších administrativ, ale že soustředíme lidské zdroje a finanční prostředky na to, aby mohly jednotlivé týmy zaměřené na dílčí témata komfortně spolupracovat. To znamená, že se budou moci profesně synchronizovat a že mohou sdílet technologie a přístroje, kterými se dovybaví. Vznik centra má ovšem nejen příznivý logistický dopad a významný technologický přínos, ale ve svých důsledcích povede i k lepší přípravě postgraduálních studentů.

K. Smetana: Nutno ovšem podotknout, že kdyby projekt nebyl schválen, stejně bychom ve studiu nádorového mikroprostředí pokračovali dál. Řekl bych však, že méně komfortně a o to klopotněji.

79137

Existují podobná centra ve světě?

K. Smetana: Problematikou nádorové ekologie se zabývá mnoho pracovišť a laboratoří, ale pokud vím, nikde zatím takto centralizovaně, jako je tomu u nás.

A. Šedo: Skutečně unikátní je, že naše centrum sdružuje kolegy, kteří se věnují syntetické chemii, biochemii, molekulární biologii, fyziologii, patologii či anatomii s embryologií. Máme také přímé vazby na klinické lékaře, kteří jsou důležitou „koncovkou“, a de facto pracujeme se společným jmenovatelem jednotlivých nádorových onemocnění. Aktuálně nás zajímá dlaždicový karcinom hlavy a krku, karcinom pankreatu, glioblastom či melanom, které si jsou svými biologickými koncepty velmi podobné.

Jedním z cílů projektu je rozvoj výzkumných týmů a zvýšení výkonu výzkumných center. Souvisí to i se zapojením zahraničních partnerů?

K. Smetana: Mezinárodní spolupráce byla v zadání projektu dokonce nutnou podmínkou. Již delší dobu řešíme projekty s Ludwig-Maxmilians-Universität München, Universiteit Antwerpen nebo s Harvard University. Nedávno ovšem projevily velký zájem o spolupráci i univerzity v Innsbrucku či Trondheimu a také Centrum pro pokročilá studia v Janově.

A. Šedo: Prolongaci na další projekty máme i s pařížskou Sorbonnou...

K. Smetana: ... takže propojení se zahraničím je takové, jaké si představujeme – intenzivní a plodné.

A. Šedo: Faktem ale je, že nás především zajímají skvělí partneři, kteří jsou orientováni na stejnou vědeckou oblast zájmu, a jejich geografie není tím nejdůležitějším. V mnoha případech jsme navázali spolupráce opravdu dlouhodobé, některé trvají i 20 let, a další instituce se ozývají, protože vnímají spojení s námi jako přínosné.

K. Smetana: To bych podtrhnul, protože spousta pracovišť nás skutečně oslovila jako první. Janovské centrum chce dokonce připravit grantovou přihlášku na další evropský projekt.

79139

Budou mít šanci se do Centra nádorové ekologie zapojit i studenti?

K. Smetana: Určitě ano. Už nyní v našich laboratořích pracují pre- i postgraduální studenti. Nicméně díky centru, které poskytne dobré finanční zázemí, jich bude moci být o trochu víc, a především budou mít daleko lepší podmínky pro práci. To je, myslím, nejpodstatnější.

A. Šedo: Musíme si uvědomit, že postgraduální studenti dostávají stipendium ve výši asi 7000 korun měsíčně. Za takové peníze samozřejmě nemůže nikdo existovat. V situaci, kdy jim nemůžeme nabídnout žádný pracovní úvazek, se musí živit ještě něčím jiným, proto je v mnoha případech jejich vzdělávání neefektivní. Pokud se tedy studenti stanou součástí Centra nádorové ekologie, získají na naší fakultě pracovní úvazek a budou se moci plně věnovat tomu, co mají dělat – zvyšovat si kvalifikaci a být přínosnou součástí vědeckých týmů.

Co bude vznik takového pracoviště znamenat pro fakultu?

79140A. Šedo: Kromě vědeckého přínosu je to pro nás i velice prestižní věc, protože podobných center excelence vznikl omezený počet. Navíc nás může těšit, že máme na Jedničce skutečně skvělé týmy, které dají dohromady tak velký a konkurenceschopný projekt. Do budoucna to fakultě samozřejmě přinese – spolu s tím, jak budou přicházet výsledky bádání –, i výstupy v podobě počitatelných bibliografických údajů. Takže naplnění tohoto projektu pozvedne naši fakultu i z hlediska jejího hodnocení. Domnívám se však, že ten administrativní pohled by měl být vždy sekundární. Podstatné jsou nové výsledky pro vědu a medicínu.

K. Smetana: Doplnil bych jen, že díky centru budeme mít i kvalitnější přístrojové vybavení…

A. Šedo: ... což je velmi důležité, protože k penězům na investice bychom se jinak dostávali obtížně. Umožní nám to také lépe finančně ohodnotit naše špičkové vědecké pracovníky, kteří se vědě často věnují spíše charitativně a altruisticky.

Projekt je schválen na 5 let. Jak zajistíte jeho udržitelnost i nadále?

A. Šedo: Předpokládám, že díky našim výsledkům budeme moci žádat o další granty či projekty. Výhodou je, že jako konsorcium s prokazatelnou historií budeme mít vyšší šanci uspět.

K. Smetana: Dá se také očekávat, že projekt vyústí v komerční spolupráci s farmaceutickým průmyslem. Protože se ovlivněním migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru vědecké týmy v našem centru zabývají dlouhodobě, máme možná jistý intelektuální náskok, který může být atraktivní i pro průmyslové partnery.

AŠ: Předběžná jednání s komerčními subjekty začínáme otevírat. Jsou to ovšem věci velmi citlivé a problematika duševního vlastnictví je obecně poměrně složitá, budeme nicméně hledat vhodnou cestu, jak spolupráci s průmyslem uskutečnit. Bez diskuse ale je, že zájem o naši infrastrukturu roste už teď, což svědčí o tom, že máme šanci – a zároveň závazek – v dané problematice a s tímto týmem pokračovat i nadále.

jat

Erasmus a stáže

Metastazování jako cíl léčby? Ve výzkumu máme strategický náskok před světem!

Americký Food and Drug Administration vydal v letošním roce prohlášení, ve kterém vyzývá farmaceutické firmy k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru. Fakt, že se danou oblastí zabývá již delší dobu několik vědeckých skupin i z naší fakulty, nakonec vyústil ve vznik unikátního Centra nádorové ekologie 1. LF UK. Tento projekt, který byl MŠMT ČR vybrán k podpoře takřka 300 milióny z prostředků EU, byl spuštěn 1. září 2018.

79138

Co si představit pod pojmem nádorová ekologie?

K. Smetana: Je důležité si uvědomit, že kromě nádorových buněk se tumor skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově transformovány. Jde o fibroblasty, buňky imunitního systému, endotelové buňky a také jejich produkty. Tyto podpůrné buňky prakticky předurčují vznik mikroprostředí, které podporuje nejen růst tumoru, ale i migraci nádorových buněk, tedy rozvoj metastáz. Jedná se proto o velmi složitý buněčný ekosystém.

A. Šedo: Někdy se také mluví o nádorové ekologii či nádorové sociologii, což právě vystihuje komunikační rozměr nádorových a nenádorových buněk ve prospěch tumoru a bohužel v neprospěch pacienta. Nádorové buňky totiž nemají k dispozici spoustu atributů nezbytných pro vznik nádoru, ale dokážou „říci si“ jiným buňkám, aby za ně udělaly tu „špinavou práci“.

K. Smetana: Ukazuje se rovněž, že nádorové mikroprostředí je vlastně téměř identické s prostředím hojící se rány. Tumor tak využívá určitých predisponovaných interakcí a dějů, které se podobají procesům hojení rány a jež jsou veskrze pozitivní, ale on je zneužije ve svůj prospěch.

A. Šedo: K tomu bych dodal jen takovou perličku, že už v roce 1986 vyšlo v NEJM krátké sdělení profesora Harolda F. Dvoraka, Čechoameričana působícího na Harvardu, které mělo takřka kacířský název „Tumors: wounds that do not heal“. Tedy že nádor je rána, která se nikdy nezhojí.

Nabývá tudíž studium mikroprostředí tumoru na významu?

A. Šedo: Nepochybně. Protinádorová léčba dnes totiž není na klinické úrovni vnímána jako něco, co cílí „pouze“ na tumor a zmenšení jeho objemu, ale tak, že musí být komplexní, protože i nádor postihuje organismus systémově. Ruku v ruce s tím musí být komplexní také naše vědecká práce.

K. Smetana: Dokládá to i skutečnost, že americký Food and Drug Administration letos schválil registraci prvního léku, jenž potlačuje migraci nádorových buněk a vznik metastáz. Zároveň vydal prohlášení, ve kterém vybízí farmaceutické firmy k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru, neboť jde o oblast, která ještě není farmakologicky zcela fruktifikována. Že je daná témata dobré studovat, si již dříve uvědomila spousta lidí a vědeckých skupin, naši fakultu nevyjímaje. Ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd ČR se tak systematicky a dlouhodobě věnujeme tomu, jak terapeuticky ovlivnit nádorový ekosystém.

Proč vlastě nyní vzniklo Centrum nádorové ekologie, když na dané problematice pracujete už delší dobu?

A. Šedo: Velkou výhodou projektu je, že nevzniká jedna z mnoha dalších budov a jedna z mnoha dalších administrativ, ale že soustředíme lidské zdroje a finanční prostředky na to, aby mohly jednotlivé týmy zaměřené na dílčí témata komfortně spolupracovat. To znamená, že se budou moci profesně synchronizovat a že mohou sdílet technologie a přístroje, kterými se dovybaví. Vznik centra má ovšem nejen příznivý logistický dopad a významný technologický přínos, ale ve svých důsledcích povede i k lepší přípravě postgraduálních studentů.

K. Smetana: Nutno ovšem podotknout, že kdyby projekt nebyl schválen, stejně bychom ve studiu nádorového mikroprostředí pokračovali dál. Řekl bych však, že méně komfortně a o to klopotněji.

79137

Existují podobná centra ve světě?

K. Smetana: Problematikou nádorové ekologie se zabývá mnoho pracovišť a laboratoří, ale pokud vím, nikde zatím takto centralizovaně, jako je tomu u nás.

A. Šedo: Skutečně unikátní je, že naše centrum sdružuje kolegy, kteří se věnují syntetické chemii, biochemii, molekulární biologii, fyziologii, patologii či anatomii s embryologií. Máme také přímé vazby na klinické lékaře, kteří jsou důležitou „koncovkou“, a de facto pracujeme se společným jmenovatelem jednotlivých nádorových onemocnění. Aktuálně nás zajímá dlaždicový karcinom hlavy a krku, karcinom pankreatu, glioblastom či melanom, které si jsou svými biologickými koncepty velmi podobné.

Jedním z cílů projektu je rozvoj výzkumných týmů a zvýšení výkonu výzkumných center. Souvisí to i se zapojením zahraničních partnerů?

K. Smetana: Mezinárodní spolupráce byla v zadání projektu dokonce nutnou podmínkou. Již delší dobu řešíme projekty s Ludwig-Maxmilians-Universität München, Universiteit Antwerpen nebo s Harvard University. Nedávno ovšem projevily velký zájem o spolupráci i univerzity v Innsbrucku či Trondheimu a také Centrum pro pokročilá studia v Janově.

A. Šedo: Prolongaci na další projekty máme i s pařížskou Sorbonnou...

K. Smetana: ... takže propojení se zahraničím je takové, jaké si představujeme – intenzivní a plodné.

A. Šedo: Faktem ale je, že nás především zajímají skvělí partneři, kteří jsou orientováni na stejnou vědeckou oblast zájmu, a jejich geografie není tím nejdůležitějším. V mnoha případech jsme navázali spolupráce opravdu dlouhodobé, některé trvají i 20 let, a další instituce se ozývají, protože vnímají spojení s námi jako přínosné.

K. Smetana: To bych podtrhnul, protože spousta pracovišť nás skutečně oslovila jako první. Janovské centrum chce dokonce připravit grantovou přihlášku na další evropský projekt.

79139

Budou mít šanci se do Centra nádorové ekologie zapojit i studenti?

K. Smetana: Určitě ano. Už nyní v našich laboratořích pracují pre- i postgraduální studenti. Nicméně díky centru, které poskytne dobré finanční zázemí, jich bude moci být o trochu víc, a především budou mít daleko lepší podmínky pro práci. To je, myslím, nejpodstatnější.

A. Šedo: Musíme si uvědomit, že postgraduální studenti dostávají stipendium ve výši asi 7000 korun měsíčně. Za takové peníze samozřejmě nemůže nikdo existovat. V situaci, kdy jim nemůžeme nabídnout žádný pracovní úvazek, se musí živit ještě něčím jiným, proto je v mnoha případech jejich vzdělávání neefektivní. Pokud se tedy studenti stanou součástí Centra nádorové ekologie, získají na naší fakultě pracovní úvazek a budou se moci plně věnovat tomu, co mají dělat – zvyšovat si kvalifikaci a být přínosnou součástí vědeckých týmů.

Co bude vznik takového pracoviště znamenat pro fakultu?

79140A. Šedo: Kromě vědeckého přínosu je to pro nás i velice prestižní věc, protože podobných center excelence vznikl omezený počet. Navíc nás může těšit, že máme na Jedničce skutečně skvělé týmy, které dají dohromady tak velký a konkurenceschopný projekt. Do budoucna to fakultě samozřejmě přinese – spolu s tím, jak budou přicházet výsledky bádání –, i výstupy v podobě počitatelných bibliografických údajů. Takže naplnění tohoto projektu pozvedne naši fakultu i z hlediska jejího hodnocení. Domnívám se však, že ten administrativní pohled by měl být vždy sekundární. Podstatné jsou nové výsledky pro vědu a medicínu.

K. Smetana: Doplnil bych jen, že díky centru budeme mít i kvalitnější přístrojové vybavení…

A. Šedo: ... což je velmi důležité, protože k penězům na investice bychom se jinak dostávali obtížně. Umožní nám to také lépe finančně ohodnotit naše špičkové vědecké pracovníky, kteří se vědě často věnují spíše charitativně a altruisticky.

Projekt je schválen na 5 let. Jak zajistíte jeho udržitelnost i nadále?

A. Šedo: Předpokládám, že díky našim výsledkům budeme moci žádat o další granty či projekty. Výhodou je, že jako konsorcium s prokazatelnou historií budeme mít vyšší šanci uspět.

K. Smetana: Dá se také očekávat, že projekt vyústí v komerční spolupráci s farmaceutickým průmyslem. Protože se ovlivněním migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru vědecké týmy v našem centru zabývají dlouhodobě, máme možná jistý intelektuální náskok, který může být atraktivní i pro průmyslové partnery.

AŠ: Předběžná jednání s komerčními subjekty začínáme otevírat. Jsou to ovšem věci velmi citlivé a problematika duševního vlastnictví je obecně poměrně složitá, budeme nicméně hledat vhodnou cestu, jak spolupráci s průmyslem uskutečnit. Bez diskuse ale je, že zájem o naši infrastrukturu roste už teď, což svědčí o tom, že máme šanci – a zároveň závazek – v dané problematice a s tímto týmem pokračovat i nadále.

jat