Fakulta má nyní za sebou řadu hodnotících zpráv. V některých hodnotila sebe sama, jindy se srovnávala s ostatními českými nebo zahraničními pracovišti. Vědu na 1. LF UK hodnotili sami vědci, zahraniční experti, čeští úředníci. Interpretace hodnocení vědy je poměrně složitá problematika, proto přinášíme alespoň zjednodušenou informaci o tom, jak dobře si v oblasti vědy 1. LF UK stojí, jaké výzvy svým odborníkům nabízí a jakou další podporu jejich bádání připravuje do budoucna.

Ústřední metodika M17+
Hodnocení vědy, které na fakultě do roku 2016 probíhalo na základě dat z Rejstříku informací o výsledcích (RIV), bylo od roku 2017 postupně nahrazeno metodikou M17+, ta vznikla vládním usnesením o Metodice hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací. Metodika M17+ je komplexním hodnocením na základě pěti modulů (M1–M5) a klade si za cíl zvýšit efektivitu vynakládání veřejných prostředků. Výsledkem je hodnocení výzkumné organizace pomocí čtyř stupňů – A, B, C, D (A = excelentní), na základě kterého se pak odvíjí míra financování. V rámci hodnocení vědecké činnosti pomocí Metodiky 17+ vznikly jednak hodnotící zprávy jednotlivých oborů a vědních oblastí rozvíjených na naší univerzitě (Charles University Evaluation Report), jednak hodnotící zprávy jednotlivých součástí výzkumných organizací (First Faculty of Medicine Evaluation Report), které jsou dostupné na portálu IS věda (Evidence a hodnocení tvůrčí činnosti na UK, https://is.cuni.cz/veda/hodnoceni/dashboard).

Národní hodnocení vědy zahraničními experty
V letech 2014–2018 probíhalo také Národní hodnocení vědecké aktivity na UK a v jejích součástech. Vědecké aktivity hodnotila rada v součinnosti s panelem externích hodnotitelů (panelistů) – šlo o zahraniční odborníky navržené jednotlivými fakultami. Hodnotitelé vycházeli z vybraných výsledků (peer-review), bibliometrických dat (kategorie FORD / CUNI / WOS) a sebeevaluačních zpráv fakult a výsledků modulů M4 a M5. Hodnotitelé také univerzitu a její fakulty porovnali s obdobnými univerzitami (tzv. benchmarkové univerzity). Fakulty UK navrhly pro své porovnání univerzity v Milánu, Vídni, Lovani, Kodani, Heidelbergu a Varšavě. Zahraniční experti v závěrečných zprávách zhodnotili nejen univerzitu a její jednotlivé fakulty, ale také uvedli několik doporučení, která by měla vést ke zkvalitnění vědeckého výkonu. Zejména kladli důraz na větší internacionalizaci univerzitního prostředí, u vědeckých prací pak na kvalitu, která má mít přednost před kvantitou. Našemu prostředí odborníci vytýkali přílišnou fragmentaci vědeckých týmů napříč pěti lékařskými fakultami Karlovy univerzitya absenci účasti na významných zahraničních grantech, jako například European Research Council, v pozici hlavního řešitele. Navzdory řadě připomínek hodnotící zpráva konstatovala, že vzhledem k relativně nízkému institucionálnímu financování snese vědecká aktivita Univerzity Karlovy srovnání se zahraničními univerzitami.

 

Jsme nejlepší LF v rámci vnitřního hodnocení UK
Další hodnocení vědy, které 1. LF UK v poslední době podstoupila, bylo vnitřní hodnocení Univerzity Karlovy, které strukturou kopírovalo modul M3 z národního hodnocení dle metodiky M17+. Výsledné hodnocení jednotlivých fakult bylo v rozmezí A, B, B+, C, C+, D, D+, a opět výsledná hodnota dle těchto „známek“ dopadá na institucionální financování. Mezi pěti nejlépe hodnocenými fakultami známkou B+ byla i 1. LF. Žádná jiná lékařská fakulta Univerzity Karlovy takto vysoké hodnocení nezískala.

Vědecká rada nově
Spolu s obměnou děkana bylo v roce 2020 pozměněno také složení Vědecké rady 1. LF UK (VR). Zachovala šedesátičlennou základnu, kde je třetina jejích členů mimouniverzitních. Co je vlastně úkolem VR? Na jejích zasedáních se vedou řízení ke jmenování profesorů a habilitační řízení. Fakulta má akreditaci pro konání habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorů ve 37 oborech a navrhuje Vědecké radě UK čestné doktoráty. Schvaluje také studijní programy fakulty, členy komisí pro Státní závěrečné zkoušky, členy oborových rad, školitele doktorského studia. Nyní bude například schvalovat složení koordinačních rad nového programu Cooperatio. Vyjadřuje se také k zásadním otázkám o směřování fakulty. Významní vědci jsou na návrh děkana 1. LF UK u příležitosti významných životních jubileí nebo za zásluhy o rozvoj univerzity oceněni rektorem historickou, zlatou nebo stříbrnou medailí UK. Kolegium rektora schvaluje návrhy Vědecké rady 1. LF UK na jmenování hostujících profesorů. V minulosti byli hostujícími profesory jmenováni například, prof. Dr. Med. Jiří Dvořák ze Schulthess Klinik v Curychu nebo prof. Anthony J. Bleyer, M.D., z Wake Forest School of Medicine v USA. Fakulta v současnosti připravuje také možnost, aby tzv. visiting professors mohli být jmenováni zahraničními členy VR. Pro další internacionalizaci fakulty podpořilo nedávno kolegium děkana také možnost předkládat habilitační práce v angličtině.

Nový program Cooperatio
Nejvýznamnější novinkou v oblasti fakultní vědy je nyní intenzivní příprava a přechod na nový program Cooperatio, který od 1. ledna 2022 nahradí stávající program Progres. Cooperatio je strukturálně odlišný institucionální nástroj podpory rozvoje vědy na UK, který bude striktně mezifakultní a bude dělen do vědních oblastí a oborů, které byly schváleny Vědeckou radou UK pro celou univerzitu. Po vzájemné dohodě fakult a rektorátu bude pro danou oblast jmenován hlavní univerzitní koordinátor, který bude schvalován jednotlivými vědeckými radami. Každá fakulta bude mít v radě své zastoupení v oblasti, které se vědecky účastní. Celý proces vzniku nové struktury Cooperatia bude probíhat v několika etapách tak, aby od roku 2022 byly jednotlivé obory a jejich součásti a pracovníci aktivní. V současné chvíli se jednotlivé fakulty přihlašují k vědním oborům, které poté budou soustavně rozvíjet. Podrobnější finální informace bude fakulta zveřejňovat na všech úrovních.

Vědecký výkon na fakultě
Na návrh proděkana pro vědeckou činnost schválilo nedávno kolegium děkana také změnu algoritmu pro vnitřní výpočet vědeckého výkonu na 1. LF UK tak, aby lépe reflektoval celkovou změnu hodnocení vědeckého výkonu na univerzitě a jejích součástech, které proběhlo v rámci národního hodnocení výzkumných organizací dle metodiky M17+ a které upřednostňuje kvalitu před kvantitou vědeckého výkonu. Byl proto zrušen „kvantitativní“ bibliometrický parametr (BIB body) a naopak posílil kvalitativní parametr založený na oborovém kvartilu časopisu, v němž je práce otištěna (IF body). Bodově se tak více zvýhodní publikace vydané v excelentních časopisech (první oborový decil, první oborový kvartil). Dále došlo ke sjednocení počtu odměněných, kdy bude každý rok rozdělena částka mezi 50 nejlépe publikujících autorů a autorek 1. LF UK. Částka, kterou mezi tyto vědce fakulta rozdělí, byla navýšena na 1,2 milionu korun. Fakulta přitom klade důraz na jednoznačnou dedikaci vědeckých prací 1. LF UK.

Odměny za excelentní publikace
Fakulta také jednou ročně oceňuje své badatele prostřednictvím Ceny kolegia děkana za excelentní publikace. Toto ocenění plně koresponduje s doporučením expertů v hodnotící zprávě finančně odměňovat nejlepší autorské publikace. Pět nejlepších vědeckých publikací, které mají dedikaci 1. LF UK z pozice prvního či korespondenčního autora a vyšly v časopise s IF, který spadá do prvního oborového kvartilu (optimálně v prvním decilu), vybírá kolegium děkana ze souboru prací nominovaných přednosty fakultních pracovišť na základě tajného hlasování. Ve zkratce se jedná o publikace, které fakulta prezentuje jako klíčové výsledky tvůrčí činnosti v rámci národního, univerzitního a vnitřního hodnocení vědecké činnosti (modul M1). Novinkou je záměr fakulty, která bude do budoucna udělovat také ocenění za excelentní tvůrčí počin, například za skvělé monografie či získání patentu. Podporu poskytuje fakulta také pro publikování ve formátu Open Access, což je otevřený přístup k vědeckým publikacím. Přístup k vědeckým textům umožňuje fakt, že vědci za publikaci svých odborných textů platí jejich vydavateli řádově až desítky tisíc korun. Jak vlastně tyto prostředky získat? Vědec si je zajistí ze získaného grantu, případně z institucionálních prostředků (peníze určené pro fakultu na vědu). Novum v této oblasti je, že pro špičkové publikace (v prvním oborovém decilu) může první nebo korespondenční autor požádat fakultu o úhradu částky za publikaci, a to do maximální výše čtyři tisíce euro. Martin Vokurka, děkan 1. LF UK Pavel Klener, proděkan pro vědeckou činnost a akademické hodnosti Petra Klusáková, vedoucí Oddělení komunikace 1. LF UK

Fakulta má nyní za sebou řadu hodnotících zpráv. V některých hodnotila sebe sama, jindy se srovnávala s ostatními českými nebo zahraničními pracovišti. Vědu na 1. LF UK hodnotili sami vědci, zahraniční experti, čeští úředníci. Interpretace hodnocení vědy je poměrně složitá problematika, proto přinášíme alespoň zjednodušenou informaci o tom, jak dobře si v oblasti vědy 1. LF UK stojí, jaké výzvy svým odborníkům nabízí a jakou další podporu jejich bádání připravuje do budoucna.

Ústřední metodika M17+
Hodnocení vědy, které na fakultě do roku 2016 probíhalo na základě dat z Rejstříku informací o výsledcích (RIV), bylo od roku 2017 postupně nahrazeno metodikou M17+, ta vznikla vládním usnesením o Metodice hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací. Metodika M17+ je komplexním hodnocením na základě pěti modulů (M1–M5) a klade si za cíl zvýšit efektivitu vynakládání veřejných prostředků. Výsledkem je hodnocení výzkumné organizace pomocí čtyř stupňů – A, B, C, D (A = excelentní), na základě kterého se pak odvíjí míra financování. V rámci hodnocení vědecké činnosti pomocí Metodiky 17+ vznikly jednak hodnotící zprávy jednotlivých oborů a vědních oblastí rozvíjených na naší univerzitě (Charles University Evaluation Report), jednak hodnotící zprávy jednotlivých součástí výzkumných organizací (First Faculty of Medicine Evaluation Report), které jsou dostupné na portálu IS věda (Evidence a hodnocení tvůrčí činnosti na UK, https://is.cuni.cz/veda/hodnoceni/dashboard).

Národní hodnocení vědy zahraničními experty
V letech 2014–2018 probíhalo také Národní hodnocení vědecké aktivity na UK a v jejích součástech. Vědecké aktivity hodnotila rada v součinnosti s panelem externích hodnotitelů (panelistů) – šlo o zahraniční odborníky navržené jednotlivými fakultami. Hodnotitelé vycházeli z vybraných výsledků (peer-review), bibliometrických dat (kategorie FORD / CUNI / WOS) a sebeevaluačních zpráv fakult a výsledků modulů M4 a M5. Hodnotitelé také univerzitu a její fakulty porovnali s obdobnými univerzitami (tzv. benchmarkové univerzity). Fakulty UK navrhly pro své porovnání univerzity v Milánu, Vídni, Lovani, Kodani, Heidelbergu a Varšavě. Zahraniční experti v závěrečných zprávách zhodnotili nejen univerzitu a její jednotlivé fakulty, ale také uvedli několik doporučení, která by měla vést ke zkvalitnění vědeckého výkonu. Zejména kladli důraz na větší internacionalizaci univerzitního prostředí, u vědeckých prací pak na kvalitu, která má mít přednost před kvantitou. Našemu prostředí odborníci vytýkali přílišnou fragmentaci vědeckých týmů napříč pěti lékařskými fakultami Karlovy univerzitya absenci účasti na významných zahraničních grantech, jako například European Research Council, v pozici hlavního řešitele. Navzdory řadě připomínek hodnotící zpráva konstatovala, že vzhledem k relativně nízkému institucionálnímu financování snese vědecká aktivita Univerzity Karlovy srovnání se zahraničními univerzitami.

 

Jsme nejlepší LF v rámci vnitřního hodnocení UK
Další hodnocení vědy, které 1. LF UK v poslední době podstoupila, bylo vnitřní hodnocení Univerzity Karlovy, které strukturou kopírovalo modul M3 z národního hodnocení dle metodiky M17+. Výsledné hodnocení jednotlivých fakult bylo v rozmezí A, B, B+, C, C+, D, D+, a opět výsledná hodnota dle těchto „známek“ dopadá na institucionální financování. Mezi pěti nejlépe hodnocenými fakultami známkou B+ byla i 1. LF. Žádná jiná lékařská fakulta Univerzity Karlovy takto vysoké hodnocení nezískala.

Vědecká rada nově
Spolu s obměnou děkana bylo v roce 2020 pozměněno také složení Vědecké rady 1. LF UK (VR). Zachovala šedesátičlennou základnu, kde je třetina jejích členů mimouniverzitních. Co je vlastně úkolem VR? Na jejích zasedáních se vedou řízení ke jmenování profesorů a habilitační řízení. Fakulta má akreditaci pro konání habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorů ve 37 oborech a navrhuje Vědecké radě UK čestné doktoráty. Schvaluje také studijní programy fakulty, členy komisí pro Státní závěrečné zkoušky, členy oborových rad, školitele doktorského studia. Nyní bude například schvalovat složení koordinačních rad nového programu Cooperatio. Vyjadřuje se také k zásadním otázkám o směřování fakulty. Významní vědci jsou na návrh děkana 1. LF UK u příležitosti významných životních jubileí nebo za zásluhy o rozvoj univerzity oceněni rektorem historickou, zlatou nebo stříbrnou medailí UK. Kolegium rektora schvaluje návrhy Vědecké rady 1. LF UK na jmenování hostujících profesorů. V minulosti byli hostujícími profesory jmenováni například, prof. Dr. Med. Jiří Dvořák ze Schulthess Klinik v Curychu nebo prof. Anthony J. Bleyer, M.D., z Wake Forest School of Medicine v USA. Fakulta v současnosti připravuje také možnost, aby tzv. visiting professors mohli být jmenováni zahraničními členy VR. Pro další internacionalizaci fakulty podpořilo nedávno kolegium děkana také možnost předkládat habilitační práce v angličtině.

Nový program Cooperatio
Nejvýznamnější novinkou v oblasti fakultní vědy je nyní intenzivní příprava a přechod na nový program Cooperatio, který od 1. ledna 2022 nahradí stávající program Progres. Cooperatio je strukturálně odlišný institucionální nástroj podpory rozvoje vědy na UK, který bude striktně mezifakultní a bude dělen do vědních oblastí a oborů, které byly schváleny Vědeckou radou UK pro celou univerzitu. Po vzájemné dohodě fakult a rektorátu bude pro danou oblast jmenován hlavní univerzitní koordinátor, který bude schvalován jednotlivými vědeckými radami. Každá fakulta bude mít v radě své zastoupení v oblasti, které se vědecky účastní. Celý proces vzniku nové struktury Cooperatia bude probíhat v několika etapách tak, aby od roku 2022 byly jednotlivé obory a jejich součásti a pracovníci aktivní. V současné chvíli se jednotlivé fakulty přihlašují k vědním oborům, které poté budou soustavně rozvíjet. Podrobnější finální informace bude fakulta zveřejňovat na všech úrovních.

Vědecký výkon na fakultě
Na návrh proděkana pro vědeckou činnost schválilo nedávno kolegium děkana také změnu algoritmu pro vnitřní výpočet vědeckého výkonu na 1. LF UK tak, aby lépe reflektoval celkovou změnu hodnocení vědeckého výkonu na univerzitě a jejích součástech, které proběhlo v rámci národního hodnocení výzkumných organizací dle metodiky M17+ a které upřednostňuje kvalitu před kvantitou vědeckého výkonu. Byl proto zrušen „kvantitativní“ bibliometrický parametr (BIB body) a naopak posílil kvalitativní parametr založený na oborovém kvartilu časopisu, v němž je práce otištěna (IF body). Bodově se tak více zvýhodní publikace vydané v excelentních časopisech (první oborový decil, první oborový kvartil). Dále došlo ke sjednocení počtu odměněných, kdy bude každý rok rozdělena částka mezi 50 nejlépe publikujících autorů a autorek 1. LF UK. Částka, kterou mezi tyto vědce fakulta rozdělí, byla navýšena na 1,2 milionu korun. Fakulta přitom klade důraz na jednoznačnou dedikaci vědeckých prací 1. LF UK.

Odměny za excelentní publikace
Fakulta také jednou ročně oceňuje své badatele prostřednictvím Ceny kolegia děkana za excelentní publikace. Toto ocenění plně koresponduje s doporučením expertů v hodnotící zprávě finančně odměňovat nejlepší autorské publikace. Pět nejlepších vědeckých publikací, které mají dedikaci 1. LF UK z pozice prvního či korespondenčního autora a vyšly v časopise s IF, který spadá do prvního oborového kvartilu (optimálně v prvním decilu), vybírá kolegium děkana ze souboru prací nominovaných přednosty fakultních pracovišť na základě tajného hlasování. Ve zkratce se jedná o publikace, které fakulta prezentuje jako klíčové výsledky tvůrčí činnosti v rámci národního, univerzitního a vnitřního hodnocení vědecké činnosti (modul M1). Novinkou je záměr fakulty, která bude do budoucna udělovat také ocenění za excelentní tvůrčí počin, například za skvělé monografie či získání patentu. Podporu poskytuje fakulta také pro publikování ve formátu Open Access, což je otevřený přístup k vědeckým publikacím. Přístup k vědeckým textům umožňuje fakt, že vědci za publikaci svých odborných textů platí jejich vydavateli řádově až desítky tisíc korun. Jak vlastně tyto prostředky získat? Vědec si je zajistí ze získaného grantu, případně z institucionálních prostředků (peníze určené pro fakultu na vědu). Novum v této oblasti je, že pro špičkové publikace (v prvním oborovém decilu) může první nebo korespondenční autor požádat fakultu o úhradu částky za publikaci, a to do maximální výše čtyři tisíce euro. Martin Vokurka, děkan 1. LF UK Pavel Klener, proděkan pro vědeckou činnost a akademické hodnosti Petra Klusáková, vedoucí Oddělení komunikace 1. LF UK

Fakulta má nyní za sebou řadu hodnotících zpráv. V některých hodnotila sebe sama, jindy se srovnávala s ostatními českými nebo zahraničními pracovišti. Vědu na 1. LF UK hodnotili sami vědci, zahraniční experti, čeští úředníci. Interpretace hodnocení vědy je poměrně složitá problematika, proto přinášíme alespoň zjednodušenou informaci o tom, jak dobře si v oblasti vědy 1. LF UK stojí, jaké výzvy svým odborníkům nabízí a jakou další podporu jejich bádání připravuje do budoucna.

Ústřední metodika M17+
Hodnocení vědy, které na fakultě do roku 2016 probíhalo na základě dat z Rejstříku informací o výsledcích (RIV), bylo od roku 2017 postupně nahrazeno metodikou M17+, ta vznikla vládním usnesením o Metodice hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací. Metodika M17+ je komplexním hodnocením na základě pěti modulů (M1–M5) a klade si za cíl zvýšit efektivitu vynakládání veřejných prostředků. Výsledkem je hodnocení výzkumné organizace pomocí čtyř stupňů – A, B, C, D (A = excelentní), na základě kterého se pak odvíjí míra financování. V rámci hodnocení vědecké činnosti pomocí Metodiky 17+ vznikly jednak hodnotící zprávy jednotlivých oborů a vědních oblastí rozvíjených na naší univerzitě (Charles University Evaluation Report), jednak hodnotící zprávy jednotlivých součástí výzkumných organizací (First Faculty of Medicine Evaluation Report), které jsou dostupné na portálu IS věda (Evidence a hodnocení tvůrčí činnosti na UK, https://is.cuni.cz/veda/hodnoceni/dashboard).

Národní hodnocení vědy zahraničními experty
V letech 2014–2018 probíhalo také Národní hodnocení vědecké aktivity na UK a v jejích součástech. Vědecké aktivity hodnotila rada v součinnosti s panelem externích hodnotitelů (panelistů) – šlo o zahraniční odborníky navržené jednotlivými fakultami. Hodnotitelé vycházeli z vybraných výsledků (peer-review), bibliometrických dat (kategorie FORD / CUNI / WOS) a sebeevaluačních zpráv fakult a výsledků modulů M4 a M5. Hodnotitelé také univerzitu a její fakulty porovnali s obdobnými univerzitami (tzv. benchmarkové univerzity). Fakulty UK navrhly pro své porovnání univerzity v Milánu, Vídni, Lovani, Kodani, Heidelbergu a Varšavě. Zahraniční experti v závěrečných zprávách zhodnotili nejen univerzitu a její jednotlivé fakulty, ale také uvedli několik doporučení, která by měla vést ke zkvalitnění vědeckého výkonu. Zejména kladli důraz na větší internacionalizaci univerzitního prostředí, u vědeckých prací pak na kvalitu, která má mít přednost před kvantitou. Našemu prostředí odborníci vytýkali přílišnou fragmentaci vědeckých týmů napříč pěti lékařskými fakultami Karlovy univerzitya absenci účasti na významných zahraničních grantech, jako například European Research Council, v pozici hlavního řešitele. Navzdory řadě připomínek hodnotící zpráva konstatovala, že vzhledem k relativně nízkému institucionálnímu financování snese vědecká aktivita Univerzity Karlovy srovnání se zahraničními univerzitami.

 

Jsme nejlepší LF v rámci vnitřního hodnocení UK
Další hodnocení vědy, které 1. LF UK v poslední době podstoupila, bylo vnitřní hodnocení Univerzity Karlovy, které strukturou kopírovalo modul M3 z národního hodnocení dle metodiky M17+. Výsledné hodnocení jednotlivých fakult bylo v rozmezí A, B, B+, C, C+, D, D+, a opět výsledná hodnota dle těchto „známek“ dopadá na institucionální financování. Mezi pěti nejlépe hodnocenými fakultami známkou B+ byla i 1. LF. Žádná jiná lékařská fakulta Univerzity Karlovy takto vysoké hodnocení nezískala.

Vědecká rada nově
Spolu s obměnou děkana bylo v roce 2020 pozměněno také složení Vědecké rady 1. LF UK (VR). Zachovala šedesátičlennou základnu, kde je třetina jejích členů mimouniverzitních. Co je vlastně úkolem VR? Na jejích zasedáních se vedou řízení ke jmenování profesorů a habilitační řízení. Fakulta má akreditaci pro konání habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorů ve 37 oborech a navrhuje Vědecké radě UK čestné doktoráty. Schvaluje také studijní programy fakulty, členy komisí pro Státní závěrečné zkoušky, členy oborových rad, školitele doktorského studia. Nyní bude například schvalovat složení koordinačních rad nového programu Cooperatio. Vyjadřuje se také k zásadním otázkám o směřování fakulty. Významní vědci jsou na návrh děkana 1. LF UK u příležitosti významných životních jubileí nebo za zásluhy o rozvoj univerzity oceněni rektorem historickou, zlatou nebo stříbrnou medailí UK. Kolegium rektora schvaluje návrhy Vědecké rady 1. LF UK na jmenování hostujících profesorů. V minulosti byli hostujícími profesory jmenováni například, prof. Dr. Med. Jiří Dvořák ze Schulthess Klinik v Curychu nebo prof. Anthony J. Bleyer, M.D., z Wake Forest School of Medicine v USA. Fakulta v současnosti připravuje také možnost, aby tzv. visiting professors mohli být jmenováni zahraničními členy VR. Pro další internacionalizaci fakulty podpořilo nedávno kolegium děkana také možnost předkládat habilitační práce v angličtině.

Nový program Cooperatio
Nejvýznamnější novinkou v oblasti fakultní vědy je nyní intenzivní příprava a přechod na nový program Cooperatio, který od 1. ledna 2022 nahradí stávající program Progres. Cooperatio je strukturálně odlišný institucionální nástroj podpory rozvoje vědy na UK, který bude striktně mezifakultní a bude dělen do vědních oblastí a oborů, které byly schváleny Vědeckou radou UK pro celou univerzitu. Po vzájemné dohodě fakult a rektorátu bude pro danou oblast jmenován hlavní univerzitní koordinátor, který bude schvalován jednotlivými vědeckými radami. Každá fakulta bude mít v radě své zastoupení v oblasti, které se vědecky účastní. Celý proces vzniku nové struktury Cooperatia bude probíhat v několika etapách tak, aby od roku 2022 byly jednotlivé obory a jejich součásti a pracovníci aktivní. V současné chvíli se jednotlivé fakulty přihlašují k vědním oborům, které poté budou soustavně rozvíjet. Podrobnější finální informace bude fakulta zveřejňovat na všech úrovních.

Vědecký výkon na fakultě
Na návrh proděkana pro vědeckou činnost schválilo nedávno kolegium děkana také změnu algoritmu pro vnitřní výpočet vědeckého výkonu na 1. LF UK tak, aby lépe reflektoval celkovou změnu hodnocení vědeckého výkonu na univerzitě a jejích součástech, které proběhlo v rámci národního hodnocení výzkumných organizací dle metodiky M17+ a které upřednostňuje kvalitu před kvantitou vědeckého výkonu. Byl proto zrušen „kvantitativní“ bibliometrický parametr (BIB body) a naopak posílil kvalitativní parametr založený na oborovém kvartilu časopisu, v němž je práce otištěna (IF body). Bodově se tak více zvýhodní publikace vydané v excelentních časopisech (první oborový decil, první oborový kvartil). Dále došlo ke sjednocení počtu odměněných, kdy bude každý rok rozdělena částka mezi 50 nejlépe publikujících autorů a autorek 1. LF UK. Částka, kterou mezi tyto vědce fakulta rozdělí, byla navýšena na 1,2 milionu korun. Fakulta přitom klade důraz na jednoznačnou dedikaci vědeckých prací 1. LF UK.

Odměny za excelentní publikace
Fakulta také jednou ročně oceňuje své badatele prostřednictvím Ceny kolegia děkana za excelentní publikace. Toto ocenění plně koresponduje s doporučením expertů v hodnotící zprávě finančně odměňovat nejlepší autorské publikace. Pět nejlepších vědeckých publikací, které mají dedikaci 1. LF UK z pozice prvního či korespondenčního autora a vyšly v časopise s IF, který spadá do prvního oborového kvartilu (optimálně v prvním decilu), vybírá kolegium děkana ze souboru prací nominovaných přednosty fakultních pracovišť na základě tajného hlasování. Ve zkratce se jedná o publikace, které fakulta prezentuje jako klíčové výsledky tvůrčí činnosti v rámci národního, univerzitního a vnitřního hodnocení vědecké činnosti (modul M1). Novinkou je záměr fakulty, která bude do budoucna udělovat také ocenění za excelentní tvůrčí počin, například za skvělé monografie či získání patentu. Podporu poskytuje fakulta také pro publikování ve formátu Open Access, což je otevřený přístup k vědeckým publikacím. Přístup k vědeckým textům umožňuje fakt, že vědci za publikaci svých odborných textů platí jejich vydavateli řádově až desítky tisíc korun. Jak vlastně tyto prostředky získat? Vědec si je zajistí ze získaného grantu, případně z institucionálních prostředků (peníze určené pro fakultu na vědu). Novum v této oblasti je, že pro špičkové publikace (v prvním oborovém decilu) může první nebo korespondenční autor požádat fakultu o úhradu částky za publikaci, a to do maximální výše čtyři tisíce euro. Martin Vokurka, děkan 1. LF UK Pavel Klener, proděkan pro vědeckou činnost a akademické hodnosti Petra Klusáková, vedoucí Oddělení komunikace 1. LF UK

Fakulta má nyní za sebou řadu hodnotících zpráv. V některých hodnotila sebe sama, jindy se srovnávala s ostatními českými nebo zahraničními pracovišti. Vědu na 1. LF UK hodnotili sami vědci, zahraniční experti, čeští úředníci. Interpretace hodnocení vědy je poměrně složitá problematika, proto přinášíme alespoň zjednodušenou informaci o tom, jak dobře si v oblasti vědy 1. LF UK stojí, jaké výzvy svým odborníkům nabízí a jakou další podporu jejich bádání připravuje do budoucna.

Ústřední metodika M17+
Hodnocení vědy, které na fakultě do roku 2016 probíhalo na základě dat z Rejstříku informací o výsledcích (RIV), bylo od roku 2017 postupně nahrazeno metodikou M17+, ta vznikla vládním usnesením o Metodice hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací. Metodika M17+ je komplexním hodnocením na základě pěti modulů (M1–M5) a klade si za cíl zvýšit efektivitu vynakládání veřejných prostředků. Výsledkem je hodnocení výzkumné organizace pomocí čtyř stupňů – A, B, C, D (A = excelentní), na základě kterého se pak odvíjí míra financování. V rámci hodnocení vědecké činnosti pomocí Metodiky 17+ vznikly jednak hodnotící zprávy jednotlivých oborů a vědních oblastí rozvíjených na naší univerzitě (Charles University Evaluation Report), jednak hodnotící zprávy jednotlivých součástí výzkumných organizací (First Faculty of Medicine Evaluation Report), které jsou dostupné na portálu IS věda (Evidence a hodnocení tvůrčí činnosti na UK, https://is.cuni.cz/veda/hodnoceni/dashboard).

Národní hodnocení vědy zahraničními experty
V letech 2014–2018 probíhalo také Národní hodnocení vědecké aktivity na UK a v jejích součástech. Vědecké aktivity hodnotila rada v součinnosti s panelem externích hodnotitelů (panelistů) – šlo o zahraniční odborníky navržené jednotlivými fakultami. Hodnotitelé vycházeli z vybraných výsledků (peer-review), bibliometrických dat (kategorie FORD / CUNI / WOS) a sebeevaluačních zpráv fakult a výsledků modulů M4 a M5. Hodnotitelé také univerzitu a její fakulty porovnali s obdobnými univerzitami (tzv. benchmarkové univerzity). Fakulty UK navrhly pro své porovnání univerzity v Milánu, Vídni, Lovani, Kodani, Heidelbergu a Varšavě. Zahraniční experti v závěrečných zprávách zhodnotili nejen univerzitu a její jednotlivé fakulty, ale také uvedli několik doporučení, která by měla vést ke zkvalitnění vědeckého výkonu. Zejména kladli důraz na větší internacionalizaci univerzitního prostředí, u vědeckých prací pak na kvalitu, která má mít přednost před kvantitou. Našemu prostředí odborníci vytýkali přílišnou fragmentaci vědeckých týmů napříč pěti lékařskými fakultami Karlovy univerzitya absenci účasti na významných zahraničních grantech, jako například European Research Council, v pozici hlavního řešitele. Navzdory řadě připomínek hodnotící zpráva konstatovala, že vzhledem k relativně nízkému institucionálnímu financování snese vědecká aktivita Univerzity Karlovy srovnání se zahraničními univerzitami.

 

Jsme nejlepší LF v rámci vnitřního hodnocení UK
Další hodnocení vědy, které 1. LF UK v poslední době podstoupila, bylo vnitřní hodnocení Univerzity Karlovy, které strukturou kopírovalo modul M3 z národního hodnocení dle metodiky M17+. Výsledné hodnocení jednotlivých fakult bylo v rozmezí A, B, B+, C, C+, D, D+, a opět výsledná hodnota dle těchto „známek“ dopadá na institucionální financování. Mezi pěti nejlépe hodnocenými fakultami známkou B+ byla i 1. LF. Žádná jiná lékařská fakulta Univerzity Karlovy takto vysoké hodnocení nezískala.

Vědecká rada nově
Spolu s obměnou děkana bylo v roce 2020 pozměněno také složení Vědecké rady 1. LF UK (VR). Zachovala šedesátičlennou základnu, kde je třetina jejích členů mimouniverzitních. Co je vlastně úkolem VR? Na jejích zasedáních se vedou řízení ke jmenování profesorů a habilitační řízení. Fakulta má akreditaci pro konání habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorů ve 37 oborech a navrhuje Vědecké radě UK čestné doktoráty. Schvaluje také studijní programy fakulty, členy komisí pro Státní závěrečné zkoušky, členy oborových rad, školitele doktorského studia. Nyní bude například schvalovat složení koordinačních rad nového programu Cooperatio. Vyjadřuje se také k zásadním otázkám o směřování fakulty. Významní vědci jsou na návrh děkana 1. LF UK u příležitosti významných životních jubileí nebo za zásluhy o rozvoj univerzity oceněni rektorem historickou, zlatou nebo stříbrnou medailí UK. Kolegium rektora schvaluje návrhy Vědecké rady 1. LF UK na jmenování hostujících profesorů. V minulosti byli hostujícími profesory jmenováni například, prof. Dr. Med. Jiří Dvořák ze Schulthess Klinik v Curychu nebo prof. Anthony J. Bleyer, M.D., z Wake Forest School of Medicine v USA. Fakulta v současnosti připravuje také možnost, aby tzv. visiting professors mohli být jmenováni zahraničními členy VR. Pro další internacionalizaci fakulty podpořilo nedávno kolegium děkana také možnost předkládat habilitační práce v angličtině.

Nový program Cooperatio
Nejvýznamnější novinkou v oblasti fakultní vědy je nyní intenzivní příprava a přechod na nový program Cooperatio, který od 1. ledna 2022 nahradí stávající program Progres. Cooperatio je strukturálně odlišný institucionální nástroj podpory rozvoje vědy na UK, který bude striktně mezifakultní a bude dělen do vědních oblastí a oborů, které byly schváleny Vědeckou radou UK pro celou univerzitu. Po vzájemné dohodě fakult a rektorátu bude pro danou oblast jmenován hlavní univerzitní koordinátor, který bude schvalován jednotlivými vědeckými radami. Každá fakulta bude mít v radě své zastoupení v oblasti, které se vědecky účastní. Celý proces vzniku nové struktury Cooperatia bude probíhat v několika etapách tak, aby od roku 2022 byly jednotlivé obory a jejich součásti a pracovníci aktivní. V současné chvíli se jednotlivé fakulty přihlašují k vědním oborům, které poté budou soustavně rozvíjet. Podrobnější finální informace bude fakulta zveřejňovat na všech úrovních.

Vědecký výkon na fakultě
Na návrh proděkana pro vědeckou činnost schválilo nedávno kolegium děkana také změnu algoritmu pro vnitřní výpočet vědeckého výkonu na 1. LF UK tak, aby lépe reflektoval celkovou změnu hodnocení vědeckého výkonu na univerzitě a jejích součástech, které proběhlo v rámci národního hodnocení výzkumných organizací dle metodiky M17+ a které upřednostňuje kvalitu před kvantitou vědeckého výkonu. Byl proto zrušen „kvantitativní“ bibliometrický parametr (BIB body) a naopak posílil kvalitativní parametr založený na oborovém kvartilu časopisu, v němž je práce otištěna (IF body). Bodově se tak více zvýhodní publikace vydané v excelentních časopisech (první oborový decil, první oborový kvartil). Dále došlo ke sjednocení počtu odměněných, kdy bude každý rok rozdělena částka mezi 50 nejlépe publikujících autorů a autorek 1. LF UK. Částka, kterou mezi tyto vědce fakulta rozdělí, byla navýšena na 1,2 milionu korun. Fakulta přitom klade důraz na jednoznačnou dedikaci vědeckých prací 1. LF UK.

Odměny za excelentní publikace
Fakulta také jednou ročně oceňuje své badatele prostřednictvím Ceny kolegia děkana za excelentní publikace. Toto ocenění plně koresponduje s doporučením expertů v hodnotící zprávě finančně odměňovat nejlepší autorské publikace. Pět nejlepších vědeckých publikací, které mají dedikaci 1. LF UK z pozice prvního či korespondenčního autora a vyšly v časopise s IF, který spadá do prvního oborového kvartilu (optimálně v prvním decilu), vybírá kolegium děkana ze souboru prací nominovaných přednosty fakultních pracovišť na základě tajného hlasování. Ve zkratce se jedná o publikace, které fakulta prezentuje jako klíčové výsledky tvůrčí činnosti v rámci národního, univerzitního a vnitřního hodnocení vědecké činnosti (modul M1). Novinkou je záměr fakulty, která bude do budoucna udělovat také ocenění za excelentní tvůrčí počin, například za skvělé monografie či získání patentu. Podporu poskytuje fakulta také pro publikování ve formátu Open Access, což je otevřený přístup k vědeckým publikacím. Přístup k vědeckým textům umožňuje fakt, že vědci za publikaci svých odborných textů platí jejich vydavateli řádově až desítky tisíc korun. Jak vlastně tyto prostředky získat? Vědec si je zajistí ze získaného grantu, případně z institucionálních prostředků (peníze určené pro fakultu na vědu). Novum v této oblasti je, že pro špičkové publikace (v prvním oborovém decilu) může první nebo korespondenční autor požádat fakultu o úhradu částky za publikaci, a to do maximální výše čtyři tisíce euro. Martin Vokurka, děkan 1. LF UK Pavel Klener, proděkan pro vědeckou činnost a akademické hodnosti Petra Klusáková, vedoucí Oddělení komunikace 1. LF UK

Fakulta má nyní za sebou řadu hodnotících zpráv. V některých hodnotila sebe sama, jindy se srovnávala s ostatními českými nebo zahraničními pracovišti. Vědu na 1. LF UK hodnotili sami vědci, zahraniční experti, čeští úředníci. Interpretace hodnocení vědy je poměrně složitá problematika, proto přinášíme alespoň zjednodušenou informaci o tom, jak dobře si v oblasti vědy 1. LF UK stojí, jaké výzvy svým odborníkům nabízí a jakou další podporu jejich bádání připravuje do budoucna.

Ústřední metodika M17+
Hodnocení vědy, které na fakultě do roku 2016 probíhalo na základě dat z Rejstříku informací o výsledcích (RIV), bylo od roku 2017 postupně nahrazeno metodikou M17+, ta vznikla vládním usnesením o Metodice hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací. Metodika M17+ je komplexním hodnocením na základě pěti modulů (M1–M5) a klade si za cíl zvýšit efektivitu vynakládání veřejných prostředků. Výsledkem je hodnocení výzkumné organizace pomocí čtyř stupňů – A, B, C, D (A = excelentní), na základě kterého se pak odvíjí míra financování. V rámci hodnocení vědecké činnosti pomocí Metodiky 17+ vznikly jednak hodnotící zprávy jednotlivých oborů a vědních oblastí rozvíjených na naší univerzitě (Charles University Evaluation Report), jednak hodnotící zprávy jednotlivých součástí výzkumných organizací (First Faculty of Medicine Evaluation Report), které jsou dostupné na portálu IS věda (Evidence a hodnocení tvůrčí činnosti na UK, https://is.cuni.cz/veda/hodnoceni/dashboard).

Národní hodnocení vědy zahraničními experty
V letech 2014–2018 probíhalo také Národní hodnocení vědecké aktivity na UK a v jejích součástech. Vědecké aktivity hodnotila rada v součinnosti s panelem externích hodnotitelů (panelistů) – šlo o zahraniční odborníky navržené jednotlivými fakultami. Hodnotitelé vycházeli z vybraných výsledků (peer-review), bibliometrických dat (kategorie FORD / CUNI / WOS) a sebeevaluačních zpráv fakult a výsledků modulů M4 a M5. Hodnotitelé také univerzitu a její fakulty porovnali s obdobnými univerzitami (tzv. benchmarkové univerzity). Fakulty UK navrhly pro své porovnání univerzity v Milánu, Vídni, Lovani, Kodani, Heidelbergu a Varšavě. Zahraniční experti v závěrečných zprávách zhodnotili nejen univerzitu a její jednotlivé fakulty, ale také uvedli několik doporučení, která by měla vést ke zkvalitnění vědeckého výkonu. Zejména kladli důraz na větší internacionalizaci univerzitního prostředí, u vědeckých prací pak na kvalitu, která má mít přednost před kvantitou. Našemu prostředí odborníci vytýkali přílišnou fragmentaci vědeckých týmů napříč pěti lékařskými fakultami Karlovy univerzitya absenci účasti na významných zahraničních grantech, jako například European Research Council, v pozici hlavního řešitele. Navzdory řadě připomínek hodnotící zpráva konstatovala, že vzhledem k relativně nízkému institucionálnímu financování snese vědecká aktivita Univerzity Karlovy srovnání se zahraničními univerzitami.

 

Jsme nejlepší LF v rámci vnitřního hodnocení UK
Další hodnocení vědy, které 1. LF UK v poslední době podstoupila, bylo vnitřní hodnocení Univerzity Karlovy, které strukturou kopírovalo modul M3 z národního hodnocení dle metodiky M17+. Výsledné hodnocení jednotlivých fakult bylo v rozmezí A, B, B+, C, C+, D, D+, a opět výsledná hodnota dle těchto „známek“ dopadá na institucionální financování. Mezi pěti nejlépe hodnocenými fakultami známkou B+ byla i 1. LF. Žádná jiná lékařská fakulta Univerzity Karlovy takto vysoké hodnocení nezískala.

Vědecká rada nově
Spolu s obměnou děkana bylo v roce 2020 pozměněno také složení Vědecké rady 1. LF UK (VR). Zachovala šedesátičlennou základnu, kde je třetina jejích členů mimouniverzitních. Co je vlastně úkolem VR? Na jejích zasedáních se vedou řízení ke jmenování profesorů a habilitační řízení. Fakulta má akreditaci pro konání habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorů ve 37 oborech a navrhuje Vědecké radě UK čestné doktoráty. Schvaluje také studijní programy fakulty, členy komisí pro Státní závěrečné zkoušky, členy oborových rad, školitele doktorského studia. Nyní bude například schvalovat složení koordinačních rad nového programu Cooperatio. Vyjadřuje se také k zásadním otázkám o směřování fakulty. Významní vědci jsou na návrh děkana 1. LF UK u příležitosti významných životních jubileí nebo za zásluhy o rozvoj univerzity oceněni rektorem historickou, zlatou nebo stříbrnou medailí UK. Kolegium rektora schvaluje návrhy Vědecké rady 1. LF UK na jmenování hostujících profesorů. V minulosti byli hostujícími profesory jmenováni například, prof. Dr. Med. Jiří Dvořák ze Schulthess Klinik v Curychu nebo prof. Anthony J. Bleyer, M.D., z Wake Forest School of Medicine v USA. Fakulta v současnosti připravuje také možnost, aby tzv. visiting professors mohli být jmenováni zahraničními členy VR. Pro další internacionalizaci fakulty podpořilo nedávno kolegium děkana také možnost předkládat habilitační práce v angličtině.

Nový program Cooperatio
Nejvýznamnější novinkou v oblasti fakultní vědy je nyní intenzivní příprava a přechod na nový program Cooperatio, který od 1. ledna 2022 nahradí stávající program Progres. Cooperatio je strukturálně odlišný institucionální nástroj podpory rozvoje vědy na UK, který bude striktně mezifakultní a bude dělen do vědních oblastí a oborů, které byly schváleny Vědeckou radou UK pro celou univerzitu. Po vzájemné dohodě fakult a rektorátu bude pro danou oblast jmenován hlavní univerzitní koordinátor, který bude schvalován jednotlivými vědeckými radami. Každá fakulta bude mít v radě své zastoupení v oblasti, které se vědecky účastní. Celý proces vzniku nové struktury Cooperatia bude probíhat v několika etapách tak, aby od roku 2022 byly jednotlivé obory a jejich součásti a pracovníci aktivní. V současné chvíli se jednotlivé fakulty přihlašují k vědním oborům, které poté budou soustavně rozvíjet. Podrobnější finální informace bude fakulta zveřejňovat na všech úrovních.

Vědecký výkon na fakultě
Na návrh proděkana pro vědeckou činnost schválilo nedávno kolegium děkana také změnu algoritmu pro vnitřní výpočet vědeckého výkonu na 1. LF UK tak, aby lépe reflektoval celkovou změnu hodnocení vědeckého výkonu na univerzitě a jejích součástech, které proběhlo v rámci národního hodnocení výzkumných organizací dle metodiky M17+ a které upřednostňuje kvalitu před kvantitou vědeckého výkonu. Byl proto zrušen „kvantitativní“ bibliometrický parametr (BIB body) a naopak posílil kvalitativní parametr založený na oborovém kvartilu časopisu, v němž je práce otištěna (IF body). Bodově se tak více zvýhodní publikace vydané v excelentních časopisech (první oborový decil, první oborový kvartil). Dále došlo ke sjednocení počtu odměněných, kdy bude každý rok rozdělena částka mezi 50 nejlépe publikujících autorů a autorek 1. LF UK. Částka, kterou mezi tyto vědce fakulta rozdělí, byla navýšena na 1,2 milionu korun. Fakulta přitom klade důraz na jednoznačnou dedikaci vědeckých prací 1. LF UK.

Odměny za excelentní publikace
Fakulta také jednou ročně oceňuje své badatele prostřednictvím Ceny kolegia děkana za excelentní publikace. Toto ocenění plně koresponduje s doporučením expertů v hodnotící zprávě finančně odměňovat nejlepší autorské publikace. Pět nejlepších vědeckých publikací, které mají dedikaci 1. LF UK z pozice prvního či korespondenčního autora a vyšly v časopise s IF, který spadá do prvního oborového kvartilu (optimálně v prvním decilu), vybírá kolegium děkana ze souboru prací nominovaných přednosty fakultních pracovišť na základě tajného hlasování. Ve zkratce se jedná o publikace, které fakulta prezentuje jako klíčové výsledky tvůrčí činnosti v rámci národního, univerzitního a vnitřního hodnocení vědecké činnosti (modul M1). Novinkou je záměr fakulty, která bude do budoucna udělovat také ocenění za excelentní tvůrčí počin, například za skvělé monografie či získání patentu. Podporu poskytuje fakulta také pro publikování ve formátu Open Access, což je otevřený přístup k vědeckým publikacím. Přístup k vědeckým textům umožňuje fakt, že vědci za publikaci svých odborných textů platí jejich vydavateli řádově až desítky tisíc korun. Jak vlastně tyto prostředky získat? Vědec si je zajistí ze získaného grantu, případně z institucionálních prostředků (peníze určené pro fakultu na vědu). Novum v této oblasti je, že pro špičkové publikace (v prvním oborovém decilu) může první nebo korespondenční autor požádat fakultu o úhradu částky za publikaci, a to do maximální výše čtyři tisíce euro. Martin Vokurka, děkan 1. LF UK Pavel Klener, proděkan pro vědeckou činnost a akademické hodnosti Petra Klusáková, vedoucí Oddělení komunikace 1. LF UK

Fakulta má nyní za sebou řadu hodnotících zpráv. V některých hodnotila sebe sama, jindy se srovnávala s ostatními českými nebo zahraničními pracovišti. Vědu na 1. LF UK hodnotili sami vědci, zahraniční experti, čeští úředníci. Interpretace hodnocení vědy je poměrně složitá problematika, proto přinášíme alespoň zjednodušenou informaci o tom, jak dobře si v oblasti vědy 1. LF UK stojí, jaké výzvy svým odborníkům nabízí a jakou další podporu jejich bádání připravuje do budoucna.

Ústřední metodika M17+
Hodnocení vědy, které na fakultě do roku 2016 probíhalo na základě dat z Rejstříku informací o výsledcích (RIV), bylo od roku 2017 postupně nahrazeno metodikou M17+, ta vznikla vládním usnesením o Metodice hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací. Metodika M17+ je komplexním hodnocením na základě pěti modulů (M1–M5) a klade si za cíl zvýšit efektivitu vynakládání veřejných prostředků. Výsledkem je hodnocení výzkumné organizace pomocí čtyř stupňů – A, B, C, D (A = excelentní), na základě kterého se pak odvíjí míra financování. V rámci hodnocení vědecké činnosti pomocí Metodiky 17+ vznikly jednak hodnotící zprávy jednotlivých oborů a vědních oblastí rozvíjených na naší univerzitě (Charles University Evaluation Report), jednak hodnotící zprávy jednotlivých součástí výzkumných organizací (First Faculty of Medicine Evaluation Report), které jsou dostupné na portálu IS věda (Evidence a hodnocení tvůrčí činnosti na UK, https://is.cuni.cz/veda/hodnoceni/dashboard).

Národní hodnocení vědy zahraničními experty
V letech 2014–2018 probíhalo také Národní hodnocení vědecké aktivity na UK a v jejích součástech. Vědecké aktivity hodnotila rada v součinnosti s panelem externích hodnotitelů (panelistů) – šlo o zahraniční odborníky navržené jednotlivými fakultami. Hodnotitelé vycházeli z vybraných výsledků (peer-review), bibliometrických dat (kategorie FORD / CUNI / WOS) a sebeevaluačních zpráv fakult a výsledků modulů M4 a M5. Hodnotitelé také univerzitu a její fakulty porovnali s obdobnými univerzitami (tzv. benchmarkové univerzity). Fakulty UK navrhly pro své porovnání univerzity v Milánu, Vídni, Lovani, Kodani, Heidelbergu a Varšavě. Zahraniční experti v závěrečných zprávách zhodnotili nejen univerzitu a její jednotlivé fakulty, ale také uvedli několik doporučení, která by měla vést ke zkvalitnění vědeckého výkonu. Zejména kladli důraz na větší internacionalizaci univerzitního prostředí, u vědeckých prací pak na kvalitu, která má mít přednost před kvantitou. Našemu prostředí odborníci vytýkali přílišnou fragmentaci vědeckých týmů napříč pěti lékařskými fakultami Karlovy univerzitya absenci účasti na významných zahraničních grantech, jako například European Research Council, v pozici hlavního řešitele. Navzdory řadě připomínek hodnotící zpráva konstatovala, že vzhledem k relativně nízkému institucionálnímu financování snese vědecká aktivita Univerzity Karlovy srovnání se zahraničními univerzitami.

 

Jsme nejlepší LF v rámci vnitřního hodnocení UK
Další hodnocení vědy, které 1. LF UK v poslední době podstoupila, bylo vnitřní hodnocení Univerzity Karlovy, které strukturou kopírovalo modul M3 z národního hodnocení dle metodiky M17+. Výsledné hodnocení jednotlivých fakult bylo v rozmezí A, B, B+, C, C+, D, D+, a opět výsledná hodnota dle těchto „známek“ dopadá na institucionální financování. Mezi pěti nejlépe hodnocenými fakultami známkou B+ byla i 1. LF. Žádná jiná lékařská fakulta Univerzity Karlovy takto vysoké hodnocení nezískala.

Vědecká rada nově
Spolu s obměnou děkana bylo v roce 2020 pozměněno také složení Vědecké rady 1. LF UK (VR). Zachovala šedesátičlennou základnu, kde je třetina jejích členů mimouniverzitních. Co je vlastně úkolem VR? Na jejích zasedáních se vedou řízení ke jmenování profesorů a habilitační řízení. Fakulta má akreditaci pro konání habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorů ve 37 oborech a navrhuje Vědecké radě UK čestné doktoráty. Schvaluje také studijní programy fakulty, členy komisí pro Státní závěrečné zkoušky, členy oborových rad, školitele doktorského studia. Nyní bude například schvalovat složení koordinačních rad nového programu Cooperatio. Vyjadřuje se také k zásadním otázkám o směřování fakulty. Významní vědci jsou na návrh děkana 1. LF UK u příležitosti významných životních jubileí nebo za zásluhy o rozvoj univerzity oceněni rektorem historickou, zlatou nebo stříbrnou medailí UK. Kolegium rektora schvaluje návrhy Vědecké rady 1. LF UK na jmenování hostujících profesorů. V minulosti byli hostujícími profesory jmenováni například, prof. Dr. Med. Jiří Dvořák ze Schulthess Klinik v Curychu nebo prof. Anthony J. Bleyer, M.D., z Wake Forest School of Medicine v USA. Fakulta v současnosti připravuje také možnost, aby tzv. visiting professors mohli být jmenováni zahraničními členy VR. Pro další internacionalizaci fakulty podpořilo nedávno kolegium děkana také možnost předkládat habilitační práce v angličtině.

Nový program Cooperatio
Nejvýznamnější novinkou v oblasti fakultní vědy je nyní intenzivní příprava a přechod na nový program Cooperatio, který od 1. ledna 2022 nahradí stávající program Progres. Cooperatio je strukturálně odlišný institucionální nástroj podpory rozvoje vědy na UK, který bude striktně mezifakultní a bude dělen do vědních oblastí a oborů, které byly schváleny Vědeckou radou UK pro celou univerzitu. Po vzájemné dohodě fakult a rektorátu bude pro danou oblast jmenován hlavní univerzitní koordinátor, který bude schvalován jednotlivými vědeckými radami. Každá fakulta bude mít v radě své zastoupení v oblasti, které se vědecky účastní. Celý proces vzniku nové struktury Cooperatia bude probíhat v několika etapách tak, aby od roku 2022 byly jednotlivé obory a jejich součásti a pracovníci aktivní. V současné chvíli se jednotlivé fakulty přihlašují k vědním oborům, které poté budou soustavně rozvíjet. Podrobnější finální informace bude fakulta zveřejňovat na všech úrovních.

Vědecký výkon na fakultě
Na návrh proděkana pro vědeckou činnost schválilo nedávno kolegium děkana také změnu algoritmu pro vnitřní výpočet vědeckého výkonu na 1. LF UK tak, aby lépe reflektoval celkovou změnu hodnocení vědeckého výkonu na univerzitě a jejích součástech, které proběhlo v rámci národního hodnocení výzkumných organizací dle metodiky M17+ a které upřednostňuje kvalitu před kvantitou vědeckého výkonu. Byl proto zrušen „kvantitativní“ bibliometrický parametr (BIB body) a naopak posílil kvalitativní parametr založený na oborovém kvartilu časopisu, v němž je práce otištěna (IF body). Bodově se tak více zvýhodní publikace vydané v excelentních časopisech (první oborový decil, první oborový kvartil). Dále došlo ke sjednocení počtu odměněných, kdy bude každý rok rozdělena částka mezi 50 nejlépe publikujících autorů a autorek 1. LF UK. Částka, kterou mezi tyto vědce fakulta rozdělí, byla navýšena na 1,2 milionu korun. Fakulta přitom klade důraz na jednoznačnou dedikaci vědeckých prací 1. LF UK.

Odměny za excelentní publikace
Fakulta také jednou ročně oceňuje své badatele prostřednictvím Ceny kolegia děkana za excelentní publikace. Toto ocenění plně koresponduje s doporučením expertů v hodnotící zprávě finančně odměňovat nejlepší autorské publikace. Pět nejlepších vědeckých publikací, které mají dedikaci 1. LF UK z pozice prvního či korespondenčního autora a vyšly v časopise s IF, který spadá do prvního oborového kvartilu (optimálně v prvním decilu), vybírá kolegium děkana ze souboru prací nominovaných přednosty fakultních pracovišť na základě tajného hlasování. Ve zkratce se jedná o publikace, které fakulta prezentuje jako klíčové výsledky tvůrčí činnosti v rámci národního, univerzitního a vnitřního hodnocení vědecké činnosti (modul M1). Novinkou je záměr fakulty, která bude do budoucna udělovat také ocenění za excelentní tvůrčí počin, například za skvělé monografie či získání patentu. Podporu poskytuje fakulta také pro publikování ve formátu Open Access, což je otevřený přístup k vědeckým publikacím. Přístup k vědeckým textům umožňuje fakt, že vědci za publikaci svých odborných textů platí jejich vydavateli řádově až desítky tisíc korun. Jak vlastně tyto prostředky získat? Vědec si je zajistí ze získaného grantu, případně z institucionálních prostředků (peníze určené pro fakultu na vědu). Novum v této oblasti je, že pro špičkové publikace (v prvním oborovém decilu) může první nebo korespondenční autor požádat fakultu o úhradu částky za publikaci, a to do maximální výše čtyři tisíce euro. Martin Vokurka, děkan 1. LF UK Pavel Klener, proděkan pro vědeckou činnost a akademické hodnosti Petra Klusáková, vedoucí Oddělení komunikace 1. LF UK