Již od prvního ročníku na naší fakultě jsem si pohrávala s myšlenkou vyjet na stáž do nějaké země, získat zkušenosti, poznat nové lidi, jinou kulturu. Loni spolužačka přišla s nápadem vydat se na 8. ročník mezinárodní dentální letní školy v Indonésii, kterou každoročně pořádá Muhammadiyah University of Yogyakarta. Po „vygooglení“ několika obrázků – sopky, teplo, moře, exotika, úžasné památky – bylo rozhodnuto, jedeme do Asie!

Po 36 hodinách strávených na cestách konečně přistáváme v naší cílové destinaci – Yogyakarta, střední Jáva, Indonésie. Na letišti na nás již čekají místní studenti stomatologie s cedulí v ruce a úsměvem na tváři. Když spatříme zavěšený plyšový zub v autě jedné ze studentek, víme, že si budeme navzdory odlišným kulturám a jazykům rozumět.
Prvním důkazem, že již nejsme doma v Evropě, byla doprava. Každý, kdo navštívil jihovýchodní Asii, ví, že zdejší doprava je pro Evropana těžko pochopitelná. Přeplněné silnice motocykly, auty a podivnými dopravními prostředky se řídí pravidlem silnějšího. Řidiči si volně tvoří jízdní pruhy podle potřeby a celá rodina se vejde na jeden motocykl.
Avšak brzy jsme zjistili, že Yogyakarta je velmi rozvinuté civilizované studentské město. Sjíždějí se sem mladí lidé z celé Indonésie, aby mohli studovat na některé z místních univerzit. Pokud však člověk vyjede mimo město, ocitne se v pravé indonéské džungli, kde jsou rozbité silnice lemovány prostými příbytky a rýžovými políčky. 

 
Studenti musí během ošetření vše fotit a následně prezentovat
První den jsme se setkali s ostatními účastníky letní školy, se kterými jsme následující dva a půl týdne trávili čas. Většina nás byla z Evropy, ale našli se mezi námi i kolegové z Indie, Jordánska či Maroka. Čekala nás prohlídka fakulty, nejvíce nás samozřejmě zaujala fantomová učebna, kterou si musí projít každý začínající zubař a ani Indonésie není výjimkou. Další věcí, která nám byla společná, je fakt, že asi 80 % studentů stomatologie tvoří děvčata!
Výhodou letní školy oproti klasické stáži byl pečlivě připravený program. Měli jsme možnost vyslechnout si řadu zajímavých přednášek, které byly doprovázeny praktickými cvičeními. Témata byla rozmanitá – od ošetřování dětí se speciálními potřebami přes forenzní analýzu až po tropické nemoci. Byli jsme také zasvěceni do tajů alternativní medicíny, bylinkové terapie a akupunktury. Stáže a lekce probíhaly na fakultní klinice. Výukové sály byly podobné těm našim, jen se starším vybavením. Místní studenti zde ošetřují vlastní pacienty pod dohledem kvalifikovaného lékaře. Velmi mile mě překvapilo, že studenti musí během ošetření vše fotit a následně prezentovat a diskutovat své případy u jednoho stolu s ostatními. Byla to pro nás skvělá příležitost k porovnání postupů ošetření v různých koutech světa.

Na jednoho zubaře připadá asi 12 257 pacientů
Hned na začátku nás seznámili se zdravotním systémem. Indonésie se svou 4. největší populací ve světě čelí výraznému nedostatku zubní péče. Na jednoho zubního lékaře zde připadá asi 12 257 pacientů. Naprostá většina lidí však vyhledá pomoc jen v situacích s bolestmi, kdy léčbu představují již extrakce. Základní zubní ošetření je dostupné v primárních zdravotních centrech, tzv. Puskesmas. Hojně je zde využívána ART technika, nám doposud známá jen z přednášek jako jedna z možností ošetření zubního kazu v rozvojových zemích. Při tomto ošetření není potřeba elektrické energie a používají se pouze ruční nástroje.
A protože jediným možným způsobem, jak předcházet vzniku zubního kazu, je prevence, vydali jsme se bojovat proti společnému nepříteli. Vybaveni čelistmi, kartáčky, plyšovými pomůckami a pár větami v indonéštině jsme učili děti, jak se mají správně starat o zoubky. Navštívili jsme také školu pro děti se speciálními potřebami. Studenti stomatologie tady pravidelně dělají preventivní prohlídky. K vyšetření a základnímu ošetření zde poslouží plastové židle a jako světlo vystačí baterka nebo mobil. 

 
Prastaré chrámy a východ slunce s opicemi
Celá letní škola samozřejmě nebyla jen o přednáškách a cvičeních, užili jsme si plno výletů a zábavy. Nedaleko se nachází starobylé chrámy, které nás naprosto uchvátily –buddhistický Borobudur a hinduistický Prambanan. Dále jsme stanovali pod prastarou sopkou, viděli nezapomenutelný východ slunce obklopeni opicemi, vyzkoušeli rafting, užívali si slunného počasí na pláži, ochutnali spoustu pálivých jídel a jedli rýži ke snídani, obědu i večeři (to je snad jediná věc, po které se mi opravdu nestýská).
Pokud budete mít příležitost vyjet na stáž, Erasmus, kamkoliv, neváhejte a jeďte! Získáte zážitky a nové kamarády na celý život. 

Jana Šílená, 4. ročník zubního lékařství

Již od prvního ročníku na naší fakultě jsem si pohrávala s myšlenkou vyjet na stáž do nějaké země, získat zkušenosti, poznat nové lidi, jinou kulturu. Loni spolužačka přišla s nápadem vydat se na 8. ročník mezinárodní dentální letní školy v Indonésii, kterou každoročně pořádá Muhammadiyah University of Yogyakarta. Po „vygooglení“ několika obrázků – sopky, teplo, moře, exotika, úžasné památky – bylo rozhodnuto, jedeme do Asie!

Po 36 hodinách strávených na cestách konečně přistáváme v naší cílové destinaci – Yogyakarta, střední Jáva, Indonésie. Na letišti na nás již čekají místní studenti stomatologie s cedulí v ruce a úsměvem na tváři. Když spatříme zavěšený plyšový zub v autě jedné ze studentek, víme, že si budeme navzdory odlišným kulturám a jazykům rozumět.
Prvním důkazem, že již nejsme doma v Evropě, byla doprava. Každý, kdo navštívil jihovýchodní Asii, ví, že zdejší doprava je pro Evropana těžko pochopitelná. Přeplněné silnice motocykly, auty a podivnými dopravními prostředky se řídí pravidlem silnějšího. Řidiči si volně tvoří jízdní pruhy podle potřeby a celá rodina se vejde na jeden motocykl.
Avšak brzy jsme zjistili, že Yogyakarta je velmi rozvinuté civilizované studentské město. Sjíždějí se sem mladí lidé z celé Indonésie, aby mohli studovat na některé z místních univerzit. Pokud však člověk vyjede mimo město, ocitne se v pravé indonéské džungli, kde jsou rozbité silnice lemovány prostými příbytky a rýžovými políčky. 

 
Studenti musí během ošetření vše fotit a následně prezentovat
První den jsme se setkali s ostatními účastníky letní školy, se kterými jsme následující dva a půl týdne trávili čas. Většina nás byla z Evropy, ale našli se mezi námi i kolegové z Indie, Jordánska či Maroka. Čekala nás prohlídka fakulty, nejvíce nás samozřejmě zaujala fantomová učebna, kterou si musí projít každý začínající zubař a ani Indonésie není výjimkou. Další věcí, která nám byla společná, je fakt, že asi 80 % studentů stomatologie tvoří děvčata!
Výhodou letní školy oproti klasické stáži byl pečlivě připravený program. Měli jsme možnost vyslechnout si řadu zajímavých přednášek, které byly doprovázeny praktickými cvičeními. Témata byla rozmanitá – od ošetřování dětí se speciálními potřebami přes forenzní analýzu až po tropické nemoci. Byli jsme také zasvěceni do tajů alternativní medicíny, bylinkové terapie a akupunktury. Stáže a lekce probíhaly na fakultní klinice. Výukové sály byly podobné těm našim, jen se starším vybavením. Místní studenti zde ošetřují vlastní pacienty pod dohledem kvalifikovaného lékaře. Velmi mile mě překvapilo, že studenti musí během ošetření vše fotit a následně prezentovat a diskutovat své případy u jednoho stolu s ostatními. Byla to pro nás skvělá příležitost k porovnání postupů ošetření v různých koutech světa.

Na jednoho zubaře připadá asi 12 257 pacientů
Hned na začátku nás seznámili se zdravotním systémem. Indonésie se svou 4. největší populací ve světě čelí výraznému nedostatku zubní péče. Na jednoho zubního lékaře zde připadá asi 12 257 pacientů. Naprostá většina lidí však vyhledá pomoc jen v situacích s bolestmi, kdy léčbu představují již extrakce. Základní zubní ošetření je dostupné v primárních zdravotních centrech, tzv. Puskesmas. Hojně je zde využívána ART technika, nám doposud známá jen z přednášek jako jedna z možností ošetření zubního kazu v rozvojových zemích. Při tomto ošetření není potřeba elektrické energie a používají se pouze ruční nástroje.
A protože jediným možným způsobem, jak předcházet vzniku zubního kazu, je prevence, vydali jsme se bojovat proti společnému nepříteli. Vybaveni čelistmi, kartáčky, plyšovými pomůckami a pár větami v indonéštině jsme učili děti, jak se mají správně starat o zoubky. Navštívili jsme také školu pro děti se speciálními potřebami. Studenti stomatologie tady pravidelně dělají preventivní prohlídky. K vyšetření a základnímu ošetření zde poslouží plastové židle a jako světlo vystačí baterka nebo mobil. 

 
Prastaré chrámy a východ slunce s opicemi
Celá letní škola samozřejmě nebyla jen o přednáškách a cvičeních, užili jsme si plno výletů a zábavy. Nedaleko se nachází starobylé chrámy, které nás naprosto uchvátily –buddhistický Borobudur a hinduistický Prambanan. Dále jsme stanovali pod prastarou sopkou, viděli nezapomenutelný východ slunce obklopeni opicemi, vyzkoušeli rafting, užívali si slunného počasí na pláži, ochutnali spoustu pálivých jídel a jedli rýži ke snídani, obědu i večeři (to je snad jediná věc, po které se mi opravdu nestýská).
Pokud budete mít příležitost vyjet na stáž, Erasmus, kamkoliv, neváhejte a jeďte! Získáte zážitky a nové kamarády na celý život. 

Jana Šílená, 4. ročník zubního lékařství

Již od prvního ročníku na naší fakultě jsem si pohrávala s myšlenkou vyjet na stáž do nějaké země, získat zkušenosti, poznat nové lidi, jinou kulturu. Loni spolužačka přišla s nápadem vydat se na 8. ročník mezinárodní dentální letní školy v Indonésii, kterou každoročně pořádá Muhammadiyah University of Yogyakarta. Po „vygooglení“ několika obrázků – sopky, teplo, moře, exotika, úžasné památky – bylo rozhodnuto, jedeme do Asie!

Po 36 hodinách strávených na cestách konečně přistáváme v naší cílové destinaci – Yogyakarta, střední Jáva, Indonésie. Na letišti na nás již čekají místní studenti stomatologie s cedulí v ruce a úsměvem na tváři. Když spatříme zavěšený plyšový zub v autě jedné ze studentek, víme, že si budeme navzdory odlišným kulturám a jazykům rozumět.
Prvním důkazem, že již nejsme doma v Evropě, byla doprava. Každý, kdo navštívil jihovýchodní Asii, ví, že zdejší doprava je pro Evropana těžko pochopitelná. Přeplněné silnice motocykly, auty a podivnými dopravními prostředky se řídí pravidlem silnějšího. Řidiči si volně tvoří jízdní pruhy podle potřeby a celá rodina se vejde na jeden motocykl.
Avšak brzy jsme zjistili, že Yogyakarta je velmi rozvinuté civilizované studentské město. Sjíždějí se sem mladí lidé z celé Indonésie, aby mohli studovat na některé z místních univerzit. Pokud však člověk vyjede mimo město, ocitne se v pravé indonéské džungli, kde jsou rozbité silnice lemovány prostými příbytky a rýžovými políčky. 

 
Studenti musí během ošetření vše fotit a následně prezentovat
První den jsme se setkali s ostatními účastníky letní školy, se kterými jsme následující dva a půl týdne trávili čas. Většina nás byla z Evropy, ale našli se mezi námi i kolegové z Indie, Jordánska či Maroka. Čekala nás prohlídka fakulty, nejvíce nás samozřejmě zaujala fantomová učebna, kterou si musí projít každý začínající zubař a ani Indonésie není výjimkou. Další věcí, která nám byla společná, je fakt, že asi 80 % studentů stomatologie tvoří děvčata!
Výhodou letní školy oproti klasické stáži byl pečlivě připravený program. Měli jsme možnost vyslechnout si řadu zajímavých přednášek, které byly doprovázeny praktickými cvičeními. Témata byla rozmanitá – od ošetřování dětí se speciálními potřebami přes forenzní analýzu až po tropické nemoci. Byli jsme také zasvěceni do tajů alternativní medicíny, bylinkové terapie a akupunktury. Stáže a lekce probíhaly na fakultní klinice. Výukové sály byly podobné těm našim, jen se starším vybavením. Místní studenti zde ošetřují vlastní pacienty pod dohledem kvalifikovaného lékaře. Velmi mile mě překvapilo, že studenti musí během ošetření vše fotit a následně prezentovat a diskutovat své případy u jednoho stolu s ostatními. Byla to pro nás skvělá příležitost k porovnání postupů ošetření v různých koutech světa.

Na jednoho zubaře připadá asi 12 257 pacientů
Hned na začátku nás seznámili se zdravotním systémem. Indonésie se svou 4. největší populací ve světě čelí výraznému nedostatku zubní péče. Na jednoho zubního lékaře zde připadá asi 12 257 pacientů. Naprostá většina lidí však vyhledá pomoc jen v situacích s bolestmi, kdy léčbu představují již extrakce. Základní zubní ošetření je dostupné v primárních zdravotních centrech, tzv. Puskesmas. Hojně je zde využívána ART technika, nám doposud známá jen z přednášek jako jedna z možností ošetření zubního kazu v rozvojových zemích. Při tomto ošetření není potřeba elektrické energie a používají se pouze ruční nástroje.
A protože jediným možným způsobem, jak předcházet vzniku zubního kazu, je prevence, vydali jsme se bojovat proti společnému nepříteli. Vybaveni čelistmi, kartáčky, plyšovými pomůckami a pár větami v indonéštině jsme učili děti, jak se mají správně starat o zoubky. Navštívili jsme také školu pro děti se speciálními potřebami. Studenti stomatologie tady pravidelně dělají preventivní prohlídky. K vyšetření a základnímu ošetření zde poslouží plastové židle a jako světlo vystačí baterka nebo mobil. 

 
Prastaré chrámy a východ slunce s opicemi
Celá letní škola samozřejmě nebyla jen o přednáškách a cvičeních, užili jsme si plno výletů a zábavy. Nedaleko se nachází starobylé chrámy, které nás naprosto uchvátily –buddhistický Borobudur a hinduistický Prambanan. Dále jsme stanovali pod prastarou sopkou, viděli nezapomenutelný východ slunce obklopeni opicemi, vyzkoušeli rafting, užívali si slunného počasí na pláži, ochutnali spoustu pálivých jídel a jedli rýži ke snídani, obědu i večeři (to je snad jediná věc, po které se mi opravdu nestýská).
Pokud budete mít příležitost vyjet na stáž, Erasmus, kamkoliv, neváhejte a jeďte! Získáte zážitky a nové kamarády na celý život. 

Jana Šílená, 4. ročník zubního lékařství

Již od prvního ročníku na naší fakultě jsem si pohrávala s myšlenkou vyjet na stáž do nějaké země, získat zkušenosti, poznat nové lidi, jinou kulturu. Loni spolužačka přišla s nápadem vydat se na 8. ročník mezinárodní dentální letní školy v Indonésii, kterou každoročně pořádá Muhammadiyah University of Yogyakarta. Po „vygooglení“ několika obrázků – sopky, teplo, moře, exotika, úžasné památky – bylo rozhodnuto, jedeme do Asie!

Po 36 hodinách strávených na cestách konečně přistáváme v naší cílové destinaci – Yogyakarta, střední Jáva, Indonésie. Na letišti na nás již čekají místní studenti stomatologie s cedulí v ruce a úsměvem na tváři. Když spatříme zavěšený plyšový zub v autě jedné ze studentek, víme, že si budeme navzdory odlišným kulturám a jazykům rozumět.
Prvním důkazem, že již nejsme doma v Evropě, byla doprava. Každý, kdo navštívil jihovýchodní Asii, ví, že zdejší doprava je pro Evropana těžko pochopitelná. Přeplněné silnice motocykly, auty a podivnými dopravními prostředky se řídí pravidlem silnějšího. Řidiči si volně tvoří jízdní pruhy podle potřeby a celá rodina se vejde na jeden motocykl.
Avšak brzy jsme zjistili, že Yogyakarta je velmi rozvinuté civilizované studentské město. Sjíždějí se sem mladí lidé z celé Indonésie, aby mohli studovat na některé z místních univerzit. Pokud však člověk vyjede mimo město, ocitne se v pravé indonéské džungli, kde jsou rozbité silnice lemovány prostými příbytky a rýžovými políčky. 

 
Studenti musí během ošetření vše fotit a následně prezentovat
První den jsme se setkali s ostatními účastníky letní školy, se kterými jsme následující dva a půl týdne trávili čas. Většina nás byla z Evropy, ale našli se mezi námi i kolegové z Indie, Jordánska či Maroka. Čekala nás prohlídka fakulty, nejvíce nás samozřejmě zaujala fantomová učebna, kterou si musí projít každý začínající zubař a ani Indonésie není výjimkou. Další věcí, která nám byla společná, je fakt, že asi 80 % studentů stomatologie tvoří děvčata!
Výhodou letní školy oproti klasické stáži byl pečlivě připravený program. Měli jsme možnost vyslechnout si řadu zajímavých přednášek, které byly doprovázeny praktickými cvičeními. Témata byla rozmanitá – od ošetřování dětí se speciálními potřebami přes forenzní analýzu až po tropické nemoci. Byli jsme také zasvěceni do tajů alternativní medicíny, bylinkové terapie a akupunktury. Stáže a lekce probíhaly na fakultní klinice. Výukové sály byly podobné těm našim, jen se starším vybavením. Místní studenti zde ošetřují vlastní pacienty pod dohledem kvalifikovaného lékaře. Velmi mile mě překvapilo, že studenti musí během ošetření vše fotit a následně prezentovat a diskutovat své případy u jednoho stolu s ostatními. Byla to pro nás skvělá příležitost k porovnání postupů ošetření v různých koutech světa.

Na jednoho zubaře připadá asi 12 257 pacientů
Hned na začátku nás seznámili se zdravotním systémem. Indonésie se svou 4. největší populací ve světě čelí výraznému nedostatku zubní péče. Na jednoho zubního lékaře zde připadá asi 12 257 pacientů. Naprostá většina lidí však vyhledá pomoc jen v situacích s bolestmi, kdy léčbu představují již extrakce. Základní zubní ošetření je dostupné v primárních zdravotních centrech, tzv. Puskesmas. Hojně je zde využívána ART technika, nám doposud známá jen z přednášek jako jedna z možností ošetření zubního kazu v rozvojových zemích. Při tomto ošetření není potřeba elektrické energie a používají se pouze ruční nástroje.
A protože jediným možným způsobem, jak předcházet vzniku zubního kazu, je prevence, vydali jsme se bojovat proti společnému nepříteli. Vybaveni čelistmi, kartáčky, plyšovými pomůckami a pár větami v indonéštině jsme učili děti, jak se mají správně starat o zoubky. Navštívili jsme také školu pro děti se speciálními potřebami. Studenti stomatologie tady pravidelně dělají preventivní prohlídky. K vyšetření a základnímu ošetření zde poslouží plastové židle a jako světlo vystačí baterka nebo mobil. 

 
Prastaré chrámy a východ slunce s opicemi
Celá letní škola samozřejmě nebyla jen o přednáškách a cvičeních, užili jsme si plno výletů a zábavy. Nedaleko se nachází starobylé chrámy, které nás naprosto uchvátily –buddhistický Borobudur a hinduistický Prambanan. Dále jsme stanovali pod prastarou sopkou, viděli nezapomenutelný východ slunce obklopeni opicemi, vyzkoušeli rafting, užívali si slunného počasí na pláži, ochutnali spoustu pálivých jídel a jedli rýži ke snídani, obědu i večeři (to je snad jediná věc, po které se mi opravdu nestýská).
Pokud budete mít příležitost vyjet na stáž, Erasmus, kamkoliv, neváhejte a jeďte! Získáte zážitky a nové kamarády na celý život. 

Jana Šílená, 4. ročník zubního lékařství

Již od prvního ročníku na naší fakultě jsem si pohrávala s myšlenkou vyjet na stáž do nějaké země, získat zkušenosti, poznat nové lidi, jinou kulturu. Loni spolužačka přišla s nápadem vydat se na 8. ročník mezinárodní dentální letní školy v Indonésii, kterou každoročně pořádá Muhammadiyah University of Yogyakarta. Po „vygooglení“ několika obrázků – sopky, teplo, moře, exotika, úžasné památky – bylo rozhodnuto, jedeme do Asie!

Po 36 hodinách strávených na cestách konečně přistáváme v naší cílové destinaci – Yogyakarta, střední Jáva, Indonésie. Na letišti na nás již čekají místní studenti stomatologie s cedulí v ruce a úsměvem na tváři. Když spatříme zavěšený plyšový zub v autě jedné ze studentek, víme, že si budeme navzdory odlišným kulturám a jazykům rozumět.
Prvním důkazem, že již nejsme doma v Evropě, byla doprava. Každý, kdo navštívil jihovýchodní Asii, ví, že zdejší doprava je pro Evropana těžko pochopitelná. Přeplněné silnice motocykly, auty a podivnými dopravními prostředky se řídí pravidlem silnějšího. Řidiči si volně tvoří jízdní pruhy podle potřeby a celá rodina se vejde na jeden motocykl.
Avšak brzy jsme zjistili, že Yogyakarta je velmi rozvinuté civilizované studentské město. Sjíždějí se sem mladí lidé z celé Indonésie, aby mohli studovat na některé z místních univerzit. Pokud však člověk vyjede mimo město, ocitne se v pravé indonéské džungli, kde jsou rozbité silnice lemovány prostými příbytky a rýžovými políčky. 

 
Studenti musí během ošetření vše fotit a následně prezentovat
První den jsme se setkali s ostatními účastníky letní školy, se kterými jsme následující dva a půl týdne trávili čas. Většina nás byla z Evropy, ale našli se mezi námi i kolegové z Indie, Jordánska či Maroka. Čekala nás prohlídka fakulty, nejvíce nás samozřejmě zaujala fantomová učebna, kterou si musí projít každý začínající zubař a ani Indonésie není výjimkou. Další věcí, která nám byla společná, je fakt, že asi 80 % studentů stomatologie tvoří děvčata!
Výhodou letní školy oproti klasické stáži byl pečlivě připravený program. Měli jsme možnost vyslechnout si řadu zajímavých přednášek, které byly doprovázeny praktickými cvičeními. Témata byla rozmanitá – od ošetřování dětí se speciálními potřebami přes forenzní analýzu až po tropické nemoci. Byli jsme také zasvěceni do tajů alternativní medicíny, bylinkové terapie a akupunktury. Stáže a lekce probíhaly na fakultní klinice. Výukové sály byly podobné těm našim, jen se starším vybavením. Místní studenti zde ošetřují vlastní pacienty pod dohledem kvalifikovaného lékaře. Velmi mile mě překvapilo, že studenti musí během ošetření vše fotit a následně prezentovat a diskutovat své případy u jednoho stolu s ostatními. Byla to pro nás skvělá příležitost k porovnání postupů ošetření v různých koutech světa.

Na jednoho zubaře připadá asi 12 257 pacientů
Hned na začátku nás seznámili se zdravotním systémem. Indonésie se svou 4. největší populací ve světě čelí výraznému nedostatku zubní péče. Na jednoho zubního lékaře zde připadá asi 12 257 pacientů. Naprostá většina lidí však vyhledá pomoc jen v situacích s bolestmi, kdy léčbu představují již extrakce. Základní zubní ošetření je dostupné v primárních zdravotních centrech, tzv. Puskesmas. Hojně je zde využívána ART technika, nám doposud známá jen z přednášek jako jedna z možností ošetření zubního kazu v rozvojových zemích. Při tomto ošetření není potřeba elektrické energie a používají se pouze ruční nástroje.
A protože jediným možným způsobem, jak předcházet vzniku zubního kazu, je prevence, vydali jsme se bojovat proti společnému nepříteli. Vybaveni čelistmi, kartáčky, plyšovými pomůckami a pár větami v indonéštině jsme učili děti, jak se mají správně starat o zoubky. Navštívili jsme také školu pro děti se speciálními potřebami. Studenti stomatologie tady pravidelně dělají preventivní prohlídky. K vyšetření a základnímu ošetření zde poslouží plastové židle a jako světlo vystačí baterka nebo mobil. 

 
Prastaré chrámy a východ slunce s opicemi
Celá letní škola samozřejmě nebyla jen o přednáškách a cvičeních, užili jsme si plno výletů a zábavy. Nedaleko se nachází starobylé chrámy, které nás naprosto uchvátily –buddhistický Borobudur a hinduistický Prambanan. Dále jsme stanovali pod prastarou sopkou, viděli nezapomenutelný východ slunce obklopeni opicemi, vyzkoušeli rafting, užívali si slunného počasí na pláži, ochutnali spoustu pálivých jídel a jedli rýži ke snídani, obědu i večeři (to je snad jediná věc, po které se mi opravdu nestýská).
Pokud budete mít příležitost vyjet na stáž, Erasmus, kamkoliv, neváhejte a jeďte! Získáte zážitky a nové kamarády na celý život. 

Jana Šílená, 4. ročník zubního lékařství

Již od prvního ročníku na naší fakultě jsem si pohrávala s myšlenkou vyjet na stáž do nějaké země, získat zkušenosti, poznat nové lidi, jinou kulturu. Loni spolužačka přišla s nápadem vydat se na 8. ročník mezinárodní dentální letní školy v Indonésii, kterou každoročně pořádá Muhammadiyah University of Yogyakarta. Po „vygooglení“ několika obrázků – sopky, teplo, moře, exotika, úžasné památky – bylo rozhodnuto, jedeme do Asie!

Po 36 hodinách strávených na cestách konečně přistáváme v naší cílové destinaci – Yogyakarta, střední Jáva, Indonésie. Na letišti na nás již čekají místní studenti stomatologie s cedulí v ruce a úsměvem na tváři. Když spatříme zavěšený plyšový zub v autě jedné ze studentek, víme, že si budeme navzdory odlišným kulturám a jazykům rozumět.
Prvním důkazem, že již nejsme doma v Evropě, byla doprava. Každý, kdo navštívil jihovýchodní Asii, ví, že zdejší doprava je pro Evropana těžko pochopitelná. Přeplněné silnice motocykly, auty a podivnými dopravními prostředky se řídí pravidlem silnějšího. Řidiči si volně tvoří jízdní pruhy podle potřeby a celá rodina se vejde na jeden motocykl.
Avšak brzy jsme zjistili, že Yogyakarta je velmi rozvinuté civilizované studentské město. Sjíždějí se sem mladí lidé z celé Indonésie, aby mohli studovat na některé z místních univerzit. Pokud však člověk vyjede mimo město, ocitne se v pravé indonéské džungli, kde jsou rozbité silnice lemovány prostými příbytky a rýžovými políčky. 

 
Studenti musí během ošetření vše fotit a následně prezentovat
První den jsme se setkali s ostatními účastníky letní školy, se kterými jsme následující dva a půl týdne trávili čas. Většina nás byla z Evropy, ale našli se mezi námi i kolegové z Indie, Jordánska či Maroka. Čekala nás prohlídka fakulty, nejvíce nás samozřejmě zaujala fantomová učebna, kterou si musí projít každý začínající zubař a ani Indonésie není výjimkou. Další věcí, která nám byla společná, je fakt, že asi 80 % studentů stomatologie tvoří děvčata!
Výhodou letní školy oproti klasické stáži byl pečlivě připravený program. Měli jsme možnost vyslechnout si řadu zajímavých přednášek, které byly doprovázeny praktickými cvičeními. Témata byla rozmanitá – od ošetřování dětí se speciálními potřebami přes forenzní analýzu až po tropické nemoci. Byli jsme také zasvěceni do tajů alternativní medicíny, bylinkové terapie a akupunktury. Stáže a lekce probíhaly na fakultní klinice. Výukové sály byly podobné těm našim, jen se starším vybavením. Místní studenti zde ošetřují vlastní pacienty pod dohledem kvalifikovaného lékaře. Velmi mile mě překvapilo, že studenti musí během ošetření vše fotit a následně prezentovat a diskutovat své případy u jednoho stolu s ostatními. Byla to pro nás skvělá příležitost k porovnání postupů ošetření v různých koutech světa.

Na jednoho zubaře připadá asi 12 257 pacientů
Hned na začátku nás seznámili se zdravotním systémem. Indonésie se svou 4. největší populací ve světě čelí výraznému nedostatku zubní péče. Na jednoho zubního lékaře zde připadá asi 12 257 pacientů. Naprostá většina lidí však vyhledá pomoc jen v situacích s bolestmi, kdy léčbu představují již extrakce. Základní zubní ošetření je dostupné v primárních zdravotních centrech, tzv. Puskesmas. Hojně je zde využívána ART technika, nám doposud známá jen z přednášek jako jedna z možností ošetření zubního kazu v rozvojových zemích. Při tomto ošetření není potřeba elektrické energie a používají se pouze ruční nástroje.
A protože jediným možným způsobem, jak předcházet vzniku zubního kazu, je prevence, vydali jsme se bojovat proti společnému nepříteli. Vybaveni čelistmi, kartáčky, plyšovými pomůckami a pár větami v indonéštině jsme učili děti, jak se mají správně starat o zoubky. Navštívili jsme také školu pro děti se speciálními potřebami. Studenti stomatologie tady pravidelně dělají preventivní prohlídky. K vyšetření a základnímu ošetření zde poslouží plastové židle a jako světlo vystačí baterka nebo mobil. 

 
Prastaré chrámy a východ slunce s opicemi
Celá letní škola samozřejmě nebyla jen o přednáškách a cvičeních, užili jsme si plno výletů a zábavy. Nedaleko se nachází starobylé chrámy, které nás naprosto uchvátily –buddhistický Borobudur a hinduistický Prambanan. Dále jsme stanovali pod prastarou sopkou, viděli nezapomenutelný východ slunce obklopeni opicemi, vyzkoušeli rafting, užívali si slunného počasí na pláži, ochutnali spoustu pálivých jídel a jedli rýži ke snídani, obědu i večeři (to je snad jediná věc, po které se mi opravdu nestýská).
Pokud budete mít příležitost vyjet na stáž, Erasmus, kamkoliv, neváhejte a jeďte! Získáte zážitky a nové kamarády na celý život. 

Jana Šílená, 4. ročník zubního lékařství