Venku vysvitne slunce. Celý Stockholm vychází ze svých domovů a každý chce využít vzácně slunečné chvíle v jinak tmavém koutku světa. Do národních parků tady dojedou metrem, tramvaj ve Stockholmu nehledejte. Běhají kolem všudypřítomných jezer, venkovních posiloven, mezi davy cyklistů nebo si svoji krásnou přírodu užívají z kajaku, pokud rovnou v těch svých ledových jezerech neplavou, a to při teplotách, při kterých našinec potřebuje péřovou bundu!

Švéd nevyčnívá a je dochvilný 
Jak říkají: není špatné počasí, ale jenom špatné oblečení. Kdo nesportuje, nosí černou, tmavě modrou, maximálně bílou a v ruce má termohrnek s kávou. Švéd totiž nevyčnívá, chce zapadnout, přitom je vždy precizně upravený. Švéda neuvidíte pít na veřejnosti alkohol – více než 3,5% alkohol ani pít nesmí. Švéd si nezapálí cigaretu, Švéd „žvýká“ snus, což je jejich žvýkací tabák, o kterém tvrdí, že povzbudí a zvedne náladu. Polovina domácností čítá jen jednoho člověka. Je zde běžné opustit domácnost rodičů v 18 letech. Švédi jsou extrémně dochvilní. Zároveň vám ale nikdy nic nevytknou, neuslyšíte kritiku, všichni jsou na vás hrozně milí. Běžně vidíte tatínky s kočárky, protože Švédi se na mateřské střídají.

Navolno i během covidu-19 
Zatímco Češi usedli v polovině března za šicí stroje a začali šít chybějící roušky, ve Švédsku byste tou dobou nenašli osobu s rouškou jinde než v nemocnici na pohotovosti a na covid+ oddělení. Když v dubnu začala situace ohledně pandemie celosvětově eskalovat, ve Stockholmu se objevily cedule doporučující dodržovat rozestupy větší než 1,5 metru. Nebylo to však nutné, protože Švédi dodržovali tyto rozestupy už před pandemií. Zatímco světové velmoci zavíraly své ekonomiky, Švédi zavřeli maximálně svá muzea a ve školách začala onlinová výuka. Vlaky se vylidnily a Švédi respektovali sami ze svého rozhodnutí vládní doporučení, která se v jiných zemích stávala nařízeními. Když se Švéd necítil dobře, raději zůstal chvíli doma, aby ochránil své okolí. Stockholm žil dál, dle svého nejlepšího svědomí. Kina byla otevřena, restaurace, bary a také kavárny stále vařily kávu po hektolitrech a medici dále chodili na praxe.

Karolinska Institutet
Výuka lékařství je ve Švédsku na 11 semestrů, začíná se studovat od zimního i letního semestru. Šestý semestr se dělá pouze výzkum a píše diplomová práce. Medici od třetího ročníku vyšetřují, vedou dokumentaci a za dohledu lékaře i navrhují léčbu. Do ambulancí se pacienti přímo objednávají s tím, že je bude vyšetřovat medik. Zkoušky jsou hodnoceny metodou „pass or fail“, které značí pouze úspěšné splnění nebo nesplnění předmětu. Rok a půl po ukončení studia se budoucí švédští lékaři věnují praxi v „kolečku“ na základních odděleních. Vystřídají především internu, psychiatrii, chirurgii a primární péči – teprve pak z nich jsou „hotoví“ lékaři a můžou začít dělat atestaci. 

Šije i praktik 
Systém zdravotnictví je z velké části postavený na systému praktických lékařů, kteří mají širší kompetence než u nás, řeší věci do větší hloubky, například tržnou ránu zašije ve Švédsku obvodní lékař a pacient nemusí chodit do nemocnice. Neexistuje zde pacient, který přijde bez objednání, byť i jen pro pouhý recept. Vždy musí být objednán a dostane termín nejdříve za několik dní. Zdravotní dokumentace je zde centrální a přístupná z jakéhokoliv lékařského zařízení ve Švédsku. S elektronizací jsou vůbec hodně napřed, a tak Švéd nepotřebuje žádanku, ani když jde na odběr krve, ale stačí mu jen nahlásit své osobní číslo.

Nejdražší, ale bludná
Zajímavou kapitolou je též nemocnice v Solně, což je městská část Stockholmu, kde nahradili původní stárnoucí nemocnici novou, moderní. „New Karolinska“ je pokus o nový systém extrémně specializované a špičkové centrové péče, ale zároveň i jednou z nejdražších staveb na světě, dokonce dražší než Taiwanský mrakodrap Taipei 101. Ač velmi pěkná, není nová nemocnice úplně prakticky navržená – často je stísněná a navíc jde člověk často bludištěm chodeb. Také je až překvapivě malá, takže se stále musí využívat i nemocnice původní.

Martin Pehr, student VL

Venku vysvitne slunce. Celý Stockholm vychází ze svých domovů a každý chce využít vzácně slunečné chvíle v jinak tmavém koutku světa. Do národních parků tady dojedou metrem, tramvaj ve Stockholmu nehledejte. Běhají kolem všudypřítomných jezer, venkovních posiloven, mezi davy cyklistů nebo si svoji krásnou přírodu užívají z kajaku, pokud rovnou v těch svých ledových jezerech neplavou, a to při teplotách, při kterých našinec potřebuje péřovou bundu!

Švéd nevyčnívá a je dochvilný 
Jak říkají: není špatné počasí, ale jenom špatné oblečení. Kdo nesportuje, nosí černou, tmavě modrou, maximálně bílou a v ruce má termohrnek s kávou. Švéd totiž nevyčnívá, chce zapadnout, přitom je vždy precizně upravený. Švéda neuvidíte pít na veřejnosti alkohol – více než 3,5% alkohol ani pít nesmí. Švéd si nezapálí cigaretu, Švéd „žvýká“ snus, což je jejich žvýkací tabák, o kterém tvrdí, že povzbudí a zvedne náladu. Polovina domácností čítá jen jednoho člověka. Je zde běžné opustit domácnost rodičů v 18 letech. Švédi jsou extrémně dochvilní. Zároveň vám ale nikdy nic nevytknou, neuslyšíte kritiku, všichni jsou na vás hrozně milí. Běžně vidíte tatínky s kočárky, protože Švédi se na mateřské střídají.

Navolno i během covidu-19 
Zatímco Češi usedli v polovině března za šicí stroje a začali šít chybějící roušky, ve Švédsku byste tou dobou nenašli osobu s rouškou jinde než v nemocnici na pohotovosti a na covid+ oddělení. Když v dubnu začala situace ohledně pandemie celosvětově eskalovat, ve Stockholmu se objevily cedule doporučující dodržovat rozestupy větší než 1,5 metru. Nebylo to však nutné, protože Švédi dodržovali tyto rozestupy už před pandemií. Zatímco světové velmoci zavíraly své ekonomiky, Švédi zavřeli maximálně svá muzea a ve školách začala onlinová výuka. Vlaky se vylidnily a Švédi respektovali sami ze svého rozhodnutí vládní doporučení, která se v jiných zemích stávala nařízeními. Když se Švéd necítil dobře, raději zůstal chvíli doma, aby ochránil své okolí. Stockholm žil dál, dle svého nejlepšího svědomí. Kina byla otevřena, restaurace, bary a také kavárny stále vařily kávu po hektolitrech a medici dále chodili na praxe.

Karolinska Institutet
Výuka lékařství je ve Švédsku na 11 semestrů, začíná se studovat od zimního i letního semestru. Šestý semestr se dělá pouze výzkum a píše diplomová práce. Medici od třetího ročníku vyšetřují, vedou dokumentaci a za dohledu lékaře i navrhují léčbu. Do ambulancí se pacienti přímo objednávají s tím, že je bude vyšetřovat medik. Zkoušky jsou hodnoceny metodou „pass or fail“, které značí pouze úspěšné splnění nebo nesplnění předmětu. Rok a půl po ukončení studia se budoucí švédští lékaři věnují praxi v „kolečku“ na základních odděleních. Vystřídají především internu, psychiatrii, chirurgii a primární péči – teprve pak z nich jsou „hotoví“ lékaři a můžou začít dělat atestaci. 

Šije i praktik 
Systém zdravotnictví je z velké části postavený na systému praktických lékařů, kteří mají širší kompetence než u nás, řeší věci do větší hloubky, například tržnou ránu zašije ve Švédsku obvodní lékař a pacient nemusí chodit do nemocnice. Neexistuje zde pacient, který přijde bez objednání, byť i jen pro pouhý recept. Vždy musí být objednán a dostane termín nejdříve za několik dní. Zdravotní dokumentace je zde centrální a přístupná z jakéhokoliv lékařského zařízení ve Švédsku. S elektronizací jsou vůbec hodně napřed, a tak Švéd nepotřebuje žádanku, ani když jde na odběr krve, ale stačí mu jen nahlásit své osobní číslo.

Nejdražší, ale bludná
Zajímavou kapitolou je též nemocnice v Solně, což je městská část Stockholmu, kde nahradili původní stárnoucí nemocnici novou, moderní. „New Karolinska“ je pokus o nový systém extrémně specializované a špičkové centrové péče, ale zároveň i jednou z nejdražších staveb na světě, dokonce dražší než Taiwanský mrakodrap Taipei 101. Ač velmi pěkná, není nová nemocnice úplně prakticky navržená – často je stísněná a navíc jde člověk často bludištěm chodeb. Také je až překvapivě malá, takže se stále musí využívat i nemocnice původní.

Martin Pehr, student VL

Venku vysvitne slunce. Celý Stockholm vychází ze svých domovů a každý chce využít vzácně slunečné chvíle v jinak tmavém koutku světa. Do národních parků tady dojedou metrem, tramvaj ve Stockholmu nehledejte. Běhají kolem všudypřítomných jezer, venkovních posiloven, mezi davy cyklistů nebo si svoji krásnou přírodu užívají z kajaku, pokud rovnou v těch svých ledových jezerech neplavou, a to při teplotách, při kterých našinec potřebuje péřovou bundu!

Švéd nevyčnívá a je dochvilný 
Jak říkají: není špatné počasí, ale jenom špatné oblečení. Kdo nesportuje, nosí černou, tmavě modrou, maximálně bílou a v ruce má termohrnek s kávou. Švéd totiž nevyčnívá, chce zapadnout, přitom je vždy precizně upravený. Švéda neuvidíte pít na veřejnosti alkohol – více než 3,5% alkohol ani pít nesmí. Švéd si nezapálí cigaretu, Švéd „žvýká“ snus, což je jejich žvýkací tabák, o kterém tvrdí, že povzbudí a zvedne náladu. Polovina domácností čítá jen jednoho člověka. Je zde běžné opustit domácnost rodičů v 18 letech. Švédi jsou extrémně dochvilní. Zároveň vám ale nikdy nic nevytknou, neuslyšíte kritiku, všichni jsou na vás hrozně milí. Běžně vidíte tatínky s kočárky, protože Švédi se na mateřské střídají.

Navolno i během covidu-19 
Zatímco Češi usedli v polovině března za šicí stroje a začali šít chybějící roušky, ve Švédsku byste tou dobou nenašli osobu s rouškou jinde než v nemocnici na pohotovosti a na covid+ oddělení. Když v dubnu začala situace ohledně pandemie celosvětově eskalovat, ve Stockholmu se objevily cedule doporučující dodržovat rozestupy větší než 1,5 metru. Nebylo to však nutné, protože Švédi dodržovali tyto rozestupy už před pandemií. Zatímco světové velmoci zavíraly své ekonomiky, Švédi zavřeli maximálně svá muzea a ve školách začala onlinová výuka. Vlaky se vylidnily a Švédi respektovali sami ze svého rozhodnutí vládní doporučení, která se v jiných zemích stávala nařízeními. Když se Švéd necítil dobře, raději zůstal chvíli doma, aby ochránil své okolí. Stockholm žil dál, dle svého nejlepšího svědomí. Kina byla otevřena, restaurace, bary a také kavárny stále vařily kávu po hektolitrech a medici dále chodili na praxe.

Karolinska Institutet
Výuka lékařství je ve Švédsku na 11 semestrů, začíná se studovat od zimního i letního semestru. Šestý semestr se dělá pouze výzkum a píše diplomová práce. Medici od třetího ročníku vyšetřují, vedou dokumentaci a za dohledu lékaře i navrhují léčbu. Do ambulancí se pacienti přímo objednávají s tím, že je bude vyšetřovat medik. Zkoušky jsou hodnoceny metodou „pass or fail“, které značí pouze úspěšné splnění nebo nesplnění předmětu. Rok a půl po ukončení studia se budoucí švédští lékaři věnují praxi v „kolečku“ na základních odděleních. Vystřídají především internu, psychiatrii, chirurgii a primární péči – teprve pak z nich jsou „hotoví“ lékaři a můžou začít dělat atestaci. 

Šije i praktik 
Systém zdravotnictví je z velké části postavený na systému praktických lékařů, kteří mají širší kompetence než u nás, řeší věci do větší hloubky, například tržnou ránu zašije ve Švédsku obvodní lékař a pacient nemusí chodit do nemocnice. Neexistuje zde pacient, který přijde bez objednání, byť i jen pro pouhý recept. Vždy musí být objednán a dostane termín nejdříve za několik dní. Zdravotní dokumentace je zde centrální a přístupná z jakéhokoliv lékařského zařízení ve Švédsku. S elektronizací jsou vůbec hodně napřed, a tak Švéd nepotřebuje žádanku, ani když jde na odběr krve, ale stačí mu jen nahlásit své osobní číslo.

Nejdražší, ale bludná
Zajímavou kapitolou je též nemocnice v Solně, což je městská část Stockholmu, kde nahradili původní stárnoucí nemocnici novou, moderní. „New Karolinska“ je pokus o nový systém extrémně specializované a špičkové centrové péče, ale zároveň i jednou z nejdražších staveb na světě, dokonce dražší než Taiwanský mrakodrap Taipei 101. Ač velmi pěkná, není nová nemocnice úplně prakticky navržená – často je stísněná a navíc jde člověk často bludištěm chodeb. Také je až překvapivě malá, takže se stále musí využívat i nemocnice původní.

Martin Pehr, student VL

Venku vysvitne slunce. Celý Stockholm vychází ze svých domovů a každý chce využít vzácně slunečné chvíle v jinak tmavém koutku světa. Do národních parků tady dojedou metrem, tramvaj ve Stockholmu nehledejte. Běhají kolem všudypřítomných jezer, venkovních posiloven, mezi davy cyklistů nebo si svoji krásnou přírodu užívají z kajaku, pokud rovnou v těch svých ledových jezerech neplavou, a to při teplotách, při kterých našinec potřebuje péřovou bundu!

Švéd nevyčnívá a je dochvilný 
Jak říkají: není špatné počasí, ale jenom špatné oblečení. Kdo nesportuje, nosí černou, tmavě modrou, maximálně bílou a v ruce má termohrnek s kávou. Švéd totiž nevyčnívá, chce zapadnout, přitom je vždy precizně upravený. Švéda neuvidíte pít na veřejnosti alkohol – více než 3,5% alkohol ani pít nesmí. Švéd si nezapálí cigaretu, Švéd „žvýká“ snus, což je jejich žvýkací tabák, o kterém tvrdí, že povzbudí a zvedne náladu. Polovina domácností čítá jen jednoho člověka. Je zde běžné opustit domácnost rodičů v 18 letech. Švédi jsou extrémně dochvilní. Zároveň vám ale nikdy nic nevytknou, neuslyšíte kritiku, všichni jsou na vás hrozně milí. Běžně vidíte tatínky s kočárky, protože Švédi se na mateřské střídají.

Navolno i během covidu-19 
Zatímco Češi usedli v polovině března za šicí stroje a začali šít chybějící roušky, ve Švédsku byste tou dobou nenašli osobu s rouškou jinde než v nemocnici na pohotovosti a na covid+ oddělení. Když v dubnu začala situace ohledně pandemie celosvětově eskalovat, ve Stockholmu se objevily cedule doporučující dodržovat rozestupy větší než 1,5 metru. Nebylo to však nutné, protože Švédi dodržovali tyto rozestupy už před pandemií. Zatímco světové velmoci zavíraly své ekonomiky, Švédi zavřeli maximálně svá muzea a ve školách začala onlinová výuka. Vlaky se vylidnily a Švédi respektovali sami ze svého rozhodnutí vládní doporučení, která se v jiných zemích stávala nařízeními. Když se Švéd necítil dobře, raději zůstal chvíli doma, aby ochránil své okolí. Stockholm žil dál, dle svého nejlepšího svědomí. Kina byla otevřena, restaurace, bary a také kavárny stále vařily kávu po hektolitrech a medici dále chodili na praxe.

Karolinska Institutet
Výuka lékařství je ve Švédsku na 11 semestrů, začíná se studovat od zimního i letního semestru. Šestý semestr se dělá pouze výzkum a píše diplomová práce. Medici od třetího ročníku vyšetřují, vedou dokumentaci a za dohledu lékaře i navrhují léčbu. Do ambulancí se pacienti přímo objednávají s tím, že je bude vyšetřovat medik. Zkoušky jsou hodnoceny metodou „pass or fail“, které značí pouze úspěšné splnění nebo nesplnění předmětu. Rok a půl po ukončení studia se budoucí švédští lékaři věnují praxi v „kolečku“ na základních odděleních. Vystřídají především internu, psychiatrii, chirurgii a primární péči – teprve pak z nich jsou „hotoví“ lékaři a můžou začít dělat atestaci. 

Šije i praktik 
Systém zdravotnictví je z velké části postavený na systému praktických lékařů, kteří mají širší kompetence než u nás, řeší věci do větší hloubky, například tržnou ránu zašije ve Švédsku obvodní lékař a pacient nemusí chodit do nemocnice. Neexistuje zde pacient, který přijde bez objednání, byť i jen pro pouhý recept. Vždy musí být objednán a dostane termín nejdříve za několik dní. Zdravotní dokumentace je zde centrální a přístupná z jakéhokoliv lékařského zařízení ve Švédsku. S elektronizací jsou vůbec hodně napřed, a tak Švéd nepotřebuje žádanku, ani když jde na odběr krve, ale stačí mu jen nahlásit své osobní číslo.

Nejdražší, ale bludná
Zajímavou kapitolou je též nemocnice v Solně, což je městská část Stockholmu, kde nahradili původní stárnoucí nemocnici novou, moderní. „New Karolinska“ je pokus o nový systém extrémně specializované a špičkové centrové péče, ale zároveň i jednou z nejdražších staveb na světě, dokonce dražší než Taiwanský mrakodrap Taipei 101. Ač velmi pěkná, není nová nemocnice úplně prakticky navržená – často je stísněná a navíc jde člověk často bludištěm chodeb. Také je až překvapivě malá, takže se stále musí využívat i nemocnice původní.

Martin Pehr, student VL

Venku vysvitne slunce. Celý Stockholm vychází ze svých domovů a každý chce využít vzácně slunečné chvíle v jinak tmavém koutku světa. Do národních parků tady dojedou metrem, tramvaj ve Stockholmu nehledejte. Běhají kolem všudypřítomných jezer, venkovních posiloven, mezi davy cyklistů nebo si svoji krásnou přírodu užívají z kajaku, pokud rovnou v těch svých ledových jezerech neplavou, a to při teplotách, při kterých našinec potřebuje péřovou bundu!

Švéd nevyčnívá a je dochvilný 
Jak říkají: není špatné počasí, ale jenom špatné oblečení. Kdo nesportuje, nosí černou, tmavě modrou, maximálně bílou a v ruce má termohrnek s kávou. Švéd totiž nevyčnívá, chce zapadnout, přitom je vždy precizně upravený. Švéda neuvidíte pít na veřejnosti alkohol – více než 3,5% alkohol ani pít nesmí. Švéd si nezapálí cigaretu, Švéd „žvýká“ snus, což je jejich žvýkací tabák, o kterém tvrdí, že povzbudí a zvedne náladu. Polovina domácností čítá jen jednoho člověka. Je zde běžné opustit domácnost rodičů v 18 letech. Švédi jsou extrémně dochvilní. Zároveň vám ale nikdy nic nevytknou, neuslyšíte kritiku, všichni jsou na vás hrozně milí. Běžně vidíte tatínky s kočárky, protože Švédi se na mateřské střídají.

Navolno i během covidu-19 
Zatímco Češi usedli v polovině března za šicí stroje a začali šít chybějící roušky, ve Švédsku byste tou dobou nenašli osobu s rouškou jinde než v nemocnici na pohotovosti a na covid+ oddělení. Když v dubnu začala situace ohledně pandemie celosvětově eskalovat, ve Stockholmu se objevily cedule doporučující dodržovat rozestupy větší než 1,5 metru. Nebylo to však nutné, protože Švédi dodržovali tyto rozestupy už před pandemií. Zatímco světové velmoci zavíraly své ekonomiky, Švédi zavřeli maximálně svá muzea a ve školách začala onlinová výuka. Vlaky se vylidnily a Švédi respektovali sami ze svého rozhodnutí vládní doporučení, která se v jiných zemích stávala nařízeními. Když se Švéd necítil dobře, raději zůstal chvíli doma, aby ochránil své okolí. Stockholm žil dál, dle svého nejlepšího svědomí. Kina byla otevřena, restaurace, bary a také kavárny stále vařily kávu po hektolitrech a medici dále chodili na praxe.

Karolinska Institutet
Výuka lékařství je ve Švédsku na 11 semestrů, začíná se studovat od zimního i letního semestru. Šestý semestr se dělá pouze výzkum a píše diplomová práce. Medici od třetího ročníku vyšetřují, vedou dokumentaci a za dohledu lékaře i navrhují léčbu. Do ambulancí se pacienti přímo objednávají s tím, že je bude vyšetřovat medik. Zkoušky jsou hodnoceny metodou „pass or fail“, které značí pouze úspěšné splnění nebo nesplnění předmětu. Rok a půl po ukončení studia se budoucí švédští lékaři věnují praxi v „kolečku“ na základních odděleních. Vystřídají především internu, psychiatrii, chirurgii a primární péči – teprve pak z nich jsou „hotoví“ lékaři a můžou začít dělat atestaci. 

Šije i praktik 
Systém zdravotnictví je z velké části postavený na systému praktických lékařů, kteří mají širší kompetence než u nás, řeší věci do větší hloubky, například tržnou ránu zašije ve Švédsku obvodní lékař a pacient nemusí chodit do nemocnice. Neexistuje zde pacient, který přijde bez objednání, byť i jen pro pouhý recept. Vždy musí být objednán a dostane termín nejdříve za několik dní. Zdravotní dokumentace je zde centrální a přístupná z jakéhokoliv lékařského zařízení ve Švédsku. S elektronizací jsou vůbec hodně napřed, a tak Švéd nepotřebuje žádanku, ani když jde na odběr krve, ale stačí mu jen nahlásit své osobní číslo.

Nejdražší, ale bludná
Zajímavou kapitolou je též nemocnice v Solně, což je městská část Stockholmu, kde nahradili původní stárnoucí nemocnici novou, moderní. „New Karolinska“ je pokus o nový systém extrémně specializované a špičkové centrové péče, ale zároveň i jednou z nejdražších staveb na světě, dokonce dražší než Taiwanský mrakodrap Taipei 101. Ač velmi pěkná, není nová nemocnice úplně prakticky navržená – často je stísněná a navíc jde člověk často bludištěm chodeb. Také je až překvapivě malá, takže se stále musí využívat i nemocnice původní.

Martin Pehr, student VL

Venku vysvitne slunce. Celý Stockholm vychází ze svých domovů a každý chce využít vzácně slunečné chvíle v jinak tmavém koutku světa. Do národních parků tady dojedou metrem, tramvaj ve Stockholmu nehledejte. Běhají kolem všudypřítomných jezer, venkovních posiloven, mezi davy cyklistů nebo si svoji krásnou přírodu užívají z kajaku, pokud rovnou v těch svých ledových jezerech neplavou, a to při teplotách, při kterých našinec potřebuje péřovou bundu!

Švéd nevyčnívá a je dochvilný 
Jak říkají: není špatné počasí, ale jenom špatné oblečení. Kdo nesportuje, nosí černou, tmavě modrou, maximálně bílou a v ruce má termohrnek s kávou. Švéd totiž nevyčnívá, chce zapadnout, přitom je vždy precizně upravený. Švéda neuvidíte pít na veřejnosti alkohol – více než 3,5% alkohol ani pít nesmí. Švéd si nezapálí cigaretu, Švéd „žvýká“ snus, což je jejich žvýkací tabák, o kterém tvrdí, že povzbudí a zvedne náladu. Polovina domácností čítá jen jednoho člověka. Je zde běžné opustit domácnost rodičů v 18 letech. Švédi jsou extrémně dochvilní. Zároveň vám ale nikdy nic nevytknou, neuslyšíte kritiku, všichni jsou na vás hrozně milí. Běžně vidíte tatínky s kočárky, protože Švédi se na mateřské střídají.

Navolno i během covidu-19 
Zatímco Češi usedli v polovině března za šicí stroje a začali šít chybějící roušky, ve Švédsku byste tou dobou nenašli osobu s rouškou jinde než v nemocnici na pohotovosti a na covid+ oddělení. Když v dubnu začala situace ohledně pandemie celosvětově eskalovat, ve Stockholmu se objevily cedule doporučující dodržovat rozestupy větší než 1,5 metru. Nebylo to však nutné, protože Švédi dodržovali tyto rozestupy už před pandemií. Zatímco světové velmoci zavíraly své ekonomiky, Švédi zavřeli maximálně svá muzea a ve školách začala onlinová výuka. Vlaky se vylidnily a Švédi respektovali sami ze svého rozhodnutí vládní doporučení, která se v jiných zemích stávala nařízeními. Když se Švéd necítil dobře, raději zůstal chvíli doma, aby ochránil své okolí. Stockholm žil dál, dle svého nejlepšího svědomí. Kina byla otevřena, restaurace, bary a také kavárny stále vařily kávu po hektolitrech a medici dále chodili na praxe.

Karolinska Institutet
Výuka lékařství je ve Švédsku na 11 semestrů, začíná se studovat od zimního i letního semestru. Šestý semestr se dělá pouze výzkum a píše diplomová práce. Medici od třetího ročníku vyšetřují, vedou dokumentaci a za dohledu lékaře i navrhují léčbu. Do ambulancí se pacienti přímo objednávají s tím, že je bude vyšetřovat medik. Zkoušky jsou hodnoceny metodou „pass or fail“, které značí pouze úspěšné splnění nebo nesplnění předmětu. Rok a půl po ukončení studia se budoucí švédští lékaři věnují praxi v „kolečku“ na základních odděleních. Vystřídají především internu, psychiatrii, chirurgii a primární péči – teprve pak z nich jsou „hotoví“ lékaři a můžou začít dělat atestaci. 

Šije i praktik 
Systém zdravotnictví je z velké části postavený na systému praktických lékařů, kteří mají širší kompetence než u nás, řeší věci do větší hloubky, například tržnou ránu zašije ve Švédsku obvodní lékař a pacient nemusí chodit do nemocnice. Neexistuje zde pacient, který přijde bez objednání, byť i jen pro pouhý recept. Vždy musí být objednán a dostane termín nejdříve za několik dní. Zdravotní dokumentace je zde centrální a přístupná z jakéhokoliv lékařského zařízení ve Švédsku. S elektronizací jsou vůbec hodně napřed, a tak Švéd nepotřebuje žádanku, ani když jde na odběr krve, ale stačí mu jen nahlásit své osobní číslo.

Nejdražší, ale bludná
Zajímavou kapitolou je též nemocnice v Solně, což je městská část Stockholmu, kde nahradili původní stárnoucí nemocnici novou, moderní. „New Karolinska“ je pokus o nový systém extrémně specializované a špičkové centrové péče, ale zároveň i jednou z nejdražších staveb na světě, dokonce dražší než Taiwanský mrakodrap Taipei 101. Ač velmi pěkná, není nová nemocnice úplně prakticky navržená – často je stísněná a navíc jde člověk často bludištěm chodeb. Také je až překvapivě malá, takže se stále musí využívat i nemocnice původní.

Martin Pehr, student VL