Od 1. ledna 2022 bude zahájen nový systém podpory vědecké práce na Univerzitě Karlově. Příprava na systematické a smysluplné zapojení do programu ale probíhá na 1. LF UK již rok. Co vlastně nová koncepce základního financování institucionální vědy na UK obnáší? Koho zahrnuje a proč vůbec tato změna nastala?

Cooperatio nahradí dosavadní program Progres, jehož prostřednictvím byla univerzitní věda doposud hrazena. V nedávné době se ale ukázalo, že stávající Progres není plně kompatibilní se způsobem vnitřního hodnocení tvůrčí činnosti na UK. Mezinárodní expertní panel pak univerzitě vytýkal velkou roztříštěnost vědních oborů a v porovnání s jinými univerzitami nižší počet prvoautorských excelentních výstupů. Univerzita tudíž přistoupila na nové oborové členění a nové schéma očekávané spolupráce mezi jejími jednotlivými součástmi.

Nové schéma přinese rozvoj vědních oborů
Z Cooperatia bude opět rozdělována většina prostředků institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Od nového schématu podpory si univerzita slibuje lepší rozvoj vědních oborů, další zkvalitňování vědy a její lepší propojení s postgraduálním vzděláváním. „Je společným zájmem i odpovědností univerzity a jejích jednotlivých fakult a ústavů zajistit kvalitu a rozvoj vědních oborů, které jsou na UK pěstovány; nové schéma podpory by tomuto mělo napomoci,“ uvedl ke vzniku Cooperatia jeho hlavní univerzitní hybatel prorektor prof. Jan Konvalinka.

Zamezit roztříštěnosti
Teprve příští hodnocení tvůrčí činnosti ukáže, zda nový systém vědních oborů univerzitě prospěje. Již nyní má ale Cooperatio nakročeno k tomu, aby systémově podpořilo komunikaci a spolupráci fakult a ústavů UK, kde se věda v jednotlivých oborech dělá. Univerzita si již delší dobu všímá velké fragmentace jejích vědních oborů, za což jsou univerzitě ubírány body ve všech hodnoceních, včetně mezinárodních. Hodnotitelé vědy upozorňují, že přílišné roztříštění vědy a výzkumu vede k ne zcela ideálnímu využití lidských, materiálních, finančních i nehmotných zdrojů univerzity. Proto se UK zaměřila na podporu vnitřní univerzitní spolupráce – ta je symbolicky vyjádřena i v názvu samotného programu Cooperatio. Program má ale na mušce i další problémy, jako je například přebujelá administrativa. Jejího snížení chce docílit vznikem optimálně velkých vědeckých útvarů. Ve spolupráci s fakultami a ústavy tak vzniklo 43 vědních oblastí zahrnujících všechny univerzitní vědní obory. Do každé takové oblasti jsou zapojeny všechny týmy, které v daném oboru bádají. Proč právě 43 oblastí? Jde o kompromis mezi velkým počtem příliš malých oblastí a příliš velkými skupinami nesourodých oblastí.

Radu vede ten, kdo je lépe hodnocen
Část pravidel systému podpory univerzitní vědy je ale z dřívějška zachována, například pětileté cykly programů (první tedy pro roky 2022–2026). Každá vědní oblast bude mít svou radu, kterou povede koordinátor. V radě budou zastoupeny všechny součásti, které se k danému oboru na univerzitě přihlásily. Základním kritériem pro složení skupin je míra participace jejích členů na vědě a také hodnocení jejich výzkumných úspěchů. Koordinátoři pocházejí z fakult či ústavů, jejichž vědecká práce má nejlepší ohodnocení. Z počátku, do jara 2022, bude hlavním úkolem koordinátorů a rad formulovat rozvojové cíle vědních oblastí pro období prvního cyklu programu. Zformulované záměry nahradí současnou přihlášku do programu Progres. Kromě běžných zasedání svolávaných koordinátorem pak bude mít rada povinnost sejít se jednou ročně za účasti rektora nebo prorektora a svou dosavadní činnost zhodnotit.

Méně vykazování
Hodnocení vědních oblastí proběhne v rámci hodnocení tvůrčí činnosti formou každoročního monitoringu trendů tvůrčí činnosti UK. Celkové hodnocení připadá na třetí a čtvrtý rok cyklu programu, v posledním roce cyklu by mělo dojít k „mezihodnocení“. Autoři Cooperatia si od toho slibují, že z velké části odpadne administrativa spojená s často kritizovaným každoročním vykazováním. Jednoduché hodnocení bude zaměřené na reálnou mezifakultní komunikaci a spolupráci. Zachována zůstane povinnost fakult každoročně předložit rámcový přehled vynaložených finančních prostředků – rektorát bude kontrolovat dodržení zákonných limitů (pro doplňkové a režijní náklady a pro převod prostředků do fondu účelově určených prostředků, FÚUP).

Rozdělení prostředků bude obdobné
Financování vědních oblastí zůstane podobné jako u minulých programů Progres. Rektor každoročně sdělí děkanům a ředitelům ústavů předpokládanou celkovou částku pro danou součást a děkan spolu s koordinátory vědních oblastí poté předloží rektorovi návrh rozdělení této částky mezi jednotlivé oblasti, případně vydělené obory. Novinkou je, že menší část prostředků bude možné použít i na celofakultní nástroje na podporu vědy a výzkumu. I zde bude muset návrh schválit akademický senát fakulty a sama fakulta si pro tento návrh bude moci nastavit dlouhodobější obecná pravidla. Z obavy před narušením stávající mezioborové spolupráce v rámci Progresů univerzita promýšlí také podporu spolupráce jednotlivých vědních oblastí. Bude buď poskytována v odůvodněných případech na základě jednoduchých žádostí (soutěžní forma administrovaná rektorátem), nebo bude spolupráce záležitostí fakult a bude financována z výše zmíněného celofakultního zdroje na podporu vědy a výzkumu. Cooperatio jakožto základní institucionální program není grantovou soutěží o účelové prostředky. Univerzita v něm ale využije značnou část institucionálních peněz určených na svůj dlouhodobý koncepční rozvoj. Jen na programy Progres, na něž program Cooperatio naváže, bylo letos vyčleněno takřka 1,6 miliardy korun.

Rozvoj vědní oblasti a lepší hodnocení
Fakulty a vysokoškolské ústavy se přihlásily k účasti v jednotlivých vědních oblastech již v průběhu května 2021. Následně se připravily nominace do rad vědních oblastí. Návrhy na jejich složení byly po schválení vědeckými radami všech dotčených součástí předloženy v červnu 2021 také vědecké radě UK, která je bez připomínek schválila. Poté, co koordinátoři svěřených vědních oblastí připraví výše uvedené záměry, schválí se také pravidla pro rozdělování prostředků programu v rámci fakulty či ústavu, jak to požadují zásady programu Cooperatio. Od října 2021 jsou postupně do jednotlivých vědních oborů zařazováni účastníci Cooperatia, tedy zaměstnanci UK a postgraduální studenti. Oproti minulosti přichází univerzita se systémem, který propojí základní institucionální podporu vědy a systém hodnocení úrovně vědecké práce na UK. Kužel světla programu Cooperati dá lépe nahlédnout stávající stav vědních oblastí na univerzitě a jejich hodnocení. Zásady programu Cooperatio najdete jako opatření rektora č. 18/2021 v českém i anglickém jazyce na webu Univerzity Karlovy.

Petra Lišková, proděkanka pro grantovou problematiku (red)

Od 1. ledna 2022 bude zahájen nový systém podpory vědecké práce na Univerzitě Karlově. Příprava na systematické a smysluplné zapojení do programu ale probíhá na 1. LF UK již rok. Co vlastně nová koncepce základního financování institucionální vědy na UK obnáší? Koho zahrnuje a proč vůbec tato změna nastala?

Cooperatio nahradí dosavadní program Progres, jehož prostřednictvím byla univerzitní věda doposud hrazena. V nedávné době se ale ukázalo, že stávající Progres není plně kompatibilní se způsobem vnitřního hodnocení tvůrčí činnosti na UK. Mezinárodní expertní panel pak univerzitě vytýkal velkou roztříštěnost vědních oborů a v porovnání s jinými univerzitami nižší počet prvoautorských excelentních výstupů. Univerzita tudíž přistoupila na nové oborové členění a nové schéma očekávané spolupráce mezi jejími jednotlivými součástmi.

Nové schéma přinese rozvoj vědních oborů
Z Cooperatia bude opět rozdělována většina prostředků institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Od nového schématu podpory si univerzita slibuje lepší rozvoj vědních oborů, další zkvalitňování vědy a její lepší propojení s postgraduálním vzděláváním. „Je společným zájmem i odpovědností univerzity a jejích jednotlivých fakult a ústavů zajistit kvalitu a rozvoj vědních oborů, které jsou na UK pěstovány; nové schéma podpory by tomuto mělo napomoci,“ uvedl ke vzniku Cooperatia jeho hlavní univerzitní hybatel prorektor prof. Jan Konvalinka.

Zamezit roztříštěnosti
Teprve příští hodnocení tvůrčí činnosti ukáže, zda nový systém vědních oborů univerzitě prospěje. Již nyní má ale Cooperatio nakročeno k tomu, aby systémově podpořilo komunikaci a spolupráci fakult a ústavů UK, kde se věda v jednotlivých oborech dělá. Univerzita si již delší dobu všímá velké fragmentace jejích vědních oborů, za což jsou univerzitě ubírány body ve všech hodnoceních, včetně mezinárodních. Hodnotitelé vědy upozorňují, že přílišné roztříštění vědy a výzkumu vede k ne zcela ideálnímu využití lidských, materiálních, finančních i nehmotných zdrojů univerzity. Proto se UK zaměřila na podporu vnitřní univerzitní spolupráce – ta je symbolicky vyjádřena i v názvu samotného programu Cooperatio. Program má ale na mušce i další problémy, jako je například přebujelá administrativa. Jejího snížení chce docílit vznikem optimálně velkých vědeckých útvarů. Ve spolupráci s fakultami a ústavy tak vzniklo 43 vědních oblastí zahrnujících všechny univerzitní vědní obory. Do každé takové oblasti jsou zapojeny všechny týmy, které v daném oboru bádají. Proč právě 43 oblastí? Jde o kompromis mezi velkým počtem příliš malých oblastí a příliš velkými skupinami nesourodých oblastí.

Radu vede ten, kdo je lépe hodnocen
Část pravidel systému podpory univerzitní vědy je ale z dřívějška zachována, například pětileté cykly programů (první tedy pro roky 2022–2026). Každá vědní oblast bude mít svou radu, kterou povede koordinátor. V radě budou zastoupeny všechny součásti, které se k danému oboru na univerzitě přihlásily. Základním kritériem pro složení skupin je míra participace jejích členů na vědě a také hodnocení jejich výzkumných úspěchů. Koordinátoři pocházejí z fakult či ústavů, jejichž vědecká práce má nejlepší ohodnocení. Z počátku, do jara 2022, bude hlavním úkolem koordinátorů a rad formulovat rozvojové cíle vědních oblastí pro období prvního cyklu programu. Zformulované záměry nahradí současnou přihlášku do programu Progres. Kromě běžných zasedání svolávaných koordinátorem pak bude mít rada povinnost sejít se jednou ročně za účasti rektora nebo prorektora a svou dosavadní činnost zhodnotit.

Méně vykazování
Hodnocení vědních oblastí proběhne v rámci hodnocení tvůrčí činnosti formou každoročního monitoringu trendů tvůrčí činnosti UK. Celkové hodnocení připadá na třetí a čtvrtý rok cyklu programu, v posledním roce cyklu by mělo dojít k „mezihodnocení“. Autoři Cooperatia si od toho slibují, že z velké části odpadne administrativa spojená s často kritizovaným každoročním vykazováním. Jednoduché hodnocení bude zaměřené na reálnou mezifakultní komunikaci a spolupráci. Zachována zůstane povinnost fakult každoročně předložit rámcový přehled vynaložených finančních prostředků – rektorát bude kontrolovat dodržení zákonných limitů (pro doplňkové a režijní náklady a pro převod prostředků do fondu účelově určených prostředků, FÚUP).

Rozdělení prostředků bude obdobné
Financování vědních oblastí zůstane podobné jako u minulých programů Progres. Rektor každoročně sdělí děkanům a ředitelům ústavů předpokládanou celkovou částku pro danou součást a děkan spolu s koordinátory vědních oblastí poté předloží rektorovi návrh rozdělení této částky mezi jednotlivé oblasti, případně vydělené obory. Novinkou je, že menší část prostředků bude možné použít i na celofakultní nástroje na podporu vědy a výzkumu. I zde bude muset návrh schválit akademický senát fakulty a sama fakulta si pro tento návrh bude moci nastavit dlouhodobější obecná pravidla. Z obavy před narušením stávající mezioborové spolupráce v rámci Progresů univerzita promýšlí také podporu spolupráce jednotlivých vědních oblastí. Bude buď poskytována v odůvodněných případech na základě jednoduchých žádostí (soutěžní forma administrovaná rektorátem), nebo bude spolupráce záležitostí fakult a bude financována z výše zmíněného celofakultního zdroje na podporu vědy a výzkumu. Cooperatio jakožto základní institucionální program není grantovou soutěží o účelové prostředky. Univerzita v něm ale využije značnou část institucionálních peněz určených na svůj dlouhodobý koncepční rozvoj. Jen na programy Progres, na něž program Cooperatio naváže, bylo letos vyčleněno takřka 1,6 miliardy korun.

Rozvoj vědní oblasti a lepší hodnocení
Fakulty a vysokoškolské ústavy se přihlásily k účasti v jednotlivých vědních oblastech již v průběhu května 2021. Následně se připravily nominace do rad vědních oblastí. Návrhy na jejich složení byly po schválení vědeckými radami všech dotčených součástí předloženy v červnu 2021 také vědecké radě UK, která je bez připomínek schválila. Poté, co koordinátoři svěřených vědních oblastí připraví výše uvedené záměry, schválí se také pravidla pro rozdělování prostředků programu v rámci fakulty či ústavu, jak to požadují zásady programu Cooperatio. Od října 2021 jsou postupně do jednotlivých vědních oborů zařazováni účastníci Cooperatia, tedy zaměstnanci UK a postgraduální studenti. Oproti minulosti přichází univerzita se systémem, který propojí základní institucionální podporu vědy a systém hodnocení úrovně vědecké práce na UK. Kužel světla programu Cooperati dá lépe nahlédnout stávající stav vědních oblastí na univerzitě a jejich hodnocení. Zásady programu Cooperatio najdete jako opatření rektora č. 18/2021 v českém i anglickém jazyce na webu Univerzity Karlovy.

Petra Lišková, proděkanka pro grantovou problematiku (red)

Od 1. ledna 2022 bude zahájen nový systém podpory vědecké práce na Univerzitě Karlově. Příprava na systematické a smysluplné zapojení do programu ale probíhá na 1. LF UK již rok. Co vlastně nová koncepce základního financování institucionální vědy na UK obnáší? Koho zahrnuje a proč vůbec tato změna nastala?

Cooperatio nahradí dosavadní program Progres, jehož prostřednictvím byla univerzitní věda doposud hrazena. V nedávné době se ale ukázalo, že stávající Progres není plně kompatibilní se způsobem vnitřního hodnocení tvůrčí činnosti na UK. Mezinárodní expertní panel pak univerzitě vytýkal velkou roztříštěnost vědních oborů a v porovnání s jinými univerzitami nižší počet prvoautorských excelentních výstupů. Univerzita tudíž přistoupila na nové oborové členění a nové schéma očekávané spolupráce mezi jejími jednotlivými součástmi.

Nové schéma přinese rozvoj vědních oborů
Z Cooperatia bude opět rozdělována většina prostředků institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Od nového schématu podpory si univerzita slibuje lepší rozvoj vědních oborů, další zkvalitňování vědy a její lepší propojení s postgraduálním vzděláváním. „Je společným zájmem i odpovědností univerzity a jejích jednotlivých fakult a ústavů zajistit kvalitu a rozvoj vědních oborů, které jsou na UK pěstovány; nové schéma podpory by tomuto mělo napomoci,“ uvedl ke vzniku Cooperatia jeho hlavní univerzitní hybatel prorektor prof. Jan Konvalinka.

Zamezit roztříštěnosti
Teprve příští hodnocení tvůrčí činnosti ukáže, zda nový systém vědních oborů univerzitě prospěje. Již nyní má ale Cooperatio nakročeno k tomu, aby systémově podpořilo komunikaci a spolupráci fakult a ústavů UK, kde se věda v jednotlivých oborech dělá. Univerzita si již delší dobu všímá velké fragmentace jejích vědních oborů, za což jsou univerzitě ubírány body ve všech hodnoceních, včetně mezinárodních. Hodnotitelé vědy upozorňují, že přílišné roztříštění vědy a výzkumu vede k ne zcela ideálnímu využití lidských, materiálních, finančních i nehmotných zdrojů univerzity. Proto se UK zaměřila na podporu vnitřní univerzitní spolupráce – ta je symbolicky vyjádřena i v názvu samotného programu Cooperatio. Program má ale na mušce i další problémy, jako je například přebujelá administrativa. Jejího snížení chce docílit vznikem optimálně velkých vědeckých útvarů. Ve spolupráci s fakultami a ústavy tak vzniklo 43 vědních oblastí zahrnujících všechny univerzitní vědní obory. Do každé takové oblasti jsou zapojeny všechny týmy, které v daném oboru bádají. Proč právě 43 oblastí? Jde o kompromis mezi velkým počtem příliš malých oblastí a příliš velkými skupinami nesourodých oblastí.

Radu vede ten, kdo je lépe hodnocen
Část pravidel systému podpory univerzitní vědy je ale z dřívějška zachována, například pětileté cykly programů (první tedy pro roky 2022–2026). Každá vědní oblast bude mít svou radu, kterou povede koordinátor. V radě budou zastoupeny všechny součásti, které se k danému oboru na univerzitě přihlásily. Základním kritériem pro složení skupin je míra participace jejích členů na vědě a také hodnocení jejich výzkumných úspěchů. Koordinátoři pocházejí z fakult či ústavů, jejichž vědecká práce má nejlepší ohodnocení. Z počátku, do jara 2022, bude hlavním úkolem koordinátorů a rad formulovat rozvojové cíle vědních oblastí pro období prvního cyklu programu. Zformulované záměry nahradí současnou přihlášku do programu Progres. Kromě běžných zasedání svolávaných koordinátorem pak bude mít rada povinnost sejít se jednou ročně za účasti rektora nebo prorektora a svou dosavadní činnost zhodnotit.

Méně vykazování
Hodnocení vědních oblastí proběhne v rámci hodnocení tvůrčí činnosti formou každoročního monitoringu trendů tvůrčí činnosti UK. Celkové hodnocení připadá na třetí a čtvrtý rok cyklu programu, v posledním roce cyklu by mělo dojít k „mezihodnocení“. Autoři Cooperatia si od toho slibují, že z velké části odpadne administrativa spojená s často kritizovaným každoročním vykazováním. Jednoduché hodnocení bude zaměřené na reálnou mezifakultní komunikaci a spolupráci. Zachována zůstane povinnost fakult každoročně předložit rámcový přehled vynaložených finančních prostředků – rektorát bude kontrolovat dodržení zákonných limitů (pro doplňkové a režijní náklady a pro převod prostředků do fondu účelově určených prostředků, FÚUP).

Rozdělení prostředků bude obdobné
Financování vědních oblastí zůstane podobné jako u minulých programů Progres. Rektor každoročně sdělí děkanům a ředitelům ústavů předpokládanou celkovou částku pro danou součást a děkan spolu s koordinátory vědních oblastí poté předloží rektorovi návrh rozdělení této částky mezi jednotlivé oblasti, případně vydělené obory. Novinkou je, že menší část prostředků bude možné použít i na celofakultní nástroje na podporu vědy a výzkumu. I zde bude muset návrh schválit akademický senát fakulty a sama fakulta si pro tento návrh bude moci nastavit dlouhodobější obecná pravidla. Z obavy před narušením stávající mezioborové spolupráce v rámci Progresů univerzita promýšlí také podporu spolupráce jednotlivých vědních oblastí. Bude buď poskytována v odůvodněných případech na základě jednoduchých žádostí (soutěžní forma administrovaná rektorátem), nebo bude spolupráce záležitostí fakult a bude financována z výše zmíněného celofakultního zdroje na podporu vědy a výzkumu. Cooperatio jakožto základní institucionální program není grantovou soutěží o účelové prostředky. Univerzita v něm ale využije značnou část institucionálních peněz určených na svůj dlouhodobý koncepční rozvoj. Jen na programy Progres, na něž program Cooperatio naváže, bylo letos vyčleněno takřka 1,6 miliardy korun.

Rozvoj vědní oblasti a lepší hodnocení
Fakulty a vysokoškolské ústavy se přihlásily k účasti v jednotlivých vědních oblastech již v průběhu května 2021. Následně se připravily nominace do rad vědních oblastí. Návrhy na jejich složení byly po schválení vědeckými radami všech dotčených součástí předloženy v červnu 2021 také vědecké radě UK, která je bez připomínek schválila. Poté, co koordinátoři svěřených vědních oblastí připraví výše uvedené záměry, schválí se také pravidla pro rozdělování prostředků programu v rámci fakulty či ústavu, jak to požadují zásady programu Cooperatio. Od října 2021 jsou postupně do jednotlivých vědních oborů zařazováni účastníci Cooperatia, tedy zaměstnanci UK a postgraduální studenti. Oproti minulosti přichází univerzita se systémem, který propojí základní institucionální podporu vědy a systém hodnocení úrovně vědecké práce na UK. Kužel světla programu Cooperati dá lépe nahlédnout stávající stav vědních oblastí na univerzitě a jejich hodnocení. Zásady programu Cooperatio najdete jako opatření rektora č. 18/2021 v českém i anglickém jazyce na webu Univerzity Karlovy.

Petra Lišková, proděkanka pro grantovou problematiku (red)

Od 1. ledna 2022 bude zahájen nový systém podpory vědecké práce na Univerzitě Karlově. Příprava na systematické a smysluplné zapojení do programu ale probíhá na 1. LF UK již rok. Co vlastně nová koncepce základního financování institucionální vědy na UK obnáší? Koho zahrnuje a proč vůbec tato změna nastala?

Cooperatio nahradí dosavadní program Progres, jehož prostřednictvím byla univerzitní věda doposud hrazena. V nedávné době se ale ukázalo, že stávající Progres není plně kompatibilní se způsobem vnitřního hodnocení tvůrčí činnosti na UK. Mezinárodní expertní panel pak univerzitě vytýkal velkou roztříštěnost vědních oborů a v porovnání s jinými univerzitami nižší počet prvoautorských excelentních výstupů. Univerzita tudíž přistoupila na nové oborové členění a nové schéma očekávané spolupráce mezi jejími jednotlivými součástmi.

Nové schéma přinese rozvoj vědních oborů
Z Cooperatia bude opět rozdělována většina prostředků institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Od nového schématu podpory si univerzita slibuje lepší rozvoj vědních oborů, další zkvalitňování vědy a její lepší propojení s postgraduálním vzděláváním. „Je společným zájmem i odpovědností univerzity a jejích jednotlivých fakult a ústavů zajistit kvalitu a rozvoj vědních oborů, které jsou na UK pěstovány; nové schéma podpory by tomuto mělo napomoci,“ uvedl ke vzniku Cooperatia jeho hlavní univerzitní hybatel prorektor prof. Jan Konvalinka.

Zamezit roztříštěnosti
Teprve příští hodnocení tvůrčí činnosti ukáže, zda nový systém vědních oborů univerzitě prospěje. Již nyní má ale Cooperatio nakročeno k tomu, aby systémově podpořilo komunikaci a spolupráci fakult a ústavů UK, kde se věda v jednotlivých oborech dělá. Univerzita si již delší dobu všímá velké fragmentace jejích vědních oborů, za což jsou univerzitě ubírány body ve všech hodnoceních, včetně mezinárodních. Hodnotitelé vědy upozorňují, že přílišné roztříštění vědy a výzkumu vede k ne zcela ideálnímu využití lidských, materiálních, finančních i nehmotných zdrojů univerzity. Proto se UK zaměřila na podporu vnitřní univerzitní spolupráce – ta je symbolicky vyjádřena i v názvu samotného programu Cooperatio. Program má ale na mušce i další problémy, jako je například přebujelá administrativa. Jejího snížení chce docílit vznikem optimálně velkých vědeckých útvarů. Ve spolupráci s fakultami a ústavy tak vzniklo 43 vědních oblastí zahrnujících všechny univerzitní vědní obory. Do každé takové oblasti jsou zapojeny všechny týmy, které v daném oboru bádají. Proč právě 43 oblastí? Jde o kompromis mezi velkým počtem příliš malých oblastí a příliš velkými skupinami nesourodých oblastí.

Radu vede ten, kdo je lépe hodnocen
Část pravidel systému podpory univerzitní vědy je ale z dřívějška zachována, například pětileté cykly programů (první tedy pro roky 2022–2026). Každá vědní oblast bude mít svou radu, kterou povede koordinátor. V radě budou zastoupeny všechny součásti, které se k danému oboru na univerzitě přihlásily. Základním kritériem pro složení skupin je míra participace jejích členů na vědě a také hodnocení jejich výzkumných úspěchů. Koordinátoři pocházejí z fakult či ústavů, jejichž vědecká práce má nejlepší ohodnocení. Z počátku, do jara 2022, bude hlavním úkolem koordinátorů a rad formulovat rozvojové cíle vědních oblastí pro období prvního cyklu programu. Zformulované záměry nahradí současnou přihlášku do programu Progres. Kromě běžných zasedání svolávaných koordinátorem pak bude mít rada povinnost sejít se jednou ročně za účasti rektora nebo prorektora a svou dosavadní činnost zhodnotit.

Méně vykazování
Hodnocení vědních oblastí proběhne v rámci hodnocení tvůrčí činnosti formou každoročního monitoringu trendů tvůrčí činnosti UK. Celkové hodnocení připadá na třetí a čtvrtý rok cyklu programu, v posledním roce cyklu by mělo dojít k „mezihodnocení“. Autoři Cooperatia si od toho slibují, že z velké části odpadne administrativa spojená s často kritizovaným každoročním vykazováním. Jednoduché hodnocení bude zaměřené na reálnou mezifakultní komunikaci a spolupráci. Zachována zůstane povinnost fakult každoročně předložit rámcový přehled vynaložených finančních prostředků – rektorát bude kontrolovat dodržení zákonných limitů (pro doplňkové a režijní náklady a pro převod prostředků do fondu účelově určených prostředků, FÚUP).

Rozdělení prostředků bude obdobné
Financování vědních oblastí zůstane podobné jako u minulých programů Progres. Rektor každoročně sdělí děkanům a ředitelům ústavů předpokládanou celkovou částku pro danou součást a děkan spolu s koordinátory vědních oblastí poté předloží rektorovi návrh rozdělení této částky mezi jednotlivé oblasti, případně vydělené obory. Novinkou je, že menší část prostředků bude možné použít i na celofakultní nástroje na podporu vědy a výzkumu. I zde bude muset návrh schválit akademický senát fakulty a sama fakulta si pro tento návrh bude moci nastavit dlouhodobější obecná pravidla. Z obavy před narušením stávající mezioborové spolupráce v rámci Progresů univerzita promýšlí také podporu spolupráce jednotlivých vědních oblastí. Bude buď poskytována v odůvodněných případech na základě jednoduchých žádostí (soutěžní forma administrovaná rektorátem), nebo bude spolupráce záležitostí fakult a bude financována z výše zmíněného celofakultního zdroje na podporu vědy a výzkumu. Cooperatio jakožto základní institucionální program není grantovou soutěží o účelové prostředky. Univerzita v něm ale využije značnou část institucionálních peněz určených na svůj dlouhodobý koncepční rozvoj. Jen na programy Progres, na něž program Cooperatio naváže, bylo letos vyčleněno takřka 1,6 miliardy korun.

Rozvoj vědní oblasti a lepší hodnocení
Fakulty a vysokoškolské ústavy se přihlásily k účasti v jednotlivých vědních oblastech již v průběhu května 2021. Následně se připravily nominace do rad vědních oblastí. Návrhy na jejich složení byly po schválení vědeckými radami všech dotčených součástí předloženy v červnu 2021 také vědecké radě UK, která je bez připomínek schválila. Poté, co koordinátoři svěřených vědních oblastí připraví výše uvedené záměry, schválí se také pravidla pro rozdělování prostředků programu v rámci fakulty či ústavu, jak to požadují zásady programu Cooperatio. Od října 2021 jsou postupně do jednotlivých vědních oborů zařazováni účastníci Cooperatia, tedy zaměstnanci UK a postgraduální studenti. Oproti minulosti přichází univerzita se systémem, který propojí základní institucionální podporu vědy a systém hodnocení úrovně vědecké práce na UK. Kužel světla programu Cooperati dá lépe nahlédnout stávající stav vědních oblastí na univerzitě a jejich hodnocení. Zásady programu Cooperatio najdete jako opatření rektora č. 18/2021 v českém i anglickém jazyce na webu Univerzity Karlovy.

Petra Lišková, proděkanka pro grantovou problematiku (red)

Od 1. ledna 2022 bude zahájen nový systém podpory vědecké práce na Univerzitě Karlově. Příprava na systematické a smysluplné zapojení do programu ale probíhá na 1. LF UK již rok. Co vlastně nová koncepce základního financování institucionální vědy na UK obnáší? Koho zahrnuje a proč vůbec tato změna nastala?

Cooperatio nahradí dosavadní program Progres, jehož prostřednictvím byla univerzitní věda doposud hrazena. V nedávné době se ale ukázalo, že stávající Progres není plně kompatibilní se způsobem vnitřního hodnocení tvůrčí činnosti na UK. Mezinárodní expertní panel pak univerzitě vytýkal velkou roztříštěnost vědních oborů a v porovnání s jinými univerzitami nižší počet prvoautorských excelentních výstupů. Univerzita tudíž přistoupila na nové oborové členění a nové schéma očekávané spolupráce mezi jejími jednotlivými součástmi.

Nové schéma přinese rozvoj vědních oborů
Z Cooperatia bude opět rozdělována většina prostředků institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Od nového schématu podpory si univerzita slibuje lepší rozvoj vědních oborů, další zkvalitňování vědy a její lepší propojení s postgraduálním vzděláváním. „Je společným zájmem i odpovědností univerzity a jejích jednotlivých fakult a ústavů zajistit kvalitu a rozvoj vědních oborů, které jsou na UK pěstovány; nové schéma podpory by tomuto mělo napomoci,“ uvedl ke vzniku Cooperatia jeho hlavní univerzitní hybatel prorektor prof. Jan Konvalinka.

Zamezit roztříštěnosti
Teprve příští hodnocení tvůrčí činnosti ukáže, zda nový systém vědních oborů univerzitě prospěje. Již nyní má ale Cooperatio nakročeno k tomu, aby systémově podpořilo komunikaci a spolupráci fakult a ústavů UK, kde se věda v jednotlivých oborech dělá. Univerzita si již delší dobu všímá velké fragmentace jejích vědních oborů, za což jsou univerzitě ubírány body ve všech hodnoceních, včetně mezinárodních. Hodnotitelé vědy upozorňují, že přílišné roztříštění vědy a výzkumu vede k ne zcela ideálnímu využití lidských, materiálních, finančních i nehmotných zdrojů univerzity. Proto se UK zaměřila na podporu vnitřní univerzitní spolupráce – ta je symbolicky vyjádřena i v názvu samotného programu Cooperatio. Program má ale na mušce i další problémy, jako je například přebujelá administrativa. Jejího snížení chce docílit vznikem optimálně velkých vědeckých útvarů. Ve spolupráci s fakultami a ústavy tak vzniklo 43 vědních oblastí zahrnujících všechny univerzitní vědní obory. Do každé takové oblasti jsou zapojeny všechny týmy, které v daném oboru bádají. Proč právě 43 oblastí? Jde o kompromis mezi velkým počtem příliš malých oblastí a příliš velkými skupinami nesourodých oblastí.

Radu vede ten, kdo je lépe hodnocen
Část pravidel systému podpory univerzitní vědy je ale z dřívějška zachována, například pětileté cykly programů (první tedy pro roky 2022–2026). Každá vědní oblast bude mít svou radu, kterou povede koordinátor. V radě budou zastoupeny všechny součásti, které se k danému oboru na univerzitě přihlásily. Základním kritériem pro složení skupin je míra participace jejích členů na vědě a také hodnocení jejich výzkumných úspěchů. Koordinátoři pocházejí z fakult či ústavů, jejichž vědecká práce má nejlepší ohodnocení. Z počátku, do jara 2022, bude hlavním úkolem koordinátorů a rad formulovat rozvojové cíle vědních oblastí pro období prvního cyklu programu. Zformulované záměry nahradí současnou přihlášku do programu Progres. Kromě běžných zasedání svolávaných koordinátorem pak bude mít rada povinnost sejít se jednou ročně za účasti rektora nebo prorektora a svou dosavadní činnost zhodnotit.

Méně vykazování
Hodnocení vědních oblastí proběhne v rámci hodnocení tvůrčí činnosti formou každoročního monitoringu trendů tvůrčí činnosti UK. Celkové hodnocení připadá na třetí a čtvrtý rok cyklu programu, v posledním roce cyklu by mělo dojít k „mezihodnocení“. Autoři Cooperatia si od toho slibují, že z velké části odpadne administrativa spojená s často kritizovaným každoročním vykazováním. Jednoduché hodnocení bude zaměřené na reálnou mezifakultní komunikaci a spolupráci. Zachována zůstane povinnost fakult každoročně předložit rámcový přehled vynaložených finančních prostředků – rektorát bude kontrolovat dodržení zákonných limitů (pro doplňkové a režijní náklady a pro převod prostředků do fondu účelově určených prostředků, FÚUP).

Rozdělení prostředků bude obdobné
Financování vědních oblastí zůstane podobné jako u minulých programů Progres. Rektor každoročně sdělí děkanům a ředitelům ústavů předpokládanou celkovou částku pro danou součást a děkan spolu s koordinátory vědních oblastí poté předloží rektorovi návrh rozdělení této částky mezi jednotlivé oblasti, případně vydělené obory. Novinkou je, že menší část prostředků bude možné použít i na celofakultní nástroje na podporu vědy a výzkumu. I zde bude muset návrh schválit akademický senát fakulty a sama fakulta si pro tento návrh bude moci nastavit dlouhodobější obecná pravidla. Z obavy před narušením stávající mezioborové spolupráce v rámci Progresů univerzita promýšlí také podporu spolupráce jednotlivých vědních oblastí. Bude buď poskytována v odůvodněných případech na základě jednoduchých žádostí (soutěžní forma administrovaná rektorátem), nebo bude spolupráce záležitostí fakult a bude financována z výše zmíněného celofakultního zdroje na podporu vědy a výzkumu. Cooperatio jakožto základní institucionální program není grantovou soutěží o účelové prostředky. Univerzita v něm ale využije značnou část institucionálních peněz určených na svůj dlouhodobý koncepční rozvoj. Jen na programy Progres, na něž program Cooperatio naváže, bylo letos vyčleněno takřka 1,6 miliardy korun.

Rozvoj vědní oblasti a lepší hodnocení
Fakulty a vysokoškolské ústavy se přihlásily k účasti v jednotlivých vědních oblastech již v průběhu května 2021. Následně se připravily nominace do rad vědních oblastí. Návrhy na jejich složení byly po schválení vědeckými radami všech dotčených součástí předloženy v červnu 2021 také vědecké radě UK, která je bez připomínek schválila. Poté, co koordinátoři svěřených vědních oblastí připraví výše uvedené záměry, schválí se také pravidla pro rozdělování prostředků programu v rámci fakulty či ústavu, jak to požadují zásady programu Cooperatio. Od října 2021 jsou postupně do jednotlivých vědních oborů zařazováni účastníci Cooperatia, tedy zaměstnanci UK a postgraduální studenti. Oproti minulosti přichází univerzita se systémem, který propojí základní institucionální podporu vědy a systém hodnocení úrovně vědecké práce na UK. Kužel světla programu Cooperati dá lépe nahlédnout stávající stav vědních oblastí na univerzitě a jejich hodnocení. Zásady programu Cooperatio najdete jako opatření rektora č. 18/2021 v českém i anglickém jazyce na webu Univerzity Karlovy.

Petra Lišková, proděkanka pro grantovou problematiku (red)

Od 1. ledna 2022 bude zahájen nový systém podpory vědecké práce na Univerzitě Karlově. Příprava na systematické a smysluplné zapojení do programu ale probíhá na 1. LF UK již rok. Co vlastně nová koncepce základního financování institucionální vědy na UK obnáší? Koho zahrnuje a proč vůbec tato změna nastala?

Cooperatio nahradí dosavadní program Progres, jehož prostřednictvím byla univerzitní věda doposud hrazena. V nedávné době se ale ukázalo, že stávající Progres není plně kompatibilní se způsobem vnitřního hodnocení tvůrčí činnosti na UK. Mezinárodní expertní panel pak univerzitě vytýkal velkou roztříštěnost vědních oborů a v porovnání s jinými univerzitami nižší počet prvoautorských excelentních výstupů. Univerzita tudíž přistoupila na nové oborové členění a nové schéma očekávané spolupráce mezi jejími jednotlivými součástmi.

Nové schéma přinese rozvoj vědních oborů
Z Cooperatia bude opět rozdělována většina prostředků institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Od nového schématu podpory si univerzita slibuje lepší rozvoj vědních oborů, další zkvalitňování vědy a její lepší propojení s postgraduálním vzděláváním. „Je společným zájmem i odpovědností univerzity a jejích jednotlivých fakult a ústavů zajistit kvalitu a rozvoj vědních oborů, které jsou na UK pěstovány; nové schéma podpory by tomuto mělo napomoci,“ uvedl ke vzniku Cooperatia jeho hlavní univerzitní hybatel prorektor prof. Jan Konvalinka.

Zamezit roztříštěnosti
Teprve příští hodnocení tvůrčí činnosti ukáže, zda nový systém vědních oborů univerzitě prospěje. Již nyní má ale Cooperatio nakročeno k tomu, aby systémově podpořilo komunikaci a spolupráci fakult a ústavů UK, kde se věda v jednotlivých oborech dělá. Univerzita si již delší dobu všímá velké fragmentace jejích vědních oborů, za což jsou univerzitě ubírány body ve všech hodnoceních, včetně mezinárodních. Hodnotitelé vědy upozorňují, že přílišné roztříštění vědy a výzkumu vede k ne zcela ideálnímu využití lidských, materiálních, finančních i nehmotných zdrojů univerzity. Proto se UK zaměřila na podporu vnitřní univerzitní spolupráce – ta je symbolicky vyjádřena i v názvu samotného programu Cooperatio. Program má ale na mušce i další problémy, jako je například přebujelá administrativa. Jejího snížení chce docílit vznikem optimálně velkých vědeckých útvarů. Ve spolupráci s fakultami a ústavy tak vzniklo 43 vědních oblastí zahrnujících všechny univerzitní vědní obory. Do každé takové oblasti jsou zapojeny všechny týmy, které v daném oboru bádají. Proč právě 43 oblastí? Jde o kompromis mezi velkým počtem příliš malých oblastí a příliš velkými skupinami nesourodých oblastí.

Radu vede ten, kdo je lépe hodnocen
Část pravidel systému podpory univerzitní vědy je ale z dřívějška zachována, například pětileté cykly programů (první tedy pro roky 2022–2026). Každá vědní oblast bude mít svou radu, kterou povede koordinátor. V radě budou zastoupeny všechny součásti, které se k danému oboru na univerzitě přihlásily. Základním kritériem pro složení skupin je míra participace jejích členů na vědě a také hodnocení jejich výzkumných úspěchů. Koordinátoři pocházejí z fakult či ústavů, jejichž vědecká práce má nejlepší ohodnocení. Z počátku, do jara 2022, bude hlavním úkolem koordinátorů a rad formulovat rozvojové cíle vědních oblastí pro období prvního cyklu programu. Zformulované záměry nahradí současnou přihlášku do programu Progres. Kromě běžných zasedání svolávaných koordinátorem pak bude mít rada povinnost sejít se jednou ročně za účasti rektora nebo prorektora a svou dosavadní činnost zhodnotit.

Méně vykazování
Hodnocení vědních oblastí proběhne v rámci hodnocení tvůrčí činnosti formou každoročního monitoringu trendů tvůrčí činnosti UK. Celkové hodnocení připadá na třetí a čtvrtý rok cyklu programu, v posledním roce cyklu by mělo dojít k „mezihodnocení“. Autoři Cooperatia si od toho slibují, že z velké části odpadne administrativa spojená s často kritizovaným každoročním vykazováním. Jednoduché hodnocení bude zaměřené na reálnou mezifakultní komunikaci a spolupráci. Zachována zůstane povinnost fakult každoročně předložit rámcový přehled vynaložených finančních prostředků – rektorát bude kontrolovat dodržení zákonných limitů (pro doplňkové a režijní náklady a pro převod prostředků do fondu účelově určených prostředků, FÚUP).

Rozdělení prostředků bude obdobné
Financování vědních oblastí zůstane podobné jako u minulých programů Progres. Rektor každoročně sdělí děkanům a ředitelům ústavů předpokládanou celkovou částku pro danou součást a děkan spolu s koordinátory vědních oblastí poté předloží rektorovi návrh rozdělení této částky mezi jednotlivé oblasti, případně vydělené obory. Novinkou je, že menší část prostředků bude možné použít i na celofakultní nástroje na podporu vědy a výzkumu. I zde bude muset návrh schválit akademický senát fakulty a sama fakulta si pro tento návrh bude moci nastavit dlouhodobější obecná pravidla. Z obavy před narušením stávající mezioborové spolupráce v rámci Progresů univerzita promýšlí také podporu spolupráce jednotlivých vědních oblastí. Bude buď poskytována v odůvodněných případech na základě jednoduchých žádostí (soutěžní forma administrovaná rektorátem), nebo bude spolupráce záležitostí fakult a bude financována z výše zmíněného celofakultního zdroje na podporu vědy a výzkumu. Cooperatio jakožto základní institucionální program není grantovou soutěží o účelové prostředky. Univerzita v něm ale využije značnou část institucionálních peněz určených na svůj dlouhodobý koncepční rozvoj. Jen na programy Progres, na něž program Cooperatio naváže, bylo letos vyčleněno takřka 1,6 miliardy korun.

Rozvoj vědní oblasti a lepší hodnocení
Fakulty a vysokoškolské ústavy se přihlásily k účasti v jednotlivých vědních oblastech již v průběhu května 2021. Následně se připravily nominace do rad vědních oblastí. Návrhy na jejich složení byly po schválení vědeckými radami všech dotčených součástí předloženy v červnu 2021 také vědecké radě UK, která je bez připomínek schválila. Poté, co koordinátoři svěřených vědních oblastí připraví výše uvedené záměry, schválí se také pravidla pro rozdělování prostředků programu v rámci fakulty či ústavu, jak to požadují zásady programu Cooperatio. Od října 2021 jsou postupně do jednotlivých vědních oborů zařazováni účastníci Cooperatia, tedy zaměstnanci UK a postgraduální studenti. Oproti minulosti přichází univerzita se systémem, který propojí základní institucionální podporu vědy a systém hodnocení úrovně vědecké práce na UK. Kužel světla programu Cooperati dá lépe nahlédnout stávající stav vědních oblastí na univerzitě a jejich hodnocení. Zásady programu Cooperatio najdete jako opatření rektora č. 18/2021 v českém i anglickém jazyce na webu Univerzity Karlovy.

Petra Lišková, proděkanka pro grantovou problematiku (red)