Přestože je společenská poptávka po lékařích, sestrách a dalších zdravotnických profesích stále urgentnější, dostávají lékařské fakulty od státu méně finančních prostředků, než kolik je náročná výchova odborníků fakticky stojí. Zásadním úkolem nově vzniklé Asociace děkanů lékařských fakult ČR je tuto situaci koordinovaně řešit.

„Množící se problémy vedoucí k nedostatku lékařů, podfinancování medicínského školství s úbytkem učitelů lékařství zejména v základních oborech, rozkolísání systému specializačního vzdělávání a trvající nejasnosti v postavení a fungování fakultních či univerzitních nemocnic vyvolaly potřebu aktivní a konsolidované spolupráce fakult,“ říká k zahájení činnosti Asociace děkanů lékařských fakult ČR její předseda a děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Asociaci vidí jako partnera v dialogu se státními orgány, s univerzitami ale i s občanskou veřejností. 

„Osm lékařských fakult v České republice představuje významný segment vysokého školství, připravující budoucí lékaře včetně stomatologů, ale i řadu dalších zdravotnických odborníků, zabezpečující popromoční specializační přípravu a doktorská studia v medicínských oborech. Fakulty vytvářejí základnu biomedicínského výzkumu, který patří mezi nejúspěšnější část české vědy ve světovém srovnání, a spoluurčují podobu celého zdravotnického systému našeho státu,“ dodává prof. Šedo, který z povahy poslání a administrativního ukotvení vnímá fakulty jako spojnici rezortů školství a zdravotnictví.

Zásadním bodem mezirezortního jednání je podle děkanů financování medicínského vzdělávání. Zástupci asociace upozorňují, že nejen navýšení, ale i udržení stávající produkce absolventů vyžaduje od státu dlouhodobě garantované finanční zajištění, pokrývající faktické náklady. Peníze jsou potřebné na rozšíření prostorových, ale především personálních kapacit lékařských fakult. Dlouhodobá stagnace hodnocení učitelů lékařství vede k jejich nedostatku napříč obory a k jejich odchodu ze školství do rezortu zdravotnictví.

„V době rekordního ekonomického růstu, při setrvalém stárnutí populace a neustále se rozšiřující kvalitní zdravotní péči je s podivem, že český stát dává na výuku nových lékařů, zdravotních sester a dalších zdravotnických profesí významně méně, než kolik jejich výuka ve skutečnosti stojí. Lékařské fakulty pak musejí své hospodaření dorovnávat z vlastních zdrojů, např. z příjmů z výuky v anglických studijních programech, přičemž každý rok odmítají vysoké procento uchazečů o studium z kapacitních důvodů. Tato vysoce nestandardní a nezdravá situace je zcela neudržitelná již z krátkodobého hlediska.
Navíc se stále snižuje ochota a motivace lékařů a zdravotníků věnovat se pedagogické práci, protože v odpovídajícím postavení lékaře či sestry bez pedagogického úvazku si vydělají významně více. A to již nemluvím o možnostech uplatnění v soukromém sektoru či v zahraničí, neboť poptávka po absolventech lékařských fakult celosvětově roste,“ upozorňuje místopředseda Asociace děkanů lékařských fakult ČR a děkan LF MU prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., a dodává: „Pokud český stát a odpovědné instituce nezačnou situaci systémově řešit, a to skutečně ihned, můžeme během dvou až tří let očekávat krizový stav v počtu zdravotníků, protože je nebude mít kdo vychovávat a školit. Tato skutečnost – v kombinaci se stárnutím lékařů v ČR a jejich odchodem do důchodu – může způsobit opravdu velmi vážnou krizi v oblasti dostupnosti a kvality zdravotní péče v ČR.“

Podle prof. Bareše se řešení situace neobejde bez finančního dorovnání stávajícího deficitu a bez dlouhodobého plánu. Ten by mohl mít formu národního programu, který umožní postupné navýšení počtu studentů. „Veřejnost musí být pravdivě informována o zásadním ohrožení zdravotní péče v ČR a možných velmi závažných důsledcích současného stavu,“ varuje místopředseda asociace prof. Bareš.

Nejnovější dostupná data dokládají, že lékaři v ČR velmi významně stárnou a průměrný věk této profesní skupiny se zvyšuje. Nutnost omladit populaci lékařů, a to až o jednu věkovou dekádu, dokládají čísla Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). „Reprezentativní analýzy odhalily významné demografické stárnutí populace lékařů, což ohrožuje některé specializace, kde se průměrný věk blíží hranici 60 let. Bez účinné intervence bude lékařská péče již v roce 2020 přibližně ve 32 % závislá na lékařích starších než 60 let a tento podíl bude dále významně narůstat,“ vypočítává ředitel ÚZIS doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
Nedostatek kapacit lékařů je patrný zejména v lůžkové péči, kde již nyní chybí minimálně 1000 úvazků. Zásadní pokles počtu lékařů kvůli odchodu do důchodu přitom přijde teprve po roce 2018. I podle doc. Duška je řešením navýšení stávající produkce lékařských fakult, které již nyní ročně opouští cca 1000 absolventů oboru Všeobecné lékařství a do zdravotnictví přinášení cca 850 nových plných úvazků. Ještě do období 2018–2019 budou úbytek stárnoucí populace lékařů pokrývat, pak už to ale stačit nebude. Navíc česká populace stárne i obecně a v následujících 15 až 20 letech dojde nevyhnutelně k nárůstu nemocnosti a počtu onemocnění typických pro vyšší věkové kategorie (onkologická a kardiovaskulární onemocnění, diabetes, aj.), což přinese nové požadavky na lékařské kapacity ve všech regionech ČR.