Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
(Praha, 10. 12. 2019) Nezištně věnují vlastní čas a energii, aby ulehčili nesnadnou životní situaci pacientům hospitalizovaným na pracovištích 1. LF UK a VFN. Dlouhodobě a pravidelně jim zde nabízejí povzbuzení, dobrou náladu i prostor pro rozhovor. Dobrovolníci.
„První
dobrovolníci se objevili ve VFN již v roce 2005 a v dnešní době
spolupracujeme s více než 50 z nich. Jejich počet se mění, někteří
s námi spolupracují pravidelně, někdy jde o nárazovou činnost, vždy ale
platí, že pacientům jejich přítomnost maximálně pomáhá,“ popisuje ředitel
VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D.
Podpora pro
všechny
Centrum dobrovolných aktivit,
které má nyní dobrovolnictví ve VFN na starost, se
inspiruje zahraniční zkušeností, tedy podporou spolupráce se studenty
oborů vysokých škol s lékařskou, zdravotnickou a psychosociální
tématikou. Nejblíže spolupracuje s vlastními dobrovolníky nemocnice či se
studenty 1. LF UK, ale i s nestátními neziskovými organizacemi. Spolupráce
s mediky je prospěšná všem – pacienti vnímají lépe vlastní hospitalizaci a
studenti pomáhajících profesí jsou díky odbornému typu studia vhodnou cílovou
skupinou pro spolehlivé dobrovolnictví. Navíc mohou při dobrovolném
pomáhání nabýt cenné zkušenosti v autentickém nemocničním prostředí a zdokonalovat
své komunikační dovednosti s pacienty. „Studenti medicíny si mohou již od
počátku studia vyzkoušet práci s nemocnými. V rámci takové praxe získají
reálný vhled do řady aspektů budoucího povolání lékaře nebo jiného
zdravotnického profesionála, pochopí zákonitosti práce jednotlivých oddělení a klinik
a obecně zákonitosti práce s lidmi. Navíc mají první zpětné vazby od
odborného ošetřujícího personálu, lékařů a dalších zdravotníků,“ říká děkan 1.
LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Jak dodává, velkým benefitem
dobrovolnictví je pro dobrého medika a kvalitního budoucího lékaře vysoce
nastavený etický a morální vhled.
Typické činnosti dobrovolníků:
· Hrají a zpívají pacientům pro radost. |
Nejpotřebnější je rozhovor
Dobrovolníci
nenahrazují odborný personál, přesto musí úspěšně projít dobrovolnickým
školením, které vymezuje rámec jejich činnosti a poukazuje na jejich práva
a povinnosti. „Dlouhodobí dobrovolníci
navštěvují pacienty na jednotlivých pracovištích pravidelně. Buď docházejí
k lůžku, nebo jdou s pacienty na krátkou procházku, čtou jim, hrají
s nimi hry nebo provádějí jiné aktivity, které si pacient přeje a které dovolí
jeho zdravotní stav. Dobrovolníci nejčastěji naslouchají, protože nemocní často
potřebují mluvit, vypovídat se ze svých obav a smutků, i z toho, co se jim
v životě nepovedlo. Dobrovolník jako nestranná osoba zvenku může
vyslechnout vše, čím pacient nechce zatěžovat vlastní rodinu. Díky etickému
kodexu a mlčenlivosti, k nimž jsou dobrovolníci smluvně vázání, je dáno,
že co vyslechnou, zůstává v prostředí nemocnice. Ale řadě pacientů stačí
jen být spolu. Bez mluvení, bez programu, jen spoluprožít čas,“ vysvětluje vedoucí
Centra dobrovolných aktivit Bc. Adéla Farářová.
Kde všude lze
pomáhat
Jak
vysvětluje Bc. Farářová, každá z klinik, kam dobrovolníci v rámci VFN
a 1. LF UK docházejí, má své specifické pacienty a ti z hlediska podpory
zase různé potřeby. I přestože pomáhající dobrovolníci nejsou profesionálové,
měli by být na různé typy zařízení, pacientů a jejich možností dobře
připraveni. „Je více než výhodné, když například na Neurologickou kliniku mohou
v rámci činnosti docházet studenti psychologie, kteří se v oblasti
orientují. Na Foniatrické klinice máme vždy několik velmi natěšených dětí,
které svého dobrovolníka nedočkavě vyhlíží. Jsou totiž hospitalizovány
v řádu týdnů, čas je dlouhý, stýská se jim a každé zpestření vítají. Zde
je ale od dobrovolníka vyžadována velká trpělivost a vstřícnost, protože dětští
pacienti mívají, kromě poruch hlasu, řeči a sluchu, další přidružené poruchy.
Na klinikách, kde jsou hospitalizovány děti společně s rodiči, může dobrovolník
nabídnout rozhovor i rodičům. A například dobrovolníci, kteří spolupracují
s Centrem podpůrné a paliativní péče naší nemocnice, jsou obvykle již
zralými a zkušenými osobnostmi,“ podotýká Adéla Farářová.
Kde všude ve VFN dobrovolníci působí: • Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN • Centrum podpůrné a paliativní péče ve VFN • Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN • Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN • Interní oddělení Strahov • Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN • Neurologická klinika 1. LF UK a VFN • Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN |
Být si vzájemně užiteční
Jednou z dobrovolnic je Anežka
Dašková, medička, která na 1. LF UK studuje třetím rokem obor všeobecné
lékařství. „Dobrovolnictví mě jakožto studentku medicíny učí, jak přinášet do
sterilního nemocničního prostředí obyčejnou příjemnou lidskost. O pacienty je
odborně postaráno, a já disponuji bonusovým časem, nasloucháním s tolerancí, o
které se výměnou za cenné postřehy ze světa pacientů ráda podělím,“ poukazuje
na vzájemné obohacování studentů a pacientů medička 1. LF UK.
A její slova doplňuje také ředitel VFN
prof. Feltl: „Z vlastní zkušenosti
onkologa vím, jak přínosný je pro pacienty kontakt se světem venku. Je potřeba
poskytnout jim určité rozptýlení a podněty k jiným myšlenkám než o jejich
nemoci. Pacient na onkologii, ale nejen tam, mívá během dne spoustu času, kdy
se zaobírá sám sebou a mnohdy upadá do smutku. To je přesně ten moment, kdy
přicházejí dobrovolníci, a snaží se pacienta rozptýlit třeba vyprávěním o tom,
co se právě děje ve společnosti, zkrátka za zdmi nemocnice.“ Dobrovolnictví ale podle něj není v žádném
případě jednostranná aktivita. „Pokud
má být dobrovolník úspěšný, musí i příjemci svých služeb poskytnout šanci cítit
se užitečným. Nechat si třeba poradit, jak pěstovat zeleninu, které číst knihy
nebo jak upéct bábovku. Každý, i dlouhodobě na lůžko upoutaný pacient, chce
totiž být užitečný. V tom vidím největší přínos dobrovolníků,“
uzavírá prof. Feltl.