1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Zajímá vás, co se děje na fakultě? Přihlaste se k odběru bulletinu Jednička.

Pomůžeme vám

Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?

Kontaktujte nás

Z dobrovolnictví těží nejen pacienti, ale také zdravotníci a medici

(Praha, 10. 12. 2019) Nezištně věnují vlastní čas a energii, aby ulehčili nesnadnou životní situaci pacientům hospitalizovaným na pracovištích 1. LF UK a VFN. Dlouhodobě a pravidelně jim zde nabízejí povzbuzení, dobrou náladu i prostor pro rozhovor. Dobrovolníci.

„První dobrovolníci se objevili ve VFN již v roce 2005 a v dnešní době spolupracujeme s více než 50 z nich. Jejich počet se mění, někteří s námi spolupracují pravidelně, někdy jde o nárazovou činnost, vždy ale platí, že pacientům jejich přítomnost maximálně pomáhá,“ popisuje ředitel VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D.
86961

Podpora pro všechny
Centrum dobrovolných aktivit, které má nyní dobrovolnictví ve VFN na starost, se inspiruje zahraniční zkušeností, tedy podporou spolupráce se studenty oborů vysokých škol s lékařskou, zdravotnickou a psychosociální tématikou. Nejblíže spolupracuje s vlastními dobrovolníky nemocnice či se studenty 1. LF UK, ale i s nestátními neziskovými organizacemi. Spolupráce s mediky je prospěšná všem – pacienti vnímají lépe vlastní hospitalizaci a studenti pomáhajících profesí jsou díky odbornému typu studia vhodnou cílovou skupinou pro spolehlivé dobrovolnictví. Navíc mohou při dobrovolném pomáhání nabýt cenné zkušenosti v autentickém nemocničním prostředí a zdokonalovat své komunikační dovednosti s pacienty. „Studenti medicíny si mohou již od počátku studia vyzkoušet práci s nemocnými. V rámci takové praxe získají reálný vhled do řady aspektů budoucího povolání lékaře nebo jiného zdravotnického profesionála, pochopí zákonitosti práce jednotlivých oddělení a klinik a obecně zákonitosti práce s lidmi. Navíc mají první zpětné vazby od odborného ošetřujícího personálu, lékařů a dalších zdravotníků,“ říká děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Jak dodává, velkým benefitem dobrovolnictví je pro dobrého medika a kvalitního budoucího lékaře vysoce nastavený etický a morální vhled.

Typické činnosti dobrovolníků:

  • Empaticky naslouchají příběhům pacientů.
  • Povídají si o pacientově životě, o tom, co mají rádi.
  • S pacienty různých věkových kategorií hrají deskové či karetní hry.
  • Malují a tvoří s pacienty drobné dárkové předměty.

· Hrají a zpívají pacientům pro radost.










Nejpotřebnější je rozhovor
Dobrovolníci nenahrazují odborný personál, přesto musí úspěšně projít dobrovolnickým školením, které vymezuje rámec jejich činnosti a poukazuje na jejich práva a povinnosti. „Dlouhodobí dobrovolníci navštěvují pacienty na jednotlivých pracovištích pravidelně. Buď docházejí k lůžku, nebo jdou s pacienty na krátkou procházku, čtou jim, hrají s nimi hry nebo provádějí jiné aktivity, které si pacient přeje a které dovolí jeho zdravotní stav. Dobrovolníci nejčastěji naslouchají, protože nemocní často potřebují mluvit, vypovídat se ze svých obav a smutků, i z toho, co se jim v životě nepovedlo. Dobrovolník jako nestranná osoba zvenku může vyslechnout vše, čím pacient nechce zatěžovat vlastní rodinu. Díky etickému kodexu a mlčenlivosti, k nimž jsou dobrovolníci smluvně vázání, je dáno, že co vyslechnou, zůstává v prostředí nemocnice. Ale řadě pacientů stačí jen být spolu. Bez mluvení, bez programu, jen spoluprožít čas,“ vysvětluje vedoucí Centra dobrovolných aktivit Bc. Adéla Farářová.

Kde všude lze pomáhat
Jak vysvětluje Bc. Farářová, každá z klinik, kam dobrovolníci v rámci VFN a 1. LF UK docházejí, má své specifické pacienty a ti z hlediska podpory zase různé potřeby. I přestože pomáhající dobrovolníci nejsou profesionálové, měli by být na různé typy zařízení, pacientů a jejich možností dobře připraveni. „Je více než výhodné, když například na Neurologickou kliniku mohou v rámci činnosti docházet studenti psychologie, kteří se v oblasti orientují. Na Foniatrické klinice máme vždy několik velmi natěšených dětí, které svého dobrovolníka nedočkavě vyhlíží. Jsou totiž hospitalizovány v řádu týdnů, čas je dlouhý, stýská se jim a každé zpestření vítají. Zde je ale od dobrovolníka vyžadována velká trpělivost a vstřícnost, protože dětští pacienti mívají, kromě poruch hlasu, řeči a sluchu, další přidružené poruchy. Na klinikách, kde jsou hospitalizovány děti společně s rodiči, může dobrovolník nabídnout rozhovor i rodičům. A například dobrovolníci, kteří spolupracují s Centrem podpůrné a paliativní péče naší nemocnice, jsou obvykle již zralými a zkušenými osobnostmi,“ podotýká Adéla Farářová.

Kde všude ve VFN dobrovolníci působí:

• Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN

• Centrum podpůrné a paliativní péče ve VFN

• Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN

• Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN

• Interní oddělení Strahov

• Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN

• Neurologická klinika 1. LF UK a VFN

• Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN


Být si vzájemně užiteční
Jednou z dobrovolnic je Anežka Dašková, medička, která na 1. LF UK studuje třetím rokem obor všeobecné lékařství. „Dobrovolnictví mě jakožto studentku medicíny učí, jak přinášet do sterilního nemocničního prostředí obyčejnou příjemnou lidskost. O pacienty je odborně postaráno, a já disponuji bonusovým časem, nasloucháním s tolerancí, o které se výměnou za cenné postřehy ze světa pacientů ráda podělím,“ poukazuje na vzájemné obohacování studentů a pacientů medička 1. LF UK.
A její slova doplňuje také ředitel VFN prof. Feltl: „Z vlastní zkušenosti onkologa vím, jak přínosný je pro pacienty kontakt se světem venku. Je potřeba poskytnout jim určité rozptýlení a podněty k jiným myšlenkám než o jejich nemoci. Pacient na onkologii, ale nejen tam, mívá během dne spoustu času, kdy se zaobírá sám sebou a mnohdy upadá do smutku. To je přesně ten moment, kdy přicházejí dobrovolníci, a snaží se pacienta rozptýlit třeba vyprávěním o tom, co se právě děje ve společnosti, zkrátka za zdmi nemocnice.“ Dobrovolnictví ale podle něj není v žádném případě jednostranná aktivita. „Pokud má být dobrovolník úspěšný, musí i příjemci svých služeb poskytnout šanci cítit se užitečným. Nechat si třeba poradit, jak pěstovat zeleninu, které číst knihy nebo jak upéct bábovku. Každý, i dlouhodobě na lůžko upoutaný pacient, chce totiž být užitečný. V tom vidím největší přínos dobrovolníků,“ uzavírá prof. Feltl.

 

Hodnocení: spravovat