(Praha, 22. 1. 2020) Tým odborníků vedený prof. MUDr. Václavem Smrčkou, CSc., z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK nalezl kosterní pozůstatky, které s velkou pravděpodobností pocházejí z bitvy u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování, ale i poškození kostí naznačuje, že se v kostnici v Žehuni dochovaly kosti husitských válečníků.

Práce profesora Václava Smrčky z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) začala v kostici v Žehuni u Kolína již v roce 2017. Tehdy si v rámci výzkumu českých kostnic prof. Smrčka na kostech všiml typických poškození, která by mohla pocházet od husitských zbraní. V žehuňské kostnici je část kosterních pozůstatků ve stěnách napevno zabudovaná a nelze s nimi manipulovat, ale s několika desítkami kostí, na nichž jsou patrna velmi těžká poranění, mohli vědci volně zacházet. „Našli jsme zde přes 42 kostí, které pravděpodobně poškodily husitské zbraně, jako například okovaný cep či řemdih. U nejzávažnějších poranění je zřetelně vidět vzdálenost mezi jednotlivými hroty cepů. V další části kostnice jsme nalezli i poranění od husitských kuší a také poranění sudlicí či sekerou,“ říká prof. Smrčka k nálezu pozůstatků v Žehuni.

Deset lebek ze Žehuně podstoupilo CT vyšetření na Radiodiagnostické klinice 1. LF UK a VFN, kde primář MUDr. Josef Hořejš, CSc., vytvořil 3D rekonstrukci poranění. Tato unikátní vyšetření vedla odborníky
k tomu, aby provedli radiokarbonové stanovení stáří kostí. Vzorek jedné z poraněných lebek proto putoval na datování do Radiokarbonové laboratoře v polské Poznani. Zde pomocí poločasu rozpadu radionuklidu uhlíku (¹⁴C) zjišťují věk archeologických památek a geologických útvarů. „Laboratoř stanovila 95% pravděpodobnost, že kosti skutečně pocházejí z husitských válek, a to z období 1408–1458. Vyšetření dokonce stanovilo 65% pravděpodobnost, že kosti pocházejí z období 1420–1444, přičemž bitva u Lipan se odehrála 30. května 1434. Je tedy velmi pravděpodobné, že kosterní pozůstatky z této bitvy skutečně pochází,“ ozřejmuje vědecké dokazování stáří kosterních pozůstatků prof. Smrčka.

Porovnáním s každým dalším vzorkem kosti z Žehuně se datování ještě dále zpřesňuje, proto vědci do Poznaně poslali i druhý kosterní vzorek. Ten ukázal, že v kostnici jsou také pozůstatky bojovníků tereziánských válek z poloviny 18. století. Nyní vědci čekají na závěry vyšetření třetího vzorku. Jak očekávají, pravděpodobnost shody s obdobím bitvy u Lipan se ještě zvýší.

Žehuňská kostnice byla zbudována v 18. století z kostí pocházejících z hromadných hrobů. Zdejší kosti jsou bílé, což značí zasypání vápnem, které se provádělo u infekčních nemocí nebo u válečných událostí. Že šlo
o bojovníky, dokládá mimo jiné i to, že na kostech vědci nalezli i starší zhojená válečná poranění. Pro to, že jde přímo o bitvu u Lipan, v níž mezi sebou bojovali radikální a umírnění husité, hovoří fakt, že na kostech byla nalezena právě zranění husitskými zbraněmi.

Žehuň u Kolína je od Lipan vzdálena více než 30 kilometrů. Jak se tedy mohly kosti husitů objevit tak daleko od místa bitvy? „Žehuň je v bezprostřední blízkosti obce Sány, odkud pocházel jeden z velitelů radikálních husitů Jan Čapek ze Sán. Ten po prolomení vozové hradby opustil evidentně prohranou bitvu, aby se skryl se svými jezdci za hradbami Kolína. Navíc bylo tehdy běžné nakládat poraněné na vozy
a nechat je na doléčení v okolních vesnicích. Vozy s raněnými se mohly dostat až k Žehuni,“ vysvětluje prof. Smrčka.

„Věda na 1. LF UK krouží až fascinující smyčku – vědci zde studují principy chování těch nejmenších součástí buňky, jiní díky vědeckým objevům v klinické praxi zlepšují složité metody léčby či operačních postupů za pomoci superspecializovaných přístrojů. Další odborníci se, jako v tomto případě, zabývají stovky let starými kosterními pozůstatky a pomocí vědy poodhalují události naší národní historie a identity,“ říká děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

O bitvě u Lipan

Bitva u Lipan 30. května 1434, kdy proti sobě bojovali radikální a umírnění husité, ukončila husitskou revoluci a otevřela prostor pro další rozhovory s basilejským koncilem a Zikmundem Lucemburským. Jejich výsledkem bylo uzavření kompaktát, tedy náboženský smír mezi basilejským koncilem a husity. Každý dospělý obyvatel Čech a Moravy se od té chvíle mohl svobodně rozhodnout, zda bude zastávat husitské nebo katolické vyznání.