Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
Ne nadarmo jsme pro festival První republika zvolili lokalitu Vyšehradu. Nejenže jde o národní symbol, ke kterému se váže řada pověstí, ale po konci první světové války věnoval nově vzniklý samostatný stát, Československo, velkou pozornost také památkám a jejich obnově – Vyšehrad nevyjímaje. Vznikaly zde nové parky a tato oblast se postupně stala vyhledávaným místem k procházkám a výletům. Mimochodem, pro některé záběry si ji vybral i filmový štáb seriálu První republika :) Tak si přijďte vyšehradské „prvorepublikové“ procházky užít v sobotu 15. září i Vy!
Národní symbol
Vyšehrad
je historické hradiště a pevnost na skále nad Vltavou, kde se nachází nejstarší
pražská rotunda sv. Martina. Váže se k němu řada pověstí z počátků českých
dějin, založil jej prý bájný kníže Krok. Skutečný vznik knížecího hradiště je
kladen do druhé poloviny 10. století. Koncem 11. století zde sídlil první český
král Vratislav II., který zřídil vyšehradskou kapitulu. Roku 1420 hrad vypálili
husité, v polovině 17. století byl přestavěn na pevnost střežící Prahu od jihu.
Od 15. do 19. století byl Vyšehrad s podhradím též samosprávným městem, do roku
1848 podřízeným vyšehradské kapitule a připojeným k Praze roku 1883.
Jak o historii místa říká Ing. arch. Petr
Kučera, v druhé polovině 19. století strategický vojenský význam Vyšehradu
ustoupil do pozadí a vzrostl jeho význam vlastenecký. Zásluhu na tom měla
především Vyšehradská kapitula v čele s probošty Václavem Štulcem a
Mikulášem Karlachem, kteří Vyšehrad proměnili v symbol nejstarších dějin
českého národa.
Dopomohly jim k tomu staré české
pověsti situované na Vyšehrad o kněžně Libuši, udatném Bivojovi, bájném koni
Šemíkovi nebo o dívčí válce, popisující mýtické počátky přemyslovského
státu. Z jejich popudu byly na Vyšehradě vysázeny veřejné sady a
v novogotickém stylu upravena řada budov v čele s bazilikou sv. Petra a Pavla, upravenou v letech 1885 až 1903 podle návrhu Josefa Mockera a
Františka Mikše.
Završením přeměny Vyšehradu se stalo založení národního pohřebiště v místě
bývalého farního hřbitova, jehož dominanta, monumentální hrobka Slavín, byla
dokončena v roce 1893. Místo svého posledního odpočinku zde od té doby
našla řada nejvýznamnějších představitelů českého politického, kulturního a
společenského života. Pevnostní funkce Vyšehradu definitivně skončila v roce
1911, kdy byl vojenskou správou předán městu Praze.
„Dnes je Vyšehrad magickým a tajemným místem, kde se potkávají pověsti, skutečná, dosud ne zcela probádaná historie, a současnost. Místem, kde nalezneme stopy všech etap jeho dlouhé a poutavé minulosti. Místem, pevně ukotveným v dějinách Prahy i celého českého národa,“ říká Petr Kučera.
Roku 1904 byl vyšehradskou skálou proražen tunel, který otevřel pravobřežní komunikaci Prahy s jižním okolím. Od roku 1962 je vyšehradský areál národní kulturní památkou.
(zdroj: Wikipedia, http://www.praha-vysehrad.cz/)