Každoročně v České republice proběhne okolo 110 000 porodů. Perinatální úmrtnost poklesla pod 5 ‰ (promile), což Českou republiku dlouhodobě řadí mezi země světa s nejnižším počtem úmrtí dětí v období před porodem a krátce po něm. Pokles hlásí perinatologové také u předčasných porodů, a to na 7,8 %. Rodí se méně dvojčat – 1,4 % ze všech dětí. V České republice také ubývá porodů císařským řezem, v roce 2017 jich bylo 24,5 % z celkového počtu porodů, což je méně než průměrný počet císařských řezů provedených v zemích Evropské unie. Za rok 2017 bylo nahlášeno odhadem 10 úmrtí žen, které zemřely v průběhu těhotenství, porodu či šestinedělí. Data porodnických statistik řadí naši zemi v oblasti porodnictví mezi nejlepší v Evropě, resp. ve světě.

„České porodnictví i v porovnání s hospodářsky rozvinutým zahraničím dosahuje impozantních výsledků, kterými se můžeme ve světě právem chlubit. Lidé jsou se službami českého porodnictví většinově velmi spokojeni. Někdy bývají vynikající výsledky porodnictví mylně přičítány samovolným, přirozeným procesům. Za těmi úspěchy však stojí tuzemský systém léčebně preventivní péče a mezioborová spolupráce. Systém péče
o matku a dítě se v České republice buduje 70 let a je založen na poctivé a velmi obětavé práci primářů porodnic a jejich týmů. Poskytované služby zdravotní péče jsou absolutně solidární. Každá těhotná žena má
v ČR jistotu, že se jí v případě komplikací dostane pomoci na nejvyšší odborné úrovni. Na páteřní síť perinatologických center a center intermediární péče pro novorozence navazují všechny ostatní porodnice
v zemi,“ vysvětluje vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze a krajský perinatolog Středočeského kraje prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.

Jak české porodnictví k takové úrovni došlo? „Máme k dispozici metody pro bezpečné tlumení bolestí u porodu. Kritické stavy můžeme řešit spolu se specialisty z jiných oborů. Ale především dokážeme s daleko větším předstihem a výrazně přesněji říci, které ženě hrozí těhotenské komplikace, případně zda a jak je ohroženo dítě. Můžeme tak včas předcházet řadě problémů, nebo na ně být alespoň připraveni. Dokážeme předpovědět, zda bude mít žena vysoký tlak, jestli se u ní rozvine těhotenská cukrovka či bude-li mít dítě v pořádku genetickou výbavu. Jsme schopni přivádět na svět děti vážně nemocných maminek. Dnes rodí ženy po infarktu srdce, mozkové mrtvici, s poruchami krevní srážlivosti nebo s transplantovanými orgány. 

Takové ženy měly dříve problémy i s početím. A když už otěhotněly, bylo jim v řadě případů doporučováno umělé přerušení těhotenství,“ dodává prof. Pařízek s tím, že porodnictví 21. století stojí na třech pilířích – jsou jimi bezpečnost pro matku, bezpečnost pro dítě a spokojenost nebo také psychosociální prožitek matky. Pro psychosociální pohodu je nutná objektivní informovanost těhotné, resp. jejího partnera, úlohu sehrává také prostředí porodnice, empatie jejího personálu, prostor pro autonomní rozhodování ženy a v případě, že ji potřebuje, také co nejširší široká nabídka metod pro tlumení porodních bolestí, ale zejména individuální přístup ke každé ženě. V současnosti si české ženy v ČR vybírají z více než 90 porodnic, což sami porodníci považují i s ohledem na evropské podmínky za luxus.

Posun směrem k pohodě matek

Pozitivní vývoj porodnictví vnímá také primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice MUDr. Milena Dokoupilová. „Po 25 letech v oboru si troufám říct, že jsem byla u velmi rychlého rozvoje neonatologie v České republice. V roce 1994 byla ustanovena třístupňová péče o novorozence, zavedena centralizace předčasných porodů do Perinatologických center a hranice schopnosti přežití plodu se snížila na 24. týden těhotenství. Co se zdálo v roce 1994 nemožné – aby dítě v 25. týdnu těhotenství samo dýchalo nebo bylo časně enterálně krmeno –, bylo v roce 2014 již úplnou samozřejmostí,“ popisuje primářka Dokoupilová a připomíná, že oddělení fyziologických novorozenců prakticky po zavedení systému „rooming in“ v 80. letech minulého století běželo dlouho nastaveným režimem. Postupně však byly např. umožněny v porodnicích návštěvy a přítomnost otců
u porodu.

„Měli bychom si ale uvědomit, že těhotná žena není primárně pacientem, není nemocná, je jenom těhotná. Ano, jsou i riziková těhotenství, neboť matky jsou o něco starší, je více preexistujících onemocnění, vyšší výskyt vícečetných těhotenství. Předčasně narozených dětí vyžadujících specializovanou péči se rodí v České republice do 10 %. Ale většinu tvoří zdravé ženy, které porodí v termínu. Dnešní moderní matky už nechtějí být pasivními objekty zájmu, stále častěji vyžadují po lékařích a sestrách nejrůznější alternativní přístupy, chtějí být vnímány jako partneři. Mají svá individuální přání a přicházejí i s vlastními porodními plány. Porod je pro ně událostí často jednou za život,“ podotýká Milena Dokoupilová.

Vedle poskytování odborné péče doplněné úsilím o psychosociální pohodu matky čelí ale obor také řadě laických zjednodušení či dezinformacím. „Vedle pozitiv se v našem porodnictví objevují i negativní vlivy. Není jiný lékařský obor, do kterého by tolik zasahovali nekompetentní lidé. Sociální sítě jsou dnes plné často anonymních názorů, které jejich autoři nebo uživatelé zaměňují za fakta. Do porodnictví coby vědeckého oboru lékařství vstupuje polovzdělanost, povrchnost a dokonce ideologizování,“ dodává prof. Pařízek.

Porody mimo zdravotnická zařízení

Jednu z komplikací pro zdravotníky tvoří také porody probíhající mimo zdravotnická zařízení. Prvními zdravotníky, kteří jsou s rodičkou mimo porodnici v kontaktu, jsou zdravotničtí záchranáři. „Výzva k výjezdu
k porodu v chodu bývá pro zasahující tým náročná ze dvou důvodů – jednak je to malá praxe, a tudíž žádná rutina, a za druhé jsou to dva pacienti, za něž přebíráme zodpovědnost. Porod je sice fyziologickým dějem, přesto mohou nastat potenciálně smrtící komplikace ve velmi krátkém časovém horizontu, a to i při zcela bezrizikovém dosavadním průběhu těhotenství,“ vysvětluje záchranářka ze Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje MUDr. Jana Šeblová, Ph.D. Jak podotýká, problém vzniká už v diagnostice, která je opožděná, protože záchranáři nemají dostatečné zkušenosti
s vaginálním vyšetřením a hodnocením nálezů, a stran stavu novorozence nemají možnost monitorovat srdeční ozvy plodu. Komplikace se projevují až zjevnými klinickými příznaky a zhoršením vitálních funkcí.

MUDr. Jana Šeblová je také dlouholetou předsedkyní Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP, která do svých doporučených postupů zahrnula i tzv. Telefonicky asistovanou první pomoc (https://www.urgmed.cz/postupy/postupy.htm). Nově obsahuje i část o telefonicky asistovaném porodu pro operátory a operátorky tísňové linky. Jde o standardizované instrukce, které operátoři poskytují, dokud na místo nepřijede tým záchranářů. Kromě odborné zdravotnické pomoci po telefonu se tím významně sníží stres
a nejistota volajících. „Porod v terénu, pokud je výsledkem usmívající se rodička a zdravý novorozenec, patří
k těm veselým, které navíc utkví na dlouhou dobu v paměti. Pokud však nastanou komplikace či dokonce dojde
k resuscitaci a úmrtí, je to traumatizující zážitek i pro nás. Tím více, že dnes se nepředpokládá, že by během porodu mohlo k úmrtí matky nebo dítěte dojít,“ poukazuje na náročné situace záchranářů MUDr. Šeblová.

Vzdělávají se lékaři, porodní asistentky i záchranáři

V současné době mají prakticky všechny zdravotnické záchranné služby zařazené vzdělávací moduly
s pediatrickou tématikou. Vzdělávací střediska školí praktické nácviky pro vedení porodu, řešení komplikací
a resuscitaci novorozence, a to často přímo v podmínkách sanitního vozu. „I když je urgentní medicína spojována s adrenalinem a rizikem, jsem přesvědčena, že obor porodnictví v tomto ohledu nad námi vede. Naším úkolem je, abychom se díky nácvikům a kurzům přesunuli z role porodníků amatérů alespoň do role porodnických‚ first-responderů‘ a byli schopni zvládnout porody v terénu při zachování zdraví rodičky i dítěte a bez extrémního stresu pro nás zdravotníky,“ říká MUDr. Šeblová.

Na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze, kde se ročně narodí bezmála 5000 dětí, probíhá pre- i postgraduální výuka lékařů, zároveň jsou zde organizovány výukové kurzy a workshopy jednotlivých subspecializací – a to nejen pro české, ale i zahraniční porodníky.

„Úkolem našeho státu by měla být maximální snaha o udržení dosavadních perinatologických výsledků. Je nutné prohlubovat znalosti a dovednosti lékařů a porodních asistentek, věnovat se systematické péči vzdělávání těchto odborníků. Ruku v ruce se zajišťováním odbornosti zdravotnické obce je nutné investovat do zvelebování českých porodnic. Těhotné ženy, rodičky a čerstvé matky se pak zde budou lépe cítit a i personálu se bude lépe pracovat,“ podtrhuje prof. Pařízek.

Nově na gynekologicko-porodnické klinice v loňském roce absolvovalo prvních 17 porodních asistentek bakalářského studijního programu Porodní asistentka, který 1. LF UK otevřela v Praze jako první a jediná veřejná vysoká škola. „Nároky na vědomosti a dovednosti porodních asistentek neustále stoupají. Jsou nezastupitelným článkem týmu, který pečuje o prevenci eventuálně diagnostiku a včasný zásah v průběhu nepravidelností těhotenství, porodu a šestinedělí,“ vysvětluje prof. Pařízek, proč je bakalářské studium porodních asistentek potřebné.

Na klinice se studentky setkávají nejen s fyziologicky probíhajícími porody, ale i s patologickými stavy v těhotenství a během porodu, se kterými nemají možnost se na jiných pracovištích seznámit. Přímo v praxi se také potkávají se svými vyučujícími a snáz pak implementují teoretické znalosti do praxe. V rámci praxe si upevňují praktické návyky pod dohledem mentorek – zkušených porodních asistentek kliniky. Většina z nich na klinice zůstává i po skončení studia. Kromě porodnické praxe zde mají možnost působit jako pomocné vědecké síly do významných grantových studií v porodnictví. Jedná se zejména o predikci a prevenci předčasného porodu a o včasnou diagnostiku diabetu v těhotenství.

PRAGUE QUiPP Study – nový nástroj pro predikci předčasného porodu

Jedním z nejzávažnějších porodnických problémů v hospodářsky rozvinutém světě je předčasný porod. Čím dříve se dítě narodí před plánovaným termínem porodu, tím je u něho vyšší riziko onemocnění plic a trávicího traktu, tím častěji se vyskytuje mozková obrna, epilepsie, zhoršená kvalita zraku a sluchu, tím vyšší je riziko vzniku poruch psychického vývoje dítěte. Přes velké pokroky v porodnictví je během posledních 50 let frekvence předčasných porodů téměř neměnná. V ČR se předčasně narodí okolo 8 % dětí, tzn. okolo 9000 dětí každý rok. Proto je cílem lékařů včasná identifikace žen, u kterých předčasný porod hrozí.

Přední čeští odborníci z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze řeší nyní problematiku předčasných porodů ve spolupráci s Ústavem zdravotních informací a statistiky ČR (ÚZIS) a Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky za finanční podpory Evropské Unie. Lékaři přicházejí s pilotní studií, jejíž úspěch bude znamenat zavedení screeningového programu pro všechny těhotné ženy v ČR. 

„Jedná se o predikci předčasného porodu. Lékaři budou s jistou mírou pravděpodobnosti moci předpovědět, zda těhotná žena předčasně porodí, či nikoliv, a jaký bude benefit pro její miminko i jí samotnou. Jde
o screeningový program pro ženy, které čekají jedno dítě a mají vysoké riziko spontánního předčasného porodu. Půjde především o ženy se zatíženou porodnickou anamnézou, které měly předchozí předčasný porod nebo potrat ve druhém trimestru těhotenství a/nebo mají zkrácené děložní hrdlo pod 25 mm (UZ cervikometrie). Do studie vstupují ženy po vyhodnocení fetálního fibronektinu cervikovaginálního sekretu (dle QUiPP Study, Watson et al. 2017). V PRAGUE QUiPP Study bude stávající predikční model rozšířen o biochemické vyšetření steroidního metabolomu, imunologických parametrů a vaginálního mikrobiomu,“ vysvětluje prof. Pařízek s tím, že jde o celostátní projekt. Pokud má žena za sebou předčasný porod a je na začátku dalšího těhotenství, může se objednat na speciální vyšetření do Perinatologického centra porodnice „U Apolináře“ v Praze. Kontakt lze nalézt na www.predcasnyporod.eu.

Také porodníci vítají současné vládní rozhodnutí o navýšení finančních prostředků pro lékařské fakulty. „Prostředky pomohou k rozšíření počtu studentů medicíny, studia porodních asistentek a zejména k řešení současného závažného nedostatku jejich vysokoškolských učitelů. To je jediná cesta jak udržet české lékařství, resp. porodnictví v naší zemi na potřebné úrovni s nejvyšší možnou kvalitou,“ uzavírá prof. Pařízek.

Na všechny výše uvedené i další otázky odpovídali a s Vámi diskutovali:

„Porodnictví je nejdůležitější preventivní složkou lékařství. Zachovává zdraví matkám při jejich generačním úkolu a životy dětí, které vstupují do svého života. Porodnictví je tak základ pro každý národ a stát.“
prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze

„Spokojení rodiče a zdravá miminka by měli být nejdůležitějším cílem péče na porodnicích. Péče o novorozence je pro mě srdeční záležitostí.“

MUDr. Milena Dokoupilová, primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice

MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje

„Medicína a ošetřovatelství jsou fascinující, jde o život. Pro porodnictví a porodní asistenci to platí dvojnásob.“porodní asistentka Nika Daňková, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze