Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
Na tomto odkazu naleznete všechny tiskové zprávy 1. lékařské fakulty UK seřazené dle data vydání.
Základními prvky loga 1. LF UK je znak (pečeť s pelikánem a mláďaty) a logotyp (graficky ztvárněný název fakulty).
1. lékařská fakulta si váží zájmu médií o aktuální medicínská témata. Každý měsíc zde najdete nejzajímavější články.
Nabízíme vám dialog o datech, faktech, zkušenostech i názorech z nejstarší lékařské fakulty ve střední Evropě. A chceme naslouchat i vám.
Vzhledem k součinnosti s policií a soudní mocí patří soudní lékařství mezi nejdůležitější medicínské obory a na pražské lékařské fakultě má dlouhou historii. Posudky o zdravotním stavu začala podávat již v druhé polovině 17. století. Budova Hlavova ústavu byla otevřena v roce 1921, tedy právě před sto lety. Za tu dobu zde byl proveden nespočet pitev, toxikologických vyšetření a znaleckých posudků, které pomohly objasnit onemocnění, úrazy, intoxikace i velké kriminální případy. „Soudní lékařství je obor vhodný pro přemýšlivé lékaře, kteří mají rádi překvapení,“ míní doc. Alexander Pilin z Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN.
Nově vznikající univerzitní společnost GeneSpector Innovations, s.r.o., podala
patentovou přihlášku na novou diagnostickou metodu, která umožňuje
z výtěru z nosohltanu předpovědět závažnost akutně probíhajícího
infekčního onemocnění. Tato metoda byla vyvinuta týmem 1. lékařské fakulty Univerzity
Karlovy a byla úspěšně ověřena v rámci PCR diagnostiky infekce SARS-CoV-2
a následného průběhu nemoci covid-19. V rámci ověřování se ukázalo, že je
metoda použitelná i u dalších typů infekčních onemocnění.
Čertovu
brázdu mezi Sázavou a Chotouní měl podle legendy vyorat sv. Prokop
s čertem zapřaženým v pluhu, ale jednoznačná archeologická
interpretace jejího původu dosud chybí. Díky dostupnosti dat dálkového
průzkumu, zejména lidaru, se nyní vědcům podařilo v úseku mezi Lipany a
Chotouní najít v trase Čertovy brázdy pozůstatky mohutného liniového valu.
„Na úbočí Lipské hory zřejmě stával více než 5,5 kilometrů dlouhý val,“ soudí
RNDr. Čestmír Štuka, Ph.D., z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy,
který spojil síly s archeologem ze Středočeského muzea v Roztokách u
Prahy Mgr. Petrem Novým. Jedná se o objev, který nemá na našem území obdoby a
vyvolává celou řadu otázek.
