(Praha, 28. 5. 2019) U příležitosti Světového dne nádorů mozku (World Brain Tumor Day), který je připomínán 8. června, přicházejí ÚVN a 1. LF UK s dalšími možnými přístupy k léčbě těchto závažných onkologických diagnóz.

Výskyt nádorových onemocnění mozku a míchy rok od roku mírně narůstá. Pacienti mohou být postiženi nádory, které vychází přímo z mozkové tkáně, či metastázami v mozku, které jsou způsobeny zhoubnými nádory jinde v těle, nebo se jim vytvoří nádory, které rostou z jiných tkání a tlačí na mozkovou tkáň. Odborníci vnímají den nádorů mozku jako možnost prvotní prevence a podnět proto, aby se lidé o svůj mozek začali zajímat dřív, než bude pozdě.

Zleva: Prof. Pavel Šlampa, prof. Miroslav Zavoral a prof. Aleksi Šedo.

U některých velmi agresivních typů mozkových nádorů, jakým je například glioblastom, je i přes snahu lékařů a vědců prognóza pacientů stále velmi špatná. Právě proto je na poli vědy i klinické nemocniční praxe vyvíjeno enormní úsilí obtížnou situaci těchto pacientů zvrátit k lepšímu. Dokladem je například nedávný úspěch dvou českých vědeckých skupin, jejichž práce o kmenových buňkách glioblastomu se v uplynulém roce svým dopadem zařadila mezi stovku nejlepších publikací v časopise Scientific Reports prestižního vydavatelství Nature, a to v oblasti výzkumu buněčné a molekulární biologie nádorových onemocnění.

Kmenové buňky glioblastomu rozhodují o agresivitě a intenzitě postupu tohoto nádoru
a přispívají k jeho rezistenci vůči léčbě, čímž délku přežití pacienta ovlivňují. „Zjistili jsme, že existuje skupina molekul zodpovědná za udržení tzv. kmenovosti buňky, tedy schopnosti sebeobnovy. Skupinu těchto regulačních molekul jsme ve zvýšené míře objevili ve vzorcích z lidských glioblastomů, tedy u těch nejagresivnějších maligních mozkových nádorů, a to nejvíce u tumorů s horším klinickým vývojem. Tím jsme prokázali, že horší prognóza pacientů souvisí s vyšší mírou zastoupení buněk s kmenovým potenciálem. Tento fakt může v budoucnu lékařům pomáhat v rozhodnutí, zda pacienta léčit agresivně nebo méně agresivními postupy,“ vysvětluje děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., který je zároveň přednostou Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK.
Jeho vědecká skupina spolu se skupinou prof. Ondřeje Slabého z výzkumného centra CEITEC tak přispěla dalším střípkem k poznání nádorového mikroprostředí v rámci činnosti nedávno založeného Centra nádorové ekologie (CNE). Zároveň jejich úspěch ilustruje celostátní vědeckou spolupráci, která se snaží nalézt své naplnění v založení Národního centra pro výzkum rakoviny (National Cancer Institute, NCI). Centrum národního akademického výzkumu by mělo vzniknout díky evropským prostředkům, které bude rozdělovat ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Nejmodernější radioterapeutickou metodou, která se k léčbě nádorů mozku používá, je radiochirurgie. „Jde o aplikaci vysoké dávky záření do malých objemů s využitím přesné lokalizace cílového objemu bez přímé vizuální kontroly a s prudkým poklesem dávky do okolí. Nejvíce se používá v léčbě mozkových lézí – nádorů či metastázy –, ale poslední dobou se stále více využívá také v léčbě neoperabilních nádorových ložisek v plicích, játrech, prostaty aj. Při radiochirurgii se záření aplikuje jednorázově nebo v několika málo frakcích, tedy 3 až 5krát, což ‚napodobuje‘ chirurgický výkon. Na rozdíl od operace však trvá několik týdnů až více měsíců, než je nekrotizovaná léze po ozáření reparativními procesy odstraněna či fibrotizována. Léčebný efekt tedy není okamžitý, ale zpravidla se dostaví za dva a více měsíců,“ podotýká přednosta Kliniky radiační onkologie LF MU a Masarykova onkologického ústavu v Brně prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. Jak dodává, výhodou kybernetického nože je přesnost ozáření, neboť se systém automaticky během ozáření „sám“ naviguje. U X-nože a tomoterapie je pak výhodou větší univerzálnost použití. Všechny uvedené systémy při radiochirurgii jsou šetrnější pro zdravou okolní tkáň než např. protonový svazek.

Za onkologické pacienty bojují také v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici Praha (ÚVN). Jak již ÚVN avizovala, pořídí pro Neurochirurgickou a neuroonkologickou kliniku 1. LF UK a ÚVN Praha radiochirurgický přístroj. „Na počátku letošního roku jsme uzavřeli smlouvu na pořízení CyberKnife M6. Tento přístroj zcela naplňuje naše náročné požadavky na medicínský účel, použití i na technické parametry. Velkým přínosem pro pacienty bude i vybavení extrakraniální SBRT (Stereotactic Body Radiation Therapy), které umožní přesně zacílit velmi vysoké dávky záření přímo na nádor, aniž by záření zasáhlo okolní zdravou tkáň. Po instalaci přístroje, kterou plánujeme na rok 2020, tak v ÚVN budeme moci poskytnout ročně několika stovkám neuroonkologických pacientů včas nejmodernější metody léčby, což výrazně zvýší její kvalitu a úspěšnost,“ hodnotí ředitel ÚVN prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN se v oblasti neuroonkologického výzkumu aktuálně nejvíce věnuje genetice mozkových nádorů. „Pro rozvoj oboru toto považujeme za zásadní. Z chirurgického pohledu nás prioritně zajímá vzájemný vztah a účinnost magnetické rezonance během operace a účinnost fluorescenčních technik. Studujeme přínos zobrazovacích technik, funkční magnetické rezonance a před-, per- a pooperačních traktografií. Adenomy hypofýzy jsou předmětem studia zejména ve vztahu k peroperační magnetické rezonanci a potenci endoskopické endonazální techniky. Její možnosti studujeme i u ostatních středočárových onemocnění lební báze. U meningeomů nás zajímá anatomie bazálních cisteren, charakter růstu nádoru a interface mozek – nádor,“ přibližuje přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc.

Sedm příznaků nádorů mozku

Zhoršené vidění
Zhoršení periferního vidění, aniž ho pacient zpočátku identifikuje, je nazýváno bitemporální hemianopsie. Národové onemocnění může být poprvé zjištěno právě při vyšetření oftalmologem.

Každodenní bolesti hlavy
Dlouhodobá nemizící bolest hlavy, často ihned po probuzení, která nereaguje na běžnou léčbu volně prodejnými léky.

Poruchy řeči
Zadrhávání nebo koktání, ale i neschopnost porozumět mluvenému slovu ukazují na poškození řečových center v mozku nádorem.

Ztráta sluchu v jednom uchu
Nádor může narušovat správnou činnost spánkového laloku.

Ztráta rovnováhy a jemné motoriky
Pacienti mají problémy s chůzí, rovnováhou a celkovou tělesnou koordinací.

Změny chování
Útlakem čelního laloku nádorem mohou propukat deprese, úzkosti, agresivní chování, ale také apatie.

Neplodnost
Pokud se nádor nalézá v blízkosti hypofýzy (podvěsek mozkový), nemůže tato centrální endokrinní žláza zodpovědná za produkci hormonů správně fungovat.

Zdroj: World Brain Tumor Day

Více informací o nádorech mozku naleznete

na webu ÚVN:
https://www.uvn.cz/cs/informace-pro-pacienty-nchk/240-diagnozy/diagnozy-nchk/5188-nadory

na webu Linkos:
https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/nadory-mozku-a-cns-c70-72/vyskyt-nadoru-mozku-a-cns-v-cr/#
a
https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/nadory-mozku-a-cns-c70-72/