Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
(Praha, 24. 5. 2022) Peníze, zdraví, společenské vztahy nebo pocit závislosti – tyto argumenty pro odložení cigaret kuřáci jistě mnohokrát slyšeli i zvažovali. Nestačilo to k rozhodnutí přestat? Tak co třeba prostředí? „Přestat kouřit kvůli životnímu prostředí vůbec není špatný nápad. Tabák totiž ničí naše zdraví a životy i svým vlivem na prostředí, v němž žijeme. Ničí je pěstování tabáku, výroba a distribuce cigaret i odpad z toho všeho,“ uvádí prof. Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.
Devastující vliv tabákového průmyslu na životní prostředí je také tématem Světového den bez tabáku, který každoročně připadá na poslední květnový den. „Dopady užívání tabáku na životní prostředí zvyšují zbytečný tlak na již tak vzácné zdroje a křehké ekosystémy naší planety. To je zvláště nebezpečné pro rozvojové země, kde je většina tabákové produkce. Každou cigaretou, kterou kuřák vykouří, doslova spaluje zdroje, na kterých závisí naše samotná existence,“ konstatuje dr. Ruediger Krech, ředitel pro podporu zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO), která den bez tabáku vyhlašuje.
Způsobů, jakým tabákový průmysl a užívání tabáku škodí životnímu prostředí, je celá řada. Pěstování tabáku přispívá k odlesňování, a to zejména v rozvojovém světě, kde se pěstuje 90 procent celosvětové produkce tabáku. Jako monokultura je tabák napadán různými škůdci a plísněmi, vyžaduje proto chemické ošetření včetně aplikace pesticidů, které kontaminují půdu. V rozvojových zemích jsou také často využívány chemikálie v rozvinutých zemích zakázané. Tabák navíc vstřebává z půdy více dusíku, fosforu a draslíku než jiné plodiny, čímž půdu vyčerpává. Celkem zabírá pěstování tabáku asi 5,3 milionu hektarů půdy. Například podle dat ze Zimbabwe by se na stejné rozloze dalo vypěstovat 19krát více brambor než tabáku – měřeno na váze.
Celosvětové dopady má pak také související roční produkce 84 megatun emisí CO2, spotřeba 22 000 megatun vody nebo 62,2 petajoulů energie. Znamenalo to také 25 megatun pevného odpadu a 55 megatun znečištěné vody. To vše znovu většinou v rozvojových zemích, kde je nouze o půdu, vodu i potraviny, které by se tak mohly pěstovat místo tabáku.
Cigaretové oharky – malý, ale početný toxický odpad
Samostatnou kapitolou jsou pak cigaretové nedopalky. „Cigarety s filtrem se vyrábějí především od 50. let 20. století, kdy měly vzbudit dojem méně škodlivého kouření. Bohužel tomu tak není. Naprostou většinu toxických látek nezachytí a některé škodliviny v nich dokonce vznikají,“ vysvětluje prof. Králíková a dodává, že toxické jsou také oharky cigaret neboli „vajgly“.
Jakkoli jsou oharky drobné, zabírá překvapivě velký podíl v odpadech například v ulicích nebo na plážích, a sice kolem 40 procent. Navíc rozložení cigaretového filtru v přírodě zabere kolem 12–15 let. Kromě objemu spočívá problém právě v tom, že oharky splňují kritéria toxického a ekotoxického odpadu.
Fakt, že kouření znečišťuje vodu, lze zjistit při analýze odpadních vod. Močí vyloučené metabolity tabáku mohou dát také poměrně přesný obrázek o jeho spotřebě.
„Například rozdíly mezi koncentrací nikotinu a jeho metabolitů v odpadní vodě v pracovní dny a o víkendech není příliš velký, byť je o víkendech mírně zvýšený. Zajímavé je více než dvojnásobné zvýšení obsahu nikotinu a jeho metabolitů v odpadních vodách na Silvestra,“ říká Ing. Věra Očenášková z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, která se metodikou analýz metabolitů návykových látek zabývá již přes deset let.
Fakta o filtrech a nedopalcích
® Rozložení cigaretového filtru v přírodě zabere kolem 12–15 let. Oharky jsou toxickým a ekotoxickým odpadem.
® Jeden oharek znečistí až 500 litrů vody. Snadno je spolknou divoká zvířata – látky z oharků byly nalezeny v těle 70 % mořských ptáků a 30 % mořských želv.
® Celosvětově kouří 1,1 miliardy lidí – to znamená 136 000 oharků každou vteřinu.
V přepočtu na 2 miliony českých kuřáků se spotřebou kolem 10 cigaret denně, je to 20 miliard oharků ročně, 5 500 000 denně, 230 000 každou hodinu a 63 000 každou vteřinu.
® Oharky výše zmíněného celoživotního kuřáka, pokud by se dostaly do vody, by jí znečistily až 175 000 000 litrů.
® Oharky tvoří kolem 40 % odpadu z ulic a pláží.
Zavádí se program časného záchytu karcinomu plic
(https://www.prevenceproplice.cz)
Rakovina plic zůstává nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor v České republice. Jen 15–20 % případů se zachytí v časném stádiu. Nádor, na který se přijde pozdě, již nelze operovat, naopak včasná diagnóza celkově zvyšuje šanci na úplné vyléčení. Pokud se onemocnění zachytí v jeho pozdní fázi, jak je u nás i ve světě zatím obvyklé, je pětiletá úmrtnost kolem 85 %. Proto vznikl cílený program časného záchytu. Praktičtí lékaři v jeho rámci oslovují současné nebo bývalé kuřáky od 55 do 74 let, kteří kouří přibližně jednu krabičku denně po dobu 20 let. Následně se u těchto pacientů provede screeningové vyšetření pomocí výpočetní tomografie (CT) s nízkou dávkou záření. Vyšetření není nijak náročné a už během několika minut dokáže odhalit nádor.
Protože je kouření hlavní příčinou vzniku rakoviny plic, součástí programu je také doporučení přestat s ním doprovázené informacemi, kam se obrátit pro pomoc. „Kouření cigaret je dobře zdokumentovanou příčinou plicní rakoviny a asi v 90 % případů je toto onemocnění kouřením přímo způsobeno,“ přibližuje souvislosti přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK doc. Jiří Votruba a uvádí srovnání s USA ohledně screeningu. „Ve Spojených státech, kde je screening plicní rakoviny již zavedenou metodou, je prevalence kouření jen 15 %, kdežto v České republice, kde screening dosud neexistoval, je aktivním kuřákem každý čtvrtý dospělý a asi 12 % žáků základní školy. Intervence kuřáckého návyku je tedy velmi důležitá, i když výsledky intervenčních programů zatím bohužel nejsou příliš uspokojivé. Tento fakt a to, že stále více plicních nádorů diagnostikujeme u bývalých kuřáků, znamená, že se musíme na screening zaměřit, doplňuje doc. Votruba.
Na I. klinice tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK a VFN se soustřeďují na zlepšování strategie diagnostiky patologických nálezů, které screening nejčastěji zachytí, tedy solitárních plicních uzlů. Trend zvyšování výskytu těchto nálezů je totiž evidentní a snahou je zjednodušit a zrychlit procesy, které následují po skríningovém vyšetření. Typickým příkladem moderních metod, které k tomu pomáhají, jsou nové možnosti v navigované bronchoskopii, kterou na klinice rozvíjí.
Program časného zákrytu karcinomu plic byl spuštěn v lednu tohoto roku a jeho pilotní fáze bude trvat nejméně pět let. Je garantován komisí ministerstva zdravotnictví a na realizaci se podílí Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a řada dalších institucí a odborných společností. „Kuřáci by se neměli bát zeptat svého praktického lékaře nebo pneumologa, může jim pomoci nejen přestat s kouřením, ale také je při splnění podmínek rovnou odeslat k preventivnímu vyšetření k plicnímu lékaři a na CT,“ dodává dr. Marcela Koudelková, projektová manažerka Národního screeningového centra ÚZIS ČR.
Veškeré informace o programu a možnostech pro zapojení najdou pacienti a lékaři na stránkách https://www.prevenceproplice.cz/, kde je významná část věnována kouření a poskytuje informace, na koho se má pacient obrátit v případě, že se rozhodne přestat kouřit a potřebuje odborné vedení a pomoc.