Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás(Praha, 27. dubna 2023) Nesprávné stravovací návyky a s nimi související nedostatek některých mikroživin jsou známým rizikovým faktorem civilizačních onemocnění. Tzv. západní dieta se za posledních dvě stě let radikálně změnila. Vzrůstá konzumace vysoce zpracovaných potravin s velkým obsahem přidaných cukrů, tuků, soli či „éček“ a zároveň nízkým obsahem vlákniny a vitamínů. Odpovědí na tyto problémy je selekce vhodných plodin, jejich šlechtění a moderní technologie pěstování – smart food neboli chytré potraviny.
I přes prodlužující se délku života čelí v posledních desetiletích celý svět a obzvláště pak průmyslové země epidemickému nárůstu civilizačních chorob, jako jsou obezita, kardiovaskulární nemoci, cukrovka a metabolický syndrom, tuková nemoc jater či nádorová onemocnění. Příčinou je mimo jiné nezdravé stravování s nadbytkem vysokokalorických jídel, nedostatečná kvalita potravin i zhoršující se životní prostředí.
Projekt biotechnologického centra, který vznikl díky spolupráci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické, České zemědělské univerzity v Praze a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, se zaměřuje na využití inovativních biotechnologií v zemědělství, potravinářství, laboratorní diagnostice, biomedicínském výzkumu i klinické medicíně. „Spojení odborníků zvýší efektivitu a kvalitu výzkumu v oblasti chytrých potravin a pomůže řešit nejpalčivější příčiny současného stavu, včetně prodloužení kvalitního života,“ vysvětluje profesor Libor Vítek z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN.
Konzumace vysoce zpracovaných potravin s velkým obsahem přidaných cukrů, tuků, soli či různých aditivních látek a zároveň nízkým obsahem vlákniny, vitamínů a mikroživin prokazatelně zvyšuje riziko rozvoje civilizačních nemocí. Jak říká profesorka Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT: „V tomto roce publikovaná epidemiologická studie poukázala na zvýšenou mortalitu konzumentů tohoto typu diety. Hlavními živinami, které v západní stravě chybí a jejichž nedostatek má příčinnou souvislost s rizikem rozvoje civilizačních nemocí, jsou vitamín D, vápník, draslík nebo foláty, stejně tak jako omega-3 polynenasycené mastné kyseliny.“
Medicína sice udělala v posledních dekádách ohromný pokrok v diagnostice a léčbě civilizačních nemocí, prevenci je ale i ve vyspělých zemích stále věnováno málo pozornosti. V Evropské unii jde na prevenci jen 1–3 % z veškerých prostředků vyčleněných na zdravotní péči. Většinu pak pohltí prevence alkoholismu, kouření a konzumace dalších návykových látek, přestože studie ze západní Evropy a USA poukazují na vysokou návratnost prostředků vynaložených na prevenci metabolických civilizačních onemocnění.
Doplňky stravy a obohacené potraviny, které mohou problém pomoci řešit, jsou často nákladné a nedostupné. „Alternativní strategií jsou právě nové přístupy v zemědělství. Ruku v ruce s nimi jde i rozvoj inovativních potravinářských (bio)technologií, které v maximální míře zachovají cenné živiny a zároveň zvýší nabídku senzoricky atraktivních chytrých potravin,“ zdůrazňuje děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU profesor Josef Soukup. Odhaduje se, že návratnost investic do biofortifikace je díky snížení zátěže nemocí spojených s nedostatkem mikroživin zhruba 17násobná. Nákladová efektivita fortifikačních programů je podstatně nižší než u prosté suplementace chybějících mikronutrientů.
