Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?
Kontaktujte nás
Úvahy nad prostorem niky, chuť i potřeba
sochařsky pojednat místo, které vzniklo na popud památkářů při zbourání barokní
niky na jiném místě v Salmovské ulici.
Původní nika byla osazena kamennou sochou Panny Marie Karlovské z dílny sochaře Václava Matěje Jäckla z roku 1720. Tato socha se nyní nachází v podkruchtí kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově. Na parcele původního umístění se od osmdesátých let dvacátého století nachází ubytovna zdravotního personálu. Z té doby pochází v pravoúhlém lomení ulice nika betonová, litá do dřevěného bednění a svou proporcí a charakterem odkazuje na dobu svého vzniku. Vzpupná a surová, zakousnutá do zdi z konce devatenáctého století. Patrně se uvažovalo o instalaci kopie původní sochy, ale to bylo těžko představitelné v době normalizace.
Dnes se nika střídavě zaplňuje odpadky všeho druhu, svého času v ní maloval své obrazy podivínský malíř, který nedaleko přebýval, a tradičně po svátcích vánočních slouží k odkládání stromků, které již svou úlohu a účel splnily. Právě tento jev mne v přemítání o pojednání niky inspiroval. Zabalený symbol Vánoc, pečlivě utažený v igelitu postával opřen v nice se svými zrzavými soudruhy. Připomínal figuru sevřenou v sebe samu. Tajemná černá mumie za zdí anatomického ústavu... Po patnácti letech úvah jsem se rozhodl.
Černá Madona, jejíž původ v českých zemích taktéž není úplně zřejmý a provází ho domněnky, mne přenesla do vážnější roviny. Černé Madony byly historicky přiváženy ze zemí, kam se šířilo křesťanství, ale tyto figury s tmavými odstíny ve tváři a na rukou, často s figurou dítěte, byly často předkřesťanské modly znázorňující bohyně plodnosti. Zde se mi potkaly, ve snaze vytvořit figuru Madony, dva pohanské aspekty, vánoční stromek a modla z orientu.
Smysl: Navrátit
místu Madonu – ochránkyni, pokusit se vytvořit současným jazykem a myšlením
figurální sochu do prostoru, který zeje prázdnotou (když nepočítám odložené
vrstvení nepotřebných věcí). V době, kterou nyní žijeme, se nabízí další
konotace a úhly vnímání – od pandemie a nošení ochranných prostředků přes
sochyborectví až po vztyčení repliky Mariánského sloupu na Staroměstském
náměstí a korektnosti všeho druhu… To vše nechám na vnímání svobodného
pozorovatele. A pouze skromně dodávám, že jsem řešil sochu z niterné potřeby.
Jakub Grec
10. 8. 2020
S modelem sochy jsem oslovil pana děkana prof.
Aleksiho Šeda z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která je vlastníkem
pozemku a zdi, kde se nachází nika se sochou. Pan profesor Šedo vznik sochy
podpořil a její odhalení v nice se stalo kulturní tečkou za jeho působením v
roli děkana 1. LF UK
Foto: Ondřej Přibyl
