1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Aktuální číslo

Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví

Purkyňův ústav opět ožil vědeckým ruchem. Mladí badatelé v biomedicíně měli na letošní Studentské vědecké konferenci po dvou letech možnost prezentovat svoje práce opět „naživo“ a před přítomným publikem. Znovu si mohli vyzkoušet, jaké to je, předstoupit před kolegy, své školitele a další učitele a co nejlépe popsat své postupy a výsledky. Vědecké snahy a výkony pečlivě hodnotily komise složené z učitelů a vědců 1. LF UK.

97577

A my jsme vítězům položili následující otázky:

1. Co vás na vědě baví?

2. Prezentovat svou práci před kolegy a učiteli je poměrně náročné, co jste si z letošní SVK s ohledem na prezentaci vědy odnesl/a?

3. Sledujete nějakou vědeckou osobnost a její práci?

4. V čem byla vaše práce náročná? A co vás vždy znovu přiměje v ní pokračovat?

5. Budete nyní na své téma navazovat, nebo zvažujete posun do jiné oblasti?


Mgr. Michaela Přibíková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: CMTM4 is a subunit of the IL-17 receptor

mediating autoimmune pathology

1. Na vědě se mi nejvíce líbí, že máme možnost jako první objevit něco úplně nového. Je skvělý pocit, když objasníme některé náročné otázky. Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví, takže je to nekončící koloběh bádání a objevování. Člověk se ve vědě rozhodně nikdy nenudí.

2. Rozhodně je to pro mě další skvělá zkušenost s prezentováním před větším publikem. Příležitost prezentovat a následně diskutovat naše data s kolegy a lektory je vždy velmi cenná. Zároveň je skvělé dostávat zajímavé dotazy k tématu a vidět zájem ze strany posluchačů, pohybujících se ve vědecké sféře. 3. Celkově se snažím sledovat nová zajímává témata ve vědě, ať už mému oboru blízká, nebo mimo obor. Zároveň jsem měla to štěstí, že se již od bakalářského studia pohybuji mezi významnými českými vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Biocevu, takže mám možnost sledovat jejich práci zblízka.

4. Nejnáročnější jsou vždy začátky na novém projektu. Člověk se musí zorientovat v tématu, nastudovat literaturu, naplánovat si experimenty. Tyto aktivity jsou velice náročné a mají vliv na následující fáze výzkumu. Je tedy důležité je nepodcenit a věnovat jim odpovídající čas. Samozřejmě velmi náročné jsou chvíle, kdy experimenty po několika úspěšných opakováních přestanou fungovat. Nicméně, když do sebe začnou jednotlivé dílky zapadat a podaří se nám potvrdit naše hypotézy, je to opravdu skvělá motivace pro další výzkum. S každým dalším projektem tak roste chuť pokračovat dále a využívat nové zkušenosti.

5. Téma, které jsem prezentovala na SVK, už je téměř uzavřené a bude velmi brzy publikované. Nicméně i v dalším projektu, kterému se nyní věnuji, se snažíme objasnit mechanismy, jakým způsobem komunikace mezi imunitními buňkami reguluje imunitní odpovědi proti patogenům a toleranci k vlastním tkáním. V této oblasti jsou prakticky neomezené cesty, kterými se lze vydat k dalším novým objevům.

Panshul Mehta, 1. LF UK

1. místo v kategorii pregraduální přednáška za práci: In vitro effects of naturally occurring polyphenolic CO releasing molecules

1. What do you enjoy about science?

I enjoy the inquisitive nature of science. Like the question about “how the apple fell from the tree?” led to the discovery of the laws of gravity. The cornerstone to the advancement of human race is science. We went from stone age to civilization because someone at some point in time asked the question “how can this be done better?”

2. Presenting your work to colleagues and teachers is quite challenging, what did you get from this year's SVK with regard to the presentation of science?

Yes, it was quite challenging. However, challenging yourself is also one of the best ways to improve. Often, over years of working on something, you lose track of the progress you have made. In preparation for the presentation I had to summarize and understand the results, which gave me clarity but also questions to solve in the future. In addition, I was able to sharpen an important life skill: communication, since being able to communicate your ideas effectively, is very important. Another benefit was to see the hard work my peers have put in, it gave me a sense of community and motivation to keep working hard on mine.

3. Do you follow any scientific personality and its work?

Our mentor and supervisor doc. MUDr. Lucie Muchová, Ph.D. She has been our anchor and keeps us updated on all relevant scientific progress. What we are doing is a continuation of her work. In addition, I read relevant PubMed articles whenever it catches my eye.

4. How difficult was your work? And what always makes you keep going?

The work we do is no doubt difficult especially when you have to balance it with other aspects of being a student. A lot of the times we have been in the lab until late evenings, finishing up long experiments that requires constant oversight. I believe the idea that “what we are doing can have an impact” and a team- -work mentality keeps us going. We all have our up and downs, but we cover for each other, so the boat keeps afloat. Our mentor has instilled this work ethic in us by being supportive and always being there for us.

5. Will you now follow up on your topic, or are you considering moving to another area?

The potential of the compounds we are working on is immense and we have barely scratched the surface. I personally will continue to work on this topic for as long as I have the access to the resources. Although this does not close me off from discovering other research avenues. If something catches my interest and holds great potential, I will surely work on it.

Mgr. Soňa Galušková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Optimization of Real-Time Quaking-Induced Conversion assay for detection of aggregated alpha-synuclein in patient cerebrospinal fluid and brain tissue.

1. Na vede ma najviac baví rozmanitosť, s ktorou sa stretávam. Každý deň v labáku je niečím iný ako tie predošlé. Taktiež je pre mňa osobne dôležité, že stále získavam nové poznatky a vedomosti.

2. Pochopila som ako je obzvlášť náročné dokázať vysvetliť vašu prácu ľudom, ktorí sa venujú inému odboru tak, aby to pochopili a aj si z toho niečo odniesli.

3. Sledujem niekoľko vedcov, ktorí sa venujú podobnému výskumu ako ja. Táto časť vedeckej práce je pre mňa veľmi dôležitá, keďže veda je dynamická a neustále sa mení.

4. Popravde, neberiem moju prácu ako náročnú. Samozrejme, v každom experimente alebo výskume sa nájdu nejaké prekážky alebo náročnejšie veci, ktoré treba prekonať. Ale beriem to ako neoddeliteľnú súčasť výskumu, ktorá nás núti posúvať sa ďalej. Moja práca sa zameriava na diagnostiku neurodegeneratívnych ochorení, takže už len samotný fakt, že by sa diagnostika mohla posunúť na vyššiu úroveň a tým potenciálne zlepšiť život pacientov, je pre mňa viac než dostačujúce, aby som pokračovala.

5. Áno, budem pokračovať v téme, prípadne sa ju budeme u nás v labáku snažiť rozšíriť.

Bc. Jana Vepřková, PřF UK

1. místo v kategorii pregraduální poster za práci: Vliv TGF beta 1 na produkci proteinů extracelulární matrix mezenchymálními buňkami v mikroprostředí glioblastomu

1. Baví mě dozvídání se nových informací. Jejich propojování, hledání jejich smyslu v kontextu dané oblasti. Baví mě pestrost oboru, experimentů a také zajímavé možnosti v zahraničí.

2. Odnesla jsem si to, že je zbytečné se stresovat, když má člověk práci připravenu, že chyby dělají lidi stále a nikdo je veřejně neodsuzuje. Na SVK jsem cítila přívětivou atmosféru, takže mě nervozita postupně opouštěla.

3. Na Instagramu sleduji pár Ph.D. studentek ze zahraničí, jako například @chloe.the.scientist, @thescholardiaries a @_bethology. Sleduji je hlavně kvůli motivaci a tipům k efektivnějšímu studiu a práci ve vědě.

4. Vloni byla práce náročná kvůli covidovým opatřením, zejména nutné nepřítomnosti v laboratoři, což mi práci prodlužovalo. Také je náročné odhadnout, jak se dané primární buněčné kultury budou chovat, růst a jakou péči budou potřebovat. Občas je náročné se zorientovat v literatuře a přestat vyhledávat další články, kde by mi mohli vyvrátit, co si myslím. Vždy se ráda vracím k experimentům, protože věřím, že moje práce někdy někomu dalšímu pomůže, a mám představu, že vytvářím ten kousek, který ve skládačce informací bude dávat smysl.

5. I když by byla možnost práci dál rozvíjet, rozhodla jsem se zkusit se přestěhovat z Prahy. V tuto chvíli musím udělat posun jinam, ale u výzkumu rakoviny chci zůstat i nadále.







Rozhovory

Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví

Purkyňův ústav opět ožil vědeckým ruchem. Mladí badatelé v biomedicíně měli na letošní Studentské vědecké konferenci po dvou letech možnost prezentovat svoje práce opět „naživo“ a před přítomným publikem. Znovu si mohli vyzkoušet, jaké to je, předstoupit před kolegy, své školitele a další učitele a co nejlépe popsat své postupy a výsledky. Vědecké snahy a výkony pečlivě hodnotily komise složené z učitelů a vědců 1. LF UK.

97577

A my jsme vítězům položili následující otázky:

1. Co vás na vědě baví?

2. Prezentovat svou práci před kolegy a učiteli je poměrně náročné, co jste si z letošní SVK s ohledem na prezentaci vědy odnesl/a?

3. Sledujete nějakou vědeckou osobnost a její práci?

4. V čem byla vaše práce náročná? A co vás vždy znovu přiměje v ní pokračovat?

5. Budete nyní na své téma navazovat, nebo zvažujete posun do jiné oblasti?


Mgr. Michaela Přibíková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: CMTM4 is a subunit of the IL-17 receptor

mediating autoimmune pathology

1. Na vědě se mi nejvíce líbí, že máme možnost jako první objevit něco úplně nového. Je skvělý pocit, když objasníme některé náročné otázky. Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví, takže je to nekončící koloběh bádání a objevování. Člověk se ve vědě rozhodně nikdy nenudí.

2. Rozhodně je to pro mě další skvělá zkušenost s prezentováním před větším publikem. Příležitost prezentovat a následně diskutovat naše data s kolegy a lektory je vždy velmi cenná. Zároveň je skvělé dostávat zajímavé dotazy k tématu a vidět zájem ze strany posluchačů, pohybujících se ve vědecké sféře. 3. Celkově se snažím sledovat nová zajímává témata ve vědě, ať už mému oboru blízká, nebo mimo obor. Zároveň jsem měla to štěstí, že se již od bakalářského studia pohybuji mezi významnými českými vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Biocevu, takže mám možnost sledovat jejich práci zblízka.

4. Nejnáročnější jsou vždy začátky na novém projektu. Člověk se musí zorientovat v tématu, nastudovat literaturu, naplánovat si experimenty. Tyto aktivity jsou velice náročné a mají vliv na následující fáze výzkumu. Je tedy důležité je nepodcenit a věnovat jim odpovídající čas. Samozřejmě velmi náročné jsou chvíle, kdy experimenty po několika úspěšných opakováních přestanou fungovat. Nicméně, když do sebe začnou jednotlivé dílky zapadat a podaří se nám potvrdit naše hypotézy, je to opravdu skvělá motivace pro další výzkum. S každým dalším projektem tak roste chuť pokračovat dále a využívat nové zkušenosti.

5. Téma, které jsem prezentovala na SVK, už je téměř uzavřené a bude velmi brzy publikované. Nicméně i v dalším projektu, kterému se nyní věnuji, se snažíme objasnit mechanismy, jakým způsobem komunikace mezi imunitními buňkami reguluje imunitní odpovědi proti patogenům a toleranci k vlastním tkáním. V této oblasti jsou prakticky neomezené cesty, kterými se lze vydat k dalším novým objevům.

Panshul Mehta, 1. LF UK

1. místo v kategorii pregraduální přednáška za práci: In vitro effects of naturally occurring polyphenolic CO releasing molecules

1. What do you enjoy about science?

I enjoy the inquisitive nature of science. Like the question about “how the apple fell from the tree?” led to the discovery of the laws of gravity. The cornerstone to the advancement of human race is science. We went from stone age to civilization because someone at some point in time asked the question “how can this be done better?”

2. Presenting your work to colleagues and teachers is quite challenging, what did you get from this year's SVK with regard to the presentation of science?

Yes, it was quite challenging. However, challenging yourself is also one of the best ways to improve. Often, over years of working on something, you lose track of the progress you have made. In preparation for the presentation I had to summarize and understand the results, which gave me clarity but also questions to solve in the future. In addition, I was able to sharpen an important life skill: communication, since being able to communicate your ideas effectively, is very important. Another benefit was to see the hard work my peers have put in, it gave me a sense of community and motivation to keep working hard on mine.

3. Do you follow any scientific personality and its work?

Our mentor and supervisor doc. MUDr. Lucie Muchová, Ph.D. She has been our anchor and keeps us updated on all relevant scientific progress. What we are doing is a continuation of her work. In addition, I read relevant PubMed articles whenever it catches my eye.

4. How difficult was your work? And what always makes you keep going?

The work we do is no doubt difficult especially when you have to balance it with other aspects of being a student. A lot of the times we have been in the lab until late evenings, finishing up long experiments that requires constant oversight. I believe the idea that “what we are doing can have an impact” and a team- -work mentality keeps us going. We all have our up and downs, but we cover for each other, so the boat keeps afloat. Our mentor has instilled this work ethic in us by being supportive and always being there for us.

5. Will you now follow up on your topic, or are you considering moving to another area?

The potential of the compounds we are working on is immense and we have barely scratched the surface. I personally will continue to work on this topic for as long as I have the access to the resources. Although this does not close me off from discovering other research avenues. If something catches my interest and holds great potential, I will surely work on it.

Mgr. Soňa Galušková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Optimization of Real-Time Quaking-Induced Conversion assay for detection of aggregated alpha-synuclein in patient cerebrospinal fluid and brain tissue.

1. Na vede ma najviac baví rozmanitosť, s ktorou sa stretávam. Každý deň v labáku je niečím iný ako tie predošlé. Taktiež je pre mňa osobne dôležité, že stále získavam nové poznatky a vedomosti.

2. Pochopila som ako je obzvlášť náročné dokázať vysvetliť vašu prácu ľudom, ktorí sa venujú inému odboru tak, aby to pochopili a aj si z toho niečo odniesli.

3. Sledujem niekoľko vedcov, ktorí sa venujú podobnému výskumu ako ja. Táto časť vedeckej práce je pre mňa veľmi dôležitá, keďže veda je dynamická a neustále sa mení.

4. Popravde, neberiem moju prácu ako náročnú. Samozrejme, v každom experimente alebo výskume sa nájdu nejaké prekážky alebo náročnejšie veci, ktoré treba prekonať. Ale beriem to ako neoddeliteľnú súčasť výskumu, ktorá nás núti posúvať sa ďalej. Moja práca sa zameriava na diagnostiku neurodegeneratívnych ochorení, takže už len samotný fakt, že by sa diagnostika mohla posunúť na vyššiu úroveň a tým potenciálne zlepšiť život pacientov, je pre mňa viac než dostačujúce, aby som pokračovala.

5. Áno, budem pokračovať v téme, prípadne sa ju budeme u nás v labáku snažiť rozšíriť.

Bc. Jana Vepřková, PřF UK

1. místo v kategorii pregraduální poster za práci: Vliv TGF beta 1 na produkci proteinů extracelulární matrix mezenchymálními buňkami v mikroprostředí glioblastomu

1. Baví mě dozvídání se nových informací. Jejich propojování, hledání jejich smyslu v kontextu dané oblasti. Baví mě pestrost oboru, experimentů a také zajímavé možnosti v zahraničí.

2. Odnesla jsem si to, že je zbytečné se stresovat, když má člověk práci připravenu, že chyby dělají lidi stále a nikdo je veřejně neodsuzuje. Na SVK jsem cítila přívětivou atmosféru, takže mě nervozita postupně opouštěla.

3. Na Instagramu sleduji pár Ph.D. studentek ze zahraničí, jako například @chloe.the.scientist, @thescholardiaries a @_bethology. Sleduji je hlavně kvůli motivaci a tipům k efektivnějšímu studiu a práci ve vědě.

4. Vloni byla práce náročná kvůli covidovým opatřením, zejména nutné nepřítomnosti v laboratoři, což mi práci prodlužovalo. Také je náročné odhadnout, jak se dané primární buněčné kultury budou chovat, růst a jakou péči budou potřebovat. Občas je náročné se zorientovat v literatuře a přestat vyhledávat další články, kde by mi mohli vyvrátit, co si myslím. Vždy se ráda vracím k experimentům, protože věřím, že moje práce někdy někomu dalšímu pomůže, a mám představu, že vytvářím ten kousek, který ve skládačce informací bude dávat smysl.

5. I když by byla možnost práci dál rozvíjet, rozhodla jsem se zkusit se přestěhovat z Prahy. V tuto chvíli musím udělat posun jinam, ale u výzkumu rakoviny chci zůstat i nadále.







Téma

Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví

Purkyňův ústav opět ožil vědeckým ruchem. Mladí badatelé v biomedicíně měli na letošní Studentské vědecké konferenci po dvou letech možnost prezentovat svoje práce opět „naživo“ a před přítomným publikem. Znovu si mohli vyzkoušet, jaké to je, předstoupit před kolegy, své školitele a další učitele a co nejlépe popsat své postupy a výsledky. Vědecké snahy a výkony pečlivě hodnotily komise složené z učitelů a vědců 1. LF UK.

97577

A my jsme vítězům položili následující otázky:

1. Co vás na vědě baví?

2. Prezentovat svou práci před kolegy a učiteli je poměrně náročné, co jste si z letošní SVK s ohledem na prezentaci vědy odnesl/a?

3. Sledujete nějakou vědeckou osobnost a její práci?

4. V čem byla vaše práce náročná? A co vás vždy znovu přiměje v ní pokračovat?

5. Budete nyní na své téma navazovat, nebo zvažujete posun do jiné oblasti?


Mgr. Michaela Přibíková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: CMTM4 is a subunit of the IL-17 receptor

mediating autoimmune pathology

1. Na vědě se mi nejvíce líbí, že máme možnost jako první objevit něco úplně nového. Je skvělý pocit, když objasníme některé náročné otázky. Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví, takže je to nekončící koloběh bádání a objevování. Člověk se ve vědě rozhodně nikdy nenudí.

2. Rozhodně je to pro mě další skvělá zkušenost s prezentováním před větším publikem. Příležitost prezentovat a následně diskutovat naše data s kolegy a lektory je vždy velmi cenná. Zároveň je skvělé dostávat zajímavé dotazy k tématu a vidět zájem ze strany posluchačů, pohybujících se ve vědecké sféře. 3. Celkově se snažím sledovat nová zajímává témata ve vědě, ať už mému oboru blízká, nebo mimo obor. Zároveň jsem měla to štěstí, že se již od bakalářského studia pohybuji mezi významnými českými vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Biocevu, takže mám možnost sledovat jejich práci zblízka.

4. Nejnáročnější jsou vždy začátky na novém projektu. Člověk se musí zorientovat v tématu, nastudovat literaturu, naplánovat si experimenty. Tyto aktivity jsou velice náročné a mají vliv na následující fáze výzkumu. Je tedy důležité je nepodcenit a věnovat jim odpovídající čas. Samozřejmě velmi náročné jsou chvíle, kdy experimenty po několika úspěšných opakováních přestanou fungovat. Nicméně, když do sebe začnou jednotlivé dílky zapadat a podaří se nám potvrdit naše hypotézy, je to opravdu skvělá motivace pro další výzkum. S každým dalším projektem tak roste chuť pokračovat dále a využívat nové zkušenosti.

5. Téma, které jsem prezentovala na SVK, už je téměř uzavřené a bude velmi brzy publikované. Nicméně i v dalším projektu, kterému se nyní věnuji, se snažíme objasnit mechanismy, jakým způsobem komunikace mezi imunitními buňkami reguluje imunitní odpovědi proti patogenům a toleranci k vlastním tkáním. V této oblasti jsou prakticky neomezené cesty, kterými se lze vydat k dalším novým objevům.

Panshul Mehta, 1. LF UK

1. místo v kategorii pregraduální přednáška za práci: In vitro effects of naturally occurring polyphenolic CO releasing molecules

1. What do you enjoy about science?

I enjoy the inquisitive nature of science. Like the question about “how the apple fell from the tree?” led to the discovery of the laws of gravity. The cornerstone to the advancement of human race is science. We went from stone age to civilization because someone at some point in time asked the question “how can this be done better?”

2. Presenting your work to colleagues and teachers is quite challenging, what did you get from this year's SVK with regard to the presentation of science?

Yes, it was quite challenging. However, challenging yourself is also one of the best ways to improve. Often, over years of working on something, you lose track of the progress you have made. In preparation for the presentation I had to summarize and understand the results, which gave me clarity but also questions to solve in the future. In addition, I was able to sharpen an important life skill: communication, since being able to communicate your ideas effectively, is very important. Another benefit was to see the hard work my peers have put in, it gave me a sense of community and motivation to keep working hard on mine.

3. Do you follow any scientific personality and its work?

Our mentor and supervisor doc. MUDr. Lucie Muchová, Ph.D. She has been our anchor and keeps us updated on all relevant scientific progress. What we are doing is a continuation of her work. In addition, I read relevant PubMed articles whenever it catches my eye.

4. How difficult was your work? And what always makes you keep going?

The work we do is no doubt difficult especially when you have to balance it with other aspects of being a student. A lot of the times we have been in the lab until late evenings, finishing up long experiments that requires constant oversight. I believe the idea that “what we are doing can have an impact” and a team- -work mentality keeps us going. We all have our up and downs, but we cover for each other, so the boat keeps afloat. Our mentor has instilled this work ethic in us by being supportive and always being there for us.

5. Will you now follow up on your topic, or are you considering moving to another area?

The potential of the compounds we are working on is immense and we have barely scratched the surface. I personally will continue to work on this topic for as long as I have the access to the resources. Although this does not close me off from discovering other research avenues. If something catches my interest and holds great potential, I will surely work on it.

Mgr. Soňa Galušková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Optimization of Real-Time Quaking-Induced Conversion assay for detection of aggregated alpha-synuclein in patient cerebrospinal fluid and brain tissue.

1. Na vede ma najviac baví rozmanitosť, s ktorou sa stretávam. Každý deň v labáku je niečím iný ako tie predošlé. Taktiež je pre mňa osobne dôležité, že stále získavam nové poznatky a vedomosti.

2. Pochopila som ako je obzvlášť náročné dokázať vysvetliť vašu prácu ľudom, ktorí sa venujú inému odboru tak, aby to pochopili a aj si z toho niečo odniesli.

3. Sledujem niekoľko vedcov, ktorí sa venujú podobnému výskumu ako ja. Táto časť vedeckej práce je pre mňa veľmi dôležitá, keďže veda je dynamická a neustále sa mení.

4. Popravde, neberiem moju prácu ako náročnú. Samozrejme, v každom experimente alebo výskume sa nájdu nejaké prekážky alebo náročnejšie veci, ktoré treba prekonať. Ale beriem to ako neoddeliteľnú súčasť výskumu, ktorá nás núti posúvať sa ďalej. Moja práca sa zameriava na diagnostiku neurodegeneratívnych ochorení, takže už len samotný fakt, že by sa diagnostika mohla posunúť na vyššiu úroveň a tým potenciálne zlepšiť život pacientov, je pre mňa viac než dostačujúce, aby som pokračovala.

5. Áno, budem pokračovať v téme, prípadne sa ju budeme u nás v labáku snažiť rozšíriť.

Bc. Jana Vepřková, PřF UK

1. místo v kategorii pregraduální poster za práci: Vliv TGF beta 1 na produkci proteinů extracelulární matrix mezenchymálními buňkami v mikroprostředí glioblastomu

1. Baví mě dozvídání se nových informací. Jejich propojování, hledání jejich smyslu v kontextu dané oblasti. Baví mě pestrost oboru, experimentů a také zajímavé možnosti v zahraničí.

2. Odnesla jsem si to, že je zbytečné se stresovat, když má člověk práci připravenu, že chyby dělají lidi stále a nikdo je veřejně neodsuzuje. Na SVK jsem cítila přívětivou atmosféru, takže mě nervozita postupně opouštěla.

3. Na Instagramu sleduji pár Ph.D. studentek ze zahraničí, jako například @chloe.the.scientist, @thescholardiaries a @_bethology. Sleduji je hlavně kvůli motivaci a tipům k efektivnějšímu studiu a práci ve vědě.

4. Vloni byla práce náročná kvůli covidovým opatřením, zejména nutné nepřítomnosti v laboratoři, což mi práci prodlužovalo. Také je náročné odhadnout, jak se dané primární buněčné kultury budou chovat, růst a jakou péči budou potřebovat. Občas je náročné se zorientovat v literatuře a přestat vyhledávat další články, kde by mi mohli vyvrátit, co si myslím. Vždy se ráda vracím k experimentům, protože věřím, že moje práce někdy někomu dalšímu pomůže, a mám představu, že vytvářím ten kousek, který ve skládačce informací bude dávat smysl.

5. I když by byla možnost práci dál rozvíjet, rozhodla jsem se zkusit se přestěhovat z Prahy. V tuto chvíli musím udělat posun jinam, ale u výzkumu rakoviny chci zůstat i nadále.







Co pro mě znamená Jednička

Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví

Purkyňův ústav opět ožil vědeckým ruchem. Mladí badatelé v biomedicíně měli na letošní Studentské vědecké konferenci po dvou letech možnost prezentovat svoje práce opět „naživo“ a před přítomným publikem. Znovu si mohli vyzkoušet, jaké to je, předstoupit před kolegy, své školitele a další učitele a co nejlépe popsat své postupy a výsledky. Vědecké snahy a výkony pečlivě hodnotily komise složené z učitelů a vědců 1. LF UK.

97577

A my jsme vítězům položili následující otázky:

1. Co vás na vědě baví?

2. Prezentovat svou práci před kolegy a učiteli je poměrně náročné, co jste si z letošní SVK s ohledem na prezentaci vědy odnesl/a?

3. Sledujete nějakou vědeckou osobnost a její práci?

4. V čem byla vaše práce náročná? A co vás vždy znovu přiměje v ní pokračovat?

5. Budete nyní na své téma navazovat, nebo zvažujete posun do jiné oblasti?


Mgr. Michaela Přibíková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: CMTM4 is a subunit of the IL-17 receptor

mediating autoimmune pathology

1. Na vědě se mi nejvíce líbí, že máme možnost jako první objevit něco úplně nového. Je skvělý pocit, když objasníme některé náročné otázky. Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví, takže je to nekončící koloběh bádání a objevování. Člověk se ve vědě rozhodně nikdy nenudí.

2. Rozhodně je to pro mě další skvělá zkušenost s prezentováním před větším publikem. Příležitost prezentovat a následně diskutovat naše data s kolegy a lektory je vždy velmi cenná. Zároveň je skvělé dostávat zajímavé dotazy k tématu a vidět zájem ze strany posluchačů, pohybujících se ve vědecké sféře. 3. Celkově se snažím sledovat nová zajímává témata ve vědě, ať už mému oboru blízká, nebo mimo obor. Zároveň jsem měla to štěstí, že se již od bakalářského studia pohybuji mezi významnými českými vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Biocevu, takže mám možnost sledovat jejich práci zblízka.

4. Nejnáročnější jsou vždy začátky na novém projektu. Člověk se musí zorientovat v tématu, nastudovat literaturu, naplánovat si experimenty. Tyto aktivity jsou velice náročné a mají vliv na následující fáze výzkumu. Je tedy důležité je nepodcenit a věnovat jim odpovídající čas. Samozřejmě velmi náročné jsou chvíle, kdy experimenty po několika úspěšných opakováních přestanou fungovat. Nicméně, když do sebe začnou jednotlivé dílky zapadat a podaří se nám potvrdit naše hypotézy, je to opravdu skvělá motivace pro další výzkum. S každým dalším projektem tak roste chuť pokračovat dále a využívat nové zkušenosti.

5. Téma, které jsem prezentovala na SVK, už je téměř uzavřené a bude velmi brzy publikované. Nicméně i v dalším projektu, kterému se nyní věnuji, se snažíme objasnit mechanismy, jakým způsobem komunikace mezi imunitními buňkami reguluje imunitní odpovědi proti patogenům a toleranci k vlastním tkáním. V této oblasti jsou prakticky neomezené cesty, kterými se lze vydat k dalším novým objevům.

Panshul Mehta, 1. LF UK

1. místo v kategorii pregraduální přednáška za práci: In vitro effects of naturally occurring polyphenolic CO releasing molecules

1. What do you enjoy about science?

I enjoy the inquisitive nature of science. Like the question about “how the apple fell from the tree?” led to the discovery of the laws of gravity. The cornerstone to the advancement of human race is science. We went from stone age to civilization because someone at some point in time asked the question “how can this be done better?”

2. Presenting your work to colleagues and teachers is quite challenging, what did you get from this year's SVK with regard to the presentation of science?

Yes, it was quite challenging. However, challenging yourself is also one of the best ways to improve. Often, over years of working on something, you lose track of the progress you have made. In preparation for the presentation I had to summarize and understand the results, which gave me clarity but also questions to solve in the future. In addition, I was able to sharpen an important life skill: communication, since being able to communicate your ideas effectively, is very important. Another benefit was to see the hard work my peers have put in, it gave me a sense of community and motivation to keep working hard on mine.

3. Do you follow any scientific personality and its work?

Our mentor and supervisor doc. MUDr. Lucie Muchová, Ph.D. She has been our anchor and keeps us updated on all relevant scientific progress. What we are doing is a continuation of her work. In addition, I read relevant PubMed articles whenever it catches my eye.

4. How difficult was your work? And what always makes you keep going?

The work we do is no doubt difficult especially when you have to balance it with other aspects of being a student. A lot of the times we have been in the lab until late evenings, finishing up long experiments that requires constant oversight. I believe the idea that “what we are doing can have an impact” and a team- -work mentality keeps us going. We all have our up and downs, but we cover for each other, so the boat keeps afloat. Our mentor has instilled this work ethic in us by being supportive and always being there for us.

5. Will you now follow up on your topic, or are you considering moving to another area?

The potential of the compounds we are working on is immense and we have barely scratched the surface. I personally will continue to work on this topic for as long as I have the access to the resources. Although this does not close me off from discovering other research avenues. If something catches my interest and holds great potential, I will surely work on it.

Mgr. Soňa Galušková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Optimization of Real-Time Quaking-Induced Conversion assay for detection of aggregated alpha-synuclein in patient cerebrospinal fluid and brain tissue.

1. Na vede ma najviac baví rozmanitosť, s ktorou sa stretávam. Každý deň v labáku je niečím iný ako tie predošlé. Taktiež je pre mňa osobne dôležité, že stále získavam nové poznatky a vedomosti.

2. Pochopila som ako je obzvlášť náročné dokázať vysvetliť vašu prácu ľudom, ktorí sa venujú inému odboru tak, aby to pochopili a aj si z toho niečo odniesli.

3. Sledujem niekoľko vedcov, ktorí sa venujú podobnému výskumu ako ja. Táto časť vedeckej práce je pre mňa veľmi dôležitá, keďže veda je dynamická a neustále sa mení.

4. Popravde, neberiem moju prácu ako náročnú. Samozrejme, v každom experimente alebo výskume sa nájdu nejaké prekážky alebo náročnejšie veci, ktoré treba prekonať. Ale beriem to ako neoddeliteľnú súčasť výskumu, ktorá nás núti posúvať sa ďalej. Moja práca sa zameriava na diagnostiku neurodegeneratívnych ochorení, takže už len samotný fakt, že by sa diagnostika mohla posunúť na vyššiu úroveň a tým potenciálne zlepšiť život pacientov, je pre mňa viac než dostačujúce, aby som pokračovala.

5. Áno, budem pokračovať v téme, prípadne sa ju budeme u nás v labáku snažiť rozšíriť.

Bc. Jana Vepřková, PřF UK

1. místo v kategorii pregraduální poster za práci: Vliv TGF beta 1 na produkci proteinů extracelulární matrix mezenchymálními buňkami v mikroprostředí glioblastomu

1. Baví mě dozvídání se nových informací. Jejich propojování, hledání jejich smyslu v kontextu dané oblasti. Baví mě pestrost oboru, experimentů a také zajímavé možnosti v zahraničí.

2. Odnesla jsem si to, že je zbytečné se stresovat, když má člověk práci připravenu, že chyby dělají lidi stále a nikdo je veřejně neodsuzuje. Na SVK jsem cítila přívětivou atmosféru, takže mě nervozita postupně opouštěla.

3. Na Instagramu sleduji pár Ph.D. studentek ze zahraničí, jako například @chloe.the.scientist, @thescholardiaries a @_bethology. Sleduji je hlavně kvůli motivaci a tipům k efektivnějšímu studiu a práci ve vědě.

4. Vloni byla práce náročná kvůli covidovým opatřením, zejména nutné nepřítomnosti v laboratoři, což mi práci prodlužovalo. Také je náročné odhadnout, jak se dané primární buněčné kultury budou chovat, růst a jakou péči budou potřebovat. Občas je náročné se zorientovat v literatuře a přestat vyhledávat další články, kde by mi mohli vyvrátit, co si myslím. Vždy se ráda vracím k experimentům, protože věřím, že moje práce někdy někomu dalšímu pomůže, a mám představu, že vytvářím ten kousek, který ve skládačce informací bude dávat smysl.

5. I když by byla možnost práci dál rozvíjet, rozhodla jsem se zkusit se přestěhovat z Prahy. V tuto chvíli musím udělat posun jinam, ale u výzkumu rakoviny chci zůstat i nadále.







Vědecké skupiny

Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví

Purkyňův ústav opět ožil vědeckým ruchem. Mladí badatelé v biomedicíně měli na letošní Studentské vědecké konferenci po dvou letech možnost prezentovat svoje práce opět „naživo“ a před přítomným publikem. Znovu si mohli vyzkoušet, jaké to je, předstoupit před kolegy, své školitele a další učitele a co nejlépe popsat své postupy a výsledky. Vědecké snahy a výkony pečlivě hodnotily komise složené z učitelů a vědců 1. LF UK.

97577

A my jsme vítězům položili následující otázky:

1. Co vás na vědě baví?

2. Prezentovat svou práci před kolegy a učiteli je poměrně náročné, co jste si z letošní SVK s ohledem na prezentaci vědy odnesl/a?

3. Sledujete nějakou vědeckou osobnost a její práci?

4. V čem byla vaše práce náročná? A co vás vždy znovu přiměje v ní pokračovat?

5. Budete nyní na své téma navazovat, nebo zvažujete posun do jiné oblasti?


Mgr. Michaela Přibíková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: CMTM4 is a subunit of the IL-17 receptor

mediating autoimmune pathology

1. Na vědě se mi nejvíce líbí, že máme možnost jako první objevit něco úplně nového. Je skvělý pocit, když objasníme některé náročné otázky. Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví, takže je to nekončící koloběh bádání a objevování. Člověk se ve vědě rozhodně nikdy nenudí.

2. Rozhodně je to pro mě další skvělá zkušenost s prezentováním před větším publikem. Příležitost prezentovat a následně diskutovat naše data s kolegy a lektory je vždy velmi cenná. Zároveň je skvělé dostávat zajímavé dotazy k tématu a vidět zájem ze strany posluchačů, pohybujících se ve vědecké sféře. 3. Celkově se snažím sledovat nová zajímává témata ve vědě, ať už mému oboru blízká, nebo mimo obor. Zároveň jsem měla to štěstí, že se již od bakalářského studia pohybuji mezi významnými českými vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Biocevu, takže mám možnost sledovat jejich práci zblízka.

4. Nejnáročnější jsou vždy začátky na novém projektu. Člověk se musí zorientovat v tématu, nastudovat literaturu, naplánovat si experimenty. Tyto aktivity jsou velice náročné a mají vliv na následující fáze výzkumu. Je tedy důležité je nepodcenit a věnovat jim odpovídající čas. Samozřejmě velmi náročné jsou chvíle, kdy experimenty po několika úspěšných opakováních přestanou fungovat. Nicméně, když do sebe začnou jednotlivé dílky zapadat a podaří se nám potvrdit naše hypotézy, je to opravdu skvělá motivace pro další výzkum. S každým dalším projektem tak roste chuť pokračovat dále a využívat nové zkušenosti.

5. Téma, které jsem prezentovala na SVK, už je téměř uzavřené a bude velmi brzy publikované. Nicméně i v dalším projektu, kterému se nyní věnuji, se snažíme objasnit mechanismy, jakým způsobem komunikace mezi imunitními buňkami reguluje imunitní odpovědi proti patogenům a toleranci k vlastním tkáním. V této oblasti jsou prakticky neomezené cesty, kterými se lze vydat k dalším novým objevům.

Panshul Mehta, 1. LF UK

1. místo v kategorii pregraduální přednáška za práci: In vitro effects of naturally occurring polyphenolic CO releasing molecules

1. What do you enjoy about science?

I enjoy the inquisitive nature of science. Like the question about “how the apple fell from the tree?” led to the discovery of the laws of gravity. The cornerstone to the advancement of human race is science. We went from stone age to civilization because someone at some point in time asked the question “how can this be done better?”

2. Presenting your work to colleagues and teachers is quite challenging, what did you get from this year's SVK with regard to the presentation of science?

Yes, it was quite challenging. However, challenging yourself is also one of the best ways to improve. Often, over years of working on something, you lose track of the progress you have made. In preparation for the presentation I had to summarize and understand the results, which gave me clarity but also questions to solve in the future. In addition, I was able to sharpen an important life skill: communication, since being able to communicate your ideas effectively, is very important. Another benefit was to see the hard work my peers have put in, it gave me a sense of community and motivation to keep working hard on mine.

3. Do you follow any scientific personality and its work?

Our mentor and supervisor doc. MUDr. Lucie Muchová, Ph.D. She has been our anchor and keeps us updated on all relevant scientific progress. What we are doing is a continuation of her work. In addition, I read relevant PubMed articles whenever it catches my eye.

4. How difficult was your work? And what always makes you keep going?

The work we do is no doubt difficult especially when you have to balance it with other aspects of being a student. A lot of the times we have been in the lab until late evenings, finishing up long experiments that requires constant oversight. I believe the idea that “what we are doing can have an impact” and a team- -work mentality keeps us going. We all have our up and downs, but we cover for each other, so the boat keeps afloat. Our mentor has instilled this work ethic in us by being supportive and always being there for us.

5. Will you now follow up on your topic, or are you considering moving to another area?

The potential of the compounds we are working on is immense and we have barely scratched the surface. I personally will continue to work on this topic for as long as I have the access to the resources. Although this does not close me off from discovering other research avenues. If something catches my interest and holds great potential, I will surely work on it.

Mgr. Soňa Galušková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Optimization of Real-Time Quaking-Induced Conversion assay for detection of aggregated alpha-synuclein in patient cerebrospinal fluid and brain tissue.

1. Na vede ma najviac baví rozmanitosť, s ktorou sa stretávam. Každý deň v labáku je niečím iný ako tie predošlé. Taktiež je pre mňa osobne dôležité, že stále získavam nové poznatky a vedomosti.

2. Pochopila som ako je obzvlášť náročné dokázať vysvetliť vašu prácu ľudom, ktorí sa venujú inému odboru tak, aby to pochopili a aj si z toho niečo odniesli.

3. Sledujem niekoľko vedcov, ktorí sa venujú podobnému výskumu ako ja. Táto časť vedeckej práce je pre mňa veľmi dôležitá, keďže veda je dynamická a neustále sa mení.

4. Popravde, neberiem moju prácu ako náročnú. Samozrejme, v každom experimente alebo výskume sa nájdu nejaké prekážky alebo náročnejšie veci, ktoré treba prekonať. Ale beriem to ako neoddeliteľnú súčasť výskumu, ktorá nás núti posúvať sa ďalej. Moja práca sa zameriava na diagnostiku neurodegeneratívnych ochorení, takže už len samotný fakt, že by sa diagnostika mohla posunúť na vyššiu úroveň a tým potenciálne zlepšiť život pacientov, je pre mňa viac než dostačujúce, aby som pokračovala.

5. Áno, budem pokračovať v téme, prípadne sa ju budeme u nás v labáku snažiť rozšíriť.

Bc. Jana Vepřková, PřF UK

1. místo v kategorii pregraduální poster za práci: Vliv TGF beta 1 na produkci proteinů extracelulární matrix mezenchymálními buňkami v mikroprostředí glioblastomu

1. Baví mě dozvídání se nových informací. Jejich propojování, hledání jejich smyslu v kontextu dané oblasti. Baví mě pestrost oboru, experimentů a také zajímavé možnosti v zahraničí.

2. Odnesla jsem si to, že je zbytečné se stresovat, když má člověk práci připravenu, že chyby dělají lidi stále a nikdo je veřejně neodsuzuje. Na SVK jsem cítila přívětivou atmosféru, takže mě nervozita postupně opouštěla.

3. Na Instagramu sleduji pár Ph.D. studentek ze zahraničí, jako například @chloe.the.scientist, @thescholardiaries a @_bethology. Sleduji je hlavně kvůli motivaci a tipům k efektivnějšímu studiu a práci ve vědě.

4. Vloni byla práce náročná kvůli covidovým opatřením, zejména nutné nepřítomnosti v laboratoři, což mi práci prodlužovalo. Také je náročné odhadnout, jak se dané primární buněčné kultury budou chovat, růst a jakou péči budou potřebovat. Občas je náročné se zorientovat v literatuře a přestat vyhledávat další články, kde by mi mohli vyvrátit, co si myslím. Vždy se ráda vracím k experimentům, protože věřím, že moje práce někdy někomu dalšímu pomůže, a mám představu, že vytvářím ten kousek, který ve skládačce informací bude dávat smysl.

5. I když by byla možnost práci dál rozvíjet, rozhodla jsem se zkusit se přestěhovat z Prahy. V tuto chvíli musím udělat posun jinam, ale u výzkumu rakoviny chci zůstat i nadále.







Jednička ve vědě

Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví

Purkyňův ústav opět ožil vědeckým ruchem. Mladí badatelé v biomedicíně měli na letošní Studentské vědecké konferenci po dvou letech možnost prezentovat svoje práce opět „naživo“ a před přítomným publikem. Znovu si mohli vyzkoušet, jaké to je, předstoupit před kolegy, své školitele a další učitele a co nejlépe popsat své postupy a výsledky. Vědecké snahy a výkony pečlivě hodnotily komise složené z učitelů a vědců 1. LF UK.

97577

A my jsme vítězům položili následující otázky:

1. Co vás na vědě baví?

2. Prezentovat svou práci před kolegy a učiteli je poměrně náročné, co jste si z letošní SVK s ohledem na prezentaci vědy odnesl/a?

3. Sledujete nějakou vědeckou osobnost a její práci?

4. V čem byla vaše práce náročná? A co vás vždy znovu přiměje v ní pokračovat?

5. Budete nyní na své téma navazovat, nebo zvažujete posun do jiné oblasti?


Mgr. Michaela Přibíková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: CMTM4 is a subunit of the IL-17 receptor

mediating autoimmune pathology

1. Na vědě se mi nejvíce líbí, že máme možnost jako první objevit něco úplně nového. Je skvělý pocit, když objasníme některé náročné otázky. Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví, takže je to nekončící koloběh bádání a objevování. Člověk se ve vědě rozhodně nikdy nenudí.

2. Rozhodně je to pro mě další skvělá zkušenost s prezentováním před větším publikem. Příležitost prezentovat a následně diskutovat naše data s kolegy a lektory je vždy velmi cenná. Zároveň je skvělé dostávat zajímavé dotazy k tématu a vidět zájem ze strany posluchačů, pohybujících se ve vědecké sféře. 3. Celkově se snažím sledovat nová zajímává témata ve vědě, ať už mému oboru blízká, nebo mimo obor. Zároveň jsem měla to štěstí, že se již od bakalářského studia pohybuji mezi významnými českými vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Biocevu, takže mám možnost sledovat jejich práci zblízka.

4. Nejnáročnější jsou vždy začátky na novém projektu. Člověk se musí zorientovat v tématu, nastudovat literaturu, naplánovat si experimenty. Tyto aktivity jsou velice náročné a mají vliv na následující fáze výzkumu. Je tedy důležité je nepodcenit a věnovat jim odpovídající čas. Samozřejmě velmi náročné jsou chvíle, kdy experimenty po několika úspěšných opakováních přestanou fungovat. Nicméně, když do sebe začnou jednotlivé dílky zapadat a podaří se nám potvrdit naše hypotézy, je to opravdu skvělá motivace pro další výzkum. S každým dalším projektem tak roste chuť pokračovat dále a využívat nové zkušenosti.

5. Téma, které jsem prezentovala na SVK, už je téměř uzavřené a bude velmi brzy publikované. Nicméně i v dalším projektu, kterému se nyní věnuji, se snažíme objasnit mechanismy, jakým způsobem komunikace mezi imunitními buňkami reguluje imunitní odpovědi proti patogenům a toleranci k vlastním tkáním. V této oblasti jsou prakticky neomezené cesty, kterými se lze vydat k dalším novým objevům.

Panshul Mehta, 1. LF UK

1. místo v kategorii pregraduální přednáška za práci: In vitro effects of naturally occurring polyphenolic CO releasing molecules

1. What do you enjoy about science?

I enjoy the inquisitive nature of science. Like the question about “how the apple fell from the tree?” led to the discovery of the laws of gravity. The cornerstone to the advancement of human race is science. We went from stone age to civilization because someone at some point in time asked the question “how can this be done better?”

2. Presenting your work to colleagues and teachers is quite challenging, what did you get from this year's SVK with regard to the presentation of science?

Yes, it was quite challenging. However, challenging yourself is also one of the best ways to improve. Often, over years of working on something, you lose track of the progress you have made. In preparation for the presentation I had to summarize and understand the results, which gave me clarity but also questions to solve in the future. In addition, I was able to sharpen an important life skill: communication, since being able to communicate your ideas effectively, is very important. Another benefit was to see the hard work my peers have put in, it gave me a sense of community and motivation to keep working hard on mine.

3. Do you follow any scientific personality and its work?

Our mentor and supervisor doc. MUDr. Lucie Muchová, Ph.D. She has been our anchor and keeps us updated on all relevant scientific progress. What we are doing is a continuation of her work. In addition, I read relevant PubMed articles whenever it catches my eye.

4. How difficult was your work? And what always makes you keep going?

The work we do is no doubt difficult especially when you have to balance it with other aspects of being a student. A lot of the times we have been in the lab until late evenings, finishing up long experiments that requires constant oversight. I believe the idea that “what we are doing can have an impact” and a team- -work mentality keeps us going. We all have our up and downs, but we cover for each other, so the boat keeps afloat. Our mentor has instilled this work ethic in us by being supportive and always being there for us.

5. Will you now follow up on your topic, or are you considering moving to another area?

The potential of the compounds we are working on is immense and we have barely scratched the surface. I personally will continue to work on this topic for as long as I have the access to the resources. Although this does not close me off from discovering other research avenues. If something catches my interest and holds great potential, I will surely work on it.

Mgr. Soňa Galušková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Optimization of Real-Time Quaking-Induced Conversion assay for detection of aggregated alpha-synuclein in patient cerebrospinal fluid and brain tissue.

1. Na vede ma najviac baví rozmanitosť, s ktorou sa stretávam. Každý deň v labáku je niečím iný ako tie predošlé. Taktiež je pre mňa osobne dôležité, že stále získavam nové poznatky a vedomosti.

2. Pochopila som ako je obzvlášť náročné dokázať vysvetliť vašu prácu ľudom, ktorí sa venujú inému odboru tak, aby to pochopili a aj si z toho niečo odniesli.

3. Sledujem niekoľko vedcov, ktorí sa venujú podobnému výskumu ako ja. Táto časť vedeckej práce je pre mňa veľmi dôležitá, keďže veda je dynamická a neustále sa mení.

4. Popravde, neberiem moju prácu ako náročnú. Samozrejme, v každom experimente alebo výskume sa nájdu nejaké prekážky alebo náročnejšie veci, ktoré treba prekonať. Ale beriem to ako neoddeliteľnú súčasť výskumu, ktorá nás núti posúvať sa ďalej. Moja práca sa zameriava na diagnostiku neurodegeneratívnych ochorení, takže už len samotný fakt, že by sa diagnostika mohla posunúť na vyššiu úroveň a tým potenciálne zlepšiť život pacientov, je pre mňa viac než dostačujúce, aby som pokračovala.

5. Áno, budem pokračovať v téme, prípadne sa ju budeme u nás v labáku snažiť rozšíriť.

Bc. Jana Vepřková, PřF UK

1. místo v kategorii pregraduální poster za práci: Vliv TGF beta 1 na produkci proteinů extracelulární matrix mezenchymálními buňkami v mikroprostředí glioblastomu

1. Baví mě dozvídání se nových informací. Jejich propojování, hledání jejich smyslu v kontextu dané oblasti. Baví mě pestrost oboru, experimentů a také zajímavé možnosti v zahraničí.

2. Odnesla jsem si to, že je zbytečné se stresovat, když má člověk práci připravenu, že chyby dělají lidi stále a nikdo je veřejně neodsuzuje. Na SVK jsem cítila přívětivou atmosféru, takže mě nervozita postupně opouštěla.

3. Na Instagramu sleduji pár Ph.D. studentek ze zahraničí, jako například @chloe.the.scientist, @thescholardiaries a @_bethology. Sleduji je hlavně kvůli motivaci a tipům k efektivnějšímu studiu a práci ve vědě.

4. Vloni byla práce náročná kvůli covidovým opatřením, zejména nutné nepřítomnosti v laboratoři, což mi práci prodlužovalo. Také je náročné odhadnout, jak se dané primární buněčné kultury budou chovat, růst a jakou péči budou potřebovat. Občas je náročné se zorientovat v literatuře a přestat vyhledávat další články, kde by mi mohli vyvrátit, co si myslím. Vždy se ráda vracím k experimentům, protože věřím, že moje práce někdy někomu dalšímu pomůže, a mám představu, že vytvářím ten kousek, který ve skládačce informací bude dávat smysl.

5. I když by byla možnost práci dál rozvíjet, rozhodla jsem se zkusit se přestěhovat z Prahy. V tuto chvíli musím udělat posun jinam, ale u výzkumu rakoviny chci zůstat i nadále.







Erasmus a stáže

Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví

Purkyňův ústav opět ožil vědeckým ruchem. Mladí badatelé v biomedicíně měli na letošní Studentské vědecké konferenci po dvou letech možnost prezentovat svoje práce opět „naživo“ a před přítomným publikem. Znovu si mohli vyzkoušet, jaké to je, předstoupit před kolegy, své školitele a další učitele a co nejlépe popsat své postupy a výsledky. Vědecké snahy a výkony pečlivě hodnotily komise složené z učitelů a vědců 1. LF UK.

97577

A my jsme vítězům položili následující otázky:

1. Co vás na vědě baví?

2. Prezentovat svou práci před kolegy a učiteli je poměrně náročné, co jste si z letošní SVK s ohledem na prezentaci vědy odnesl/a?

3. Sledujete nějakou vědeckou osobnost a její práci?

4. V čem byla vaše práce náročná? A co vás vždy znovu přiměje v ní pokračovat?

5. Budete nyní na své téma navazovat, nebo zvažujete posun do jiné oblasti?


Mgr. Michaela Přibíková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální přednáška za práci: CMTM4 is a subunit of the IL-17 receptor

mediating autoimmune pathology

1. Na vědě se mi nejvíce líbí, že máme možnost jako první objevit něco úplně nového. Je skvělý pocit, když objasníme některé náročné otázky. Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví, takže je to nekončící koloběh bádání a objevování. Člověk se ve vědě rozhodně nikdy nenudí.

2. Rozhodně je to pro mě další skvělá zkušenost s prezentováním před větším publikem. Příležitost prezentovat a následně diskutovat naše data s kolegy a lektory je vždy velmi cenná. Zároveň je skvělé dostávat zajímavé dotazy k tématu a vidět zájem ze strany posluchačů, pohybujících se ve vědecké sféře. 3. Celkově se snažím sledovat nová zajímává témata ve vědě, ať už mému oboru blízká, nebo mimo obor. Zároveň jsem měla to štěstí, že se již od bakalářského studia pohybuji mezi významnými českými vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Biocevu, takže mám možnost sledovat jejich práci zblízka.

4. Nejnáročnější jsou vždy začátky na novém projektu. Člověk se musí zorientovat v tématu, nastudovat literaturu, naplánovat si experimenty. Tyto aktivity jsou velice náročné a mají vliv na následující fáze výzkumu. Je tedy důležité je nepodcenit a věnovat jim odpovídající čas. Samozřejmě velmi náročné jsou chvíle, kdy experimenty po několika úspěšných opakováních přestanou fungovat. Nicméně, když do sebe začnou jednotlivé dílky zapadat a podaří se nám potvrdit naše hypotézy, je to opravdu skvělá motivace pro další výzkum. S každým dalším projektem tak roste chuť pokračovat dále a využívat nové zkušenosti.

5. Téma, které jsem prezentovala na SVK, už je téměř uzavřené a bude velmi brzy publikované. Nicméně i v dalším projektu, kterému se nyní věnuji, se snažíme objasnit mechanismy, jakým způsobem komunikace mezi imunitními buňkami reguluje imunitní odpovědi proti patogenům a toleranci k vlastním tkáním. V této oblasti jsou prakticky neomezené cesty, kterými se lze vydat k dalším novým objevům.

Panshul Mehta, 1. LF UK

1. místo v kategorii pregraduální přednáška za práci: In vitro effects of naturally occurring polyphenolic CO releasing molecules

1. What do you enjoy about science?

I enjoy the inquisitive nature of science. Like the question about “how the apple fell from the tree?” led to the discovery of the laws of gravity. The cornerstone to the advancement of human race is science. We went from stone age to civilization because someone at some point in time asked the question “how can this be done better?”

2. Presenting your work to colleagues and teachers is quite challenging, what did you get from this year's SVK with regard to the presentation of science?

Yes, it was quite challenging. However, challenging yourself is also one of the best ways to improve. Often, over years of working on something, you lose track of the progress you have made. In preparation for the presentation I had to summarize and understand the results, which gave me clarity but also questions to solve in the future. In addition, I was able to sharpen an important life skill: communication, since being able to communicate your ideas effectively, is very important. Another benefit was to see the hard work my peers have put in, it gave me a sense of community and motivation to keep working hard on mine.

3. Do you follow any scientific personality and its work?

Our mentor and supervisor doc. MUDr. Lucie Muchová, Ph.D. She has been our anchor and keeps us updated on all relevant scientific progress. What we are doing is a continuation of her work. In addition, I read relevant PubMed articles whenever it catches my eye.

4. How difficult was your work? And what always makes you keep going?

The work we do is no doubt difficult especially when you have to balance it with other aspects of being a student. A lot of the times we have been in the lab until late evenings, finishing up long experiments that requires constant oversight. I believe the idea that “what we are doing can have an impact” and a team- -work mentality keeps us going. We all have our up and downs, but we cover for each other, so the boat keeps afloat. Our mentor has instilled this work ethic in us by being supportive and always being there for us.

5. Will you now follow up on your topic, or are you considering moving to another area?

The potential of the compounds we are working on is immense and we have barely scratched the surface. I personally will continue to work on this topic for as long as I have the access to the resources. Although this does not close me off from discovering other research avenues. If something catches my interest and holds great potential, I will surely work on it.

Mgr. Soňa Galušková, 1. LF UK

1. místo v kategorii postgraduální poster za práci: Optimization of Real-Time Quaking-Induced Conversion assay for detection of aggregated alpha-synuclein in patient cerebrospinal fluid and brain tissue.

1. Na vede ma najviac baví rozmanitosť, s ktorou sa stretávam. Každý deň v labáku je niečím iný ako tie predošlé. Taktiež je pre mňa osobne dôležité, že stále získavam nové poznatky a vedomosti.

2. Pochopila som ako je obzvlášť náročné dokázať vysvetliť vašu prácu ľudom, ktorí sa venujú inému odboru tak, aby to pochopili a aj si z toho niečo odniesli.

3. Sledujem niekoľko vedcov, ktorí sa venujú podobnému výskumu ako ja. Táto časť vedeckej práce je pre mňa veľmi dôležitá, keďže veda je dynamická a neustále sa mení.

4. Popravde, neberiem moju prácu ako náročnú. Samozrejme, v každom experimente alebo výskume sa nájdu nejaké prekážky alebo náročnejšie veci, ktoré treba prekonať. Ale beriem to ako neoddeliteľnú súčasť výskumu, ktorá nás núti posúvať sa ďalej. Moja práca sa zameriava na diagnostiku neurodegeneratívnych ochorení, takže už len samotný fakt, že by sa diagnostika mohla posunúť na vyššiu úroveň a tým potenciálne zlepšiť život pacientov, je pre mňa viac než dostačujúce, aby som pokračovala.

5. Áno, budem pokračovať v téme, prípadne sa ju budeme u nás v labáku snažiť rozšíriť.

Bc. Jana Vepřková, PřF UK

1. místo v kategorii pregraduální poster za práci: Vliv TGF beta 1 na produkci proteinů extracelulární matrix mezenchymálními buňkami v mikroprostředí glioblastomu

1. Baví mě dozvídání se nových informací. Jejich propojování, hledání jejich smyslu v kontextu dané oblasti. Baví mě pestrost oboru, experimentů a také zajímavé možnosti v zahraničí.

2. Odnesla jsem si to, že je zbytečné se stresovat, když má člověk práci připravenu, že chyby dělají lidi stále a nikdo je veřejně neodsuzuje. Na SVK jsem cítila přívětivou atmosféru, takže mě nervozita postupně opouštěla.

3. Na Instagramu sleduji pár Ph.D. studentek ze zahraničí, jako například @chloe.the.scientist, @thescholardiaries a @_bethology. Sleduji je hlavně kvůli motivaci a tipům k efektivnějšímu studiu a práci ve vědě.

4. Vloni byla práce náročná kvůli covidovým opatřením, zejména nutné nepřítomnosti v laboratoři, což mi práci prodlužovalo. Také je náročné odhadnout, jak se dané primární buněčné kultury budou chovat, růst a jakou péči budou potřebovat. Občas je náročné se zorientovat v literatuře a přestat vyhledávat další články, kde by mi mohli vyvrátit, co si myslím. Vždy se ráda vracím k experimentům, protože věřím, že moje práce někdy někomu dalšímu pomůže, a mám představu, že vytvářím ten kousek, který ve skládačce informací bude dávat smysl.

5. I když by byla možnost práci dál rozvíjet, rozhodla jsem se zkusit se přestěhovat z Prahy. V tuto chvíli musím udělat posun jinam, ale u výzkumu rakoviny chci zůstat i nadále.