1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Aktuální číslo

Přijímačky na Jedničku v novém

Možná se zdá, že studentům prvních ročníků v indexu sotva uschlo imatrikulační razítko, přípravy dalšího přijímacího řízení jsou ale už v plném proudu. Pečlivě se vyhodnocuje, co se v minulých letech osvědčilo, a podle toho se upravují pravidla přijímacího řízení pro roky další. Jaké novinky nás čekají tentokrát?

Lékařské fakulty patří mezi nemnoho škol, na které se hlásí několikrát víc uchazečů, než mohou přijmout. To je dobré – můžeme si vybírat. Jak ale mezi mnoha uchazeči najít ty správné? A kdo vlastně jsou ti, které bychom na fakultě rádi viděli?

81751

Ideálním kandidátem je člověk, ze kterého bude kvalitní absolvent, dobrý lékař. Nemáme však žádný spolehlivý a jednoznačný test, kterým bychom poznali dobrého lékaře. Natož dobrého budoucího lékaře.

V tomto směru tedy musíme slevit. Během šesti let na fakultě prochází každý student padesátkou zkoušek, bezpočtem zápočtů, různých pohovorů a testů. Setkává se s mnoha učiteli, kteří se snaží rozpoznat, zda je pro výkon svého budoucího povolání dobře připravený. Velké množství zkoušejících s mnoha zkušenostmi už dává solidní jistotu, že mezi absolventy, kteří prošli studiem bez zádrhelů, je i hledaný ideální student.

Chceme tedy, aby přijímačky vybraly uchazeče, kteří mají největší šanci dojít až k promoci. To dává smysl – každé předčasné ukončení studia je vlastně nehodou. Neúspěšného studenta to stálo spoustu času, fakultu nemalé prostředky na výuku v prvních semestrech a vniveč přijde úsilí mnoha učitelů.

Zatímco změřit, jak je který lékař dobrý, objektivně nedokážeme, úspěšnost studia můžeme statisticky hodnotit. Jelikož čas od přijetí do absolvování je hodně dlouhý a výsledky analýz bychom měli až s velkým zpožděním, pracuje se i se studijní úspěšností v prvních letech studia. Zkušenost ostatně říká, že ti, kdo bez problémů projdou prvními roky studia, většinou bez problémů dojdou až k diplomu.

Jak se dostat na fakultu?

Člověk je tvor složitý. Poznat během několika hodin, kdo je pro studium nejlepší, je svízelné. Přesto se snažíme – a naštěstí se to daří.

Přijímačky na Jedničku jsou tradičně postaveny tak, aby všechny jejich součásti byly doložitelné. Každý krok je zabezpečen, aby nemohlo dojít k úniku informací a aby byl vyloučen jakýkoli pokus o ovlivnění výsledků. Výsledky u nás nezávisí na subjektivním hodnocení uchazečů. Ale přestože jsou tyto zásady velmi striktní, zůstává prostor, abychom rozpoznali nejen uchazeče, kteří podají vysoký okamžitý výkon v testech, ale i studenty, kteří již při předchozím studiu dlouhodobě dosahovali nadprůměrných výsledků.

Přijetí „bez přijímaček“

Málokoho překvapí, že studenti, kteří byli výborní na střední škole, jsou později úspěšní i na vysoké. Jednička proto přijímá do oboru Všeobecného lékařství i na základě samotného středoškolského prospěchu – studenti, kteří měli na střední průměr do 1,2, mohou požádat o upuštění od přijímací zkoušky. Kromě celkového průměru se zvlášť hodnotí i známky z fyziky, chemie a biologie. Aby uchazeč mohl o upuštění požádat, musí mít každý z těchto tří předmětů aspoň v jednom z posledních dvou let studia a musí z něj mít jedničku nebo dvojku. Děkan vyhoví 450 nejlepším (podle studijního průměru).

Často se diskutuje o tom, zda má středoškolský prospěch v přijímacím řízení co dělat – vždyť střední školy se svou kvalitou mohou lišit. Čísla ale mluví jasně. Např. v roce 2016 z uchazečů o studium všeobecného lékařství v českém jazyce přijatých díky prospěchu nastoupilo 147. Podíl těch, kteří během dvou let studium neúspěšně ukončili, je stejný jako mezi studenty přijatými na základě testů. Studenti přijatí bez přijímaček ale mnohem častěji dosahovali nadprůměrných výsledků, méně jich opakovalo nebo rozkládalo ročník a více jich složilo zkoušky hned napoprvé. V průměru se zkrátka dařilo lépe těm, kteří nastoupili bez přijímaček než těm, kteří museli projít testy.

Dlužno říci, že různorodost středních škol, ze kterých lze nastoupit na základě prospěchu, omezují další pravidla. O upuštění od přijímací zkoušky mohou požádat jen čerství maturanti. Jak už bylo uvedeno výše, musí mít v posledních dvou letech aspoň rok fyziky, chemie a biologie, a také se musí poslední čtyři roky učit český jazyk a literaturu.

Bonifikace za matematiku a olympiády

Nadaní studenti z českých gymnázií, kteří mají na střední škole nadprůměrné výsledky, se mohou na Jedničku dostat snáze, i když na upuštění od přijímaček nedosáhnou. Pokud měli v posledních čtyřech letech jedničky nebo dvojky z matematiky, připočte se jim k výsledkům přijímaček 30 bodů. Stejnou bonifikaci dostanou, pokud na jedničku nebo dvojku složili nepovinnou státní maturitu Matematika+. Zdá se totiž, že středoškolská matematika hodně vypovídá o způsobu myšlení a schopnosti studovat. Studenti, kteří za tento předmět získali bonifikaci v roce 2016, měli 2,5násobně větší šanci úspěšně dojít do třetího ročníku než ti, kteří bonifikováni nebyli. Na základě podrobných analýz se tedy pro aktuální přijímací řízení bonifikace zvyšuje na zmíněných 30 bodů (dosud se přičítalo jen 10 bodů). Pro představu, v roce 2016 nastoupilo 58 studentů, kteří měli za matematiku body navíc.

Nově může dalších 30 bodů získat ten, kdo se umístil na 1. až 3. místě v krajském kole matematické, fyzikální, chemické nebo biologické olympiády.

Přijímací testy budou kratší

Největší část přijatých prochází testy z chemie, fyziky a biologie. Fakulta soustavně pracuje na tom, aby tyto testy byly kvalitní a aby měly co největší vypovídací hodnotu. Už dávno není pravdou, že pro přijetí se stačí zpaměti naučit modelové otázky. Používají se nové úlohy, na kterých pracuje tým autorů a recenzentů. Testy se pečlivě vyhodnocují. U každé úlohy se zkoumá, jak fungovala a zdá má smysl stejnou nebo podobnou úlohu používat i v dalších letech. Díky této mravenčí práci můžeme nově přistoupit ke změně, která jistě potěší uchazeče i zkušební komise – počet otázek v každém testu se sníží ze 100 na 70. Testy díky tomu budou kratší a lidštější!

Martin Vejražka, člen kolegia děkana

BOX

Proč se nebát anatomie

Jako anatomové máme ne zcela zaslouženou pověst katů na konci prvního ročníku. Skutečně, podíváme-li se v SIS na seznam studentů, kteří měli zapsaný předmět Anatomie 2 (pro všeobecné lékařství), vidíme, že ho splnilo úspěšným složením zkoušky necelých 70 %, tedy podobně jako v minulých letech. Podíváme-li se ale na to, proč studenti neprospěli, zjistíme, že tvrdost anatomů rozhodně není tím hlavním důvodem. Ze 120 studentů, kteří zkoušku nesložili, se jich o to plných 70 ani jednou nepokusilo! Opravdovou vůli projít, projevující se neprospěchem s úplným vyčerpáním termínů (a těch bylo tradičně více než dost včetně úplně posledních možných dnů v září), prokázalo pouhých 20 studentů. Pokud bychom počítali procento úspěšnosti pouze ze studentů, kteří se o to pokusili alespoň jednou, dostaneme se k mnohem veselejším 85 %. Nelze z toho vyvodit jiný závěr, než že u zkoušky z anatomie opravdu nelze uspět, pokud na ni člověk ani nepřijde.

Pro zajímavost, výsledky z histologie jsou téměř identické, zkoušku úspěšně složilo 261 studentů, tj. 68 % z celkového počtu zapsaných, 59 se o to nepokusilo ani jednou (většinou, pravda, proto, že jim chyběl zápočet).

V oboru Zubní lékařství jsou výsledky dlouhodobě o něco lepší, celková úspěšnost u anatomie se pohybuje mezi 75–93 %. Výsledky u anglické paralelky jsou rozebrány níže.

Závěrem lze konstatovat, kdo se připraví a přijde, uspěje.

Why not to be scared of Anatomy

The anatomists have earned the reputation to be the final station for many first-year students. Indeed, when we look at the raw data in SIS, we see that the success rate is only 75% (similar to situation in the previous years). However, is it really due to the excessive demands at the final exam? Detailed analysis of those who did NOT pass paints a slightly different picture. If we consider the pass rates only for those students who attempted the exam at least once, we get a considerably more optimistic figure of 84%, very similar to that of the Czech class (see above the text in Czech). Of the 39 English group students who did not pass Anatomy in 2017/18, only 9, i.e., less than one quarter really used up all their three attempts (and there were more than enough slots, even on the very last days of the extended exam session). Thus, the conclusion is plain and simple – one cannot pass the exam if one does not even show up for it!

For histology, the numbers are remarkably similar: the overall pass rate was 77%, similar to numbers in the past, and 15 students did not try even once (granted, 8 of those because they did not even obtain the necessary credit).

Since the Dentistry class is considerably smaller, the statistics show much higher fluctuations from year to year (range for Anatomy in the past 3 years from 56 to 70%).

David Sedmera, proděkan pro zahraniční studenty

Rozhovory

Přijímačky na Jedničku v novém

Možná se zdá, že studentům prvních ročníků v indexu sotva uschlo imatrikulační razítko, přípravy dalšího přijímacího řízení jsou ale už v plném proudu. Pečlivě se vyhodnocuje, co se v minulých letech osvědčilo, a podle toho se upravují pravidla přijímacího řízení pro roky další. Jaké novinky nás čekají tentokrát?

Lékařské fakulty patří mezi nemnoho škol, na které se hlásí několikrát víc uchazečů, než mohou přijmout. To je dobré – můžeme si vybírat. Jak ale mezi mnoha uchazeči najít ty správné? A kdo vlastně jsou ti, které bychom na fakultě rádi viděli?

81751

Ideálním kandidátem je člověk, ze kterého bude kvalitní absolvent, dobrý lékař. Nemáme však žádný spolehlivý a jednoznačný test, kterým bychom poznali dobrého lékaře. Natož dobrého budoucího lékaře.

V tomto směru tedy musíme slevit. Během šesti let na fakultě prochází každý student padesátkou zkoušek, bezpočtem zápočtů, různých pohovorů a testů. Setkává se s mnoha učiteli, kteří se snaží rozpoznat, zda je pro výkon svého budoucího povolání dobře připravený. Velké množství zkoušejících s mnoha zkušenostmi už dává solidní jistotu, že mezi absolventy, kteří prošli studiem bez zádrhelů, je i hledaný ideální student.

Chceme tedy, aby přijímačky vybraly uchazeče, kteří mají největší šanci dojít až k promoci. To dává smysl – každé předčasné ukončení studia je vlastně nehodou. Neúspěšného studenta to stálo spoustu času, fakultu nemalé prostředky na výuku v prvních semestrech a vniveč přijde úsilí mnoha učitelů.

Zatímco změřit, jak je který lékař dobrý, objektivně nedokážeme, úspěšnost studia můžeme statisticky hodnotit. Jelikož čas od přijetí do absolvování je hodně dlouhý a výsledky analýz bychom měli až s velkým zpožděním, pracuje se i se studijní úspěšností v prvních letech studia. Zkušenost ostatně říká, že ti, kdo bez problémů projdou prvními roky studia, většinou bez problémů dojdou až k diplomu.

Jak se dostat na fakultu?

Člověk je tvor složitý. Poznat během několika hodin, kdo je pro studium nejlepší, je svízelné. Přesto se snažíme – a naštěstí se to daří.

Přijímačky na Jedničku jsou tradičně postaveny tak, aby všechny jejich součásti byly doložitelné. Každý krok je zabezpečen, aby nemohlo dojít k úniku informací a aby byl vyloučen jakýkoli pokus o ovlivnění výsledků. Výsledky u nás nezávisí na subjektivním hodnocení uchazečů. Ale přestože jsou tyto zásady velmi striktní, zůstává prostor, abychom rozpoznali nejen uchazeče, kteří podají vysoký okamžitý výkon v testech, ale i studenty, kteří již při předchozím studiu dlouhodobě dosahovali nadprůměrných výsledků.

Přijetí „bez přijímaček“

Málokoho překvapí, že studenti, kteří byli výborní na střední škole, jsou později úspěšní i na vysoké. Jednička proto přijímá do oboru Všeobecného lékařství i na základě samotného středoškolského prospěchu – studenti, kteří měli na střední průměr do 1,2, mohou požádat o upuštění od přijímací zkoušky. Kromě celkového průměru se zvlášť hodnotí i známky z fyziky, chemie a biologie. Aby uchazeč mohl o upuštění požádat, musí mít každý z těchto tří předmětů aspoň v jednom z posledních dvou let studia a musí z něj mít jedničku nebo dvojku. Děkan vyhoví 450 nejlepším (podle studijního průměru).

Často se diskutuje o tom, zda má středoškolský prospěch v přijímacím řízení co dělat – vždyť střední školy se svou kvalitou mohou lišit. Čísla ale mluví jasně. Např. v roce 2016 z uchazečů o studium všeobecného lékařství v českém jazyce přijatých díky prospěchu nastoupilo 147. Podíl těch, kteří během dvou let studium neúspěšně ukončili, je stejný jako mezi studenty přijatými na základě testů. Studenti přijatí bez přijímaček ale mnohem častěji dosahovali nadprůměrných výsledků, méně jich opakovalo nebo rozkládalo ročník a více jich složilo zkoušky hned napoprvé. V průměru se zkrátka dařilo lépe těm, kteří nastoupili bez přijímaček než těm, kteří museli projít testy.

Dlužno říci, že různorodost středních škol, ze kterých lze nastoupit na základě prospěchu, omezují další pravidla. O upuštění od přijímací zkoušky mohou požádat jen čerství maturanti. Jak už bylo uvedeno výše, musí mít v posledních dvou letech aspoň rok fyziky, chemie a biologie, a také se musí poslední čtyři roky učit český jazyk a literaturu.

Bonifikace za matematiku a olympiády

Nadaní studenti z českých gymnázií, kteří mají na střední škole nadprůměrné výsledky, se mohou na Jedničku dostat snáze, i když na upuštění od přijímaček nedosáhnou. Pokud měli v posledních čtyřech letech jedničky nebo dvojky z matematiky, připočte se jim k výsledkům přijímaček 30 bodů. Stejnou bonifikaci dostanou, pokud na jedničku nebo dvojku složili nepovinnou státní maturitu Matematika+. Zdá se totiž, že středoškolská matematika hodně vypovídá o způsobu myšlení a schopnosti studovat. Studenti, kteří za tento předmět získali bonifikaci v roce 2016, měli 2,5násobně větší šanci úspěšně dojít do třetího ročníku než ti, kteří bonifikováni nebyli. Na základě podrobných analýz se tedy pro aktuální přijímací řízení bonifikace zvyšuje na zmíněných 30 bodů (dosud se přičítalo jen 10 bodů). Pro představu, v roce 2016 nastoupilo 58 studentů, kteří měli za matematiku body navíc.

Nově může dalších 30 bodů získat ten, kdo se umístil na 1. až 3. místě v krajském kole matematické, fyzikální, chemické nebo biologické olympiády.

Přijímací testy budou kratší

Největší část přijatých prochází testy z chemie, fyziky a biologie. Fakulta soustavně pracuje na tom, aby tyto testy byly kvalitní a aby měly co největší vypovídací hodnotu. Už dávno není pravdou, že pro přijetí se stačí zpaměti naučit modelové otázky. Používají se nové úlohy, na kterých pracuje tým autorů a recenzentů. Testy se pečlivě vyhodnocují. U každé úlohy se zkoumá, jak fungovala a zdá má smysl stejnou nebo podobnou úlohu používat i v dalších letech. Díky této mravenčí práci můžeme nově přistoupit ke změně, která jistě potěší uchazeče i zkušební komise – počet otázek v každém testu se sníží ze 100 na 70. Testy díky tomu budou kratší a lidštější!

Martin Vejražka, člen kolegia děkana

BOX

Proč se nebát anatomie

Jako anatomové máme ne zcela zaslouženou pověst katů na konci prvního ročníku. Skutečně, podíváme-li se v SIS na seznam studentů, kteří měli zapsaný předmět Anatomie 2 (pro všeobecné lékařství), vidíme, že ho splnilo úspěšným složením zkoušky necelých 70 %, tedy podobně jako v minulých letech. Podíváme-li se ale na to, proč studenti neprospěli, zjistíme, že tvrdost anatomů rozhodně není tím hlavním důvodem. Ze 120 studentů, kteří zkoušku nesložili, se jich o to plných 70 ani jednou nepokusilo! Opravdovou vůli projít, projevující se neprospěchem s úplným vyčerpáním termínů (a těch bylo tradičně více než dost včetně úplně posledních možných dnů v září), prokázalo pouhých 20 studentů. Pokud bychom počítali procento úspěšnosti pouze ze studentů, kteří se o to pokusili alespoň jednou, dostaneme se k mnohem veselejším 85 %. Nelze z toho vyvodit jiný závěr, než že u zkoušky z anatomie opravdu nelze uspět, pokud na ni člověk ani nepřijde.

Pro zajímavost, výsledky z histologie jsou téměř identické, zkoušku úspěšně složilo 261 studentů, tj. 68 % z celkového počtu zapsaných, 59 se o to nepokusilo ani jednou (většinou, pravda, proto, že jim chyběl zápočet).

V oboru Zubní lékařství jsou výsledky dlouhodobě o něco lepší, celková úspěšnost u anatomie se pohybuje mezi 75–93 %. Výsledky u anglické paralelky jsou rozebrány níže.

Závěrem lze konstatovat, kdo se připraví a přijde, uspěje.

Why not to be scared of Anatomy

The anatomists have earned the reputation to be the final station for many first-year students. Indeed, when we look at the raw data in SIS, we see that the success rate is only 75% (similar to situation in the previous years). However, is it really due to the excessive demands at the final exam? Detailed analysis of those who did NOT pass paints a slightly different picture. If we consider the pass rates only for those students who attempted the exam at least once, we get a considerably more optimistic figure of 84%, very similar to that of the Czech class (see above the text in Czech). Of the 39 English group students who did not pass Anatomy in 2017/18, only 9, i.e., less than one quarter really used up all their three attempts (and there were more than enough slots, even on the very last days of the extended exam session). Thus, the conclusion is plain and simple – one cannot pass the exam if one does not even show up for it!

For histology, the numbers are remarkably similar: the overall pass rate was 77%, similar to numbers in the past, and 15 students did not try even once (granted, 8 of those because they did not even obtain the necessary credit).

Since the Dentistry class is considerably smaller, the statistics show much higher fluctuations from year to year (range for Anatomy in the past 3 years from 56 to 70%).

David Sedmera, proděkan pro zahraniční studenty

Téma

Přijímačky na Jedničku v novém

Možná se zdá, že studentům prvních ročníků v indexu sotva uschlo imatrikulační razítko, přípravy dalšího přijímacího řízení jsou ale už v plném proudu. Pečlivě se vyhodnocuje, co se v minulých letech osvědčilo, a podle toho se upravují pravidla přijímacího řízení pro roky další. Jaké novinky nás čekají tentokrát?

Lékařské fakulty patří mezi nemnoho škol, na které se hlásí několikrát víc uchazečů, než mohou přijmout. To je dobré – můžeme si vybírat. Jak ale mezi mnoha uchazeči najít ty správné? A kdo vlastně jsou ti, které bychom na fakultě rádi viděli?

81751

Ideálním kandidátem je člověk, ze kterého bude kvalitní absolvent, dobrý lékař. Nemáme však žádný spolehlivý a jednoznačný test, kterým bychom poznali dobrého lékaře. Natož dobrého budoucího lékaře.

V tomto směru tedy musíme slevit. Během šesti let na fakultě prochází každý student padesátkou zkoušek, bezpočtem zápočtů, různých pohovorů a testů. Setkává se s mnoha učiteli, kteří se snaží rozpoznat, zda je pro výkon svého budoucího povolání dobře připravený. Velké množství zkoušejících s mnoha zkušenostmi už dává solidní jistotu, že mezi absolventy, kteří prošli studiem bez zádrhelů, je i hledaný ideální student.

Chceme tedy, aby přijímačky vybraly uchazeče, kteří mají největší šanci dojít až k promoci. To dává smysl – každé předčasné ukončení studia je vlastně nehodou. Neúspěšného studenta to stálo spoustu času, fakultu nemalé prostředky na výuku v prvních semestrech a vniveč přijde úsilí mnoha učitelů.

Zatímco změřit, jak je který lékař dobrý, objektivně nedokážeme, úspěšnost studia můžeme statisticky hodnotit. Jelikož čas od přijetí do absolvování je hodně dlouhý a výsledky analýz bychom měli až s velkým zpožděním, pracuje se i se studijní úspěšností v prvních letech studia. Zkušenost ostatně říká, že ti, kdo bez problémů projdou prvními roky studia, většinou bez problémů dojdou až k diplomu.

Jak se dostat na fakultu?

Člověk je tvor složitý. Poznat během několika hodin, kdo je pro studium nejlepší, je svízelné. Přesto se snažíme – a naštěstí se to daří.

Přijímačky na Jedničku jsou tradičně postaveny tak, aby všechny jejich součásti byly doložitelné. Každý krok je zabezpečen, aby nemohlo dojít k úniku informací a aby byl vyloučen jakýkoli pokus o ovlivnění výsledků. Výsledky u nás nezávisí na subjektivním hodnocení uchazečů. Ale přestože jsou tyto zásady velmi striktní, zůstává prostor, abychom rozpoznali nejen uchazeče, kteří podají vysoký okamžitý výkon v testech, ale i studenty, kteří již při předchozím studiu dlouhodobě dosahovali nadprůměrných výsledků.

Přijetí „bez přijímaček“

Málokoho překvapí, že studenti, kteří byli výborní na střední škole, jsou později úspěšní i na vysoké. Jednička proto přijímá do oboru Všeobecného lékařství i na základě samotného středoškolského prospěchu – studenti, kteří měli na střední průměr do 1,2, mohou požádat o upuštění od přijímací zkoušky. Kromě celkového průměru se zvlášť hodnotí i známky z fyziky, chemie a biologie. Aby uchazeč mohl o upuštění požádat, musí mít každý z těchto tří předmětů aspoň v jednom z posledních dvou let studia a musí z něj mít jedničku nebo dvojku. Děkan vyhoví 450 nejlepším (podle studijního průměru).

Často se diskutuje o tom, zda má středoškolský prospěch v přijímacím řízení co dělat – vždyť střední školy se svou kvalitou mohou lišit. Čísla ale mluví jasně. Např. v roce 2016 z uchazečů o studium všeobecného lékařství v českém jazyce přijatých díky prospěchu nastoupilo 147. Podíl těch, kteří během dvou let studium neúspěšně ukončili, je stejný jako mezi studenty přijatými na základě testů. Studenti přijatí bez přijímaček ale mnohem častěji dosahovali nadprůměrných výsledků, méně jich opakovalo nebo rozkládalo ročník a více jich složilo zkoušky hned napoprvé. V průměru se zkrátka dařilo lépe těm, kteří nastoupili bez přijímaček než těm, kteří museli projít testy.

Dlužno říci, že různorodost středních škol, ze kterých lze nastoupit na základě prospěchu, omezují další pravidla. O upuštění od přijímací zkoušky mohou požádat jen čerství maturanti. Jak už bylo uvedeno výše, musí mít v posledních dvou letech aspoň rok fyziky, chemie a biologie, a také se musí poslední čtyři roky učit český jazyk a literaturu.

Bonifikace za matematiku a olympiády

Nadaní studenti z českých gymnázií, kteří mají na střední škole nadprůměrné výsledky, se mohou na Jedničku dostat snáze, i když na upuštění od přijímaček nedosáhnou. Pokud měli v posledních čtyřech letech jedničky nebo dvojky z matematiky, připočte se jim k výsledkům přijímaček 30 bodů. Stejnou bonifikaci dostanou, pokud na jedničku nebo dvojku složili nepovinnou státní maturitu Matematika+. Zdá se totiž, že středoškolská matematika hodně vypovídá o způsobu myšlení a schopnosti studovat. Studenti, kteří za tento předmět získali bonifikaci v roce 2016, měli 2,5násobně větší šanci úspěšně dojít do třetího ročníku než ti, kteří bonifikováni nebyli. Na základě podrobných analýz se tedy pro aktuální přijímací řízení bonifikace zvyšuje na zmíněných 30 bodů (dosud se přičítalo jen 10 bodů). Pro představu, v roce 2016 nastoupilo 58 studentů, kteří měli za matematiku body navíc.

Nově může dalších 30 bodů získat ten, kdo se umístil na 1. až 3. místě v krajském kole matematické, fyzikální, chemické nebo biologické olympiády.

Přijímací testy budou kratší

Největší část přijatých prochází testy z chemie, fyziky a biologie. Fakulta soustavně pracuje na tom, aby tyto testy byly kvalitní a aby měly co největší vypovídací hodnotu. Už dávno není pravdou, že pro přijetí se stačí zpaměti naučit modelové otázky. Používají se nové úlohy, na kterých pracuje tým autorů a recenzentů. Testy se pečlivě vyhodnocují. U každé úlohy se zkoumá, jak fungovala a zdá má smysl stejnou nebo podobnou úlohu používat i v dalších letech. Díky této mravenčí práci můžeme nově přistoupit ke změně, která jistě potěší uchazeče i zkušební komise – počet otázek v každém testu se sníží ze 100 na 70. Testy díky tomu budou kratší a lidštější!

Martin Vejražka, člen kolegia děkana

BOX

Proč se nebát anatomie

Jako anatomové máme ne zcela zaslouženou pověst katů na konci prvního ročníku. Skutečně, podíváme-li se v SIS na seznam studentů, kteří měli zapsaný předmět Anatomie 2 (pro všeobecné lékařství), vidíme, že ho splnilo úspěšným složením zkoušky necelých 70 %, tedy podobně jako v minulých letech. Podíváme-li se ale na to, proč studenti neprospěli, zjistíme, že tvrdost anatomů rozhodně není tím hlavním důvodem. Ze 120 studentů, kteří zkoušku nesložili, se jich o to plných 70 ani jednou nepokusilo! Opravdovou vůli projít, projevující se neprospěchem s úplným vyčerpáním termínů (a těch bylo tradičně více než dost včetně úplně posledních možných dnů v září), prokázalo pouhých 20 studentů. Pokud bychom počítali procento úspěšnosti pouze ze studentů, kteří se o to pokusili alespoň jednou, dostaneme se k mnohem veselejším 85 %. Nelze z toho vyvodit jiný závěr, než že u zkoušky z anatomie opravdu nelze uspět, pokud na ni člověk ani nepřijde.

Pro zajímavost, výsledky z histologie jsou téměř identické, zkoušku úspěšně složilo 261 studentů, tj. 68 % z celkového počtu zapsaných, 59 se o to nepokusilo ani jednou (většinou, pravda, proto, že jim chyběl zápočet).

V oboru Zubní lékařství jsou výsledky dlouhodobě o něco lepší, celková úspěšnost u anatomie se pohybuje mezi 75–93 %. Výsledky u anglické paralelky jsou rozebrány níže.

Závěrem lze konstatovat, kdo se připraví a přijde, uspěje.

Why not to be scared of Anatomy

The anatomists have earned the reputation to be the final station for many first-year students. Indeed, when we look at the raw data in SIS, we see that the success rate is only 75% (similar to situation in the previous years). However, is it really due to the excessive demands at the final exam? Detailed analysis of those who did NOT pass paints a slightly different picture. If we consider the pass rates only for those students who attempted the exam at least once, we get a considerably more optimistic figure of 84%, very similar to that of the Czech class (see above the text in Czech). Of the 39 English group students who did not pass Anatomy in 2017/18, only 9, i.e., less than one quarter really used up all their three attempts (and there were more than enough slots, even on the very last days of the extended exam session). Thus, the conclusion is plain and simple – one cannot pass the exam if one does not even show up for it!

For histology, the numbers are remarkably similar: the overall pass rate was 77%, similar to numbers in the past, and 15 students did not try even once (granted, 8 of those because they did not even obtain the necessary credit).

Since the Dentistry class is considerably smaller, the statistics show much higher fluctuations from year to year (range for Anatomy in the past 3 years from 56 to 70%).

David Sedmera, proděkan pro zahraniční studenty

Co pro mě znamená Jednička

Přijímačky na Jedničku v novém

Možná se zdá, že studentům prvních ročníků v indexu sotva uschlo imatrikulační razítko, přípravy dalšího přijímacího řízení jsou ale už v plném proudu. Pečlivě se vyhodnocuje, co se v minulých letech osvědčilo, a podle toho se upravují pravidla přijímacího řízení pro roky další. Jaké novinky nás čekají tentokrát?

Lékařské fakulty patří mezi nemnoho škol, na které se hlásí několikrát víc uchazečů, než mohou přijmout. To je dobré – můžeme si vybírat. Jak ale mezi mnoha uchazeči najít ty správné? A kdo vlastně jsou ti, které bychom na fakultě rádi viděli?

81751

Ideálním kandidátem je člověk, ze kterého bude kvalitní absolvent, dobrý lékař. Nemáme však žádný spolehlivý a jednoznačný test, kterým bychom poznali dobrého lékaře. Natož dobrého budoucího lékaře.

V tomto směru tedy musíme slevit. Během šesti let na fakultě prochází každý student padesátkou zkoušek, bezpočtem zápočtů, různých pohovorů a testů. Setkává se s mnoha učiteli, kteří se snaží rozpoznat, zda je pro výkon svého budoucího povolání dobře připravený. Velké množství zkoušejících s mnoha zkušenostmi už dává solidní jistotu, že mezi absolventy, kteří prošli studiem bez zádrhelů, je i hledaný ideální student.

Chceme tedy, aby přijímačky vybraly uchazeče, kteří mají největší šanci dojít až k promoci. To dává smysl – každé předčasné ukončení studia je vlastně nehodou. Neúspěšného studenta to stálo spoustu času, fakultu nemalé prostředky na výuku v prvních semestrech a vniveč přijde úsilí mnoha učitelů.

Zatímco změřit, jak je který lékař dobrý, objektivně nedokážeme, úspěšnost studia můžeme statisticky hodnotit. Jelikož čas od přijetí do absolvování je hodně dlouhý a výsledky analýz bychom měli až s velkým zpožděním, pracuje se i se studijní úspěšností v prvních letech studia. Zkušenost ostatně říká, že ti, kdo bez problémů projdou prvními roky studia, většinou bez problémů dojdou až k diplomu.

Jak se dostat na fakultu?

Člověk je tvor složitý. Poznat během několika hodin, kdo je pro studium nejlepší, je svízelné. Přesto se snažíme – a naštěstí se to daří.

Přijímačky na Jedničku jsou tradičně postaveny tak, aby všechny jejich součásti byly doložitelné. Každý krok je zabezpečen, aby nemohlo dojít k úniku informací a aby byl vyloučen jakýkoli pokus o ovlivnění výsledků. Výsledky u nás nezávisí na subjektivním hodnocení uchazečů. Ale přestože jsou tyto zásady velmi striktní, zůstává prostor, abychom rozpoznali nejen uchazeče, kteří podají vysoký okamžitý výkon v testech, ale i studenty, kteří již při předchozím studiu dlouhodobě dosahovali nadprůměrných výsledků.

Přijetí „bez přijímaček“

Málokoho překvapí, že studenti, kteří byli výborní na střední škole, jsou později úspěšní i na vysoké. Jednička proto přijímá do oboru Všeobecného lékařství i na základě samotného středoškolského prospěchu – studenti, kteří měli na střední průměr do 1,2, mohou požádat o upuštění od přijímací zkoušky. Kromě celkového průměru se zvlášť hodnotí i známky z fyziky, chemie a biologie. Aby uchazeč mohl o upuštění požádat, musí mít každý z těchto tří předmětů aspoň v jednom z posledních dvou let studia a musí z něj mít jedničku nebo dvojku. Děkan vyhoví 450 nejlepším (podle studijního průměru).

Často se diskutuje o tom, zda má středoškolský prospěch v přijímacím řízení co dělat – vždyť střední školy se svou kvalitou mohou lišit. Čísla ale mluví jasně. Např. v roce 2016 z uchazečů o studium všeobecného lékařství v českém jazyce přijatých díky prospěchu nastoupilo 147. Podíl těch, kteří během dvou let studium neúspěšně ukončili, je stejný jako mezi studenty přijatými na základě testů. Studenti přijatí bez přijímaček ale mnohem častěji dosahovali nadprůměrných výsledků, méně jich opakovalo nebo rozkládalo ročník a více jich složilo zkoušky hned napoprvé. V průměru se zkrátka dařilo lépe těm, kteří nastoupili bez přijímaček než těm, kteří museli projít testy.

Dlužno říci, že různorodost středních škol, ze kterých lze nastoupit na základě prospěchu, omezují další pravidla. O upuštění od přijímací zkoušky mohou požádat jen čerství maturanti. Jak už bylo uvedeno výše, musí mít v posledních dvou letech aspoň rok fyziky, chemie a biologie, a také se musí poslední čtyři roky učit český jazyk a literaturu.

Bonifikace za matematiku a olympiády

Nadaní studenti z českých gymnázií, kteří mají na střední škole nadprůměrné výsledky, se mohou na Jedničku dostat snáze, i když na upuštění od přijímaček nedosáhnou. Pokud měli v posledních čtyřech letech jedničky nebo dvojky z matematiky, připočte se jim k výsledkům přijímaček 30 bodů. Stejnou bonifikaci dostanou, pokud na jedničku nebo dvojku složili nepovinnou státní maturitu Matematika+. Zdá se totiž, že středoškolská matematika hodně vypovídá o způsobu myšlení a schopnosti studovat. Studenti, kteří za tento předmět získali bonifikaci v roce 2016, měli 2,5násobně větší šanci úspěšně dojít do třetího ročníku než ti, kteří bonifikováni nebyli. Na základě podrobných analýz se tedy pro aktuální přijímací řízení bonifikace zvyšuje na zmíněných 30 bodů (dosud se přičítalo jen 10 bodů). Pro představu, v roce 2016 nastoupilo 58 studentů, kteří měli za matematiku body navíc.

Nově může dalších 30 bodů získat ten, kdo se umístil na 1. až 3. místě v krajském kole matematické, fyzikální, chemické nebo biologické olympiády.

Přijímací testy budou kratší

Největší část přijatých prochází testy z chemie, fyziky a biologie. Fakulta soustavně pracuje na tom, aby tyto testy byly kvalitní a aby měly co největší vypovídací hodnotu. Už dávno není pravdou, že pro přijetí se stačí zpaměti naučit modelové otázky. Používají se nové úlohy, na kterých pracuje tým autorů a recenzentů. Testy se pečlivě vyhodnocují. U každé úlohy se zkoumá, jak fungovala a zdá má smysl stejnou nebo podobnou úlohu používat i v dalších letech. Díky této mravenčí práci můžeme nově přistoupit ke změně, která jistě potěší uchazeče i zkušební komise – počet otázek v každém testu se sníží ze 100 na 70. Testy díky tomu budou kratší a lidštější!

Martin Vejražka, člen kolegia děkana

BOX

Proč se nebát anatomie

Jako anatomové máme ne zcela zaslouženou pověst katů na konci prvního ročníku. Skutečně, podíváme-li se v SIS na seznam studentů, kteří měli zapsaný předmět Anatomie 2 (pro všeobecné lékařství), vidíme, že ho splnilo úspěšným složením zkoušky necelých 70 %, tedy podobně jako v minulých letech. Podíváme-li se ale na to, proč studenti neprospěli, zjistíme, že tvrdost anatomů rozhodně není tím hlavním důvodem. Ze 120 studentů, kteří zkoušku nesložili, se jich o to plných 70 ani jednou nepokusilo! Opravdovou vůli projít, projevující se neprospěchem s úplným vyčerpáním termínů (a těch bylo tradičně více než dost včetně úplně posledních možných dnů v září), prokázalo pouhých 20 studentů. Pokud bychom počítali procento úspěšnosti pouze ze studentů, kteří se o to pokusili alespoň jednou, dostaneme se k mnohem veselejším 85 %. Nelze z toho vyvodit jiný závěr, než že u zkoušky z anatomie opravdu nelze uspět, pokud na ni člověk ani nepřijde.

Pro zajímavost, výsledky z histologie jsou téměř identické, zkoušku úspěšně složilo 261 studentů, tj. 68 % z celkového počtu zapsaných, 59 se o to nepokusilo ani jednou (většinou, pravda, proto, že jim chyběl zápočet).

V oboru Zubní lékařství jsou výsledky dlouhodobě o něco lepší, celková úspěšnost u anatomie se pohybuje mezi 75–93 %. Výsledky u anglické paralelky jsou rozebrány níže.

Závěrem lze konstatovat, kdo se připraví a přijde, uspěje.

Why not to be scared of Anatomy

The anatomists have earned the reputation to be the final station for many first-year students. Indeed, when we look at the raw data in SIS, we see that the success rate is only 75% (similar to situation in the previous years). However, is it really due to the excessive demands at the final exam? Detailed analysis of those who did NOT pass paints a slightly different picture. If we consider the pass rates only for those students who attempted the exam at least once, we get a considerably more optimistic figure of 84%, very similar to that of the Czech class (see above the text in Czech). Of the 39 English group students who did not pass Anatomy in 2017/18, only 9, i.e., less than one quarter really used up all their three attempts (and there were more than enough slots, even on the very last days of the extended exam session). Thus, the conclusion is plain and simple – one cannot pass the exam if one does not even show up for it!

For histology, the numbers are remarkably similar: the overall pass rate was 77%, similar to numbers in the past, and 15 students did not try even once (granted, 8 of those because they did not even obtain the necessary credit).

Since the Dentistry class is considerably smaller, the statistics show much higher fluctuations from year to year (range for Anatomy in the past 3 years from 56 to 70%).

David Sedmera, proděkan pro zahraniční studenty

Vědecké skupiny

Přijímačky na Jedničku v novém

Možná se zdá, že studentům prvních ročníků v indexu sotva uschlo imatrikulační razítko, přípravy dalšího přijímacího řízení jsou ale už v plném proudu. Pečlivě se vyhodnocuje, co se v minulých letech osvědčilo, a podle toho se upravují pravidla přijímacího řízení pro roky další. Jaké novinky nás čekají tentokrát?

Lékařské fakulty patří mezi nemnoho škol, na které se hlásí několikrát víc uchazečů, než mohou přijmout. To je dobré – můžeme si vybírat. Jak ale mezi mnoha uchazeči najít ty správné? A kdo vlastně jsou ti, které bychom na fakultě rádi viděli?

81751

Ideálním kandidátem je člověk, ze kterého bude kvalitní absolvent, dobrý lékař. Nemáme však žádný spolehlivý a jednoznačný test, kterým bychom poznali dobrého lékaře. Natož dobrého budoucího lékaře.

V tomto směru tedy musíme slevit. Během šesti let na fakultě prochází každý student padesátkou zkoušek, bezpočtem zápočtů, různých pohovorů a testů. Setkává se s mnoha učiteli, kteří se snaží rozpoznat, zda je pro výkon svého budoucího povolání dobře připravený. Velké množství zkoušejících s mnoha zkušenostmi už dává solidní jistotu, že mezi absolventy, kteří prošli studiem bez zádrhelů, je i hledaný ideální student.

Chceme tedy, aby přijímačky vybraly uchazeče, kteří mají největší šanci dojít až k promoci. To dává smysl – každé předčasné ukončení studia je vlastně nehodou. Neúspěšného studenta to stálo spoustu času, fakultu nemalé prostředky na výuku v prvních semestrech a vniveč přijde úsilí mnoha učitelů.

Zatímco změřit, jak je který lékař dobrý, objektivně nedokážeme, úspěšnost studia můžeme statisticky hodnotit. Jelikož čas od přijetí do absolvování je hodně dlouhý a výsledky analýz bychom měli až s velkým zpožděním, pracuje se i se studijní úspěšností v prvních letech studia. Zkušenost ostatně říká, že ti, kdo bez problémů projdou prvními roky studia, většinou bez problémů dojdou až k diplomu.

Jak se dostat na fakultu?

Člověk je tvor složitý. Poznat během několika hodin, kdo je pro studium nejlepší, je svízelné. Přesto se snažíme – a naštěstí se to daří.

Přijímačky na Jedničku jsou tradičně postaveny tak, aby všechny jejich součásti byly doložitelné. Každý krok je zabezpečen, aby nemohlo dojít k úniku informací a aby byl vyloučen jakýkoli pokus o ovlivnění výsledků. Výsledky u nás nezávisí na subjektivním hodnocení uchazečů. Ale přestože jsou tyto zásady velmi striktní, zůstává prostor, abychom rozpoznali nejen uchazeče, kteří podají vysoký okamžitý výkon v testech, ale i studenty, kteří již při předchozím studiu dlouhodobě dosahovali nadprůměrných výsledků.

Přijetí „bez přijímaček“

Málokoho překvapí, že studenti, kteří byli výborní na střední škole, jsou později úspěšní i na vysoké. Jednička proto přijímá do oboru Všeobecného lékařství i na základě samotného středoškolského prospěchu – studenti, kteří měli na střední průměr do 1,2, mohou požádat o upuštění od přijímací zkoušky. Kromě celkového průměru se zvlášť hodnotí i známky z fyziky, chemie a biologie. Aby uchazeč mohl o upuštění požádat, musí mít každý z těchto tří předmětů aspoň v jednom z posledních dvou let studia a musí z něj mít jedničku nebo dvojku. Děkan vyhoví 450 nejlepším (podle studijního průměru).

Často se diskutuje o tom, zda má středoškolský prospěch v přijímacím řízení co dělat – vždyť střední školy se svou kvalitou mohou lišit. Čísla ale mluví jasně. Např. v roce 2016 z uchazečů o studium všeobecného lékařství v českém jazyce přijatých díky prospěchu nastoupilo 147. Podíl těch, kteří během dvou let studium neúspěšně ukončili, je stejný jako mezi studenty přijatými na základě testů. Studenti přijatí bez přijímaček ale mnohem častěji dosahovali nadprůměrných výsledků, méně jich opakovalo nebo rozkládalo ročník a více jich složilo zkoušky hned napoprvé. V průměru se zkrátka dařilo lépe těm, kteří nastoupili bez přijímaček než těm, kteří museli projít testy.

Dlužno říci, že různorodost středních škol, ze kterých lze nastoupit na základě prospěchu, omezují další pravidla. O upuštění od přijímací zkoušky mohou požádat jen čerství maturanti. Jak už bylo uvedeno výše, musí mít v posledních dvou letech aspoň rok fyziky, chemie a biologie, a také se musí poslední čtyři roky učit český jazyk a literaturu.

Bonifikace za matematiku a olympiády

Nadaní studenti z českých gymnázií, kteří mají na střední škole nadprůměrné výsledky, se mohou na Jedničku dostat snáze, i když na upuštění od přijímaček nedosáhnou. Pokud měli v posledních čtyřech letech jedničky nebo dvojky z matematiky, připočte se jim k výsledkům přijímaček 30 bodů. Stejnou bonifikaci dostanou, pokud na jedničku nebo dvojku složili nepovinnou státní maturitu Matematika+. Zdá se totiž, že středoškolská matematika hodně vypovídá o způsobu myšlení a schopnosti studovat. Studenti, kteří za tento předmět získali bonifikaci v roce 2016, měli 2,5násobně větší šanci úspěšně dojít do třetího ročníku než ti, kteří bonifikováni nebyli. Na základě podrobných analýz se tedy pro aktuální přijímací řízení bonifikace zvyšuje na zmíněných 30 bodů (dosud se přičítalo jen 10 bodů). Pro představu, v roce 2016 nastoupilo 58 studentů, kteří měli za matematiku body navíc.

Nově může dalších 30 bodů získat ten, kdo se umístil na 1. až 3. místě v krajském kole matematické, fyzikální, chemické nebo biologické olympiády.

Přijímací testy budou kratší

Největší část přijatých prochází testy z chemie, fyziky a biologie. Fakulta soustavně pracuje na tom, aby tyto testy byly kvalitní a aby měly co největší vypovídací hodnotu. Už dávno není pravdou, že pro přijetí se stačí zpaměti naučit modelové otázky. Používají se nové úlohy, na kterých pracuje tým autorů a recenzentů. Testy se pečlivě vyhodnocují. U každé úlohy se zkoumá, jak fungovala a zdá má smysl stejnou nebo podobnou úlohu používat i v dalších letech. Díky této mravenčí práci můžeme nově přistoupit ke změně, která jistě potěší uchazeče i zkušební komise – počet otázek v každém testu se sníží ze 100 na 70. Testy díky tomu budou kratší a lidštější!

Martin Vejražka, člen kolegia děkana

BOX

Proč se nebát anatomie

Jako anatomové máme ne zcela zaslouženou pověst katů na konci prvního ročníku. Skutečně, podíváme-li se v SIS na seznam studentů, kteří měli zapsaný předmět Anatomie 2 (pro všeobecné lékařství), vidíme, že ho splnilo úspěšným složením zkoušky necelých 70 %, tedy podobně jako v minulých letech. Podíváme-li se ale na to, proč studenti neprospěli, zjistíme, že tvrdost anatomů rozhodně není tím hlavním důvodem. Ze 120 studentů, kteří zkoušku nesložili, se jich o to plných 70 ani jednou nepokusilo! Opravdovou vůli projít, projevující se neprospěchem s úplným vyčerpáním termínů (a těch bylo tradičně více než dost včetně úplně posledních možných dnů v září), prokázalo pouhých 20 studentů. Pokud bychom počítali procento úspěšnosti pouze ze studentů, kteří se o to pokusili alespoň jednou, dostaneme se k mnohem veselejším 85 %. Nelze z toho vyvodit jiný závěr, než že u zkoušky z anatomie opravdu nelze uspět, pokud na ni člověk ani nepřijde.

Pro zajímavost, výsledky z histologie jsou téměř identické, zkoušku úspěšně složilo 261 studentů, tj. 68 % z celkového počtu zapsaných, 59 se o to nepokusilo ani jednou (většinou, pravda, proto, že jim chyběl zápočet).

V oboru Zubní lékařství jsou výsledky dlouhodobě o něco lepší, celková úspěšnost u anatomie se pohybuje mezi 75–93 %. Výsledky u anglické paralelky jsou rozebrány níže.

Závěrem lze konstatovat, kdo se připraví a přijde, uspěje.

Why not to be scared of Anatomy

The anatomists have earned the reputation to be the final station for many first-year students. Indeed, when we look at the raw data in SIS, we see that the success rate is only 75% (similar to situation in the previous years). However, is it really due to the excessive demands at the final exam? Detailed analysis of those who did NOT pass paints a slightly different picture. If we consider the pass rates only for those students who attempted the exam at least once, we get a considerably more optimistic figure of 84%, very similar to that of the Czech class (see above the text in Czech). Of the 39 English group students who did not pass Anatomy in 2017/18, only 9, i.e., less than one quarter really used up all their three attempts (and there were more than enough slots, even on the very last days of the extended exam session). Thus, the conclusion is plain and simple – one cannot pass the exam if one does not even show up for it!

For histology, the numbers are remarkably similar: the overall pass rate was 77%, similar to numbers in the past, and 15 students did not try even once (granted, 8 of those because they did not even obtain the necessary credit).

Since the Dentistry class is considerably smaller, the statistics show much higher fluctuations from year to year (range for Anatomy in the past 3 years from 56 to 70%).

David Sedmera, proděkan pro zahraniční studenty

Jednička ve vědě

Přijímačky na Jedničku v novém

Možná se zdá, že studentům prvních ročníků v indexu sotva uschlo imatrikulační razítko, přípravy dalšího přijímacího řízení jsou ale už v plném proudu. Pečlivě se vyhodnocuje, co se v minulých letech osvědčilo, a podle toho se upravují pravidla přijímacího řízení pro roky další. Jaké novinky nás čekají tentokrát?

Lékařské fakulty patří mezi nemnoho škol, na které se hlásí několikrát víc uchazečů, než mohou přijmout. To je dobré – můžeme si vybírat. Jak ale mezi mnoha uchazeči najít ty správné? A kdo vlastně jsou ti, které bychom na fakultě rádi viděli?

81751

Ideálním kandidátem je člověk, ze kterého bude kvalitní absolvent, dobrý lékař. Nemáme však žádný spolehlivý a jednoznačný test, kterým bychom poznali dobrého lékaře. Natož dobrého budoucího lékaře.

V tomto směru tedy musíme slevit. Během šesti let na fakultě prochází každý student padesátkou zkoušek, bezpočtem zápočtů, různých pohovorů a testů. Setkává se s mnoha učiteli, kteří se snaží rozpoznat, zda je pro výkon svého budoucího povolání dobře připravený. Velké množství zkoušejících s mnoha zkušenostmi už dává solidní jistotu, že mezi absolventy, kteří prošli studiem bez zádrhelů, je i hledaný ideální student.

Chceme tedy, aby přijímačky vybraly uchazeče, kteří mají největší šanci dojít až k promoci. To dává smysl – každé předčasné ukončení studia je vlastně nehodou. Neúspěšného studenta to stálo spoustu času, fakultu nemalé prostředky na výuku v prvních semestrech a vniveč přijde úsilí mnoha učitelů.

Zatímco změřit, jak je který lékař dobrý, objektivně nedokážeme, úspěšnost studia můžeme statisticky hodnotit. Jelikož čas od přijetí do absolvování je hodně dlouhý a výsledky analýz bychom měli až s velkým zpožděním, pracuje se i se studijní úspěšností v prvních letech studia. Zkušenost ostatně říká, že ti, kdo bez problémů projdou prvními roky studia, většinou bez problémů dojdou až k diplomu.

Jak se dostat na fakultu?

Člověk je tvor složitý. Poznat během několika hodin, kdo je pro studium nejlepší, je svízelné. Přesto se snažíme – a naštěstí se to daří.

Přijímačky na Jedničku jsou tradičně postaveny tak, aby všechny jejich součásti byly doložitelné. Každý krok je zabezpečen, aby nemohlo dojít k úniku informací a aby byl vyloučen jakýkoli pokus o ovlivnění výsledků. Výsledky u nás nezávisí na subjektivním hodnocení uchazečů. Ale přestože jsou tyto zásady velmi striktní, zůstává prostor, abychom rozpoznali nejen uchazeče, kteří podají vysoký okamžitý výkon v testech, ale i studenty, kteří již při předchozím studiu dlouhodobě dosahovali nadprůměrných výsledků.

Přijetí „bez přijímaček“

Málokoho překvapí, že studenti, kteří byli výborní na střední škole, jsou později úspěšní i na vysoké. Jednička proto přijímá do oboru Všeobecného lékařství i na základě samotného středoškolského prospěchu – studenti, kteří měli na střední průměr do 1,2, mohou požádat o upuštění od přijímací zkoušky. Kromě celkového průměru se zvlášť hodnotí i známky z fyziky, chemie a biologie. Aby uchazeč mohl o upuštění požádat, musí mít každý z těchto tří předmětů aspoň v jednom z posledních dvou let studia a musí z něj mít jedničku nebo dvojku. Děkan vyhoví 450 nejlepším (podle studijního průměru).

Často se diskutuje o tom, zda má středoškolský prospěch v přijímacím řízení co dělat – vždyť střední školy se svou kvalitou mohou lišit. Čísla ale mluví jasně. Např. v roce 2016 z uchazečů o studium všeobecného lékařství v českém jazyce přijatých díky prospěchu nastoupilo 147. Podíl těch, kteří během dvou let studium neúspěšně ukončili, je stejný jako mezi studenty přijatými na základě testů. Studenti přijatí bez přijímaček ale mnohem častěji dosahovali nadprůměrných výsledků, méně jich opakovalo nebo rozkládalo ročník a více jich složilo zkoušky hned napoprvé. V průměru se zkrátka dařilo lépe těm, kteří nastoupili bez přijímaček než těm, kteří museli projít testy.

Dlužno říci, že různorodost středních škol, ze kterých lze nastoupit na základě prospěchu, omezují další pravidla. O upuštění od přijímací zkoušky mohou požádat jen čerství maturanti. Jak už bylo uvedeno výše, musí mít v posledních dvou letech aspoň rok fyziky, chemie a biologie, a také se musí poslední čtyři roky učit český jazyk a literaturu.

Bonifikace za matematiku a olympiády

Nadaní studenti z českých gymnázií, kteří mají na střední škole nadprůměrné výsledky, se mohou na Jedničku dostat snáze, i když na upuštění od přijímaček nedosáhnou. Pokud měli v posledních čtyřech letech jedničky nebo dvojky z matematiky, připočte se jim k výsledkům přijímaček 30 bodů. Stejnou bonifikaci dostanou, pokud na jedničku nebo dvojku složili nepovinnou státní maturitu Matematika+. Zdá se totiž, že středoškolská matematika hodně vypovídá o způsobu myšlení a schopnosti studovat. Studenti, kteří za tento předmět získali bonifikaci v roce 2016, měli 2,5násobně větší šanci úspěšně dojít do třetího ročníku než ti, kteří bonifikováni nebyli. Na základě podrobných analýz se tedy pro aktuální přijímací řízení bonifikace zvyšuje na zmíněných 30 bodů (dosud se přičítalo jen 10 bodů). Pro představu, v roce 2016 nastoupilo 58 studentů, kteří měli za matematiku body navíc.

Nově může dalších 30 bodů získat ten, kdo se umístil na 1. až 3. místě v krajském kole matematické, fyzikální, chemické nebo biologické olympiády.

Přijímací testy budou kratší

Největší část přijatých prochází testy z chemie, fyziky a biologie. Fakulta soustavně pracuje na tom, aby tyto testy byly kvalitní a aby měly co největší vypovídací hodnotu. Už dávno není pravdou, že pro přijetí se stačí zpaměti naučit modelové otázky. Používají se nové úlohy, na kterých pracuje tým autorů a recenzentů. Testy se pečlivě vyhodnocují. U každé úlohy se zkoumá, jak fungovala a zdá má smysl stejnou nebo podobnou úlohu používat i v dalších letech. Díky této mravenčí práci můžeme nově přistoupit ke změně, která jistě potěší uchazeče i zkušební komise – počet otázek v každém testu se sníží ze 100 na 70. Testy díky tomu budou kratší a lidštější!

Martin Vejražka, člen kolegia děkana

BOX

Proč se nebát anatomie

Jako anatomové máme ne zcela zaslouženou pověst katů na konci prvního ročníku. Skutečně, podíváme-li se v SIS na seznam studentů, kteří měli zapsaný předmět Anatomie 2 (pro všeobecné lékařství), vidíme, že ho splnilo úspěšným složením zkoušky necelých 70 %, tedy podobně jako v minulých letech. Podíváme-li se ale na to, proč studenti neprospěli, zjistíme, že tvrdost anatomů rozhodně není tím hlavním důvodem. Ze 120 studentů, kteří zkoušku nesložili, se jich o to plných 70 ani jednou nepokusilo! Opravdovou vůli projít, projevující se neprospěchem s úplným vyčerpáním termínů (a těch bylo tradičně více než dost včetně úplně posledních možných dnů v září), prokázalo pouhých 20 studentů. Pokud bychom počítali procento úspěšnosti pouze ze studentů, kteří se o to pokusili alespoň jednou, dostaneme se k mnohem veselejším 85 %. Nelze z toho vyvodit jiný závěr, než že u zkoušky z anatomie opravdu nelze uspět, pokud na ni člověk ani nepřijde.

Pro zajímavost, výsledky z histologie jsou téměř identické, zkoušku úspěšně složilo 261 studentů, tj. 68 % z celkového počtu zapsaných, 59 se o to nepokusilo ani jednou (většinou, pravda, proto, že jim chyběl zápočet).

V oboru Zubní lékařství jsou výsledky dlouhodobě o něco lepší, celková úspěšnost u anatomie se pohybuje mezi 75–93 %. Výsledky u anglické paralelky jsou rozebrány níže.

Závěrem lze konstatovat, kdo se připraví a přijde, uspěje.

Why not to be scared of Anatomy

The anatomists have earned the reputation to be the final station for many first-year students. Indeed, when we look at the raw data in SIS, we see that the success rate is only 75% (similar to situation in the previous years). However, is it really due to the excessive demands at the final exam? Detailed analysis of those who did NOT pass paints a slightly different picture. If we consider the pass rates only for those students who attempted the exam at least once, we get a considerably more optimistic figure of 84%, very similar to that of the Czech class (see above the text in Czech). Of the 39 English group students who did not pass Anatomy in 2017/18, only 9, i.e., less than one quarter really used up all their three attempts (and there were more than enough slots, even on the very last days of the extended exam session). Thus, the conclusion is plain and simple – one cannot pass the exam if one does not even show up for it!

For histology, the numbers are remarkably similar: the overall pass rate was 77%, similar to numbers in the past, and 15 students did not try even once (granted, 8 of those because they did not even obtain the necessary credit).

Since the Dentistry class is considerably smaller, the statistics show much higher fluctuations from year to year (range for Anatomy in the past 3 years from 56 to 70%).

David Sedmera, proděkan pro zahraniční studenty

Erasmus a stáže

Přijímačky na Jedničku v novém

Možná se zdá, že studentům prvních ročníků v indexu sotva uschlo imatrikulační razítko, přípravy dalšího přijímacího řízení jsou ale už v plném proudu. Pečlivě se vyhodnocuje, co se v minulých letech osvědčilo, a podle toho se upravují pravidla přijímacího řízení pro roky další. Jaké novinky nás čekají tentokrát?

Lékařské fakulty patří mezi nemnoho škol, na které se hlásí několikrát víc uchazečů, než mohou přijmout. To je dobré – můžeme si vybírat. Jak ale mezi mnoha uchazeči najít ty správné? A kdo vlastně jsou ti, které bychom na fakultě rádi viděli?

81751

Ideálním kandidátem je člověk, ze kterého bude kvalitní absolvent, dobrý lékař. Nemáme však žádný spolehlivý a jednoznačný test, kterým bychom poznali dobrého lékaře. Natož dobrého budoucího lékaře.

V tomto směru tedy musíme slevit. Během šesti let na fakultě prochází každý student padesátkou zkoušek, bezpočtem zápočtů, různých pohovorů a testů. Setkává se s mnoha učiteli, kteří se snaží rozpoznat, zda je pro výkon svého budoucího povolání dobře připravený. Velké množství zkoušejících s mnoha zkušenostmi už dává solidní jistotu, že mezi absolventy, kteří prošli studiem bez zádrhelů, je i hledaný ideální student.

Chceme tedy, aby přijímačky vybraly uchazeče, kteří mají největší šanci dojít až k promoci. To dává smysl – každé předčasné ukončení studia je vlastně nehodou. Neúspěšného studenta to stálo spoustu času, fakultu nemalé prostředky na výuku v prvních semestrech a vniveč přijde úsilí mnoha učitelů.

Zatímco změřit, jak je který lékař dobrý, objektivně nedokážeme, úspěšnost studia můžeme statisticky hodnotit. Jelikož čas od přijetí do absolvování je hodně dlouhý a výsledky analýz bychom měli až s velkým zpožděním, pracuje se i se studijní úspěšností v prvních letech studia. Zkušenost ostatně říká, že ti, kdo bez problémů projdou prvními roky studia, většinou bez problémů dojdou až k diplomu.

Jak se dostat na fakultu?

Člověk je tvor složitý. Poznat během několika hodin, kdo je pro studium nejlepší, je svízelné. Přesto se snažíme – a naštěstí se to daří.

Přijímačky na Jedničku jsou tradičně postaveny tak, aby všechny jejich součásti byly doložitelné. Každý krok je zabezpečen, aby nemohlo dojít k úniku informací a aby byl vyloučen jakýkoli pokus o ovlivnění výsledků. Výsledky u nás nezávisí na subjektivním hodnocení uchazečů. Ale přestože jsou tyto zásady velmi striktní, zůstává prostor, abychom rozpoznali nejen uchazeče, kteří podají vysoký okamžitý výkon v testech, ale i studenty, kteří již při předchozím studiu dlouhodobě dosahovali nadprůměrných výsledků.

Přijetí „bez přijímaček“

Málokoho překvapí, že studenti, kteří byli výborní na střední škole, jsou později úspěšní i na vysoké. Jednička proto přijímá do oboru Všeobecného lékařství i na základě samotného středoškolského prospěchu – studenti, kteří měli na střední průměr do 1,2, mohou požádat o upuštění od přijímací zkoušky. Kromě celkového průměru se zvlášť hodnotí i známky z fyziky, chemie a biologie. Aby uchazeč mohl o upuštění požádat, musí mít každý z těchto tří předmětů aspoň v jednom z posledních dvou let studia a musí z něj mít jedničku nebo dvojku. Děkan vyhoví 450 nejlepším (podle studijního průměru).

Často se diskutuje o tom, zda má středoškolský prospěch v přijímacím řízení co dělat – vždyť střední školy se svou kvalitou mohou lišit. Čísla ale mluví jasně. Např. v roce 2016 z uchazečů o studium všeobecného lékařství v českém jazyce přijatých díky prospěchu nastoupilo 147. Podíl těch, kteří během dvou let studium neúspěšně ukončili, je stejný jako mezi studenty přijatými na základě testů. Studenti přijatí bez přijímaček ale mnohem častěji dosahovali nadprůměrných výsledků, méně jich opakovalo nebo rozkládalo ročník a více jich složilo zkoušky hned napoprvé. V průměru se zkrátka dařilo lépe těm, kteří nastoupili bez přijímaček než těm, kteří museli projít testy.

Dlužno říci, že různorodost středních škol, ze kterých lze nastoupit na základě prospěchu, omezují další pravidla. O upuštění od přijímací zkoušky mohou požádat jen čerství maturanti. Jak už bylo uvedeno výše, musí mít v posledních dvou letech aspoň rok fyziky, chemie a biologie, a také se musí poslední čtyři roky učit český jazyk a literaturu.

Bonifikace za matematiku a olympiády

Nadaní studenti z českých gymnázií, kteří mají na střední škole nadprůměrné výsledky, se mohou na Jedničku dostat snáze, i když na upuštění od přijímaček nedosáhnou. Pokud měli v posledních čtyřech letech jedničky nebo dvojky z matematiky, připočte se jim k výsledkům přijímaček 30 bodů. Stejnou bonifikaci dostanou, pokud na jedničku nebo dvojku složili nepovinnou státní maturitu Matematika+. Zdá se totiž, že středoškolská matematika hodně vypovídá o způsobu myšlení a schopnosti studovat. Studenti, kteří za tento předmět získali bonifikaci v roce 2016, měli 2,5násobně větší šanci úspěšně dojít do třetího ročníku než ti, kteří bonifikováni nebyli. Na základě podrobných analýz se tedy pro aktuální přijímací řízení bonifikace zvyšuje na zmíněných 30 bodů (dosud se přičítalo jen 10 bodů). Pro představu, v roce 2016 nastoupilo 58 studentů, kteří měli za matematiku body navíc.

Nově může dalších 30 bodů získat ten, kdo se umístil na 1. až 3. místě v krajském kole matematické, fyzikální, chemické nebo biologické olympiády.

Přijímací testy budou kratší

Největší část přijatých prochází testy z chemie, fyziky a biologie. Fakulta soustavně pracuje na tom, aby tyto testy byly kvalitní a aby měly co největší vypovídací hodnotu. Už dávno není pravdou, že pro přijetí se stačí zpaměti naučit modelové otázky. Používají se nové úlohy, na kterých pracuje tým autorů a recenzentů. Testy se pečlivě vyhodnocují. U každé úlohy se zkoumá, jak fungovala a zdá má smysl stejnou nebo podobnou úlohu používat i v dalších letech. Díky této mravenčí práci můžeme nově přistoupit ke změně, která jistě potěší uchazeče i zkušební komise – počet otázek v každém testu se sníží ze 100 na 70. Testy díky tomu budou kratší a lidštější!

Martin Vejražka, člen kolegia děkana

BOX

Proč se nebát anatomie

Jako anatomové máme ne zcela zaslouženou pověst katů na konci prvního ročníku. Skutečně, podíváme-li se v SIS na seznam studentů, kteří měli zapsaný předmět Anatomie 2 (pro všeobecné lékařství), vidíme, že ho splnilo úspěšným složením zkoušky necelých 70 %, tedy podobně jako v minulých letech. Podíváme-li se ale na to, proč studenti neprospěli, zjistíme, že tvrdost anatomů rozhodně není tím hlavním důvodem. Ze 120 studentů, kteří zkoušku nesložili, se jich o to plných 70 ani jednou nepokusilo! Opravdovou vůli projít, projevující se neprospěchem s úplným vyčerpáním termínů (a těch bylo tradičně více než dost včetně úplně posledních možných dnů v září), prokázalo pouhých 20 studentů. Pokud bychom počítali procento úspěšnosti pouze ze studentů, kteří se o to pokusili alespoň jednou, dostaneme se k mnohem veselejším 85 %. Nelze z toho vyvodit jiný závěr, než že u zkoušky z anatomie opravdu nelze uspět, pokud na ni člověk ani nepřijde.

Pro zajímavost, výsledky z histologie jsou téměř identické, zkoušku úspěšně složilo 261 studentů, tj. 68 % z celkového počtu zapsaných, 59 se o to nepokusilo ani jednou (většinou, pravda, proto, že jim chyběl zápočet).

V oboru Zubní lékařství jsou výsledky dlouhodobě o něco lepší, celková úspěšnost u anatomie se pohybuje mezi 75–93 %. Výsledky u anglické paralelky jsou rozebrány níže.

Závěrem lze konstatovat, kdo se připraví a přijde, uspěje.

Why not to be scared of Anatomy

The anatomists have earned the reputation to be the final station for many first-year students. Indeed, when we look at the raw data in SIS, we see that the success rate is only 75% (similar to situation in the previous years). However, is it really due to the excessive demands at the final exam? Detailed analysis of those who did NOT pass paints a slightly different picture. If we consider the pass rates only for those students who attempted the exam at least once, we get a considerably more optimistic figure of 84%, very similar to that of the Czech class (see above the text in Czech). Of the 39 English group students who did not pass Anatomy in 2017/18, only 9, i.e., less than one quarter really used up all their three attempts (and there were more than enough slots, even on the very last days of the extended exam session). Thus, the conclusion is plain and simple – one cannot pass the exam if one does not even show up for it!

For histology, the numbers are remarkably similar: the overall pass rate was 77%, similar to numbers in the past, and 15 students did not try even once (granted, 8 of those because they did not even obtain the necessary credit).

Since the Dentistry class is considerably smaller, the statistics show much higher fluctuations from year to year (range for Anatomy in the past 3 years from 56 to 70%).

David Sedmera, proděkan pro zahraniční studenty