1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
zburi| tisk | spravovat

Přednáška "Anatomie: tradiční obor, který stále posouvá hranice známého"

Medicína není jen ordinace v ambulanci nebo péče o pacienta, ale také věda, která posouvá současné medicínské poznatky, postupy a léčbu dál. Ne každý si uvědomuje, že právě anatomie je oblastí řady atraktivních vědeckých témat a biomedicínského výzkumu. 

Ať už jde o zkoumání molekulárních principů vývoje nového jedince (na živočišných embryích) s cílem předcházení vzniku vrozených vad a dalších poruch u člověka nebo o vývoj složitých orgánových náhrad – např. funkčních hlasivek. Anatomové v současnosti pomocí metod buněčné a molekulární biologie také studují mezibuněčné vztahy v lidských nádorech, aby je poté lékaři dokázali lépe terapeuticky ovlivnit. Zkrátka, anatomie není jen pitva.

Anatomické preparáty: Od zachycení reality k uměleckému ztvárnění

Ondřej Naňka, Anatomický ústav 1. LF UK

„Anatomický preparát má především zachytit a uchovat konkrétní anatomickou situaci a uchovat ji pro další použití, nejčastěji výukové. Snahy o zachování a konzervaci lidských tkání pro výuku se vyskytly již před řadou století, přičemž princip nástřiku směsi konzervačních a barevných látek je v podstatě používán dodnes. Alternativou je zhotovení věrného anatomického modelu, kde se objevují nejrůznější materiály – od vosku až po plast. Starobylé anatomické preparáty reflektovaly i dobové zvyklosti zobrazování lidského těla, jsou tudíž dokladem nazírání určité epochy na zobrazení těl zemřelých.“

Unikátní exponáty Muzea srovnávací anatomie

Ivo Klepáček, Anatomický ústav 1. LF UK

„Muzeum srovnávací a vývojové morfologie Anatomického ústavu je ve srovnání s taxonomickými sbírkami klasických muzeí v naší republice jedinečné. Řazení preparátů vybraných živočišných druhů do sestav pomáhá seznámit se s utvářením specializovaných struktur v těle živočicha z vývojového pohledu. Poznatky klasické morfologie jsou dnes soustavně doplňovány údaji, které přináší embryologie, molekulární biologie i etologie. Opatrně a skromně formulovaná vysvětlení dřívějších badatelů, vzniklá na základě mnoha praktických pokusů, tak dostávají význam, který přesahuje délku lidského života. To by mělo inspirovat nastávající lékaře v etickém a šetrném pohledu na pacienta, kterému je třeba pomáhat na základě znalostní medicíny.“

69799

Nádorová onemocnění jako daň za dlouhověkost?

Aleksi Šedo, děkan 1. LF UK

Karel Smetana, přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK

„Máme se čím dál lépe a dožíváme se stále vyššího věku. Se stárnutím populace se ovšem významně zvyšuje počet onkologicky nemocných. To přináší řadu problémů lidských, medicínských, zdravotnických a ekonomických, na které musí reagovat celá společnost. Přitom vlastně dosud není úplně jasné, do jaké míry je vztah mezi výskytem nádorů a věkem víceméně náhodným důsledkem „obecného opotřebení“ organismu či naopak přímo geneticky naprogramovaným programem. Tento vztah a jeho smysl může vidět jinak biolog, jinak lékař a jinak třeba teolog.“ 

 


Za obsah této stránky odpovídá: Oddělení komunikace . počet zobrazení: 949 poslední aktualizace: zburi, 19.06.2017
Hodnocení: Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.
zavřít