1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Zajímá vás, co se děje na fakultě? Přihlaste se k odběru bulletinu Jednička.

Pomůžeme vám

Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?

Kontaktujte nás

Hodnocení výuky 2012/13


Hodnocení výuky studenty za rok 2012/13

Hodnocení pedagogů
Hodnocení ústavů

zpráva Hodnotící komise 1.LF UK

 

  1. Vyhodnocení celkových výsledků ankety pro celou fakultu. Počet hodnotících studentů se v posledních letech ustálil na hodnotách těsně pod 1000 (v roce 2012/3 konkrétně 954), roste však počet slovních připomínek: v jejich počtu došlo již druhým rokem za sebou k nárůstu - v uplynulém roce z přibližně 2100 příspěvků na více než 2500. Průměrná známka hodnocení fakulty se ustálila na hodnotách kolem 1,65 – ke zlepšení letos nedošlo především kvůli dvěma otázkám, jejichž průměrná známka dosáhla hodnot blízkých známce 2: jedná se o hodnocení Struktury rozvrhu a Výkonu studijního oddělení.

    Určitým problémem zůstává skutečnost, že počty hodnotících ve vyšších ročnících jsou menší, a proto i vypovídací hodnota hodnocení klinických předmětů ale i klinických učitelů je menší. Je to dáno i tím, že studenti jsou rozdělováni mezi kliniky a v menších skupinách se s jednotlivými učiteli potká menší počet studentů, než je tomu v nižších ročnících. Kromě toho se může projevit i větší adaptace studentů na studium, ale i přesvědčení, že o jejich názor se nikdo nezajímá a anketa nemá žádný praktický dopad.

    Komise proto vloni navrhla v rámci propagace ankety zveřejnit postup jejího zpracování a následné úkony vedení fakulty a Akademického senátu. To již částečně proběhlo (např. v časopise Jednička) a další akce včetně využití facebooku jsou připravovány i pro letošní rok. Určitý efekt se již dostavil v podobě zvýšeného počtu vyjádření studentů v klinických ročnících, ale ten stále zdaleka nedosahuje počtů z ročníků preklinických.

  2. Vyhodnocení výsledků ankety pro jednotlivá pracoviště. Obecně lze konstatovat, že průměrné známky i slovní hodnocení nedopadají pro velkou většinu pracovišť špatně, ale přesto je několik výjimek, kde se objevují opakované výhrady studentů:

    V 1. ročníku byl překvapivě nejhůře hodnocen předmět Zdravotnická informatika, jehož garantem je Ústav biofyziky a informatiky. Dle slovních komentářů studentů problém zčásti spočívá v pochybnostech studentů o smyslu tohoto nemedicínského oboru (asi tak 20 x se v různé obměně objevuje slovo „zbytečný“) a zčásti i je problém ve stylu některých konkrétních vyučujících, kdy ze šesti dle průměru nejhůře hodnocených učitelů 1. ročníku jsou čtyři učitelé právě tohoto předmětu, a jeden z nich je vůbec nejhůře hodnocený učitel preklinických oborů z celé fakulty (Dušek Jaroslav – 10 slovních hodnocení , kde se opakuje „arogantní, nepřátelský, často se vyjadřoval velmi vulgárně“ ).

    Ve 2. ročníku nejsou žádné mimořádné stížnosti, za zmínku snad stojí jen připomínky k přínosnosti praktických cvičení a přednášek z Biologie a genetiky, ve slovních hodnoceních pak dominují stížnosti na předmět Ošetřovatelství (nejčastěji na velmi nerovnoměrné rozdělení studentů do skupin v důsledku častého a zcela bez omezení probíhajícího nahrazování praktik, dále také na omezené možnosti rozvíjení praktických dovedností). Mezi učiteli se objevují 2 se známkou horší než 3: Novák Vladimír z Fyziologického ústavu (6 respondentů) a Šubrtová Helena z Ústavu dějin lékařství (40 respondentů), ta vyšla dokonce jako 2. nejhůře hodnocená na fakultě. (4 slovní hodnocení, kde se opakuje „špatná komunikace s učitelem, neochota“).

    Ve 3. ročníku byla nejhůře hodnocená výuka Psychologie, které se sice dostalo o jeden negativní komentář méně než Etice, ale také pouze jediného pozitivního hodnocení. Překvapivě špatně byla hodnocena také Patofyziologie, velmi častá byla zejména výtka vůči neinteraktivitě tzv. Interaktivních seminářů a podobně se studenti pozastavovali nad výukou seminářů, které jsou v podstatě vyučovány jako malé přednášky. Na druhou stranu studenti chválili příjemnou atmosféru na Ústavu patofyziologie, ochotu vyučujících a kvalitní učební texty. Co se týká osobních hodnocení, nejvýraznějšími postavami, které se setkaly s negativním hodnocením studentům, byl opět pan docent Payne a také pan asistent Vavrda. Je jim často vytýkán přístup „Vcelku prinosny predmet, ktery ma jednu vadu na krase a to je doc.Payne. Dopoledni monology o jeho nazorech mi naprosto znechutily teortickou cast tohoto predmetu, ktera pritom byla v podani napriklad doc.Ventury zajimava a poutava.“.

    V klinických ročnících, jak již bylo zmíněno, přibývá počet komentářů a přestože jich zatím není reprezentativní většina, často se shodují a lze z nich tedy vyvodit u mnoha předmětů poměrně objektivní závěry. Nejhůře byly hodnocené předměty Bioetika 2 a Lékařská psychologie a psychoterapie 3 vyučované Ústavem humanitních studií v lékařství, a z klinických předmětů především Onkologie a Pneumologie. Onkologie byla hodnocena celkově jako nepřínosná stáž. Pro studenty byla zklamáním především pro zaměření na některé úzce specializované kapitoly (např. biologická léčba) a naopak nebyla vyzdvižena nejzákladnější fakta nutná pro praxi v ostatních specializacích (v tom se opakují stížnosti z předchozího roku). Stáže jsou hodnoceny jako málo praktické, stížnosti jsou i na nedostatečný kontakt s pacienty a také skladbu pacientů, neaktuální učebnice a neexistenci aktivního e-learningu. Pneumologie byla hodnocena jako spíše nepřínosná (z číselného hodnocení vyšla jako nejhůře hodnocený předmět 5.ročníku; 36 hodnotitelů) a to hlavně pro mnoho přednášek a málo praktických stáží. Časté jsou také stížnosti na kvalitu zázemí na některých klinikách (např. 1.chirurge, GynPor klinika) ve VFN (kapacita toalet, šatny pro mediky).

    Zvláštní kapitolu představuje předmět Minimum praktických výkonů, ten je hodnocen jako „dobrý nápad, ale prakticky nerealizovatelný“. Studenti jej vnímají jen jako ''hon na podpisy'', kliničtí učitelé pak podepíší jakýkoliv výkon, i když jej student vůbec neprovedl. Sami asistenti na klinikách často vůbec nevědí o logboocích a požadovaných výkonech a nevedou tedy studenty aktivně k plnění výkonů, navíc pak považují předmět za obtěžující (další starost), podle řady vyjádření by se měla přehodnotit skladba a počet výkonů.

    Naopak některé kliniky byly velmi kladně hodnoceny – to se týká hlavně Neurologické kliniky a dále Kliniky infekčních a tropických nemocí a Kliniky otorhinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku v Motole. Velmi kladně byla hodnocena také stáž z Gynekologie a porodnictví vyučovaná v Nemocnici Na Bulovce.

  1. Vyhodnocení výsledků ankety u jednotlivých pedagogů. Vyhodnocení výsledků této ankety je nejobtížnější vzhledem k malému počtu respondentů, zejména ve vyšších ročnících, kde se sice vyskytují i velmi špatné známky ale od minimálního počtu respondentů. Výjimkou v klinických ročnících jsou hlavně učitelé Ústavu humanitních studií, kde se vyjadřuje vysoký počet studentů, tradičně negativně zejména v případě dr. Payna. Až na tuto výjimku právě v této anketě platí výrazný pokles počtu hodnocení od 1. do 6. ročníku.

 

Hodnocení pedagogů    
Hodnocení ústavů

Hodnocení: spravovat