1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Zajímá vás, co se děje na fakultě? Přihlaste se k odběru bulletinu Jednička.

Pomůžeme vám

Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?

Kontaktujte nás

Dopis předsedy vysokoškolského odborového svazu

Dopis předsedy vysokoškolského odborového svazu 

Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych Vám všem popřál co nejlepší začátek nového akademického roku 2022/2023, hodně sil a odvahy, ale také trpělivosti a pokory. Považuji za velmi důležité Vás včasně a co nejlépe informovat o dění ohledně příprav rozpočtu na rok 2023. Mimo obvyklou činnost, kterou je běžná pravidelná agenda výboru a všech základních organizací, se výbor usilovně zapojuje do mnoha jednání o rozpočtu v rámci kapitoly MŠMT pro VŠ na příští fiskální rok 2023. Proběhla již řada jednání na úrovni vedení MŠMT, ale i vlády ČR. Předseda svazu se zúčastnil zasedání tripartity konané na MŠMT a zdůraznil panu ministrovi v jak velmi tíživé situaci se vysoké školství nyní ocitne hlavně s celkově nejistou situací kolem energií. Naše země se nachází v jednom z nejsložitějších období za poslední tři desítky let. Inflace roste pádivým tempem, dramaticky klesá reálná mzda zaměstnanců a tím celkově i kupní síla obyvatel, obrovské množství lidí může být velmi rychle ohroženo chudobou. Extrémní nárůsty cen energií dostávají do těžké situace veškerá odvětví, VŠ nevyjímaje. Namísto sociálního smíru, který byl dlouhou dobu v ČR udržován, se najednou velmi rychle naše společnost a celá ekonomika dostává do zoufalé situace, jejíž řešení by mělo být na nás všech. Nelze jen volat po úsporách a čekat, až se lidé uskrovní a sníží vlastní spotřebu: To je možný model pro teoretické ekonomy, kdy jedinec je jen ekonomickou jednotkou. Udržet rozvoj vzdělání pro nás ve vysokém školství znamená udržet systémově znalostní potenciál jak ve výuce, tak v tvůrčí činnosti, vědě a výzkumu. Bez zdatných a šikovných lidí a bez rozumných podmínek bychom se snadno mohli dostat do situace, kdy technologicky nejvyspělejší země budou zvyšovat svůj náskok. Jak všichni víte, oblast vysokého školství dostala v rámci rozpočtu pro rok 2022 v kapitole 1111 o 1 mld. Kč navíc a v oblasti vědy toto přidání tvořilo necelou miliardu, asi 860 mil. Kč. Bohužel současná ekonomicky obtížná situace, která je z větší části spojená s dopady ruské agrese na Ukrajině, ale i s ambiciózní politikou EU ohledně Green Deal, nutí VŠ řešit řadu zásadních otázek, jak při financování jejich běžných výdajů, tak i dlouhodobého rozvoje. Velká část univerzit měla problémy s dodavateli jako zvýšené náklady na služby, problémy s dodavatelskými řetězci, nedodržování podmínek, vynucené změny či rovnou ukončení smluv. A tak navíc obdržené finanční prostředky musela použít na sanaci těchto nezaviněných problémů. Tyto prostředky však měly taktéž sloužit k navýšení mzdových tarifů v tomto roce, což vzhledem k nastalé situaci neustálého zvyšování ostatních režijních a investičních nákladů na mnoha vysokých školách nebylo prakticky možné. Tím se však nůžky pro všechny zaměstnance pouze rozevírají, na jedné straně vysoká inflace, promítající se do cen energie, potravin, bydlení a téměř všech služeb, na druhé straně zmrazení nebo mírné navýšení mezd v rámci napnutých rozpočtů vysokých škol. Z pohledu ekonoma je zkrocení inflace možné snížením peněžní zásoby, což v praxi znamená utlumení poptávky. Takže je vlastně systémově naplánováno zhoršení životních podmínek pro většinu občanů. Jako největší problém vidím liknavý přístup vlády k řešení tohoto problému, veškerá možná pomoc na podporu zaměstnanců a živnostníků již měla dávno běžet. Náš odborový svaz se proto snaží bojovat o navýšení mezd zaměstnanců vysokých škol, tak aby došlo alespoň k částečnému pokrytí zvýšených životních nákladů. Zde je dobré ocenit rektory těch vysokých škol, kteří i přes nepříznivou situaci dokázali navýšit mzdové tarify či odměny pro zaměstnance VŠ. Bohužel, na podzim nás pravděpodobně čeká opětovné zdražování energií a tím prakticky i mnoha dalších služeb. Tento vývoj bude mít dle našeho odhadu očekávaný negativní dopad na samotný chod vysokých škol, hlavně těch státních. V naší vlastní analýze jsme dospěli k možné ztrátě vysokých škol jen v oblasti energií okolo 2 miliard korun. Většina univerzit sídlí v energeticky nedostatečně kvalitních budovách, při hledání dodavatelů energií jsme nuceni postupovat dle zákona o výběrovém řízení a ne vždy si můžeme vybrat ty dobré a spolehlivé dodavatele. To je pro mnoho škol začarovaný kruh. Tím se také plně začíná projevovat dlouhodobé investiční podfinancování vysokých škol, nemluvě o napnutých rozpočtech na vlastní vzdělávací činnost, ale i v oblasti vědy a výzkumu. Je dobré, že vysoké školy intenzivně připravují opatření, které povedou k výrazným úsporám. Zároveň s tím ale musí využívat své rezervní finanční prostředky ve fondech na provoz či investice. I přes tyto aktivity a i při nyní známém zastropování cen energií bude bez centrálního zásahu státu pro mnohé vysoké školy krytí zvýšených nákladů na energie v roce 2023 kritické. I s již anoncovaným zastropováním cen energií dosáhnou náklady na úhradu spotřeby energií v r. 2023 pro VŠ 3 800 mil. Kč. To je o 1 700 mil. Kč více než v r. 2022. Pokud se nepodaří situaci s nárůstem cen energií v dohledné době efektivně vyřešit, budou veřejné vysoké školy nuceny omezit nebo utlumit některé činnosti a tím se mohou dostat do situace, kdy přestanou plnit povinnosti vyplývající ze zákona o VŠ. Je nutné si uvědomit, že činnost veřejných vysokých škol v České republice je z více než 90 % financována z veřejných prostředků. Zřizovatelem VŠ je tedy v podstatě stát prostřednictvím MŠMT a vysoké školy jsou tak na státním rozpočtu existenčně zcela závislé. Situace v regionálním školství je přeci jen odlišná, zřizovatelem jsou většinou kraje, města a obce s vlastními rozpočty. Veřejné vysoké školy přitom dlouhodobě naplňují společenské zadání státu v oblasti výchovy absolventů uplatnitelných na trhu práce a rovněž se velmi významně podílejí na udržení a posílení konkurenceschopnosti základního i aplikovaného výzkumu České republiky. Je pro mne rozporuplné už samotné zjištění, že vysoké školy zajišťují kvalitní dostupné vzdělávání a tvůrčí činnost i přes to, že podíl financování vysokých škol v kapitole MŠMT vykazuje trvale sestupný trend. Jak je všem známo, situace v odměňování zaměstnanců vysokých škol není již několik let uspokojivá a současná krize a problémy vysokých škol s energiemi, službami a zvyšování životních nákladů budou tento stav ještě více prohlubovat. Dochází tedy postupně k odchodu zaměstnanců do soukromé ale i veřejné sféry. Odchází především mladí lidé, kteří si chtějí zakládat rodiny, ale na VŠ nejsou dostatečně ohodnoceni. Tento stav povede k obrácení dosavadního vývoje, kdy se univerzity pomalu začaly přibližovat svým výkonem univerzitám západním. To povede k tomu, že nebudeme mít dost lidského vědomostního potenciálu pro českou ekonomiku a bude se znovu rozšiřovat mezera ve znalostní ekonomice. Jak jsem již zmínil, jen někteří rektoři vysokých škol dokázali v této době vyjít vstříc svým zaměstnancům a navýšili mzdové prostředky, což velmi oceňuji. Aby mohlo v následujícím roce 2023 dojít k plošnému navýšení tarifů alespoň o 10 %, je nezbytné jen na mzdy pro 30 100 ekvivalentně plných úvazků získat alespoň 2,1 mld. Kč. Určitě se ptáte, jaká bude situace v rámci VŠ v horizontu následujících zhruba tří až pěti let. Zcela zásadní věcí pro nás je dostatek znalostního potenciálu. Ten můžeme udržet a rozvíjet jen za podmínek schopného vedení vysokých škol, které bude mít možnost pracovat s dostatkem kvalitních vzdělaných lidí a souborem smysluplných ekonomických nástrojů včetně mixu národních a evropských projektů. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že nejhorší scénář vidím jako ten z předešlé krize, kdy došlo k „proškrtání“ se k dlouhé stagnaci a snižování veřejných financí za cenu omezení zdrojů pro vysoké školy i vědu a výzkum. V rámci úsporných opatření, jako jedno z prvních a zbytných, vždy docházelo ke snižování výdajů na vědu a výzkum. Bohužel tento sektor není pro většinu politiků tak zajímavý vzhledem k preferencím svých voličů, a proto lze potřeby a požadavky této oblasti, která se nezdá akutní k řešení, vždy odsunout dále do budoucna. Z pohledu naší technologické společnosti je to však velmi zhoubný trend. Vždyť schopní studenti se stanou špičkovými vědci, schopnými učiteli, lékaři, specialisty či manažery a mohou přinést naší zemi nové ekonomické možnosti a vědecké výsledky našich výzkumných ústavů mohou zvýšit ekonomickou výkonnost našeho státu. Všichni plně věříme, že jsme se poučili z „krizového vývoje“ v roce 2009 a tentokráte chceme jít rozumnější cestou. Proto vnímám jako velice důležité neustálé zaměření na rozumný nepřestávající sociální dialog v naší společnosti. Heslo vlád bylo a je „Country for Future“, ale zatím to spíše vypadá na „Country for now“, tj. země prozatím... Náš VŠ svaz na centrální úrovni nyní pracuje na tom, aby stát nějakým způsobem kompenzoval vysokému školství ztráty způsobené energetickou krizí. Ale naším primárním cílem je rozpočet na příští rok a střednědobý výhled státního rozpočtu. Veškerá naše argumentace je podpořena analytickými daty, která byla zpracována ve spolupráci se sekcí vysokého školství MŠMT. Ale není to jenom o nás, ale o všech členech našeho svazu. Jak jistě víte, proběhl minulý týden manifestační mítink ČMKOS, kterého se za náš svaz zúčastnilo deset lidí, což je velmi malá účast. Byl bych rád, pokud byste se rozhodli zúčastnit demonstrace, kterou pořádá ČMKOS či jí třeba podpořit na sociálních sítích. V sobotu 8. října se ve 12:05 tedy sejdeme na Václavském náměstí v Praze na demonstraci Proti chudobě. Co chceme? Chceme vládě vyslat jednoznačný vzkaz: „Je třeba bezodkladně konat a pomoci lidem a firmám zvládnout současnou situaci“. A to není možné bez skutečně efektivních kroků vlády a spolupráce s ostatními členy tripartity. Co odmítáme? Naplánovaný propad reálných příjmů, propad do chudoby, nemravné marže a zneužívání situace, škrty bez jasné strategie a nesmyslné snižování příjmů veřejných rozpočtů. Proč demonstrujeme? Protože vláda svým otálením nechala situaci dojít do stavu, kdy v naší zemi máme jednu z nejvyšších inflací v EU, domácnostem se propadá kupní síla a firmy ztrácí konkurenceschopnost. Na vládu opakovaně apelujeme již od jejího nástupu, aby začala situaci řešit, předkládáme jí konkrétní řešení a opatření jak postupovat, nabízíme pomoc. Vláda dlouhé měsíce mlčí a její představitelé namísto toho, aby lidem a firmám skutečně pomohli, situaci se snaží jednoduše bagatelizovat či rovnou ignorovat. Po vládě požadujeme, aby bezodkladně přijala konkrétní účinná řešení, byť je to „pět minut po dvanácté“, a přestala přehlížet mimořádně složitou situaci rodin, zaměstnanců, důchodců, samoživitelů, stejně jako firem a podnikatelů.

 Praha, 14. 9. 2022 Mgr. Petr Baierl, předseda Vysokoškolského OS

Hodnocení: spravovat