1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
zburi| tisk | spravovat

85 let I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí

V letošním roce slaví 85. výročí svého založení I. klinika tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK a VFN, která vznikla v roce 1932 z iniciativy prof. MUDr. Jaroslava Jedličky jako Ústav pro studium tuberkulózy při Lékařské fakultě UK v Praze. Jednalo se o první zařízení sloužící pro výuku tuberkulózy v Československu.

Do roku 1942 byl ústav umístěn na Bulovce, potom musel být přemístěn do provizorní barákové nemocnice v Motole. Tam setrval až do roku 1945. Po osvobození Československa byl již jako I. klinika tuberkulózy a respiračních nemocí přestěhován do Kateřinské ulice č. 19. Tehdy měla klinika 72 lůžek, která byla obsazena nemocnými s plicní tuberkulózou. Prof. Jedlička se spolupracovníky (doc. Petříkovou, doc. Levinským, doc. Macholdou a dalšími) prováděli RTG a bakteriologickou diagnostiku tuberkulózy, nemocní byli léčení kurativním pneumotoraxem, byly prováděny torakoskopie s torakokaustikami na zvláštním chirurgickém sálku.

Prof. MUDr. Jaroslav Jedlička (31. 7. 1891 Benešov – 14. 12. 1974 Praha) se věnoval převážně tuberkulóze, rozsáhlá skripta „Tuberkulóza“ pro posluchače LF UK vydal v roce 1950. Mezi jeho nejobdivovanější publikace patří monografie „Historie tuberkulózy“, ve které uvádí všechny historické prameny v původním znění. Byl velkým znalcem historie medicíny a díla Jana Evangelisty Purkyně.   

Doc. MUDr. Jitka Petříková, CSc. (5. 3. l911 Plzeň – 27. 8. 2000 Praha), začala provádět první bronchoskopie, které se naučila u profesora Lemoina v Paříži. Po jejím odchodu do vinohradské nemocnice na její činnost navázali as. MUDr. Vasil Bohut a doc. MUDr. Vladimír Votava, CSc.   

Doc. MUDr. Ladislav Levinský (21. 4. 1912 Pnětluky u Loun – 27. 2. 1996 Praha) převzal vedení kliniky po odchodu prof. Jedličky na odpočinek a v jejím čele stál v letech 1961–1978. Kromě tuberkulózy se zabýval plicními cévami a nasměroval vědeckou činnost kliniky do oblasti granulomatózních a intersticiálních plicních procesů. Byl světově uznávaným odborníkem na sarkoidózu a difuzní intersticiální plicní fibrózy. Znal se osobně s profesorem Löfgrenem, prof. Scaddingem a dalšími význačnými světovými medicínskými osobnostmi. V roce 1971 uspořádal v Praze V. mezinárodní konferenci o sarkoidóze. Jeho bibliografie čítá 131 publikací, mimo jiné první pozorování efektu glukokortikoidů u dětské difuzní intersticiální plicní fibrózy (1953).   

V oblasti sarkoidózy na jeho práci navázali as. MUDr. Vratislav Altmann a doc. MUDr. Vladimír Votava, CSc., který patřil k zakladatelům Světové asociace pro sarkoidózu a jiné granulomatózy (WASOG) v roce 1987 v Miláně. V oblasti sarkoidózy publikoval řadu prioritních sdělení. Přednostou kliniky byl od roku 1990 do roku 1998.  

Pneumologickou onkologii začali na klinice pěstovat doc. MUDr. František Macholda, CSc., a doc. MUDr. Otakar Měřička, CSc. Nemocní s bronchogenním karcinomem byli demonstrováni na úterních seminářích kliniky za přítomnosti všech lékařů pracoviště, onkologů a hrudních chirurgů. Většina bronchogenních karcinomů byla ověřena pouze cytologicky, což byla zásluha doc. Měřičky, který se pneumologickou cytologií dlouhodobě zabýval. Tuto metodu se naučil od MUDr. Petra Helbicha, CSc. U centrálních forem bronchogenních karcinomů byla možná histologická diagnóza z bronchobiopsií. Torakochirurgické výkony pro nemocné zajišťovala nejprve II. chirurgická klinika, později III. chirurgická klinika (prof. MUDr. František Řehák, DrSc., prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc.)   

Bronchologickou část kliniky vedl po odchodu doc. Petříkové MUDr. Bohut. Začínali jsme pouze s rigidním instrumentariem s optikami. CT nebylo známo, proto bylo zakládáno pneumomediastinum (při bronchogenním karcinomu nebo sarkoidóze), při suspekci na bronchiektázie byla prováděna bronchografie jódovanou kontrastní látkou. U intersticiálních plicních procesů jsme jako jedni z prvních začali provádět bronchoalveolární laváže. Asistent Bohut byl vynikající broncholog, navíc mimořádně vzdělaný v zobrazovacích metodách. Měl navíc to, čemu se říká „diagnostický čich“. Byl vždy ochotný se podělit se spolupracovníky o své zkušenosti a znalosti. Pečlivě si vedl papírovou kartotéku z pneumologické a radiologické literatury.   

I. klinika tuberkulózy a respiračních nemocí působila v Kateřinské ulici č. 19 až do roku 2009. V roce 1999 zde vzniklo první Centrum pro intersticiální plicní procesy v ČR. Klinika měla 36 lůžek a zvláštní oddělení pro nemocné s plicní tuberkulózou. V letech 2009–2012 byla její činnost zredukována, nová lůžka v areálu VFN (U nemocnice 2) získala v roce 2013. V současnosti má klinika 16 lůžek, 4 ambulance, velmi dobře vybavené Centrum plicní endoskopie, komplexní laboratoř pro vyšetření plicních funkcí a cytologickou laboratoř. 

Na klinice probíhá pregraduální výuka studentů 3., 5. a 6. ročníku 1. LF UK i výuka postgraduální. Konají se zde pravidelné úterní klinické semináře, dále klinika spolupracuje na krajských seminářích či vědecko-vzdělávacích schůzích České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, dvakrát také připravila a koordinovala Evropskou školu respirační medicíny (ESRM) společně s prof. Yernaultem z Bruselu a prof. Goddardem z Montpellier.
Na klinice se řídíme zásadami stanovenými jejím zakladatelem prof. Jedličkou, které zní: Vše pro nemocného člověka, vše pro studenty, úzká mezioborová spolupráce, zavádění nových metod, vědecké publikace. Doufáme, že v dalších letech budeme tyto zásady plnit nadále a těšíme se na další spolupráci s pracovišti 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice.

Jiří Homolka, přednosta kliniky, a spolupracovníci


Za obsah této stránky odpovídá: Oddělení komunikace . počet zobrazení: 199 poslední aktualizace: zburi, 19.06.2017
Hodnocení: Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.
zavřít