1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
Zajímá vás, co se děje na fakultě? Přihlaste se k odběru bulletinu Jednička.

Pomůžeme vám

Potřebujete pomoc nebo informace a nevíte přesně na koho se obrátit?

Kontaktujte nás

Uskutečnil se 27. koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova

Ve čtvrtek 26. dubna 2018 v 19.30 hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého se uskutečnil se 27. koncert z cyklu „Fakulta v srdci Karlova“, pořádaný 1. lékařskou fakultou. Děkujeme za vaši návštěvu!

Dílo Francise Poulenca (18991963) nepřestává překvapovat nevšední dualitou: pařížský lehkomyslný šibal na straně jedné, geniální autor duchovní hudby až netušené emotivní hloubky na straně druhé. Nejčistším vyjádřením Poulencovy víry je jeho sborová tvorba. Dokonalá znalost děl mistrů Palestriny, Monteverdiho či Gabrieliho, Poulencova osobitá melodická invence spolu s jeho neobyčejným citem pro výběr textů vytváří z jeho motet jedinečné malé dramatické skvosty. Pocítíte temnotu, z níž si kajícník žádá vysvobození, vyjádřenou nízkou polohou altů, tenorů i basů (Timor et tremor), uslyšíte svěží, téměř pastorální píseň zlomenou v hořký tón zrady (Vinea mea electa). Nanejvýš mocně dolehne temné ovzduší ukřižování i Ježíšovo bolestné zklamaní, při kterém se posluchači doslova zastaví dech, aby se znovu nadechl při následném rozhodném odevzdání a projevu pevné důvěry (Tenebræ factæ sunt). Žalostná atmosféra rozhovoru Ježíše s učedníky v Getsemanské zahradě je následována bouřlivým líčením jejich útěku, které Ježíš předpovídá, a ústí do bohatého sborového zvuku Ježíšových slov o obětování prozářených sólovým sopránem (Tristis est anima mea). Kajícná moteta vznikala v letech 1938 a 1939, jako celek byla poprvé uvedena v Paříži v roce 1939 ve velikonočním Svatém týdnu. 

76524 
Poulenc si díky svým životním postojům nespoutaným předsudky vysloužil často citovaný přídomek napůl darebák, napůl mnich. Že tyto zdánlivě nesourodé nátury mohou splynout a být základem téměř nadpozemsky dokonalé tvorby, dokládá také druhé z dnes uvedených děl. Podnětem k tvorbě Stabat Mater (Poulencovy první práce pro sbor a orchestr) bylo totiž náhlé úmrtí jeho blízkého přítele Christiana Bérarda přezdívaného Bébé, excentrického výtvarníka, nepřehlédnutelné postavy pařížských společenských kruhů a velkorysého knížete nočního života. Poulenc byl jeho odchodem hluboce zasažen; byl si jistý, že slova Requiem dostatečně nevyjádří bolest, kterou nad ztrátou přítele pociťuje. Přiklonil se tedy k niterné mariánské sekvenci Stabat Mater dolorosa a dvanáctidílnou skladbu pro sólový soprán, smíšený sbor a orchestr zkomponoval za pouhé dva měsíce, což připisoval nebeské inspiraci. Po úspěšné štrasburské premiéře v roce 1951 se Stabat Mater zařadilo mezi světově nejuváděnější a publikem nejlépe přijímaná Poulencova díla.

Eva Dittrichová

Uskutečnil se 27. koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova Uskutečnil se 27. koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova Uskutečnil se 27. koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova Uskutečnil se 27. koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova Uskutečnil se 27. koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova Uskutečnil se 27. koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova Uskutečnil se 27. koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova

Hodnocení: spravovat