1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
zburi| tisk | spravovat

25. koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova

Dne 20. října se ve Velkém sále Novoměstské radnice uskutečnil již 24. koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova. Pod taktovkou sbormistra a dirigenta Marka Valáška Vám zahráli a zazpívali Piccolo Coro a Piccola orchestra.

68734

„Už mu hrají Mendelssohna,“ říkává se u nás o někom, koho brzy čeká svatba. Slavný svatební pochod ze scénické hudby k Shakespearově Snu noci svatojánské je totiž do dnešních dnů zcela bezpečně nejznámější skladbou svého autora, německého romantického skladatele Felixe Mendelssohna Bartholdyho (1809–47). Osud mu sice vyměřil pouhých osmatřicet let života, vynahradil mu to však bohatstvím talentů. „Ten chlapec je bohatý a bude ještě hodně vydělávat; vlastně už teď vydělává dost, jenomže vydává moc peněz, spotřebuje příliš mnoho látky na svoje šaty,“ narážel Cherubini v jinotajích na Mendelssohnovy úžasné skladatelské, interpretační i dirigentské schopnosti. Jeho dílo zahrnuje přes 120 číslovaných opusů nejrůznějších hudebních forem: komponoval symfonie, orchestrální předehry, instrumentální sólové koncerty, ale také skladby komorní, klavírní, varhanní či písně pro sólo i sbor. Tento múzami i publikem neuvěřitelně hýčkaný umělec dal hudbě přednost před malířstvím, klasickou filosofií či jazyky, ve kterých rovněž mimořádně vynikal. Přátelé mu k iniciálám vymysleli další vhodnou variantu jména: Felix Meritis neboli Zaslouženě šťastný.

Mendelssohn byl také schopným hudebním organizátorem; jeho provedení Matoušových pašijí Johanna Sebastiana Bacha v roce 1829 probudilo zájem o Bachovo dílo, v té době už skoro zapomenuté. Právě v duchu svých milovaných barokních mistrů Bacha a Händela se také věnoval oratorní tvorbě: po mimořádně úspěšném novozákonním Pavlovi z roku 1835 se obrátil k příběhům starozákonního proroka Eliáše, na kterém ho podle vlastních slov fascinovala jeho horlivost a nekompromisní ráznost, s níž ve své prorocké úloze vystupuje. Monumentální celovečerní cyklická skladba pro smíšený sbor, sóla, ansámbly a velkorysý symfonický orchestr zazněla v úspěšné premiéře v roce 1846 v Birminghamu a patří do dnešních dní mezi oblíbené koncertní kusy. Dílo, které bývá označováno za největší oratorium 19. století, má 42 jednotlivých částí, jež jsou rozděleny do dvou oddílů. V dnes uváděné první polovině oratoria je dopodrobna rozpracována 17. a 18. kapitola První knihy královské.

Eva Dittrichová


 


Za obsah této stránky odpovídá: Oddělení komunikace . počet zobrazení: 1212 poslední aktualizace: zburi, 10.05.2017
Hodnocení: Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.
zavřít