Výuka informatiky aneb jak důležité jsou moderní technologie pro mediky?
V prvním ročníku probíhá dvousemestrální výuka informatiky, kdy se studenti učí práci s nejběžnějšími programy, internetem, vyhledání v databázích lékařských dat i programy pro správu pacientů.
Je to jistě velmi přínosné a já osobně souhlasím s náplní i podobou výuky, ale přesto výhradu mám, a ta výhrada zní, že mezi jednotlivými studenty jsou ve znalostech IT technologií diametrální rozdíly a tato skutečnost není reflektována, což je vzhledem k možnostem škoda. Stejně jako u výuky jazyků jsou studenti rozdělováni do skupin podle pokročilosti a také podle tohoto stupně vyučováni, tato možnost pro výuku informatiky není (samozřejmě nevím, zda by to bylo možné).
Pokud se zamyslíte nad základní podmínkou pro schopnost efektivní práce s uživatelsky nejběžnějšími programy (obvykle sada MS Office), tak tou je jejich prosté užívání. Laicky řečeno, já osobně se nedomnívám, že člověku, který PC nevlastní a nikdy ho nepoužíval, bude výrazně prospěšné dvakrát měsíčně slyšet, že soubor se uloží kliknutím na „Soubor“ a „Uložit.“ Uživatelské prostředí Windows je podle mého mínění natolik „přátelské“ a instinktivní, že stačí i bez jakýchkoli znalostí tyto programy zkrátka užívat /napsat si text, tabulku/ a drtivá většina uživatelů na jejich funkci a práci s nimi v běžných možnostech přijde sama bez jakékoli pomoci, tím spíše mladí studenti. Ale co není tak samozřejmé a snadno dostupné jsou informace o (speciálních) lékařských programech, které by navíc byly jistě užitečné pro případnou volbu technického zázemí např. vlastní praxe v budoucnosti – při každé návštěvě soukromého stomatologa se v duchu usmívám nad bezradností sestřičky pátrající po „kartě“ pacienta s opakovanou otázkou „a kdy že jste tu byl naposled?“ „No už je to dlouho…pár let…“
Nepochybně dnes existují dostupné systémy pro řešení problému kartoték a především archivace všech důležitých informací a přínosem by byly i prezentace takových programů a obecné poučení o nich, protože i když budou přibývat nové a nové programy, aspoň rámcová představa o těch, které již existují nebo jsou např. používány v českých nemocnicích je jistě potřeba.
Zároveň studenti s pokročilými znalosti by především díky pedagogům-odborníkům mohli svůj případný zájem a znalosti v této oblasti efektivně rozvíjet.
Má větší výhrada směřuje k problematice Open Source software. Vzhledem k tomu, že se ročně prodá (!) 30 000 kopií distribuce Mandrake (dnes Mandriva) linuxu a linux je nainstalován i na PC v jedné z učeben, jsem přesvědčená, že věnovat se této otázce hlouběji by bylo velmi přínosné, neboť (až příliš) mnoho uživatelů nemá tušení o možné alternativě k produktům společnosti Microsoft, jejíž licence se pohybují v řádech tisíců korun, což je jistě škoda. Ale i tak považuji výuku informatiky za přínosnou a vážím si odbornosti a znalostí pedagogů, se kterými jsem měla možnost se setkat.
Máte-li jakékoli doporučení či komentáře, emailujte je na nikol.mladkova(zavináč)lf1.cuni.cz
Přidat komentář

