1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
hmel| tisk | spravovat

Volební a jednací řád akademického senátu 1. lékařské fakulty

Volební a jednací řád akademického senátu

1. lékařské fakulty

Akademický senát 1. lékařské fakulty se podle § 27 odst. 1 písm. b) a § 33 odst. 2 písm. d) zákona č. 111/1998 Sb. Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) a podle čl. 13 statutu 1. lékařské fakulty usnesl na tomto Volebním a jednacím řádu akademického senátu 1. lékařské fakulty jako na jejím vnitřním předpisu.

 

Část I.

Obecná ustanovení

 

Čl. 1

(1) Volební a jednací řád akademického senátu 1. lékařské fakulty upravuje podrobnosti o volbách do Akademického senátu 1. lékařské fakulty (dále jen senát), o jeho jednání, o volbách a o projednávání návrhů na jmenování děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (dále jen děkan), popřípadě na jeho odvolání z funkce, o kterých se usnáší senát.

(2) Působnost senátu je stanovena zákonem č. 111/1998 Sb., v platném znění, statutem Univerzity Karlovy v Praze a statutem 1. lékařské fakulty (dále jen statut).

 

Část II.

Volby senátu

 

Čl. 2

(1) Volby senátu (dále jen "volby") jsou rovné, přímé a tajné.

(2) Akademická obec je pro účely voleb organizačně rozdělena na dvě části, a to na akademické pracovníky, působící na fakultě, a studenty, zapsané na fakultě.

(3) Voličem je

a) každý student zapsaný na 1.LF UK

b) každý akademický pracovník splňující podmínky dle čl. 7. odst. 1. a 2 statutu.

(4) Pokud volič splňuje zároveň podmínky dle odst. 3 písm. a) i b), může si sám zvolit, do které části akademické obce bude pro účely voleb zařazen. Pakliže tak neučiní do 3 týdnů před konáním voleb, má se za to, že:

a) v případě, že je studentem kombinované formy doktorského studia, je zařazen mezi akademické pracovníky

b) ve všech ostatních případech je zařazen mezi studenty.

 

Čl. 3

Organizace voleb

(1) Volby senátu se konají zpravidla v měsíci listopadu posledního roku funkčního období senátu. Termín voleb schvaluje senát, vyhlásí se způsobem na fakultě obvyklým nejméně 8 týdnů před prvním dnem voleb.

(2) Volby jsou jednokolové.

(3) Volby organizuje stávající senát ve spolupráci s tajemníkem fakulty. Za tímto účelem volí v dostatečném předstihu z členů senátu pětičlennou volební komisi. Člen této volební komise nemůže být zaregistrován jako kandidát členství v senátu. Není-li možno do volební komise zvolit dostatečný počet členů senátu, může být zvolen na doporučení člena stávajícího senátu jiný člen akademické obce. Studenti i akademičtí pracovníci musí být zastoupeni nejméně dvěma členy. Pokud není stanoveno jinak, je komise usnášeníschopná za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů a rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. Komise volí ze svého středu předsedu, a to nadpoloviční většinou hlasů všech členů.

(4) V případě mimořádných voleb do senátu volby organizuje děkan fakulty; ustanovení tohoto volebního řádu se použijí přiměřeně.

 

Čl. 4

Registrace kandidátů a sestavení kandidátky

(1) Jako kandidát je registrován každý akademický pracovník nebo student, který předloží písemnou žádost o registraci, podpořenou peticí alespoň 30 členů akademické obce. Petice musí obsahovat jméno, příjmení, pracoviště (studijní program a studijní ročník) a vlastnoruční podpis jak kandidáta, tak všech podporujících členů akademické obce. Žádost o registraci se doručuje poštou na adresu děkanátu fakulty nebo se odevzdává v podatelně děkanátu, Kateřinská 32, Praha 2. Lhůta pro odevzdání žádostí o registraci končí 21 dnů před prvním dnem voleb. Tento termín se zveřejní na fakultě obvyklým způsobem.

(2) Podmínky pro registraci žádosti ověřuje volební komise do čtyř dnů od uplynutí lhůty pro odevzdání žádosti o registraci, odmítnutí registrace sdělí její předseda osobně neprodleně kandidátovi, pokud je tento způsob možný. Kandidát se může písemně odvolat k senátu, který musí rozhodnout nejpozději 2 dny před prvním dnem voleb. Oznámení o rozhodnutí senátu se vyvěsí v každé volební místnosti, na úřední desce fakulty a webové stránce senátu.

(3) Volební komise sestaví ze žádostí o registraci společnou kandidátku, kterou zveřejní nejpozději 14 dní před prvním dnem voleb na úřední desce fakulty a na webové stránce senátu.

(4) Tajemník fakulty průběžně udržuje a aktualizuje voličské seznamy. Součástí těchto seznamů je záznam údajů dle čl. 2, odst. 4. Dále tajemník fakulty zajistí přípravu dostatečného počtu dvojích, zřetelně odlišených volebních lístků – pro studenty a pro akademické pracovníky, obsahujících úplnou volební kandidátku v abecedním pořadí; před příjmením kandidáta je uvedeno pořadové číslo.

(5) Pokud je registrováno méně než 30 kandidátů nebo méně než 10 kandidátů z řad studentů, stanoví senát nový termín voleb, které se mohou uskutečnit nejdříve za 4 týdny po původním termínu voleb.

 

Čl. 5

Volební kampaň

(1) Jednotliví členové akademické obce i jejich skupiny mohou vést volební kampaň.

(2) Děkan uspořádá setkání registrovaných kandidátů se členy akademické obce; v případě potřeby umožní účast na tomto setkání úpravou výuky.

(3) Volební kampaň musí být vedena eticky, v souladu s právními předpisy a principy demokracie. Volební kampaň nesmí jakýmkoliv způsobem napadat ostatní kandidáty ani jiné členy akademické obce.

(4) Registrovaní kandidáti mají po dobu ode dne uplynutí lhůty pro odevzdání žádostí o registraci až do posledního dne voleb nárok na prezentaci svých volebních materiálů na úřední desce fakulty (v rozsahu jedné strany A4) a na webové stránce senátu (v rozsahu odpovídajícím písemné formě). Elektronická forma může být doplněna odkazem na další materiály, které kandidát zveřejnil sám. Přípravu volebních materiálů si zajišťuje každý kandidát sám a sám také zodpovídá za jejich obsah. Zveřejnění na úřední desce zajišťuje volební komise. Zveřejnění na webové stránce senátu zajišťuje sekretariát senátu.

(5) Aktivní volební agitace není dovolena v den konání voleb.

 

Čl. 6

Volební okrsky a volební místnosti

(1) Volební komise rozdělí akademickou obec na volební okrsky tak, aby byla zajištěna přiměřená dostupnost a kapacita volebních místností. Akademická obec může být vyhlášena jako jediný okrsek, volební komise pak musí přijmout taková opatření, aby byl zajištěn řádný průběh voleb, zejména aby každý z voličů volil pouze jednou. Příslušnost do volebního okrsku a umístění příslušné volební místnosti musí být voličům oznámeny s dostatečným předstihem obvyklým způsobem.

(2) Počet a umístění volebních místností schválí senát na návrh volební komise podle počtu a rozsahu volebních okrsků. Volební místnosti musí být v různých částech areálu fakulty. Volební místnost musí být zřetelně označena, vybavena zapečetěnými volebními urnami, zřetelně označenými pro příslušnou část akademické obce, a odděleným místem pro nerušené označení hlasovacích lístků.

(3) Volební místnosti jsou otevřeny dva dny po dobu, kterou na návrh volební komise schválí senát.

(4) Ve volební místnosti musí být nepřetržitě přítomny dvě osoby, jmenované senátem na návrh volební komise. Tyto osoby dohlížejí ve volebních místnostech na řádný chod voleb.

(5) Pro volby na odloučeném pracovišti je možné zřídit mobilní volební místnost, pro kterou se užije čl. 6 odst. 3 a čl. 7 odst. 4 přiměřeně.

 

Čl. 7

Průběh voleb

(1) Každý volič je po příchodu do volební místnosti povinen na vyzvání dohlížející osoby prokázat svoji totožnost a podepsat se do seznamu voličů.

(2) Voliči je poté vydán volební lístek, obsahující úplnou volební kandidátku, výrazně označený pro příslušnou část akademické obce. Na něm volič způsobem podle vzoru schváleného akademickým senátem, který je vyvěšen ve volební místnosti, zřetelně označí příslušná pořadová čísla vybraných kandidátů nejvýše 15 kandidátů, kterým dává svůj hlas. Preferenční hlasy nejsou možné.

(3) Po označení vloží volič osobně volební lístek do zapečetěné urny pro příslušnou část akademické obce.

(4) Po skončení prvního dne je otvor volební urny pro vhazování volebních lístků zapečetěn za účasti dvou členů volební komise a urna je bezpečně uložena; druhý den je pečeť odstraněna členy volební komise, přičemž neporušenost pečeti je předem zkontrolována.

(5) Po skončení voleb jsou všechny volební urny rozpečetěny na zasedání volební komise za účasti minimálně tří jejích členů, a bez přítomnosti cizích osob. Jsou spočítány odevzdané volební lístky zvlášť pro obě části akademické obce a rozděleny na platné a neplatné. Volební lístek je neplatný, je-li označeno více kandidátů než 15 nebo je jinak nesrozumitelný. Ve sporných případech rozhoduje o platnosti volebního lístku a hlasu voliče volební komise hlasováním.

(6) Volební komise sečte hlasy na platných volebních lístcích a sestaví pořadí podle počtu získaných hlasů pro každou část akademické obce samostatně.

(7) Členy senátu se stává 15 kandidátů, kteří získají nejvyšší počet hlasů studentů a 15 kandidátů, kteří získají nejvyšší počet hlasů akademických pracovníků. Členy senátu se však stane nejméně 10 a nejvíce 15 studentů bez ohledu na získaný počet platných hlasů; v případě úpravy pořadí kandidátů vyplývajících z ustanovení předchozí části této věty se náhradníky stávají akademičtí pracovníci (resp. studenti) volení studenty (resp. akademickými pracovníky) vzestupně dle počtu získaných hlasů, přičemž pořadí náhradníků se řídí počtem získaných hlasů a na jejich místo postupují studenti (resp. akademičtí pracovníci) voleni studentskou částí akademické obce (resp. akademickými pracovníky) v pořadí podle počtu získaných hlasů. V případě, že se některý z kandidátů umístí na 1. - 15. místě v obou částech akademické obce, stává se zástupcem té části akademické obce, ve které se umístil na vyšším pořadí. V případě umístění na stejném místě v obou částech akademické obce rozhoduje procento získaných hlasů z celkového počtu voličů příslušné části akademické obce. Pokud je toto procento stejné, rozhodne volební komise losem. V pořadí pro druhou část senátu se tento kandidát vyškrtne a na jeho místo postupuje další podle počtu hlasů.V případě, že kandidát splňuje podmínky pro postup dle věty čtvrté, páté a šesté a nemůže-li se pro nutné změny v pořadí kandidátů dle věty druhé stát zástupcem části akademické obce, do níž byl tímto postupem zařazen, stává se zástupcem druhé části akademické obce, do níž byl zvolen na 1. – 15. místě.

(8) Získají-li stejný počet hlasů kandidáti na 15. a dalších místech pořadí, rozhodne o zvoleném kandidátovi a pořadí náhradníků volební komise losem.

(9) Proti přípravě, průběhu a výsledkům voleb lze podat písemnou odůvodněnou stížnost volební komisi nejpozději do 5 dnů po zveřejnění výsledků voleb. Volební komise bez zbytečných odkladů nejpozději do 5 dnů posoudí platnost volby.

(10) Na prvním zasedání akademického senátu vyhlásí předseda volební komise nebo jím pověřený člen volební komise, kteří z kandidátů byli platně zvoleni a současně jim předá písemné potvrzení o zvolení.

 

Čl. 8

Náhradníci

(1) Náhradníky pro příslušné funkční období jsou ti kandidáti, kteří se po určení konečného pořadí kandidátů dle čl. 7 umístili na prvních pěti nevolitelných místech ve skupinách volených zvlášť studenty a akademickými pracovníky, dále vždy pak všichni kandidáti, kteří získali 10 % z celkového počtu platných hlasovacích lístků. Pořadí náhradníků se určuje podle počtu získaných hlasů s přihlédnutím k ustanovení čl. 7 odst. 7, 8.

(2) Náhradníka povolává předseda akademického senátu v pořadí určeném dle čl 7 odst. 7, 8 a čl. 8. Povoláním náhradníka nesmí dojít k narušení předepsaného složení senátu. Náhradník může povolání písemně odmítnout, učiní-li tak bezodkladně. V takovém případě zůstává náhradníkem a za člena senátu je povolán další náhradník; odmítne-li povolání náhradník poslední v pořadí, postupuje se dle čl. 10.
(3) Člen senátu, který se vzdal mandátu, může v písemném prohlášení, v němž tak učinil, prohlásit, že hodlá nadále zůstat náhradníkem.

(4) Člen senátu, který byl zvolen jako student a řádně ukončil studijní program a přihlásil se na téže fakultě do dalšího studijního programu může písemně prohlásit, že hodlá nadále zůstat prvním náhradníkem. Prohlášení musí být do sedmi dnů ode dne ukončení studia doručeno předsedovi senátu. V takovém případě bude první náhradník v pořadí povolán do senátu až po zápisu do studia tohoto uchazeče, nebo bude další náhradník v pořadí povolán do senátu po nabytí právní moci rozhodnutí o nepřijetí uchazeče ke studiu, nejdéle však po čtyřech měsících ode dne doručení prohlášení; není-li uchazeč v této lhůtě ke studiu přijat, přestává být náhradníkem.

(5) Člen senátu, který byl zvolen jako student a řádně ukončil bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program a uchází se na fakultě o uzavření pracovního poměru, jehož vznikem se stane akademickým pracovníkem, může písemně prohlásit, že hodlá nadále být prvním náhradníkem. Prohlášení musí být do sedmi dnů ode dne ukončení studia doručeno předsedovi senátu. V takovém případě bude první náhradník v pořadí povolán do senátu neprodleně po vzniku pracovního poměru tohoto uchazeče. Pokud by však v důsledku ustanovení věty třetí mělo dojít k poklesu celkového počtu studentů v akademickém senátu pod mez stanovenou zákonem, bude do senátu povolán ten z náhradníků, který jako první v pořadí splňuje podmínku, že je studentem. Doba mezi ukončením studia a dnem vzniku pracovního poměru však nesmí být delší než čtyři měsíce. Pokud je tato lhůta překročena nebo pracovní poměr nevznikne, je do senátu povolán další náhradník v pořadí a uchazeč přestává být náhradníkem.

(6) V případě, že by uplatněním postupu dle odstavců 4 nebo 5 počet studentů v senátu nesplňoval hranice stanovené zákonem o vysokých školách, nastupují náhradníci, kteří nejsou náhradníky dle odstavce 4 nebo 5, nebo kandidáti zvolení v doplňovacích volbách, a to v počtu, kterým bude dosaženo zákonem stanovené hranice počtu studentů v senátu. Náhradníci dle odstavce 4 nebo 5 jsou pak povoláni do senátu v pořadí, v němž se znovu stanou členem akademické obce fakulty.

(7) Pořadí povolávání náhradníků dle odstavců 4 a 5 se v jiných případech než je uvedeno v odstavci 6 řídí pořadím, v němž se znovu stanou členy akademické obce fakulty.

(8) Každý se může vzdát svého postavení náhradníka. Písemné prohlášení se doručuje předsedovi akademického senátu fakulty. Účinky nastávají dnem doručení předsedovi akademického senátu fakulty.

 

Čl. 9

Dokumentace a vyhlášení výsledků voleb

(1) Volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledcích voleb, který podepíší všichni její členové. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají do zápisu.

(2) Výsledky voleb se zveřejní neprodleně na úřední desce fakulty, na jeho webové stránce a dalšími vhodnými způsoby.

(3) Námitky proti výsledkům voleb je možno podat do 15 dnů ode dne jejich zveřejnění k senátu,

(4) Zápisy o průběhu a výsledcích voleb se uchovávají v archivu senátu.

 

Čl. 10

Doplňovací volby

(1) Doplňovací volby se konají v případě, že na uvolněné místo člena akademického senátu není náhradník , všichni náhradníci povolání odmítli nebo nastal případ uvedený v čl. 8 odst. 6. Doplňovací volby se nemusejí konat v případě, že místo bylo uvolněno v posledních devíti měsících funkčního období a jestliže se na tom usnese akademický senát fakulty.

(2) Pro doplňovací volby platí přiměřeně ustanovení o volbách.

(3) Nezvolení kandidáti v doplňovacích volbách se nestávají náhradníky ve smyslu článku 8.

 

 

Část III.

Jednací řád senátu

 

Čl. 11

První (ustavující) zasedání senátu

(1) První (ustavující) zasedání senátu svolává a program navrhuje předseda odstupujícího senátu do 30 dnů od zveřejnění výsledků voleb; neučiní-li tak nejpozději 2 týdny před uplynutím této lhůty, svolá ustavující zasedání senátu a program navrhne děkan. Oznámení o ustavujícím zasedání se zveřejní na úřední desce fakulty.

(2) Jednání ustavujícího zasedání senátu řídí nejstarší přítomný člen senátu, a to až do zvolení předsedy senátu (dále jen předseda). Není-li to z jakéhokoli důvodu možné, zvolí předsedajícího senát. Ten postupuje shodně s předchozí větou.

(3) Po zahájení jednání přečte předsedající text slibu člena senátu, který je přílohou statutu č. 3. Poté přítomní členové předstupují jednotlivě a potvrzují slib slovem "Slibuji" a podpisem pod text slibu. Členové nepřítomní na ustavujícím zasedání složí slib stejným způsobem na nejbližším zasedání, kterého se účastní.

(4) Na ustavujícím zasedání volí senát tajnou volbou nejprve předsedu a poté místopředsedu senátu. K tomu volí tříčlennou volební komisi; členové komise nemohou kandidovat na funkci předsedy (místopředsedy). Je-li předseda členem senátu zvoleným akademickými pracovníky, musí být místopředseda členem senátu, zvoleným studenty. Je-li předseda členem senátu zvoleným studenty, musí být místopředseda členem senátu, zvoleným akademickými pracovníky. Ke zvolení předsedy a místopředsedy je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů. O stejných kandidátech je možno na jednom zasedání hlasovat nejvýše dvakrát.

 

Čl. 12

Předseda

(1) Předseda reprezentuje senát a jedná mezi zasedáními jeho jménem v běžných záležitostech, ve věcech zásadního charakteru je povinen svolat zasedání senátu, nebo jednat sám, a to pouze v případě, že věc nesnese odkladu a nejde o věc uvedenou v §27 odst. 1 zákona. Rozhodnutí předsedy podléhají schválení senátem na jeho nejbližším zasedání.

(2) V případě nepřítomnosti předsedu zastupuje místopředseda, Není-li to možné, určí tohoto zástupce senát hlasováním.

(3) Předseda

a) svolává zasedání senátu,

b) navrhuje program a časový plán zasedání

c) připravuje a shromažďuje podklady pro zasedání

d) podepisuje usnesení a zápisy z jednání senátu

e) harmonogram zasedání senátu vždy na jeden rok

f) je-li to nezbytné, navrhuje zástupce senátu do výběrových řízení i mezi zasedáními

(4) Pokud předseda nebo místopředseda přestane být členem akademické obce nebo se vzdá funkce nebo je odvolán třemi pětinami všech členů senátu, proběhne volba předsedy nebo místopředsedy na nejbližším zasedání senátu podle čl. 11 odst. 4.

 

Čl. 13

Poradní orgány

(1) Senát volí své poradní orgány (dále jen komise), a to komise stálé a komise poradní.

(2) Předsedu komise volí ze svých řad její členové. Komise projednává a pro zasedání senátu připravuje podněty v příslušné oblasti, pro kterou je ustavena. Závěry komise mají charakter doporučení.

(3) Stálé komise jsou legislativní, ekonomická a pro záležitosti studia. Jsou ustaveny na prvním (ustavujícím) zasedání senátu a zanikají s koncem funkčního období senátu. Tyto komise jsou složeny výhradně z členů senátu. Mají nejméně pět a nejvýše sedm členů.

(4) Poradní komise jsou ustaveny nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů senátu na kterémkoliv zasedání a zanikají stejným způsobem, nebo s koncem funkčního období senátu. Mají nejméně pět a nevýše jedenáct členů z řad akademické obce, z nichž alespoň tři musejí být členy senátu.

(5) Pro zlepšení spolupráce s akademickou obcí může senát pověřit jednotlivé členy nebo skupiny členů kontaktem s určitými skupinami akademických občanů, např. jednotlivými ročníky studentů, zahraničními studenty nebo studujícími v cizím jazyce, zvláště nejsou-li tyto skupiny akademických občanů v senátu zastoupeny.“

Čl. 14

Zasedání senátu

(1) Zasedání senátu svolává předseda podle harmonogramu zasedání, schváleného senátem, a to nejméně osmkrát za akademický rok. Časový plán a program jednotlivých zasedání se zveřejňují způsobem na fakultě obvyklým. Místo, termín a program zasedání musí být členům senátu a děkanovi fakulty oznámeny a písemné materiály k předloženým bodům včetně zápisu z minulého zasedání rozeslány nejpozději týden před termínem řádného zasedání; upřednostňuje se rozesílání elektronickou poštou. Pokud člen senátu neoznámí předsedovi adresu, na kterou mají být materiály zasílány, ponechávají se k vyzvednutí v podatelně fakulty.

(2) Mimořádné zasedání senátu svolává předseda

a) kdykoli ze svého rozhodnutí,

b) na žádost nejméně jedné třetiny členů senátu nebo

c) na žádost děkana fakulty.

V bodech b) a c) tak musí učinit bezodkladně po obdržení písemné žádosti o svolání mimořádného zasedání. Místo, termín a program mimořádného zasedání musí být členům senátu a děkanovi fakulty oznámeny alespoň 5 dnů předem. Termín musí předseda stanovit tak, aby mimořádné zasedání proběhlo nejpozději do 10 dnů po obdržení písemné žádosti dle věty druhé.

Čl. 15

Program zasedání

(1) Program zasedání navrhuje předseda. Každý člen senátu má právo předkládat návrhy k projednání, a to zásadně v písemné formě; předseda má povinnost předložené návrhy zařadit na program nejbližšího řádného zasedání, nedohodne-li se s předkladatelem jinak. Pokud má být k předloženému návrhu přijato usnesení, musí být jeho součástí. Pokud navrhovatel dodá podklady předsedovi nejméně 10 dnů (v případě elektronické podoby 7 dnů) před řádným zasedáním, zajistí jejich rozeslání členům senát. V ostatních případech může být navrhovatel žádán, aby rozeslání zajistil sám.

(2) U každého navrhovaného bodu se uvádí předkladatel.

(3) Každý člen senátu je povinen navrhnout do programu nejbližšího možného zasedání podnět, se kterým se na něj písemně a se žádostí o projednání v senátu obrátil kterýkoli člen akademické obce fakulty.

(4) Děkan má právo na projednání jím navrhovaných bodů na nejbližším zasedání senátu.

(5) Součástí programu je předpokládaná doba trvání zasedání.

 

Čl. 16

Jednání senátu

(1) Jednání senátu lze zahájit nejpozději 15 minut po stanoveném termínu, je-li přítomna nadpoloviční většina členů senátu.

(2) Jednání senátu jsou veřejná.

(3) Jednání senátu řídí předseda či místopředseda; řízením může být senátem pověřen jiný člen senátu.

(4) Jako první se projedná program zasedání s přihlédnutím k čl. 15 odst. 4. Každý člen má právo žádat změny předloženého programu. Projednávají se pouze body schválené senátem, a to ve schváleném pořadí.

(5) Senát zásadně jedná o návrzích předložených předem a písemně. Navrhovatel může být požádán, aby projednávaný bod stručně uvedl.V jednoduchých případech lze se souhlasem senátu bod projednat bez písemných podkladů - projednávání v takovém případě uvede navrhovatel. O tom, že bude projednávat návrh, který nebyl předložen předem, se musí senát usnést jednotlivě hlasováním.

(6) Senát může hlasováním odmítnout předložené písemné materiály jako nedostačující. Příslušný bod se v takovém případě stáhne z programu jednání.

(7) Jestliže se akademický senát kdykoliv v průběhu jednání usnese, že podkladové materiály jsou nedostačující, upustí od dalšího projednávání příslušného bodu pořadu.

(8) Senát může přizvat k jednání kteréhokoli člena akademické obce nebo si vyžádat stanovisko kteréhokoli orgánu fakulty.

(9) Pokud je zřejmé, že jednání přesáhne předpokládanou dobu o více než 30 minut, dá předsedající hlasovat o ukončení zasedání. Neprojednané body programu se přesouvají na další řádné zasedání nebo mimořádné zasedání, pokud o něm senát rozhodne podle čl. 14 odst. 2, písm. b).

 

Čl. 17

Rozprava

(1) K jednotlivým bodům programu se koná rozprava. Vystoupit v rozpravě může kdykoli rektor, prorektoři, kvestor a členové akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze, děkan, proděkani a dále osoby, přizvané senátem k jednotlivým projednávaným bodům, pokud se vyjadřují k těmto bodům; jiné osoby mohou vystupovat pouze se svolením senátu.

(2) Předsedající udílí slovo diskutujícím podle pořadí, ve kterém se do rozpravy hlásí.

(3) Předsedající rozpravu řídí.. Pokud je předsedající navrhovatelem projednávaného bodu předá řízení zasedání jinému členu senátu, a to s přihlédnutím k čl. 16. odst. 3.

(4) Nikdo nemá být přerušován, když mluví. Výjimečně může předsedající odejmout slovo tomu, kdo přes upozornění nemluví věcně a k projednávanému bodu; člen senátu může proti takovému postupu vznést námitku, o níž rozhodne senát neprodleně.

(5) Členové senátu mají právo na technickou připomínku, která reaguje na průběh rozpravy. Slovo jim udělí předsedající neprodleně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví.

(6) Členové senátu mohou v rozpravě přednést doplňující nebo pozměňující návrhy k jednotlivým bodům schváleného programu jednání.

 

Čl. 18

Usnesení

(1) Senát rozhoduje usnesením. Senát je schopen se usnášet, je-li v okamžiku hlasování přítomen počet členů, požadovaný pro zahájení jednání (čl. 16 odst. 1). Usnesení je přijato, pokud pro ně hlasuje nadpoloviční většina přítomných členů, není-li zákonem nebo vnitřním předpisem fakulty stanoveno jinak. V procedurálních otázkách se hlasuje nejdříve o návrhu předloženém naposledy, v ostatních případech řídí hlasování předsedající.

(2) O návrhu na jmenování děkana a jeho odvolání se senát usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů senátu; návrh na odvolání děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně 3/5 všech členů senátu.

(3) Navrhne-li to kterýkoliv ze členů senátu, hlasuje senát o usnesení tajně, jde-li však o hlasovaní o pozměňovacím návrhu, musí se na tajném hlasování usnést senát.

(4) Výsledek hlasování je okamžitě vyhlášen.

(5) Je-li hlasování o usnesení veřejné, může kterýkoliv člen senátu požadovat, aby bylo v zápise uvedeno, jak hlasoval, případně jak jmenovitě hlasoval každý z přítomných členů senátu.

Čl. 19

Zápis

(1) O každém zasedání se pořizuje zápis, který vychází z písemného záznamu jednání.

(2) V zápisu se uvádí termín zasedání, kdo ze členů senátu nebyl přítomen, kdo byl omluven, kdo byl na jednání přizván, kdo jednání předsedal, jaký byl program jednání, kdo uvedl jednotlivé body, zásadní návrhy či připomínky a kdo je předložil, jaká byla přijata usnesení a jaké byly číselné výsledky hlasování, popř. i údaje dle čl. 18 odst. 5. Jmenovitě se uvádí opožděný příchod nebo předčasný odchod členů senátu.

(3) Pokud bylo přijato usnesení k bodu, ke kterému nebyly předloženy písemné materiály, uvede se též základní obsahová charakteristika tohoto bodu.

(4) Na základě výslovného požadavku osoby, která přednesla návrh, stanovisko nebo jiné sdělení, popř. na základě usnesení senátu, se v zápisu uvedou požadované formulace z takového vystoupení, pokud byl požadavek uplatněn při projednávání daného bodu.

(5) Správnost zápisu ověřuje svým podpisem předsedající.

(6) Zápis je členům senátu neprodleně (nejpozději však do 10 pracovních dnů) zaslán elektronickou poštou s uvedením termínu pro připomínky, po zapracování připomínek se rozešle v elektronické nebo listinné podobě, a to nejpozději s materiály k následujícímu zasedání. Zároveň je zaslán děkanovi, všem pracovištím fakulty a zveřejňuje se na úřední desce fakulty.

(7) Zápis schvaluje senát na nejbližším příštím zasedání jako samostatný, většinou úvodní bod programu.

(8) Seznámit se se zápisem má právo každý člen akademické obce.

(9) Zápisy se archivují na fakultě podle platných předpisů.

Čl. 20

Účast na jednáních

(1) Povinností člena senátu je účastnit se všech zasedání. Nemůže-li se člen senátu jednání zúčastnit, je povinen se předem omluvit předsedovi nebo pověřenému členu, a to písemně, je-li to možné. Člen senátu může žádat, aby senát o oprávněnosti opakovaných omluv kteréhokoli člena rozhodl hlasováním; v takovém případě je senát povinen hlasovat.

(2) Nejméně dvakrát za rok se zařazuje na program zasedání zpráva předsedy o účasti členů senátu na jednáních. Přehled o účasti se zveřejňuje jako příloha příslušného zápisu.

(3) Jestliže se člen senátu bez řádné omluvy nezúčastní dvou zasedání během jednoho akademického roku, předseda senátu ho vyzve k vysvětlení důvodu své nepřítomnosti

(4) Pokud se člen senátu opakovaně bez omluvy neúčastní jednání nebo opakovaně porušuje ustanovení tohoto řádu, může být na návrh člena senátu a po projednání v senátu vyzván, aby se vzdal mandátu.

 

Část IV.

Projednání návrhů na jmenování děkana

 

Čl. 21

(1) Kandidáta na funkci děkana, zpravidla z řad profesorů a docentů, členů akademické obce fakulty, může senátu navrhnout skupina nejméně 30 členů akademické obce nebo člen senátu.

(2) Návrh na odvolání děkana může senátu podat nejméně jedna třetina členů senátu.

(3) Před uplynutím funkčního období zaniká funkce děkana též dnem doručení písemného prohlášení, jimž se děkan vzdává své funkce, rektorovi nebo odvoláním děkana rektorem na návrh senátu, nebo po vyjádření senátu a se souhlasem akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze.

 

Čl. 22

Organizace

(1) K organizaci projednání návrhů na jmenování děkana ustanoví senát ze svých členů komisi, která má nejméně 3 členy; musí v ní být zastoupeni jak akademičtí pracovníci, tak studenti. Komise si volí svého předsedu.

(2) Na návrh volební komise stanoví senát termín svého mimořádného zasedání k projednání návrhů na jmenování děkana tak, aby se konalo nejméně 90 dní před uplynutím funkčního období děkana, pokud nejde o případ podle čl. 21, odst. 3. Stanoví též lhůtu, ve které je možno podávat návrhy na kandidáty na funkci děkana k rukám předsedy volební komise prostřednictvím podatelny 1. lékařské fakulty (Praha 2, Kateřinská 32, přízemí). Informace o tom vyhlásí senát způsobem na fakultě obvyklým.

(3) Návrhy na kandidáty na jmenování do funkce děkana musí obsahovat:

a) charakteristiku kandidáta (profesní kariéra, veřejné funkce apod.) dle osnovy, připravené volební komisí

b) koncepci programu kandidáta

c) souhlas kandidáta s projednáním

d) jméno a podpis navrhovatele (navrhovatelů) a jejich pracoviště (studijní program a studijní ročník).

Návrh může obsahovat též zdůvodnění v rozsahu do 1 800 znaků (1 normostrana).

(4) Návrhy, splňující požadavky uvedené v odstavci 3, se zveřejní po dobu volební kampaně na úřední desce fakulty. Jména těchto kandidátů se zveřejní způsobem na fakultě obvyklým.

 

Čl. 23

Volební kampaň

(1) Kandidáti na funkci děkana mohou provádět volební kampaň.

(2) Volební kampaň musí být prováděna eticky, v souladu s právními předpisy a principy demokracie. Volební kampaň nesmí napadat ostatní kandidáty.

(3) Kandidáti mají po dobu 3 týdnů před dnem mimořádného zasedání senátu k projednání návrhů na jmenování děkana nárok na prezentaci svých volebních materiálů na úřední desce fakulty. Přípravu volebních materiálů si zajišťuje a hradí každý kandidát sám a sám také zodpovídá za jejich obsah.

 

Čl. 24

Projednání návrhů

(1) Předseda zařadí na program zasedání senátu, které se koná v průběhu 3 týdnů před dnem mimořádného zasedání senátu k projednání návrhů na jmenování děkana, jako samostatný bod rozpravu k volbě děkana. Vyzve všechny přihlášené kandidáty, aby představili svůj program a odpovídali na dotazy.

(2) O návrhu na jmenování nebo odvolání děkan se akademický senát fakulty usnáší tajným hlasováním na mimořádném zasedání senátu k projednání návrhů na jmenování děkana. Na program tohoto zasedání se rozprava nezařazuje.

(3) Každý přítomný člen senátu obdrží hlasovací lístek, na němž jsou pod pořadovými čísly uvedena v abecedním pořadí příjmení a jména kandidátů. V místnosti musí být oddělené místo pro nerušené označení hlasovacích lístků. Člen senátu zřetelně označí zakroužkováním jediného kandidáta, kterému dává svůj hlas. Hlasovací lístek je neplatný, je-li označeno více kandidátů než jeden nebo je jinak nesrozumitelný. Ve sporných případech rozhoduje o platnosti hlasovacího lístku a hlasu člena senátu volební komise hlasováním.

(4) Návrh na jmenování je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu; návrh na odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu.

(5) Nezíská-li žádný z kandidátů požadovaný počet hlasů, postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, případně všichni se stejným počtem, do druhého kola. Pro druhé kolo lze použít stejné hlasovací lístky jako pro kolo první. K hlasům pro kandidáty, kteří do druhého kola nepostoupili, se nepřihlíží.

(6) Nezíská-li ani ve druhém kole žádný z kandidátů požadovaný počet hlasů, ukončí předsedající zasedání s tím, že se senát na návrh předsedy (předsedajícího) usnese na termínu druhého mimořádného zasedání k projednání návrhů na jmenování děkana, které se musí konat nejpozději do 7 dnů.

(7) Na druhé mimořádné zasedání k projednání návrhů na jmenování děkana přizve předseda kandidáty, kteří se účastnili druhého kola. Před třetím kolem se může konat rozprava.

(8) Pro hlasování ve třetím kole se použijí ustanovení odst. 3. Nezíská-li ani ve třetím kole žádný z kandidátů požadovaný počet hlasů, volba končí.

(9) Nové návrhy na kandidáty se podávají do 14 dnů. Nejpozději do jednoho měsíce se uskuteční volba nová.

 

Čl. 25

Jméno kandidáta na funkci děkana, na němž se senát usnesl podle tohoto řádu, oznámí předseda všem kandidátům a rektorovi neprodleně písemně.

Část V.

Závěrečná ustanovení

 

Čl. 26

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se Volební a jednací řád Akademického senátu 1.LF UK ze dne 28.6.1999 ve znění změn a doplňků.

 

 

Čl. 27

Schválení a účinnost

(1) Tento řád byl schválen senátem dne 12. 3. 2007 a nabývá platnosti dnem schválení akademickým senátem univerzity1).

(2) Tento řád nabývá účinnosti následující den po nabytí platnosti.

 

 

 

Bc. Marek Hilšer

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

předseda AS 1.LF UK

děkan 1.LF UK

 

 

Prof. RNDr. Jan Hála, DrSc.

předseda AS UK

 

 

 

1) § 9 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách. Akademický senát univerzity schválil tento řád dne 25.5.2007 a jeho změnu dne 25. 03. 2011

 

 

 


Za obsah této stránky odpovídá: Právní oddělení . počet zobrazení: 9506 poslední aktualizace: hmel, 19.04.2011
Hodnocení: (hodnotilo 33 uživatelů) Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.
zavřít