1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
zburi| tisk | spravovat

Vědec z 1. LF UK přispěl k objasnění migrace a rozšíření indoevropských jazyků v době bronzové

Chirurg a zároveň paleopatolog doc. MUDr. Václav Smrčka, CSc., z Ústavu historie lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty UK se podílel na velkém mezinárodním výzkumu, který se zabýval životem populace v Eurasii v době bronzové (3000 - 1000 let př. n. l.). Pro genetické analýzy využil kosterní pozůstatky šesti jedinců s dobře zachovanou DNA. Podle závěrů studie se indoevropské jazyky díky migraci obyvatel rozšířily z kavkazských stepí na západ i na východ. Kromě toho se zjistilo, že stepní populace přinesla do Evropy toleranci na mléko u dospělých jedinců.

„Těší mě, že se pracovník našeho Ústavu historie lékařství a cizích jazyků podílel na tak rozsáhlém výzkumu, jehož výsledky byly prezentovány v nejprestižnějším vědeckém časopise Nature. Ukazuje to na význam a vědecký potenciál tohoto oboru, nejen na naší fakultě,“ uvedl děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

Tým 66 vědců z celé Evropy pod vedením pracovníků kodaňské univerzity zveřejnil výsledky bádání 11. června 2015 v časopise Nature v článku Population genomics of Bronze Age Eurasia. Kromě V. Smrčky byl členem týmu ještě jeden Čech - archeolog Jan Kolář z Masarykovy univerzity v Brně.

Vzorkování zahrnovalo území od Altaje po Skandinávii. Výzkumníci z analyzovaných pozůstatků jedinců z doby bronzové vytvořili 101 genomů, které charakterizovaly genetickou strukturu populací v této době. (Genom zahrnuje veškerou genetickou informaci buňky, jedince, populace).„Tým prokázal rozšíření indoevropských jazyků nejen do západní Evropy, ale i východně do oblasti Číny,“ uvedl doc. Smrčka.

Podstatou přesunu indoevropských jazyků do Evropy z kavkazských stepí byla masivní migrace populací lidu jámové kultury a šňůrové keramiky v délce 2600 kilometrů. „Právě stepní populace přinesly do Evropy toleranci na mléko u dospělých jedinců,“ doplnil doc. Smrčka.

Závěry kodaňské studie souhlasí i s výzkumem, který v témže čísle časopisu Nature publikovala skupina 39 vědců pod australským vedením. Výzkum vycházel z analýz části genomů 69 jedinců bronzové doby.

„Pro archeologii a lingvistiku jsou tyto nové poznatky získané genetickou analýzou nezastupitelné,“ dodává doc. Smrčka.


Za obsah této stránky odpovídá: Oddělení komunikace . počet zobrazení: 423 poslední aktualizace: zburi, 03.08.2015
Hodnocení: Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.
zavřít