1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
edavi| tisk | spravovat

Urogynekologické výkony patří do rukou speciálně vyškolených lékařů

Lékařské listy - ZN | 24.2.2014 | Rubrika: Příloha | Strana: 3 | Autor: esr | Téma: 1. lékařská fakulta

Názornou demonstraci možností moderních pomůcek v urogynekologii a především důležitosti existence erudovaných operatérů, kteří s nimi pracují, nabídly 7. února tři přímé přenosy z operačních sálů různých pracovišť, které sledovalo auditorium v Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) v Praze-Podolí. ÚPMD provádí asi 200 až 250 urogynekologických výkonů ročně. Z toho asi ve 100 až 120 případech jde o řešení stresové inkontinence moči, tj. úniku moči při kašli, kýchnutí či fyzické aktivitě, další stovka výkonů připadá na remodelaci pánevního dna při descensu rodidel či dalších orgánů malé pánve. Oba typy obtíží mohou mít podobnou příčinu – genetickou predispozici, úzkou souvislost s porodem, obezitu, těžkou fyzickou aktivitu, ať už práci nebo sport. Symptomatologie descensu je velmi pestrá. „Některé ženy uvádějí pouze pocit cizího tělesa, které vystupuje z rodidel, vaginy, jiné se potýkají s inkontinencí moči nebo stolice, bolestmi a samozřejmě také dyspareunií,“ uvedl pro ZN doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc., ředitel ÚPMD. Urogynekologové se snaží řešit sestupy symptomatologické, a to remodelací pánevního dna tzv. metodou sítěk, které nahrazují defektní vazivo a obnovují statiku a topografickou anatomii malé pánve. Stresovou inkontinenci moči řeší pomocí nevstřebatelné suburetrální pásky. Účinnost závisí na klinickém nálezu a užitém materiálu... V první části odborného programu komentoval prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc., přednosta Urologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, zákrok živě přenášený z operačního sálu jeho pracoviště, kde MUDr. Ivan Pavlík, MBA, prováděl implantaci umělého svěrače muži po radikální prostatektomii. Použitou pomůckou byl AMS Sphincter 800TM, tedy současný zlatý standard pro zajištění aktivní kontinence u mužů se střední až těžkou stresovou močovou inkontinencí. Druhá část patřila zákrokům urogynekologickým, které byly přenášeny z operačních sálů přímo v ÚPMD, od roku 2005 vybavených podle potřeb urogynekologie 21. století, jak poznamenal doc. Feyereisl. Urogynekologické zákroky, tedy řešení inkontinence moči retropubickou suburetrální páskou AMS RetroArc a nápravu descensu vaginy za pomoci síťového implantátu AMS Elevate, v živém přenosu provedl a komentoval doc. MUDr. Ladislav Krofta, CSc.„Existuje doslova smršť různých studijních klinických projektů, v nichž se testují jednotlivé typy sítěk a materiálů i reakce organismu příjemkyně,“ konstatoval doc. Feyereisl a připomněl klasifikaci POP-Q, jíž lze přesně popsat stav nálezu v pochvě i stupeň descensu a přesně matematicky popsat a změřit i efektivitu metody nápravy. „Posuzují se dvě hlediska – materiál vs. příjemce a efekt operačních postupů. V objektivním statistickém zhodnocení tvaru pásky, kotvení pásky či síťky, efektu, počtu a druhu komplikací atd. patří mezi nejlepší produkty právě AMS,“ konstatoval doc. Feyereisl. ... ale také do velké míry na erudici operatéra Nepříjemné a závažné komplikace mohou znamenat protruze pásky či síťky do vaginy, močového měchýře či uretry. V Evropě proto obě metody patří do rukou pouze speciálně vyškoleným urogynekologům, jejichž znalosti i dovednosti byly ověřeny zkouškou a kteří tyto postupy provádějí opakovaně a pravidelně, aby získané dovednosti a znalosti rozvíjeli, a jejich úspěšnost je kontrolována. „V rukou takových operatérů jsou metody bezpečné a mají akceptovatelné riziko vzniku komplikací,“ zdůraznil doc. Feyereisl. Skutečnost, že stejnou cestou se nevydaly i USA, vyvolala v evropských odborných kruzích nepochopení. „Pro nás je to velké překvapení,“ přiznal doc. Feyereisl. Spojené státy podle jeho slov tyto operační postupy uvolnily do rukou chirurgů bez ohledu na erudici. Důsledkem byly četné případy velmi závažných komplikací, které vedly k zániku několika velkých společností výrobců těchto zdravotnických pomůcek. Dopad má situace v USA i v Evropě. „V současné době jsme i my konfrontováni s tím, že řada společností přestala tyto produkty vyrábět, a to je značná škoda především pro pacientky,“ lituje doc. Feyereisl. „A jak jsem řekl, bylo to zaviněno tím, že USA se nevydaly cestou, kterou jde Evropa. Forenzní dopady ve Spojených státech jsou drastické a představují značný zásah do klinické praxe, která je v současné době v Evropě reflektována, a my se divíme, proč USA a její odborná společnost nešly evropskou cestou a nesnažily se této předvídatelné situaci vyhnout.“ Řešení stresové inkontinence „metodou pásek“ je nejčastější urogynekologickou operací. Před jejím zavedením se využívalo až na dvě stovky operačních postupů, které se dnes už téměř neprovádějí. Tzv. metoda pásek se v této indikaci v posledních deseti letech stala stěžejním zákrokem. U použití sítěk při descensu je situace dramaticky odlišná v USA a v Evropě. „Pod vlivem informací, které se k nám dostávají přes oceán, jsou pro použití sítěk hledány optimální indikace. Tento proces běží a jsou již k dispozici i klinické studie, které nás vedou vzniklou houští pochybností a ukazují nám cestu, jakou bychom se měli vydat, aby síťka pacientce přinesla největší benefit. V současné době se jedná o největší témata urogynekologických kongresů, jak celosvětových, tak národních.“Zrcadla úspěšnosti – srovnání s „klasikou“ i registr Recidiva obtíží, tedy nezdar operace, je u obou metod velmi řídkým jevem. „Pokud k ní dojde, stane se tak u stresové inkontinence. Ale suburetrální pásky mají u stresové inkontinence moči stejnou úspěšnost jako nejlepší z klasických operačních postupů, a přitom oproti,klasice‘ nabízejí významně jednodušší technologii a nepatrnou invazivitu,“ upozornil doc. Feyereisl. Recidivu descensu u operací pomocí síťky označil za minimální. Obyčejnými operačními metodami přitom k recidivě obtíží dochází ve 30–40 % případů (podle jednotlivých pracovišť). „A to je rozhodně neakceptovatelné,“ pokračoval doc. Feyereisl. „Právě pro to vznikla poptávka po výzkumu a vývoji nového operačního postupu, který by tak vysoký,recidive rate‘ neměl. Nejlepší cestou se ukázaly být síťky z materiálu, který se nevstřebá a umožňuje kotvení podle přirozených insuficientních závěsů. Samozřejmě výsledky se liší pracoviště od pracoviště.“ Připomněl, že Urogynekologická společnost ČR vytvořila registr komplikací při prováděných zákrocích. Jeho cílem je co největší odbornost, bezpečnost a úspěšnost zákroků a přehled napříč celou ČR. „V Evropě to tak činí řada zemí, např. Velká Británie, své výsledky zveřejňují a nebojí se, že by byly osočeny z toho, že určitou metodu dělají špatně nebo že ji neumějí,“ poznamenal doc. Feyereisl. A jsou lékaři a pacientky s metodami naprosto spokojeni? „Být spokojeni v tomto případě znamená znát výsledky dokonale,“ je přesvědčen doc. Feyereisl. „Tedy nejen ženu odoperovat a spustit z dohledu a ztratit nad ní možnost kontroly, ale sledovat ji nejen po šest osm týdnů od operace, nýbrž longitudinálně. Abychom viděli, jak je s operací spokojena ona sama. A na to existuje série validovaných dotazníkových hodnocení. Z nich nám vyplývá, že naše pacientky jsou spokojeny, protože jim tyto zákroky dokážou mnohdy až neporovnatelně zlepšit kvalitu života,“ dodal s úsměvem.

 


Za obsah této stránky odpovídá: Oddělení vnitřní komunikace . počet zobrazení: 1327 poslední aktualizace: mfial, 03.09.2014
Hodnocení: Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.
zavřít