1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
zuzanam| tisk | spravovat

Turkey

Stáž Turecko – Ankara

 

Příjezd

Den před odletem mi došla smska, kde mi někdo napsal, že můj CP na mne bude čekat v centru Ankary, ať si vezmu havaš a jedu na nějakou zastávku. Trochu mě zamrazili, jak budu v Turecku tohle všechno hledat. Autobusáci a naprostá většina obyvatel Aknkary neumí anglicky ani slovo. Nakonec se vše vyřešilo, dojel pro mě můj CP (který mne ale předtím nekontaktoval ani mailem, jen smskou, když už jsem byla na ankarském letišti). Odvezl mne na kolej, pokoj jsem měla s jednou gruzínkou (těch tam bylo hodně). Plánování s Turky je trochu problematické – CP chodili na srazy neustále pozdě, na chození do nemocnice bylo taky dost času, atd…

 

Porodnice

Byla malá, na velkolepou úroveň hacettepe to bylo asi nejhorší oddělení. Doktoři anglicky uměli jen vyjímečně, většinou byla domluva v heslech (kromě pár výjimek – kdy se nakonec vždy ukázalo, že studovali v zahraničí, většinou i několik let v USA). Moje původní doktorka mne dokonce ignorovala a tvářila se, jakože anglicky vůbec nemluví (tak jsem se přivlastnila k jinému lékaři). Docházka se nijak dramaticky nekontrolovala. Potkala jsem i doktory, kteří byli velice vstřícní (jeden mi dokonce věnoval přes hodinu vysvětlováním, kolik berou profesoři za individuální konzultace).

 

Ubytování

Bylo fajn – pokoje maximálně po dvou. Záchody turecké díry v zemi i evropské. Sprchy dobré (kluci měli jen studenou na koleji, holky i teplou). Oddělené klučičí a holčičí části koleje. Internet k dispozici celý den a bezdrátová síť teké (tedy pouze v přízemí). Kolej byla v areálu nemocnice, kde byla velice blízko jídelna, kde vařili k obědu a večeři totéž (ale obě jídla byla od IFMSA zadarmo.

 

Pojištění – cizinci platí úplně všechno, takže doporučuji se připojistit

 

Organizace volného času

Ze strany Turků to bylo docela fajn – skoro každý víkend se někam jelo (třeba i na 4 dny – stáž nestáž). Byly jsme v Antalyi, Kapakiji, a Istanbulu. Večerní zábavu a popíjení piva pod tureckou vlajkou jsme většinou organizovali mezi studenty IFMSA. Turci se k nám občas přes týden přidali, ale sami toho zas tak moc neorganizovali. Někteří CP byli samozřejmě zlatí a o své ovečky se starali super dobře – furt jim vymýšleli program, nechávali je u sebe spát, atd.

 

Celkové hodnocení

Jsem velice ráda, že jsem tam byla. Porodnický systém u nich je extrémně jiný v přístupu k maminám, což jsem jako zkušenost ocenila. Neumím turecky, tak jsem si s pacienty ani normálnimi lidmi moc nepokecala a v Aknkaře jsem byla dost nesamostatná – nikdo tam neumí anglicky. Jinak vřele doporučuji, žádné dramatické nedostatky jsem neshledala.


Za obsah této stránky odpovídá: Oddělení vnitřní komunikace , SMČ . počet zobrazení: 3860 poslední aktualizace: zuzanam, 08.12.2008
Hodnocení: (hodnotilo 32 uživatelů) Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.
zavřít