1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova
zuzanam| tisk | spravovat

Tunisko 2008

Martina Schaderová

 

Výměnného pobytu v Tunisku jsem se zúčastnila v srpnu 2008. Na výběr jsme měli pouze Tunis, hlavní město Tuniska.

VIZUM: K pobytu je nutné vybavit si vízum, platí to pro občany Slovenské i české republiky. Ambasáda pro Slováky je ve Vídni. Žádost je možno poslat poštou, vízum si však musíte vyzdvihnout osobně. Ambasáda v ČR je samozřejmě v Praze.

MĚNA: Tuniský Dinár, 1 TD= 1000 milimov, 1 TD = 13 Kč … peníze si můžete změnit na letišti 24 hodin denně a bez poplatků, anebo v jakékoliv bance v Tunise (poplatek je kolem 4 dinárů) Kurz je jednotný,takže je v podstatě jedno, v které bance si peníze změníte… Výběry z bankomatů jsou taktéž bez problémů, avšak většinou s vysokými poplatkami.

JAZYK: Nejvíc se hodí francouzština, samozřejmě po Arabčině J Na veřejnosti anglicky téměř nikdo nemluví, taky v nemocnici umí anglicky pouze pár doktorů. Avšak na hosteli jsme téměř všichni mezi sebou mluvili anglicky, protože v naší skupině bylo strašně málo francouzsky mluvících lidí. V červnové skupině to bylo naopak, tam mluvili i mezi sebou všichni francouzsky.

TRANSPORT: Nejlepší spojení je letecky, přes pravidelné lety neexistuje přímé spojení…přestupuje se buď v Miláně nebo v Paříži či Frankfurtu… tyhle letenky stojí od 10 000 Kč, záleží od toho v jakém předstihu je kupujete… Já jsem letěla z Vídně do Frankfurtu a z Frankfurtu do Tunisu se společností Lufthansa, zpáteční letenka mě stála 10 000 Kč. Zajímala jsem se taky o charterové lety cestovních agentur, nevýhodou však je to, že všechny letěli pouze do Monastýru a nevěděli mi říct přesný čas příletu. Cena těchto letů byla taky kolem 10 000 Kč. Po příchodu nás čekali lidi z IFMSA a autem nás odvezli až do hostelu.

UBYTOVÁNÍ: Bydleli jsme v hosteli spíš na kraji města, blízko letiště, takže do centra města, na pláže a taky do nemocnice jsme jezdili stále taxíkem. Ty jsou však na naše poměry velmi levné. V pokojích jsme bydleli po dvou až třech, WC, sprcha a kuchyňka byli společné. V kuchyňce byl sporák, taky nějaké nádobí, ale nebylo toho moc a lednička… Je dobré si přinést vlastní prostěradlo a přikrývky. V hale na přízemí bylo možné připojit se k internetu přes Wifi, já jsem měla signál i přímo na pokoji (protože jsem bydlela v 1. patře). V hosteli nebyla žádná pračka,takže jsme si museli prát ručně.Ubytování bylo opravdu hezké a taky tam bylo celkem čisto.

JÍDLO: na začátku pobytu jsme obdrželi od organizace IFMSA každý po 100 dinárů, které nám měli sloužit na stravu. Ceny potravin jsou stejné jako u nás, nakupovali jsme buď v nedalekém supermarketu Monoprix, který byl pěšky asi 10 min od hostela a v případě nutnosti taky v miniobchodíku hned vedle hostela… Většinou jsme si vařili a stravovali se společně… Taky jsme často večeřeli venku, protože jídlo v restauracích je opravdu velice levné. Vodou jsme pili vždy pouze kupovanou, avšak jinak (na vaření nebo na mytí ovoce apod.) jsme používali vodu z vodovodu.

NEMOCNICE: Nemocnice se nacházela poměrně daleko od hostelu, takže jsme tam vždy jezdili taxíkem (jedna cesta stála 2,5-3 dináre, takže na jednoho to vyšlo méně než dinár, cesta taxíkem trvala okolo 10 až 15 minut). Já jsem si vybrala gynekologicko-porodnické oddělení, kde to bylo opravdu zajímavé a se svým výběrem jsem byla velice spokojena. Doktoři i sestřičky byli moc milí a ochotní, avšak měla jsem problém s jazykem, protože jsem neuměla FJ a oni zase AJ… avšak potřebné věci mi kamarádi přeložili… Rozhodně nedoporučuji interní obor. Lidi,kteří si ho vybrali byli moc nespokojení, protože nic nedělali a povětšině také ničemu nerozuměli L Se získáním certifikátu nebyl žádný problém, nám ho udělili v pondělí posledního týdne. Docházka do nemocnice byla více-méně dobrovolná a po celou dobu nás nikdo nekontroloval. Na našem oddělení jsme začínali většinou v 9.30 a končili jsme o dvanácté, ale pokud by jsme měli zájem, byli jsme vítáni i v jakýkoliv jiný čas a taky v noci.

CESTOVÁNÍ: Tunisko je nádherná krajina a stojí za to ji procestovat. Lidi z IFMSA organizují výlety většinou pouze přes víkendy, avšak během našeho pobytu zorganizovali pouze dva a proto jsme si jich většinu organizovali sami. Je dobře vybavit se před cestou nějakým turistickým průvodcem, já osobně jsem měla Libely Planet, kde najdete všechny potřebné informace (taky restaurace, ubytování,způsob dopravy) .. Nejpříjemnější způsob dopravy je asi louage, něco jako větší taxík (pro 8 lidí). Pokud je plný, cena je stejná (nebo i menší jako jízdenka v autobuse). Proto je výhodnější cestovat v skupinkách. Z destinací bych nejvíce doporučila Tabarku, Bizerte, samozřejmě Kartágo a Sidi bou Said, Cap Bon a Douggu nebo Bulla Regiu. Perfektní byl také třídenní výlet na Saharu organizovaný Tunisany. Cena výletu byla 150 dinárů, ale opravdu stála za to. Pro cestování se určitě hodí ISIC, vstupy do mnohých muzeí a historických lokalit jsou na ISIC zdarma J

ZÁVĚR: Celý výlet mě vyšel kolo 30 000 Kč. Tunisko je sice docela levná krajina, nevýhodou je, že Tunis je velké město a opravdu všude jsme se museli vozit taxíkem. Napriek tomu jsem byla s cestou stáží velice spokojena, bylo to skvělé. Nejúžasnější na celém pobytu byli lidi, které jsem tam poznala. Bylo nás tam kolem 70 z celé Evropy, Japonska, Egypta, Jižní Ameriky a všichni jsme si velice dobře rozuměli. Veškerý volný čas jsme trávili společně, či už na pláži, cestováním po Tunisku společným vařením a hrami atd. .. O sociální program se starali také Tunisané, organizovali pro nás latino párty, diskotéky, swimmingpool párty. International párty a pod… Takže se opravdu nemusíte obávat, že by jste se nudili.. J Pro mě to byl nezapomenutelný měst plný zážitků, poznávání nové krajiny a skvělých lidí.


Za obsah této stránky odpovídá: Oddělení vnitřní komunikace , SMČ . počet zobrazení: 4172 poslední aktualizace: pe.aneta, 30.11.2010
Hodnocení: (hodnotilo 27 uživatelů) Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.
zavřít